Zaslané otázky k novele stavebního zákona Ing. Roman Vodný, Ph.D. Porada MMR s KÚ a MHMP 19. 10. – 20. 10. 2017 Štiřín

§ 4 odst. 6 SZ Stanoví-li dotčené orgány ve svém závazném stanovisku podmínky, jsou příslušné kontrolovat jejich dodržování. Budeme podmínky kontrolovat během realizace staveb? Až do kolaudace? Jak se ÚÚP o realizaci a jejím průběhu doví? Doručeno mu bude pouze nepravomocné rozhodnutí.

§ 4 odst. 9 SZ Nezákonné stanovisko lze podle SZ zrušit nebo změnit postupem podle § 149 odst. 4 správního řádu. Podle tohoto ustanovení lze ale stanovisko pouze změnit nebo potvrdit. Zrušit ho lze pouze podle § 149 odst. 5. Podle jakého ustanovení a jak se bude při přezkumu závazných stanovisek postupovat?

Co bude předmětem přezkumu závazných stanovisek? § 4 odst. 9 SZ V rámci přezkumu ÚP nadřízený orgán neposuzuje věcné řešení, tedy jakým konkrétním způsobem má být určité území využito, jestli je toto využití optimální atd., ale posuzuje zákonnost. Předpokládáme, že u závazných stanovisek se bude přezkoumávat soulad se zákonem (obsahové náležitosti stanoviska, zda požadavky DO jsou na základě zákonných zmocnění atd.) ale také věcné řešení (v rámci přezkoumání souladu s ÚPD a s cíli a úkoly ÚP). Co bude předmětem přezkumu závazných stanovisek? Budou zpracovány vzory přezkumů závazných stanovisek ÚÚP pro KÚ?

§ 7 SZ Je krajský úřad úřadem územního plánování?

§ 18 odst. 5 SZ Vyloučení z důvodu veřejného zájmu: Jak postupovat u starších ÚP, které z určitých důvodů v souvislosti s poslední novelizací SZ vylučovali určité činnosti, ale bez odůvodnění veřejného zájmu na vyloučení? Vyplývá z novely, že po 1. 1. 2018 nelze takové vyloučení při rozhodování v území použít?

§ 18 odst. 5 SZ Nejasná aplikace ust. § 18 odst. 5  - jak lze vysvětlit „…pokud je územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu výslovně nevylučuje“. Jak bude na tento paragraf pohlíženo ve stávajících územních plánech?

§ 18 odst. 5 SZ Nejasná aplikace ust. § 18 odst. 5  - jak lze vysvětlit „…pokud je územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu výslovně nevylučuje“. Jak bude na tento paragraf pohlíženo ve stávajících územních plánech? Jak chápat veřejný zájem v tomto kontextu?

§ 18 odst. 5 SZ Postačí, že obec z důvodu svého zájmu (např. v zájmu komfortu bydlení) požaduje v novém ÚP vyloučení některých staveb pro zemědělství (např. staveb pro živočišnou výrobu)? Může být za nezákonnou považována podmínka využití plochy v nezastavěném území, která vylučuje jako nepřípustné vše, co není explicitně vyjádřeno jako hlavní nebo přípustné využití?

§ 19 odst. 1 písm. e) SZ Posuzování využitelnosti navazujících území – v jakém rozsahu?

§ 20a SZ Co přesně pro územně plánovací dokumentace je a není „strojově čitelný formát“? V jakém formátu data poskytovat tak, aby nedocházelo k jejich zneužití? Jak data ochránit? V jaké datové podobě dokumentaci předávat?

§ 22 odst. 3 SZ Prosíme o ujištění, že novela tohoto ustanovení nemůže vyvolat pochybnosti na straně podatelů připomínek a námitek, že podání musí být vždy podepsáno. Předpokládáme, že obecně stále platí, že námitka i připomínka je podáním ve smyslu § 37 správního řádu, včetně jeho zákonných náležitostí.

§ 30 odst. 4 SZ Jde zde pouze o územní studie, které jsou v souladu s ÚPD, nebo se to týká i ÚS, které mají sloužit pro změnu ÚPD?

§ 30 odst. 4 SZ Domníváme se, že i dobře sepsané zadání nemůže předejít tomu, aby projektantův návrh nevykazoval jisté koncepční vady/přehmaty. Žádáme o doporučení, jak má pořizovatel dohlížet na tvorbu „externě“ zadané studie (kdy ani obec není sml. stranou smlouvy o dílo), aby její výsledek byl použitelný. Popř. žádáme o doporučení postupu, jak předejít tomu, aby externí subjekt nevynaložil prostředky zbytečně na studii, kterou nebude pořizovatel moci kvůli jejímu obsahu nechat zaevidovat.

§ 43 odst. 3 SZ V § 43 odst. 3 je řečeno, že zastupitelstvo obce může stanovit, že bude pořízen územní plán nebo jeho vymezená část s prvky regulačního plánu. Jedná se poté o povinnost nebo možnost mít v ÚP prvky RP? V případě celého územního plánu musí nebo mohou být všechny plochy řešeny do podrobnosti RP?

§ 43 odst. 3 SZ Dnes se případné prvky RP v ÚP při rozhodování nepoužijí. Od 1. 1. 2018 se použijí, i když nebyl naplněn výše uvedený postup o ohledně rozhodnutí zastupitelstva o prvcích RP v ÚP?

§ 43 odst. 3 SZ Zpracovává-li se zadání ÚP a ÚP bude obsahovat prvky RP, platí „dvojí“ ujištění o této skutečnosti ze strany ZO? Musí tato skutečnost být uvedena v zadání a poté výslovně i v rozhodnutí zastupitelstva při schvalování zadání nebo se poslední věta váže jen k rozhodnutí o pořízení?

§ 43 odst. 3 SZ Je nutné přeschvalovat již platná zadání, která dnes nemají větu o možnosti obsahu prvků RP, nebo postačí doplnit nějaké rozhodnutí (usnesení) ZO? Jaký je postup u územního plánu, jehož pořizování již bylo zahájeno, např. již je projednáno zadání. Může zastupitelstvo v této fázi požadovat, aby územní plán měl prvky regulačního plánu?

§ 43 odst. 3 SZ Návaznost na předchozí dotaz: S tím souvisí i vyjasnění hranice mezi prvky ÚP a RP… ta dosud není jednoznačná … navíc po novele toto rozlišení váže i na možnost uplatnění námitek (při prvcích regulačního plánu jsou osoby podávající námitky rozšířeny o § 85) Do jakých prvků tedy zařadit podlažnosti se stanovenou výškou podlaží a podkroví? Kam patří max. výška stavby? Tvar nebo sklon střechy? Všechny tyto prvky jsou prostorovou a objemovou regulací vážící na charakter zástavby v obci, jsou tedy jednoznačně součástí ÚP?

§ 44 SZ Změna územního plánu se pořizuje z vlastního podnětu obce nebo na návrh orgánů a osob uvedených v § 44 písm. b) až e). V případě pořízení z vlastního podnětu zajišťuje stanoviska orgánu ochrany přírody a příslušného úřadu dle § 10 i zákona o posuzování vlivů na ŽP pořizovatel. V případě pořízení na návrh si zajišťují stanoviska orgány a osoby samy. To s nadsázkou znamená, že babička z Horní Dolní si bude stanovisko zajišťovat sama? V tomto ohledu se pořízení změny ÚP moc nezjednodušilo.

§ 54 odst. 5 SZ Návod na posouzení, jak se nepoužije ČÁST územního plánu, která znemožňuje …. I když ÚP bude v souladu se ZÚR, ale změní se trasa při projektování konkrétního záměru (tato trasa je stále v koridoru ZÚR, ale již částečně mimo koridor ÚP, navíc za situace, že zpřesnění bylo dohodnuto s oprávněným investorem a dotčeným orgánem), lze ji na základě tohoto ustanovení povolit?

problém, když obec nechce změnu ÚP koridor v ÚP koridor v ZÚR trasa záměru podle DÚR

§ 54 odst. 5 SZ To se bude týkat i stávajících situací? Tzn., že se např. nyní ukáže, že návrh ZÚR, který byl v ÚP již zpřesněn, a byl při jeho vydání řádně a správně zhodnocen jako souladný s nadřazenou dokumentací, se následně projeví jako překážka v realizaci nějaké stavby a ex post se prohlásí dle § 54 odst. 5 za „nepoužitelný“. Bude se ta nepoužitelnost (vzhledem k závaznosti) nějak formálně vydávat? OOP? Jaký bude postup po prohlášení části ÚP za nepoužitelnou? § 54 odst. 6? A co když je dotčené území ještě dále řešeno v RP?

§ 54 odst. 5 SZ Znamená to, že záměr může být umístěn vždy, tj. i v plochách, kde je záměr dle ÚP nepřípustný?

§ 54 odst. 6 SZ Vzhledem k tomu, že bylo vypuštěno slovo následně, je to tak, že se to bude týkat i stávajících situací? Nebo ten běžný soulad/nesoulad „nižší“ dokumentace s dokumentací „nadřazenou“ se bude typicky zkoumat jen, když došlo k nové změně nadřazené dokumentace nebo prohlášení části stávající za nepoužitelnou? Nebo se to bude zkoumat vždy? To by přeci popíralo smysl toho, že je v každém odůvodnění změny dokladován soulad s nadřazenou ÚPD.

§ 55 odst. 3 SZ Vyplývá povinnost vyhotovit úplné znění ÚP po zrušení části ÚP rozhodnutím soudu či KÚ (např. v případě zrušení části textu), pokud se zastupitelstvo s tímto rozhodnutím ztotožní a rozhodne, že nebude pořizovat změnu ÚP?

§ 55 odst. 6 SZ V návrhu vyhlášky se ruší text § 16. Co nahrazuje toto znění paragrafu nebo je na vůli pořizovatele? V jakém rozsahu se bude změna ÚP vydávat?

§ 55a,b SZ Do konce roku 2017 pořizovatel obdrží někdy i několik desítek návrhů na změnu ÚP. Dle přechodného ustanovení č. 2 a 3 se však nestihne zastupitelstvo rozhodnout ani pořizovatel zahájit projednání návrhu změny podle dosavadních předpisů, takže bude nutné postupovat dle novely. Návrhy tedy budou podány v režimu starého zákona, posuzovány budou dle novely. Bude tedy nutné těch několik desítek navrhovatelů vyzvat k doplnění návrhu o chybějící stanoviska?

§ 55a,b SZ Ve zkráceném postupu pořizování změny územního plánu zastupitelstvo obce rozhoduje o pořízení změny územního plánu a o jejím obsahu. Jakou formu a obsah má mít toto rozhodnutí zastupitelstva? Text, co má být změnou územního plánu, může mít formu a obsah přiměřený současné podobě zadání?

§ 55a,b SZ Zkrácený postup lze použít pouze tehdy, pokud je to řečeno už přímo v rozhodnutí o pořízení, tudíž se aplikuje jen na změny zahájené po 1.1.2018. Velkým přínosem zkrácených postupů je (krom vypuštění projednání zadání) hlavně vypuštění fáze společného jednání. Je možné tento postup nějak aplikovat i na stávající změny, které už mají schválené zadání, a nepředpokládá se zpracování variant?

§ 55a,b SZ Lze se zde podpůrně opřít i o bod 3 přechodných ustanovení novely s tím, že smyslem a účelem zavedení této nové úpravy bylo dát samosprávám nástroj na rychlejší řešení procesu změn ÚP?

§ 55a,b SZ Bylo by z hlediska zákona únosné formálně ukončit tyto změny a hned dalším úkonem zastupitelstva (vlastní podnět) je zahájit ve zkráceném režimu, když fáze zadání včetně jeho projednání proběhla v plné míře, a tudíž má pořizovatel všechny podklady, které jsou požadovány do „obsahu změn“ dle § 55a? Je to legitimní krok nebo by se zde dalo úspěšně namítat, že jde o obcházení zákona?

§ 55a,b SZ Co je v § 55a odst. 2 písm. c) SZ, myšleno pod návrhem obsahu změny územního plánu? Jedná se o prostý popis, co se má za co změnit? Jaké jsou jeho náležitosti aby byla zajištěna jednotnost?

§ 55c SZ Ustanovení §55c se nachází v textu v oddíle s nadpisem Zkrácený postup pořizování změny územního plánu. Znamená to, že se podle legislativních pravidel ustanovení o nabytí účinnosti vztahuje pouze k pořizování změny zkráceným postupem?

§ 58 SZ Jaký je smysl a účel vymezení zastavěného území v ÚP? Zastavěné území má zobrazovat stávající stav území, zatímco ÚP je návrh budoucího řešení území. K čemu má sloužit, když se stav pozemků a návrh ploch zde může dostávat do střetů. Např. když zastavěné stavební pozemky dle evidence katastru se hojně nacházejí v navržených plochách určených pro nestavební využití (zeleň, lesní plochy, zemědělské plochy apod.) Jak zde operovat s cílovou koncepcí, když jsou nestavební plochy plné zastavěných stavebních pozemků? Jaký je správný výklad § 58 odst. 2 písm. a? Týká se to všech pozemků s tímto statusem, nebo je zde nějaká možnost správního uvážení. Je samostatným zastavěným územím třeba i jen jedna parcela?

§ 96b odst. 3 SZ U záměrů, které budou vyhodnoceny jako přípustné, je vždy nutné stanovovat podmínky pro uskutečnění? Jak by měly znít, když záměr splní všechny požadavky? Něco jako záměr je přípustný, pokud bude realizován v předložené podobě? § 96b odst. 5 SZ Závazné stanovisko s lhůtou delší než 2 roky smí vydat pouze ÚÚP, nikoliv KÚ (vazba na § 7 SZ)?

§ 96b odst. 5 SZ Závazné stanovisko s lhůtou delší než 2 roky smí vydat pouze ÚÚP, nikoliv KÚ (vazba na § 7 SZ)?

Uvítali bychom ukázku na konkrétních případech. § 96b odst. 3 SZ Jak bude vypadat konkrétní závazné stanovisko, tedy text řešení konkrétní otázky v závazné části stanoviska? Pokud bude záměr v souladu, tak jak budou vypadat  podmínky závazného stanoviska, za kterých lze záměr uskutečnit? Uvítali bychom ukázku na konkrétních případech.

§ 96b SZ Bude k dispozici metodika pro vydávání závazného stanoviska, které podle novely SZ, § 96b mají vydávat orgány územního plánování? Cca kdy? Do jaké míry by měl ÚÚP zkoumat úplnost podané žádosti (projektové dokumentace apod.)?

§ 96b SZ Pořizovatel posuzuje návrh ÚP dle § 53 odst. 4 písm. b) SZ před jeho vydáním, zda je v souladu s cíli a úkoly územního plánování a tedy vydaný ÚP musí vždy být v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Potom je logické, že pokud je stavební záměr v souladu s daným ÚP, je v souladu i s cíli a úkoly územního plánování. Jak přistupovat při posouzení stavebního záměru ve vztahu souladu s cíli a úkoly územního plánování?

§ 96b SZ Závazné stanovisko orgánu územního plánování dle ust.  § 96b a problémy spojené s platností tohoto stanoviska v délce 2- 3 let - při změně podmínek musí DO znovu poslat žadateli nové závazné stanovisko (může se jednat o násobky vydaných stanovisek), to generuje neobyčejnou pracnost v případě vydání nové ÚPD (PÚR, ZÚR, ÚP) nebo jejího zrušení. Jak zajistit tuto náročnou činnost bez programového vybavení umožňující plošnou lokalizaci a nezbytné provázanosti na SÚ (informace o tom, že je již vydáno ÚR)? Další zvýšení pracnosti budou představovat přezkumy závazných stanovisek.

§ 96b SZ Novelou byl stanoven široký okruh řízení, kdy se ZS bude vydávat – díl 3 a 4, ale nově i dodatečné povolení stavby a změna v užívání stavby. Bude se ÚÚP vyjadřovat ke všem 5 typům územních rozhodnutí dle § 77? Bude se ZS vydávat ve všech typech územních rozhodování? Tj. územní řízení, společné řízení, zjednodušené řízení, souhlas i společný souhlas a veřejnoprávní smlouva?

§ 96b SZ Která jsou ta další rozhodnutí nebo úkony podle ZVLÁŠTNÍHO zákona, které uvádí § 96b odst. 1? Je možno uvést alespoň příklady? Kdy se ZS nevydává? Je to pouze u těch záměrů dle § 103 odst. 1, které jsou v zastavěném území nebo zastavitelné ploše? Nahrazení zastaralého ZS ex offo se vztahuje pouze na situace, kdy dojde ke změně stávající ÚPD nebo PUR (změna/aktualizace/vydání nové/zrušení)?

§ 96b SZ Ta doba pro náhradu je omezena vydáním rozhodnutí/souhlasu? Nebo až pravomocným ukončením řízení, pro které se ZS vydávalo? Tj. v průběhu odvolání by se musel stav ve vztahu k ZS stále sledovat? Jak by se řešilo, když by se pravomocné rozhodnutí řešilo u správního soudu, platila by stále povinnost nahradit ZS?

§ 165 odst. 1 SZ Když se elektronická verze ve strojově čitelném formátu musí předat ze zákona jen na KÚ, může ji KÚ poskytnout např. projektantům případných nových změn na území příslušné obce? Zveřejňování  ÚPD dle ust. § 165 – pokud se jedná o zveřejňování dokumentace ve strojově čitelném formátu, tak v jaké formě se bude zveřejňovat a na jakém portále?

§ 165 odst. 1 SZ Bude se rovněž jednat o vkládání dat do INSPIRE? (jedná se o zvýšení pracnosti, která není promítnuta do RIA; obdobně jako při zavedení zpráv o uplatňování ÚP v novele z r. 2013). Které údaje je nutno odstranit při anonymizaci dokumentace?

§ 165 odst. 1 SZ Vyhoví požadavku zákona kromě vektorového formátu také např. strukturovaný formát *.pdf? Je pořizovatel resp. obec povinen poskytnout krajskému úřadu ve strojově čitelném formátu také dosud platné „staré“ územní plány?

§ 188a odst. 1 SZ Když bylo změněno datum v § 188 odst. 1 z roku 2020 na rok 2022, z jakého důvodu byl ponechán v § 188a odst. 1 rok 2020? Dosud v obcích kolem 50 obyvatel docela dobře fungoval § 188a odst. 1, zejména písm. c) SZ. Ani vymezení zastavěného území samostatným postupem nebude umožňovat žádný rozvoj bez tohoto ustanovení. Jak se uvažuje rozvoj malých obcí bez územního plánu?

Čl. II – bod 1. - přechodná ustanovení Územní studii posoudí do 31. 12. 2018 úřad územního plánování. Tomu však nebyla předána (studie pořizované obcí). Pokud je zapsána v iLASu, ale nepodaří se mu ji získat od obce, lze automaticky předpokládat, že se jedná o studii neaktuální nebo ji musí „sehnat“?

Čl. II – bod 6. a 7. - přechodná ustanovení Lze postihnout, když obec nezveřejní? Pokud je povinnost zveřejnit bez sankce jsou ustanovení o zveřejnění prakticky neúčinná.

Na konkrétní příklad posouzení umístění záměru dle ZÚR nelze obecně odpovědět. Dotazy k financování budou v bloku financování. Přetrvávajícím problémům s DO nejsou předmětem novely stavebního zákona. Dotazy na novelu vyhlášky č. 500/2006 Sb. jsou předčasné. Dotaz na společný pokyn ČÚZK a MMR ze dne 2.3.2017 není předmětem novely.

Děkujeme za pozornost