Teorie reálných hospodářských cyklů (RBC)

Teorie RBC Zkoumá kolísání Y, snaží se odpovědět, čím je kolísání Y dáno. Předpoklady teorie RBC: dokonale pružné mzdy a ceny, neustále vyčištěné trhy. Teorie RBC se zaměřuje na nabídkovou stranu ekonomiky. Nepotřebuje „mylné informace o cenách.“ Podstat teorie: Fluktuaci produkce dle této teorie nelze interpretovat jako odchylky skutečného produktu od potenciálního produktu (keynesiánci, Friedman, Lucas), nýbrž jako změnu samotného Y*. Odlišování Y a Y* pak nemá smysl. Jinak (laicky) řečeno: pokud se nějak mění skutečný HDP (Y), tak daná změna znamená přímo změnu potenciálního produktu (Y*).

Reálný cyklus, změna Y* Teorie reálného cyklu obecně říká, že kolísání produkce ovlivňují tzv. reálné šoky, tj. posuny produkční funkce, vyvolané např.: - technologickými šoky, a to v širokém pojetí, včetně např. klimatických změn, - dostupností surovin, danou kolísáním jejich cen apod., - fiskální politika (vládní poptávka). Tyto reálné šoky mění přímo hodnotu Y*.

Reálný cyklus, AS a AD Teorie reálných cyklů zdůrazňuje, že AS se posouvá v důsledku technických a technologických změn, tj. inovací. Tyto změny obvykle vedou k vyšší produktivitě práce, větší produkci a větším výdělkům. Tj. V důsledku inovací dochází k expansi. Dané změny vedou k investičnímu optimismu. Ne všechny investice (inovace) se ale ukáží jako produktivní – po některých výsledcích inovací není poptávka, jedná se o chybné investice. Chybné investice vedou k omezování produkce, tj. k recesi. Příklad: technologická (internetová) bublina na sklonku 20. a počátku 21. století.

Důsledky teorie RBC – monetární politika Monetární šoky (v podobě zvýšení M) vedou jen k růstu cenové hladiny ve stejném poměru, o kolik vzrostlo M – reálně se tedy nic nezměnilo (produkce je stále stejná, tj. produkuje se stále stejně). Šok, který posouvá křivku AD, tak má za následek jen zvýšení inflace. Teorie reálných cyklů tedy říká, že monetární šoky nefungují – pokud se opakují, lidé jim porozumí a pochopí, že povedou ke změnám cenové hladiny a že reálně se nic nezmění. V praxi jde o to, že zvýšení M sice posouvá AD vpravo, protože však ve stejném poměru jako M roste P, tak se AD opět posouvá zpět do své původní polohy.

Důsledky teorie RBC – fiskální politika Fiskální politika je na rozdíl od monetární dle teorie RBC účinná, růst vládních výdajů je chápán jako pozitivní vnější šok, který vede k růstu produkce.

Reálný cyklus, mezičasová substituce práce V důsledku inovací roste produktivita práce a roste tedy i reálná mzda. V takovém případě mohou lidé být ochotni více pracovat, tj. substituovat volný čas prací. Pokud však reálné mzdy dlouhodobě neklesnou, bude vzrůstat užitek z volného času (zároveň bude klesat užitek z vyššího výdělku – dané vztahy plynou ze zákona klesajícího užitku) a lidé svou nabídku práce omezí. Krátkodobě tedy křivka nabídky práce více reaguje na změnu reálné mzdy, křivka je elastičtější. Dlouhodobá křivka nabídky práce je méně elastická (lidé na změnu reálné mzdy tolik nereagují). Je to způsobeno i tím, že růst mzdy w je dříve nebo později doprovázen růstem cenové hladiny, takže se reálná mzda tolik nezvyšuje. Výše uvedenému se říká mezičasová (mezitemporální) substituce práce.

Mezičasová substituce práce Reálný šok (např. inovace) vede k posunu křivky poptávky z polohy DL0 do polohy DL1. To vede k růstu mzdy. Krátkodobě jsou lidé ochotni výrazně více pracovat, krátkodobá křivka nabídky práce SL(SR) je elastická, je tedy zaměstnáno L1 osob za mzdu w1. V delším období však začne být cennější volný čas, lidé nabídku práce omezují, dlouhodobá křivka nabídky práce SL(LR) je méně elastická. Je zaměstnáno L2 osob a to za vyšší mzdu w2 – lidé jsou ochotni pracovat jen při vyšší mzdě: jen tato mzda je přiměje neužívat si volný čas a jen tato (nominální) mzda reaguje na růst cenové hladiny, ke kterému též časem dochází.

Mezitemporální substituce práce v praxi ČR přelom let 2007/2008 – ekonomika byla na úrovni Y* a lidé byli ochotni více pracovat. Přelom let 2008/2009, respektive rok 2009: na krizi někteří lidé reagovali tím, že šli chalupařit, na zahrádky apod., tj. byli ochotni méně pracovat.

Reálná AS a reálná AD Reálná agregátní poptávka (ADR) a reálná agregátní nabídka (ASR) jsou funkcí reálné úrokové sazby (r). Platí: r = i - π ADR je klesající: pokles r vede k růstu investičních a spotřebních výdajů, ASR je rostoucí: růst r vede k růstu nabídky práce: stimulující vliv vyšších výnosů z uspořené mzdy – tu část mzdy, kterou lidé uspoří mohou uložit za vyšší r.