Vize změny hospodářské strategie ČR 19. listopadu 2015

I. „Vize změny hospodářské strategie ČR“ navazuje a rozvíjí dokument „Vize ČMKOS pro Českou republiku“ z června 2012

Některá doporučení Vize ČMKOS z roku 2012 se za vlády současné koalice již naplnila či se naplňují, rozhodující část našich doporučení je stále aktuální a platná.

Krátkodobá opatření Vize ČMKOS 2012 Začít skutečně bojovat proti korupci (vč. boje proti lichvě a lichvářům), Urychleně přijmout opatření na posílení příjmů státního rozpočtu (pokladny s fiskální pamětí, zákon o prokazování majetku), Zvýšit sazbu daně z příjmů právnických osob o 1 až 2 body s podstatnou redukcí výjimek, Výrazně posílit úlohu majetkových daní – zvýšit sazby a zavést progresívní zdanění Zrušit pro podnikatele možnost nakupovat osobní vozy bez DPH,

Dlouhodobá opatření Vize ČMKOS 2012 Formulovat prorůstovou hospodářskou politiku postavenou na zvýšení konkurenceschopnosti na základě kvalifikované práce a ne na co nejlacinějších pracovních nákladech a nízkých mzdách Zavést pořádek do oblasti veřejných financí změnit strukturu daňového systému a posílit přímé daně, daně majetkové a zavést daňovou progresi řešit problém ve zdanění mezi OSVČ a zaměstnanci, řádně posoudit a případně odstranit velký rozsahu nejrůznějších výjimek, slev a úlev v jednotlivých daňových okruzích, řešit zneužívání vnitrokoncernových (transferových) cen a poskytováním služeb uvnitř skupiny za účelem daňové optimalizace, na straně výdajů veřejných rozpočtů provést podrobný audit všech výdajových položek všech částí veřejných financí a na základě tohoto auditu a zvolených priorit uvážlivě redukovat výdajovou stranu rozpočtů,

Dlouhodobá opatření Vize ČMKOS 2012 Zvýšit efektivnost a výkonnost české ekonomiky podstatně zvýšit podporu technickému školství – od učňovských škol přes střední technické školy až po vysoké školy, podstatně zvýšit podporu výzkumu a vývoje s cílem zvýšit podíl vývozu technologií v českém exportu a roli českých firem jako finálních – generálních – dodavatelů velkých investičních celků, k podpoře exportu českých technologií na tyto trhy založit státní exportní společnost, která by zajišťovala komplexní vývoz s garancí státu, ke zvýšení podílu výzkumu a vývoje, koordinovat rozvoj vědeckotechnických parků a inovačních center, zcela změnit dosavadní podporu českého zemědělství s cílem zvýšit podíl tuzemských potravin na spotřebě na 80–90 %, podpořit rozvoj sociálního bydlení – výstavba nejméně 50 tis. bytů v sociálním bydlení, rozvinout některé infrastrukturní projekty: podpořit dostavbu 3. a 4. bloku JETE. Schválit Státní energetickou koncepci, která zajistí vysokou energetickou a surovinovou efektivnost využití výchozích surovin a zajistí dostatek hnědého uhlí zejména pro teplárenství. - rozvinout vodní dopravu – dostavět jezy na Labi, které umožní rozvinout levnou dopravu po Labi. Je možno uvažovat i o dalších infrastrukturních projektech (zajištění dopravní obslužnosti, rozvoj a údržba dopravní infrastruktury a další) – ovšem při řádné obchodní soutěži, kde se nebude krást

II. Cílem Vize změny hospodářské strategie ČR je nalezení odpovědi na dvě klíčové otázky

Otázka č. 1 Proč Česká republika, jeden z nejvyspělejších států střední a východní Evropy, stát s dlouhou industriální tradicí a poměrně vysokou kvalifikační a vzdělanostní úrovní má v rámci EU jedny z nejnižších mezd? Otázka č. 2 Jak tento stav změnit?

III. Tři příčiny dlouhodobého udržování velmi nízké mzdové hladiny v České republice

Příčina č. 1 Výchozí a základní příčina nízké úrovně dosahovaných mezd byla zakomponována ve způsobu ekonomické transformace ČR - v nastavení tzv. transformačních polštářů: výchozí kurs české koruny byl v průběhu roku 1990 výrazně podhodnocen pod úrovní parity kupní síly, české mzdy v kursovém přepočtu na počátku transformace (1991) tak dosahovaly pouze zlomků úrovně západních zemí např. 10 % úrovně mezd v SRN, výrazné stlačení mezd (nákladů práce) v národní měně pod úrovní produktivity práce. Cenová deregulace a inflace (56 %) vedly k znehodnocení úspor pokles reálné mzdy o 30 %.

Příčina č. 2 Druhou příčinou byla paralelně uplatňovaná politika levné práce, jejímž cílem bylo dlouhodobě fixovat nízké mzdové úrovně a úrovně nákladů práce. Tuto politiku tvořila: a) opatření přímo ovlivňující mzdový růst mzdová regulace (zrušena v polovině roku 1995) dlouhodobá restrikce platů ve veřejném sektoru (rozpočtová restrikce kombinovaná se specifickými systémy stanovení platů v rozpočtové sféře), minimální mzda dlouhodobě zadržovaná pod úrovní životního minima a její dlouhodobé nezvyšování, tzv. studená progrese uplatňovaná při zdaňování mezd

Příčina č. 2 b) uplatňování procesů záměrně vzdalujících mechanismy utváření mezd od praxe vyspělých zemí EU (omezování a destrukce kolektivního vyjednávání) omezování tripartitního dialogu na celostátní úrovni, obstrukce při ratifikaci Evropské sociální charty a některých úmluv MOP, nerozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně, omezování sociálního dialogu na všech úrovních, omezování činnosti odborů

Příčina č. 2 c) politika snižování sociálních standardů výrazná redukce nemzdových nákladů práce v podnikové sféře (pokles nákladů na podnikové vzdělávání, redukce či rušení podnikových sociálních fondů) podporována změnou daňových a dalších předpisů, redukce systémů sociální ochrany (důchody, podpory v nezaměstnanosti, nemocenské dávky), zpětné promítnutí do poklesu daní a pojistného – tlak na privatizaci veřejných služeb, redukce pracovněprávní ochrany zaměstnanců (podmínky propouštění, míra ochrany pracovního trhu, zákonné omezení pracovní doby, ochrana kolektivního vyjednávání aj.)

Příčina č. 3 Dlouhodobě uplatňovaná protirůstová restriktivní hospodářská politika ČR (s výjimkou osmiletého období let 1998 – 2006). Ekonomický růst České republiky je dlouhodobě jeden z nejnižších ze všech nových členských zemí EU, Výkonnost naší ekonomiky (HDP/obyv) se za posledních sedm let výrazně vzdálila našim ekonomicky vyspělým sousedům. Vůči Německu došlo mezi lety 2007–2015 k propadu výkonnosti o více než 4 procentní body, pokles je zaznamenán i vůči Rakousku, Výkonnosti České republiky se výrazným způsobem přiblížilo Slovensko a Polsko, které zažívají dlouhodobě impozantní růst. Mezi 2007–2014 se Polsko ČR přiblížilo o 18 procentních bodů a Slovensko o 10 procentních bodů, Konvergence (přibližování) České republiky k vyspělému jádru EU probíhá velmi pomalu, lépe řečeno téměř nicotně Podle statistik je současná úroveň výkonnosti České republiky v porovnání s vyspělými zeměmi EU pouze zhruba o 7 procentních bodů vyšší, než před 25 lety Vyspělé státy se nám vzdalují a dříve méně vyspělé země se nám naopak mílovými kroky přibližují. Česká republika přešlapuje na místě.

Sbližování ekonomických úrovní vybraných států SVE po vstupu do EU v letech 2005 – 2014  HDP na obyvatele v PPS, % 2005 2007 2010 2014 ČR/ EU28 80 84 81 ČR / Euro (18)* 74 77 75 78 ČR /Německo 69 72 68 ČR/Rakousko 64 65 66 Slovensko/ČR 90 Polsko/ČR 61 63 76 Maďarsko/ČR 73 Slovinsko/ČR 108 104 97 99 HDP na obyvatele v kursu, %  ČR/EU 28 46 52 59 56 ČR/Euro (18)* 41 47 49 ČR/Německo 38 44 43 35 39 42 83 93 60 62 71 136 130 119 122 Pramen: Eurostat, vlastní propočty

IV. V ČR dlouhodobě klesá produktivita práce

Sbližování produktivity práce u vybraných států SVE po vstupu do EU v letech 2005–2013 (produktivita práce na odpracovanou hodinu v PPS, %)   2005 2007 2010 2013 ČR/EU 28 67,3 66,9 57,3 62,8 ČR/Euro (18) 60,0 59,0 52,3 55,8 ČR/Německo 52,8 51,2 44,8 49,4 ČR/Rakousko 59,8 58,8 51,0 56,5 Slovensko/ČR 96,7 93,6 102,1 97,4 Polsko/ČR 74,8 70,2 91,4 91,8 Maďarsko/ČR 85,1 81,8 102,4 102,3 Slovinsko/ČR 122,6 124,0 135,9 131,6 Pramen: Eurostat, vlastní propočty

V ukazateli produktivity práce (HDP v PPS na odpracovanou hodinu), jako výchozím ukazateli konkurenceschopnosti Česká republika dlouhodobě zaostává jak vůči EU 28 jako celku, tak vůči jeho nejvyspělejším členům. Relace tohoto ukazatele jak k průměru EU 28, tak k eurozóně (Euro18) v letech 2005–2013 snížila téměř o 5 bodů. Ostatní země SVE výrazným způsobem dohánějí a předhánějí v úrovni produktivity Českou republiku Vývoj produktivity v české ekonomice do značné míry vymyká všem zemím SVE, kde naopak dochází k velmi výrazné konvergenci jak vůči ČR, tak i vůči vyspělým zemím. Česká ekonomika doplňuje klesající produktivitu práce prodlužováním pracovní doby.

V. Délka pracovní doby v České republice je jedna z nejdelších v EU a stále narůstá

Roční pracovní doba na plný úvazek je v ČR jedna z nejvyšších v EU Trvale narůstá – a to i v době ekonomické krize, kdy všechny vyspělé země EU snižují délku pracovní doby Oproti zaměstnanci v SRN pracuje český zaměstnanec déle o téměř tři pracovní týdny, oproti francouzskému zaměstnanci je to o 5 pracovních týdnů

Roční počet odpracovaných hodin na zaměstnance v některých zemích EU

VI. Změna profilu české ekonomiky je naprostou nezbytností

Politika nízkých mezd (nákladů práce) a slabého kursu měny vede k sestupné restrukturalizaci ekonomiky (směrem k nižším stupňům zpracování), Česká ekonomika se profiluje jako závislý (záložní) ekonomický prostor s nižším oceněním produktu, nižší produktivitou a tím i mzdami, hledající stále levnější pracovní sílu, Pokračování těchto procesů nebezpečně uzamkne Českou republiku v pasti chudoby

Politika levné práce a slabého kurzu měny Technologické zaostávání Sestup k nižším stupňům zpracování subdodavatelského typu Nižší ocenění produktu (ekonomika v pozici „price taker“) Nižší přidaná hodnota Nižší souhrnná produktivita práce Nižší mzdy Politika levné práce a slabého kursu nemůže být změněna kolektivním vyjednáváním ani sebesilnějším tlakem odborů, Tato politika musí být odstraněna prostřednictvím formulace a prosazení nové hospodářské politiky státu Tato politika musí zabránit petrifikaci současné struktury ekonomiky a vést k restrukturalizaci ekonomiky směrem k vyšším stupňům zpracování. PAST CHUDOBY

CESTA K PROSPERITĚ Politika podpory národní ekonomiky Podpora technologického vzestupu Vzestup k vyšším stupňům zpracování posílení finality výroby Dynamický růst ocenění produktu (ekonomika v pozici „price-maker“) Vyšší přidaná hodnota Vyšší souhrnná produktivita práce Vyšší mzdy CESTA K PROSPERITĚ

VII. Závěrečná úvaha o mzdové konvergenci českých mezd k nejvyspělejším státům EU a o úloze kurzu české koruny v tomto procesu

Za jak dlouho dostihnou české náklady práce náklady práce ve vyspělých zemích EU?   Náklady práce Euro/hodina (nominální kurs) Podíl nákladů práce v ČR na nákladech práce ve sledované zemi (%) Rychlost konvergence nákl. práce ČR vůči sledované zemí za 10 let (procentní body) Do vyrovnání úrovně nákladů práce zbývá ČR (procentní body) Rok 2004 2014 Norsko 30,1 54 19,3 17,4 -1,9 82,6 Dánsko 29,6 40,3 19,6 23,3 3,7 76,7 Belgie 29,2 39,1 19,9 24 4,1 76 Švédsko 29 37,4 20 25,1 5,1 74,9 Francie 28,2 34,6 20,6 27,1 6,5 72,9 Nizozemí 27,3 34 21,2 27,6 6,4 72,4 Finsko 24,4 32,3 23,8 29,1 5,3 70,9 Rakousko 25,2 31,5 23 29,8 6,8 70,2 Německo 26,8 31,4 21,6 29,9 8,3 70,1 ČR 5,8 9,8 100

Počet let za které dostihne ČR sledovanou zemi  Země / Rok Při současném kursu a rychlosti konvergence z předchozích 10 let Při kursu silnějším o 10% a rychlosti konvergence z předchozích 10 let Při kursu silnějším o 20% a rychlosti konvergence z předchozích 10 let Norsko nikdy 495 Dánsko 207 122 86 Belgie 185 113 80 Švédsko 147 95 68 Francie 112 76 56 Nizozemí 55 Finsko 134 83 58 Rakousko 103 69 50 Německo 84 59 45 ČR

Z á v ě r Přibližování ČR k nejvyspělejším zemím EU v nákladech práce při současné struktuře české ekonomiky a kursu koruny nemá smysluplné východisko, Řešení je nutno založit paralelně jak ve mzdách tak i v kurzu, Mzdy - je třeba rychlejšího růstu nominálních mezd mezi ČR a vyspělými státy EU, Kurs koruny - je naprosto nezbytné nebránit posilování kurzu české koruny, Jen výrazné posílení kurzu koruny o cca 20 % dává smysluplnou šanci přiblížení mezd alespoň k sousedním zemím v dohledném časovém úseku jednoho lidského života