ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu Název školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.2862 Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM: VY_32_INOVACE_ VI _2_20_ Skladba Šablona číslo: VI Sada číslo: 2 Pořadové číslo DUM: 20 Autor: Mgr. Radmila Sálová
Anotace: Skladba – závěrečné shrnutí učiva o větných členech. Očekávaný výstup: Žáci rozlišují VČ základní a rozvíjející, dokáží určit, podmět, přísudek, přívlastek, předmět a některá příslovečná určení. Druh učebního materiálu: prezentace Typická věková skupina: 12 – 13 let Klíčová slova: ZSD, ZVČ, Po, Př, Pk, Pt, Pu Pomůcky a materiál: PC, sešit
Metodické zhodnocení a popis práce s digitálním učebním materiálem: Žáci si zopakují : - které větné členy známe - co vyjadřují - na jakém slovním druhu závisí - jak se na ně ptáme.
Používané značení ZSV – základní větný člen ZSD – základní skladební dvojice ( = Po + Př ) Př – přísudek; Přs – slovesný, Přj – jmenný, Přjs – slovesně jmenný/ jmenný se sponou Po – podmět Pk - přívlastek; Pks – shodný, Pkn – neshodný Pt - předmět; Pt4, Pt3, Pt6, Pt7, zřídka Pt2 Pu – příslovečné určení; Pum – místa, Puč –času, Puz – způsobu, Pu míry,...
ZVČ : přísudek - Př - shoduje se s podmětem -vyjadřuje děj, činnost, vlastnost, stav, změnu stavu - je vyjádřen: určitým tvarem slovesným - Přs jménem se sponovým slovesem - Přjs jménem beze spony - Přj - může být : holý - Ivo počítá. rozvitý –Ivo rychle počítá. několikanásobný – Ivo počítá a píše. Ptáme se: Co Po dělá? Co se s ním děje? Jaký je? např.: Lucka maluje. (Přs) Lucka je malířka. (Přjs) Mladost – radost. (Přj)
ZVČ : podmět - Po - vyjadřuje původce děje, nositele činnosti apod. - shoduje se s přísudkem - vyjadřuje původce děje, nositele činnosti apod. - může být vyjádřen jakýmkoli slovním druhem ( v případě slovesa infinitivem ) - může být: holý – Papoušek mluví. rozvitý – Náš papoušek mluví. několikanásobný – Papoušek i havran mluví. Ptáme se : ot. 1. pádu (kdo, co?) Po nevyj. - poznáme z tvaru slovesa. Vrátíš se ? Po všeobec. - Říkali to v televizi. (všichni, člověk, každý, lidé, někdo…)
Přívlastek - Pk - závisí na podstatném jménu - ptáme se: Jaký? Který? Čí? - druhy: Pks (shodný)– shoduje se s podstatným jménem v pádě, čísle a rodě stojí před podstatným jménem např.: milý chlapec (ale: kyselina sírová, violka vonná ) Pkn (neshodný)- s podstatným jménem se neshoduje stojí za podstatným jménem např.: cesta lesem, zvuk motoru, čaj z bylinek
Předmět - Pt - závisí zpravidla na slovesu nebo přídavném jménu - ptáme se: pádovými otázkami /kromě 1. a 5. pádu/ - vyjadřuje: osobu, věc, zvíře, které slovesný děj přímo zasahuje např.: čtu knihu, píšu dopis - je vyjádřen: podstatným jménem – Chlapec popadl míč. (Pt 4) zájmenem – Vrátil mu knihu. ( Pt 3; Pt 4 ) infinitivem – Neuměl malovat. ( Pt 4 )
Příslovečné určení - Pu - závisí na slovesu, přídavném jménu, příslovci - vyjadřuje různé okolnosti děje - druhy: Pum (místa) – kde, odkud, kudy, kam? – pracovat doma , vrátit se z dovolené Puč (času) – kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho? – přijel včera ráno, odešel včas Puz (způsobu) – jak, jakým způsobem? – psát úhledně, choval se zdvořile, škrábal jako kocour Pu míry – do jaké míry, kolik? – pracoval hodně, jedl málo, vyhrál o dvanáct bodů
Vyber se alespoň 4 věty, opiš je do sešitu a zapiš jejich schéma: Všichni jsme se již těšili na hlavní prázdniny. Moje sestra dostala k narozeninám nové kolo. Na školní zahradě jsme strávili příjemné odpoledne. Na zahradě školy jsme strávili příjemné odpoledne. Nemocný byl převezen do blízké nemocnice. Ze třídy se ozývalo hvízdání a bučení. Naše babička nám pekla koláče s jahodami a borůvkami. Naše babička nám pekla jahodové a švestkové koláče. Dnes večer musím napsat dopis kamarádce z Aše.
Použité zdroje: Zpracováno podle Český jazyk 6, III.díl, Přehledy, tabulky, rozbory, cvičení, Alter, 1998, ISBN 80-85775-86-7