Petr Musil Blok č. 4 – Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky Makroekonomie II Petr Musil Blok č. 4 – Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky

Krátkodobá rovnováha ekonomiky Keynesiánský přístup Rovnováha jako jakákoli situace, kdy platí: Y=AD, tj. kdy je veškerý důchod v ekonomice vydán Problém: rovnováha se může ustanovit pod úrovní potenciálního produktu – vznik nedobrovolné nezaměstnanosti, pokles cenové hladiny, nevyužité kapacity

Odvození rovnovážného důchodu – dvousektorová ekonomika Rovnovážný důchod: Y = C+I, tj. součet výdajů na spotřebu domácností a firemních investic Investice jsou autonomní, tj. nezávislé na velikosti Y Spotřeba se skládá z autonomní (Co) a indukované (důchodem vyvolané) složky (c.Y), kde c=∆C/∆Y...mezní sklon ke spotřebě Tedy: Y = Co + c.Y + I Po úpravě: Y = (Co + I).1/(1-c), kde výraz 1/(1-c) představuje výdajový multiplikátor

Pro změny pak platí: ∆Y=∆(Co+I).1/(1-c) Vzrostou-li autonomní výdaje o jednotku, rovnovážný důchod vzroste X-násobně Multiplikátor působí oběma směry, tj. jak v případě přírůstku, tak v případě poklesu autonomních výdajů Klesají-li soukromé výdaje, klesá AD, rovnovážný Y – řešení: v podobě zvyšování vládních výdajů

Proces multiplikace Y=AD AD Co+c.Y+I+G Co+c.Y+I Y0 Y* Y Co+I+G Co+I Y0 ∆Y Y* Y Je-li výchozí rovnovážný důchod na úrovni Y0, pak zvýšení vládních výdajů spustí multiplikační proces – důchod se může navrátit zpět na svůj potenciál

Odvození rovnovážného důchodu – třísektorová ekonomika Rovnovážný důchod: Y = C+I+G Po úpravě: Y = Co + c.(Y – TA – t.Y + TR) + I + G kde: TA... autonomní daně TR... transferové platby t.Y... důchodové daně Po úpravě: Y = Co + c.Y – c.TA – c.t.Y + c.TR + I + G Y - c.Y + c.t.Y = Co – c.TA + c.TR + I + G pravá strana představuje veškeré autonomní výdaje v ekonomice, další úpravou tedy získáme: Y.(1 – c + c.t) = A, a tedy: Y.(1 – c(1 – t)) = A a odtud: Y = A.1/(1-c(1-t))

Rovnovážný výstup v třísektorové ekonomice Y=AD AD Co+c.(Y-TA-t.Y+TR)+I+G Co+c.Y+I Co+c.TR-c.TA+I+G Co+I Y0 Y* Y

Odvození rovnovážného důchodu – otevřená ekonomika Rovnovážný důchod: Y = C+I+G+NX Po úpravě: Y = Co + c.(Y – TA – t.Y + TR) + I + G + X +v.R – m.Y kde: v... citlivost vývozů na reálný kurz R... reálný kurz m... mezní sklon k dovozu (jak se změní dovoz, když se důchod změní o jednotku) Po úpravě: Y = Co + c.Y – c.TA – c.t.Y + c.TR + I + G + X + v.R – m.Y Y - c.Y + c.t.Y + m.Y = Co – c.TA + c.TR + I + G + v.R pravá strana představuje veškeré autonomní výdaje v ekonomice, další úpravou tedy získáme: Y.(1 – c + c.t + m) = A, a tedy: Y.(1 – c(1 – t) + m) = A a odtud: Y = A.1/(1-c(1-t)+m)

Rovnovážný výstup v otevřené ekonomice Y=AD Co+c.(Y-TA-t.Y+TR)+I+G+X+v.R-m.Y AD Co+c.(Y-TA-t.Y+TR)+I+G Co+c.TR-c.TA+I+G+X+v.R Co+c.Y+I Co+c.TR-c.TA+I+G Co+I Y0 Y* Y Y1

Krátkodobá rovnováha v modelu IS-LM Model zachycuje současnou rovnováhu na trhu zboží (IS) a trhu peněz (LM) Předpoklady: fixní nominální mzdy fixní cenová hladina dostatečná zásoba VF Y < Y* - vyplývá z předchozích 3 předpokladů uzavřená ekonomika centrální banka kontroluje zásobu peněz

Rovnováha na trhu zboží – odvození křivky IS Autonomní výdaje jsou sice necitlivé na důchod, ale jsou citlivé na úrokovou míru Pro rovnováhu na trhu zboží platí: Y = AD, neboli: vše, co je vyrobeno, je také nakoupeno Y = Co + I + G – b.i + c.YD, kde: b... citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru, YD... disponibilní důchod domácností Pokud: Co + I + G – c.TA + c.TR jsou autonomní výdaje (Ā), a YD=Y-t.Y, pak lze Y vyjádřit jako: Y = Ā – b.i + c.(Y – TA – t.Y + TR) → Y = Ā – b.i + c.Y(1– t) → Y – c.Y(1–t) = Ā – b.i → Y[(1-c(1-t)] = Ā – b.i → Y= (Ā – b.i). 1/ [(1-c(1-t)]... funkce křivky IS

Rovnováha na trhu zboží – odvození křivky IS AD1 i AD i0 AD0 A1 i1 A0 A Y A0 A1 A i0 Křivka IS znázorňuje množinu rovnovážných bodů na trhu zboží při různých úrovních důchodu a úrokové míry AD<AS AD>AS i1 IS Y0 Y1 Y

Sklon a poloha IS křivky IS křivka bud tím plošší, čím: vyšší bude mezní sklon ke spotřebě vyšší bude citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru nižší bude sazba důchodové daně IS křivka se posune doprava, pokud: vzroste autonomní spotřeba vzrostou investice firem vzrostou vládní výdaje či transferové platby klesnou autonomní daně ...a vice versa

Rovnováha na trhu peněz – odvození křivky LM Tvar křivky LM je ovlivněn motivy držby peněz, tj. poptávkou po penězích Poptávka po penězích (L) závisí na transakčním a spekulačním motivu držby peněz L=k.Y-h.i, kde: k...citlivost poptávky po penězích na důchod, h...citlivost L na úrokovou míru, i...úroková míra, Y...důchod Pokud LM představuje rovnováhu na trhu peněz, pak lze zapsat: L=M/P=k.Y – h.i, a pro rovnovážnou úrokovou míru platí: i =(k.Y-M/P)/h ... funkce křivky LM

Rovnováha na trhu peněz – odvození křivky LM M/P LM i1 i1 L<M/P L(Y1) i0 i0 L>M/P L(Y0) L, M/P Y0 Y1 Y Křivka LM zobrazuje rovnovážné body na trhu peněz při různých úrovních důchodu a úrokové míry

Sklon a poloha LM křivky LM křivka bude tím plošší, čím: citlivější bude poptávka po penězích na úrokovou míru (čím silnější bude spekulativní motiv držby peněz) méně citlivá bude poptávka po penězích na změny důchodu (čím rychlejší bude oběh peněz v ekonomice) LM křivka se posune doprava, pokud: vzroste zásoba reálných peněžních zůstatků v ekonomice, tj. pokud CB provede monetární expanzi pokud klesne cenová hladina ... a vice versa

Současná rovnováha na trhu zboží i peněz – krátkodobá rovnováha ekonomiky LM i0 IS Y0 Y* Y V průsečíku křivek IS-LM nastává rovnováha na trhu zboží i na trhu peněz

Kombinace fiskální a monetární expanze Nominální úroková sazba Kombinace fiskální a monetární expanze Popis: Fiskální expanze je doprovázena monetární expanzí. Stabilní úroková míra, růst produktu. Aplikace: Současná hospodářská politika většiny vyspělých zemí za účelem oživení poptávky. LM IS LM IS A B i* Y1 Y2 Produkt

Krátkodobá rovnováha v modelu AS-AD AS-AD model představuje model rovnováhy ekonomiky z hlediska krátkého období kombinace rovnovážného výstupu a cenové hladiny AD křivka – odvozena z modelu IS-LM AS křivka – odvozena z produkční funkce

AD křivka AD – agregátní poptávka = kombinace výstupu a cenové hladiny, při kterých je trh zboží a trh peněz v rovnováze AD IS LM (M/P0) i P LM´ (M/P1) P0 i0 P1 i1 Y0 Y1 Y Y0 Y1 Y

Sklon a poloha AD křivky AD křivky bude tím plošší, čím: bude plošší IS křivka bude plošší LM křivka AD se posune doprava, pokud: se doprava posune IS křivka, tj. pokud vzrostou autonomní výdaje v ekonomice se doprava posune LM křivka, tj. pokud centrální banka zvýší zásobu reálných peněz ... a vice versa

Posun AD křivky – příčina je posun IS Posune-li se IS doprava, pak každé úrovni cenové hladiny odpovídá vyšší výstup – doprava jde také AD křivka AD AD' IS i P LM i1 i0 IS' Y0 Y1 Y Y0 Y1 Y

Posun AD křivky – příčina je posun LM Posune-li se LM křivka doprava, pak každé úrovni cenové hladiny odpovídá vyšší úroveň výstupu AD IS AD' LM i P LM' i0 i1 Y0 Y1 Y Y0 Y1 Y

AS křivka AS – agregátní nabídka = různé kombinace výstupu a cenové hladiny, při kterých jsou výrobní kapacity ochotny nabízet určitý objem výstupu tvar AS závisí na pružnosti nominálních mezd a cen čím jsou nominální mzdy a ceny pružnější, tím menší má změna cenové hladiny vliv na nabízený objem výstupu (AS bude strmější)

Vysvětlení tvaru AS křivky SAS křivka (Short Aggregate Supply) – rostoucí funkcí cenové hladiny; důvodem je fixnost některých nákladů (především mzdových) LAS křivka (Long Aggregate Supply) – změna cenové hladiny nemá vliv na úroveň reálného výstupu; důvodem je dokonalá pružnost cen jak na trhu zboží, tak na trhu výrobních faktorů (nominální mzdy); dlouhodobě se tak výstup nachází na úrovni potenciálního produktu – dlouhodobých výrobních kapacit ekonomiky LAS P SAS P1 P0 Y0=Y* Y1 Y

Krátkodobá rovnováha v modelu AS-AD LAS P AD' SAS AD Y0 Y* Y Zvýšení vládních výdajů nebo zvýšení množství peněz v oběhu povede ke zvýšení AD, výstupu a cenové hladiny – rovnovážný výstup se dostane na svůj potenciál

Možnosti stimulace AD z pozice hospodářské politiky Expanzivní hospodářská politika v podobě: Fiskální expanze – zvyšování vládních nákupů, transferových plateb nebo snižování daní Monetární expanze – zvyšování množství peněz v oběhu (pokles úrokové míry) Hospodářská politika má pouze krátkodobý účinek na hospodářský výkon!!!

Dlouhodobá rovnováha ekonomiky Je spojena s výstupem na úrovni potenciálu Je ovlivněna produkčními schopnostmi ekonomiky Potenciální produkt = maximální dlouhodobě udržitelný výstup ekonomiky Jeho úroveň závisí na: produkční funkci, úrovni zaměstnanosti, při které se vyčistí trh práce, množství kapitálu, při kterém je dosaženo steady- state (viz Solowův model) Dlouhodobá rovnováha = rovnováha z pohledu více období (souvisí s mezičasovou volbou a dlouhodobým rozpočtovým omezením ekonomiky)

Dlouhodobé rozpočtové omezení domácností A – vybavení domácnosti důchodem dnes a v budoucnosti domácnost může spořit (A-D) nebo si půjčovat (A-B) v dlouhém období však platí, že domácnost nemůže utratit víc, je schopna vydělat... Consumption tomorrow A Y1 Y2 ...tj. než je velikost jejího permanentního důchodu (důchodu životního cyklu) Consumption today

Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého sektoru domácnosti mohou tvořit úspory a půjčovat je jiným domácnostem, nebo: je půjčovat firmám, které investují do výroby předpokladem je existence produktivní technologie

Profits R Output Capital stock Produktivní technologie – výstup je větší než náklady na investici (na pořízení kapitálu) R Output Profits Capital stock

Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého sektoru Původní rozpočtové omezení domácnosti D-B E Vytvoří-li domácnost úspory o velikosti Y1-C1 a půjčí-li je firmě, tak ta pořídí kapitálové zařízení o velikosti K... investice do výroby (do produktivní technologie) D F Consumption tomorrow Ve výrobě vznikne výstup o velikosti Y=F(K), který je větší než kdyby domácnost půjčila své úspory jiné domácnosti, a to o E-F Ekonomika se tak dostane na vyšší rozpočtové omezení v obou obdobích, a to D'-B' Y1 Y2 A K C1 B Consumption today

Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého sektoru

Dlouhodobé rozpočtové omezení vlády Ani vláda nemůže dlouhodobě spotřebovat více než kolik vybere od soukromého sektoru na daních Pro rozpočtové omezení vlády platí:

Dlouhodobé rozpočtové omezení vlády A – deficit dnes a zároveň přebytek v budoucnosti B – přebytek dnes a zároveň deficit v budoucnosti B A sklon rozpočtové linie závisí na velikosti úrokové míry z vládního dluhu – čím vyšší úroková míra, tím strmější rozpočtová linie, tj. čím větší deficit vláda dnes vytvoří, tím větší přebytek bude muset vytvořit v budoucnosti

Primární salda vládních rozpočtů (% z GDP) Ireland Italy Zdroj: Burda, Wyplosz (2003) U.K. USA

Dlouhodobé rozpočtové omezení soukromého a veřejného sektoru Nemůže-li soukromý sektor spotřebovávat dlouhodobě více než kolik vyrobí a zároveň... ...ani vláda nemůže dlouhodobě spotřebovat víc než kolik vybere na daních, pak platí: Soukromý a veřejný sektor nemůže dlouhodobě spotřebovávat více než kolik statků a služeb je v dané ekonomice vyrobeno – rozpočtové omezení soukromého a veřejného sektoru lze vyjádřit:

Barro-Ricardova ekvivalence Dlouhodobá neúčinnost fiskální politiky na velikost rozpočtového omezení ekonomiky (tj. na její výkonnost) Provádí-li vláda dnes fiskální expanzi (vytvoří-li deficit rozpočtu), musí nutně v budoucnu vytvořit rozpočtový přebytek, neboli: Pokud dnes sníží daně (nebo zvýší výdaje), musí daně v budoucnu zvýšit (nebo snížit výdaje), tj.: Nulový důchodový efekt: půjčí-li si dnes vláda 1 korunu, v budoucnu musí vrátit 1+r korun → současná hodnota 1+r korun = (1+r)/(1+r) = 1 Důsledek: současné deficity jsou plně financovány soukromými úsporami, tj. výše deficitu je ekvivalentní velikosti dodatečně vytvořených úspor

Barro-Ricardova ekvivalence A – důchody domácností před zdaněním A‘ – důchody domácností po zdanění (G=T) sníží-li dnes vláda daně, současný důchod domácností po zdanění vzroste – posun z bodu A‘ např. do bodu C domácnosti však očekávají zvýšení daní v budoucnosti, a nechtějí-li snížit svůj budoucí disponibilní důchod, musí dnes vytvořit dostatečné úspory C velikost dodatečně vytvořených úspor bude přesně odpovídat velikosti fiskální expanze, tj. horizontální vzdálenosti bodů A a C

Aby B-R ekvivalence fungovala: domácnosti nesmějí chápat vládní dluhopis jako přírůstek svého bohatství, tj. musí si být vědomy, že „dluhy vlády se skutečně platí“ (srovnej např. s výroky J. Paroubka) domácnosti mají možnost si půjčovat a tvořit úspory za stejnou úrokovou sazbu jako vláda daňové břemeno je rozloženo v populaci rovnoměrně (neexistence čistých daňových plátců nebo příjemců) daně nezpůsobují distorze na trzích (tj. nedají se přesunout na jiný subjekt – splňuje pouze daň z hlavy „poll tax“)

Úrokové sazby na vládní a soukromé dluhopisy (dlouhodobá splatnost, v % p.a., březen 2004) Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

B-R „ekvivalence“ v Dánsku Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

Dlouhodobé rozpočtové omezení „národa“ (otevřené ekonomiky) Ekonomika jako celek nemůže dlouhodobě spotřebovávat víc (tj. mít záporné čisté exporty), než kolik vyrobí Pro dlouhodobé saldo běžného účtu musí platit: A po úpravě a doplnění: