Organizace veřejné správy III. 12/5/2017 Organizace veřejné správy III. Nástin přednášek – studijní pomůcky

Úředníci územně-samoprávných celků Úředníkem je zaměstnanec územně samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního, městského nebo krajského úřadu. Úředníkem územního samosprávného celku, ve smyslu platné právní úpravy, není zaměstnanec zařazený v jeho organizačních složkách, zvláštních orgánech ten který vykonává výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce nebo který výkon takových prací řídí. Úředníky nejsou strážníci obecní policie.

Blíže k pojmu úředník Úředníkem je zaměstnanec územního samosprávného celku, pokud se alespoň zčásti podílí na plnění úkolů, které jsou územnímu samosprávnému celku v samostatné nebo přenesené působnosti uloženy zvláštními právními předpisy Vedoucím úředníkem je úředník, který je vedoucím zaměstnancem. Vedoucím úřadu je vedoucí úředník, který vykonává funkci tajemníka obecního úřadu, tajemníka magistrátu statutárního města, tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské části ředitele krajského úřadu, ředitele Magistrátu hlavního města Prahy

Pojem – správní činnost Pojem “správní činnosti” není v našem právním řádu přesně vymezen. Správní činností můžeme vymezit jako činnost zaměstnance, kterou se podílí na plnění úkolů územního samosprávného celku v samostatné nebo přenesené působnosti v oblasti veřejné správy podle zvláštních právních předpisů.

Pracovní poměr úředníků Na pracovněprávní vztahy úředníků územních samosprávných celků se vztahuje zákoník práce s odchylkami upravenými zákonem o úřednících. Zákoník práce je zde předpisem obecným a zákon o úřednících předpisem speciálním. Na všechny zaměstnance územních samosprávných celků, kteří nejsou úředníky se vztahuje v plném rozsahu zákoník práce.

Vznik pracovního poměru Úředníkem se může stát fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, nebo je cizím státním občanem, ale v České republice má trvalý pobyt, dosáhla věku 18 let, je způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná - Za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro jakýkoliv trestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čin spáchaný v nedbalosti za jednání související s výkonem veřejné správy. ovládá jednací jazyk splňuje další předpoklady pro výkon správních činností stanovené zvláštním právním předpisem

Vznik pracovního poměru Uzavření pracovní smlouvy se zájemcem o práci úředníka musí předcházet veřejná výzva k přihlášení zájemců výběrové řízení Zájemce podává na základě veřejné výzvy písemnou přihlášku přihlášku do výběrového řízení

Vznik pracovního poměru – výběrové řízení vs. veřejná výzva Výběrové řízení se povině koná při obsazení pozice na: krajském úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy, obecním úřadu obce s rozšířenou působností, pověřeném obecního úřadu úřadu městského obvodu nebo městské části, kterému je svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu U ostatních obecních úřadů – veřejná výzva

Trvání pracovního poměru Pracovní poměr s úředníkem je možno uzavřít jen na dobu neurčitou. pracovní poměr na dobu určitou v případě, že je nutné zajistit časově omezenou správní činnost nahradit dočasně nepřítomného úředníka, např. v době jeho mateřské nebo rodičovské dovolené V  době jeho pracovní neschopnosti u níž lze na základě lékařského posudku předpokládat, že bude delší než 3 měsíce, výkonu civilní nebo vojenské služby výkonu veřejné funkce

Vzdělávání Vstupní - znalosti základů, Úředník je povinen ukončit vstupní vzdělávání nejdéle do 3 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru (neplatí jde-li o toho, kdo má odbronou způsobilost) Průběžné –prohlubující, aktualizační, specializační, zaměřené na výkon správních činností v územním samosprávném celku, včetně získávání a prohlubování jazykových znalostí, uskutečňuje se formou kurzů Zvláštní odborná způsobilost - Správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem mohou vykonávat jen úředníci, kteří prokázali zvláštní odbornou způsobilost. Výjimky: nejdéle však po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka Má-li rovnocenné vzdělání nebo jeho část získanou v jiném studijním programu, než který je stanoven prováděcím právním předpisem,

Vedoucí úřadu Jmenováni do funkce na základě výběrového řízení Vedoucím úřadu se může stát fyzická osoba, která mimo stanovených předpokladů pro úředníka má nejméně tříletou praxi jako vedoucí zaměstnanec nebo při výkonu správních činností v pracovním poměru k územnímu samosprávnému celku nebo při výkonu státní správy v pracovním nebo služebním poměru ke státu podmínka praxe se považuje za splněnou také tříletým působením ve funkci člena zastupitelstva územního samosprávného celku, který byl po tuto dobu dlouhodobě pro výkon této funkce uvolněn Jmenováni do funkce na základě výběrového řízení

Zájmová samospráva - historie „historický předchůdce - Cechy = středověká sdružení řemeslníků, postupně se rozvinul jejich korporační charakter, tj. určitá řemeslná výroba byla možná jen v rámci příslušného cechu (cechovní přímus); cechy dohlížely na ceny, kvalitu výrobků, určovaly počty učňů, tovaryšů, apod. tyto vnitřní otázky zpravidla upravovala tzv. cechovní statuta (artikule), také disponovaly kontrolní pravomocí nad svými členy, v roce 1859 vydán živnostenský řád, který znamenal definitivní zánik cechů,

Zájmová samospráva - historie 19. st. a počátek 20. st. - vznik stavovských komor – jež na rozdíl od cechů představovaly společenství tzv. svobodných povolání, stavovské komory působily i v období 1. republiky, ale po roce 1948 byla zájmová samospráva (obdobně jako územní samospráva) potlačena a výkon svobodných povolání se stal předmětem státní správy, k obnovení zájmové samosprávy došlo po roce 1989

Zájmová samospráva chybí její garance v Ústavě, preambule Listiny - poukaz na „samosprávní tradice našich národů“, čl. 21 odst. 1 Listiny, který zaručuje občanům právo na účast na správě veřejných záležitostí. Ústava tedy sice výslovně jiné veřejnoprávní formy samosprávy než samosprávu územní neupravuje, což však ještě neznačí, že je vylučuje

Zájmová samospráva v judikatuře ÚS „Samotná existence jakékoli samosprávy z principu omezuje státní byrokracii, umožňuje lidem starat se bezprostředně o věci, které se jich přímo dotýkají, a tím přispívá k větší svobodě a samostatnosti jednotlivce. Proto i profesní samospráva je demokratickým právním státem podporována…“. „Ve zkoumaném případě jde o problematiku týkající se tzv. zájmové samosprávy, konkrétně profesních komor s povinným členstvím, sdružujících samostatně výdělečné fyzické osoby v určitých povoláních, kde je dán silný veřejný zájem na jejich řádném výkonu. Tyto komory jsou právnickými osobami veřejného práva, zřizované zákonem, vybavené oprávněním vydávat různé vnitřní předpisy pro komoru a její členy, kteří se jim musí s ohledem na povinné členství podřídit…“.

Zájmová samospráva - znaky veřejnoprávní korporace profesní samosprávy vykazují (obdobně jako samospráva územní) následující znaky: 1/ jsou zřizovány zákonem, 2/ jsou pověřovány výkonem veřejné moci vůči určité skupině obyvatel, 3/ mají právní subjektivitu, 4/ mají personální základ (zvláštní důvod členství), 5/ jsou hospodářsky a rozpočtově na státu nezávislé, 6/ nesou odpovědnost za své jednání, 7/ jednají nejen ve svém zájmu, nýbrž i zájmu veřejném nebo obecném, 8/ stát nad nimi a jejich činností vykonává dozor, 9/ lze se bránit proti jejich autoritativním rozhodnutím před soudy

Zájmová samospráva - odlišení od územní samosprávy institut tzv. povinného členství – tj. členství v příslušné komoře podmiňuje výkon daného povolání, členství předpokládá splnění určitých předpokladů, a to jak odborných (např. vzdělání, praxe, odborná zkouška), tak i jiných (např. bezúhonnost), vázanost členů nejen právními, ale i stavovskými předpisy, příp. i etickými kodexy výkon jistých mocenských oprávnění ze strany komory nad svými členy, vč. kárné pravomoci. právní úprava je obsažena v jednotlivých zákonech, které upravují samosprávné stavovské organizace – tedy profesní komory

Zájmová samospráva – k povinnému členství Důvody: silný veřejný zájem na jejich řádném výkonu umožňuje řádný výkon dohledu komor nad osobami vykonávajícími dané povolání, kdy jinak by tento dozor musel být vykonáván nějakým správním úřadem K ústavní konformitě - – nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 40/06 – povinné členství v lékařské komoře Výjimky z povinného členství: Hospodářská komora Agrární komora

Zájmová samospráva – účel, smysl, podstata dohled nad řádným (ve smyslu právním, odborném i etickém) výkonu příslušného povolání ze strany svých členů, ochrana profesních zájmů svých členů (nikoli zájmů hospodářských a sociálních – to přísluší odborovým organizacím).

Zájmová samospráva – orgány není jednotná, nicméně lze zobecnit: sjezd členů či delegátů – nejvyšší orgán mezi jednotlivými sjezdy působí kolektivní exekutivní orgán, v jehož čele stojí volený představitel - zpravidla prezident (jenž má své zástupce), zvláštní disciplinární orgán, popř. další orgány (např. revizní orgány, zkušební komise, apod.).

Dozor nad zájmovou samosprávou jen v omezeném rozsahu Jen některé zákony stanoví určitá kontrolní oprávnění ministrů či jiných vedoucích ústředních správních úřadů ve vztahu k profesním komorám Většina předpisů řeší formu dozoru nad stavovskými předpisy Stavovské předpisy = podrobněji upravují vnitřní otázky týkající se organizace a činnosti příslušné komory (organizační řád, jednací řád, disciplinární řád, atd.). Nejsou pramenem práva

Zájmová samospráva v judikatuře správních soudů Profesní komora je veřejnoprávní korporací vykonávající veřejnou správu a další činnosti. Vykonává-li veřejnou správu, může ji vykonávat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 3 Ústavy) – viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 02.04.2003, čj. 28 Ca 152/2001 – 58. Profesní komory jsou tedy právnickými osobami, jimž zákon svěřil rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, a jsou tedy správními orgány ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Rozhodnutí komor o veřejných subjektivních právech a povinnostech jejich členů proto přezkoumávají soudy ve správním soudnictví v řízení o žalobách podle § 65 a násl. s. ř. s., a nikoliv obecné soudy v civilním řízení soudním (rozsudek NSS ze dne 4.5.2005, čj. 1 As 21/2004-38

Zájmová samospráva v judikatuře správních soudů Autonomní normotvorbu lze považovat za konstitutivní prvek veřejné moci svěřené veřejnoprávní korporaci - aplikace autonomních normativních aktů je pak složkou samosprávné činnosti komory a spočívá především v oprávnění donucovat adresáty autonomních norem (zde členy komory), aby se chovali v souladu s nimi (rozsudek NSS sp. zn. 6 Aps 2/2007 – 134).

Základní studijní literatura Horzinková Eva a Vladimír Novotný. Základy organizce veřejné správy v ČR. Aleš Čeněk

Opakovací otázky Definujte pojmy „úředník“, „vedoucí úředník“ a „vedoucí úřadu“ územního samosprávného celku. Vysvětlete, co to je správní činnost. Kdo a jakým způsobem prokazuje zvláštní odbornou způsobilost dle zákona č. 312/2002 Sb.? Vyjmenujte některé povinnosti úředníků. Popište systém vzdělávání úředníků územně samosprávných celků. Charakterizujte zájmovou samosprávu. Vyjmenujte alespoň 5 profesních komor. Jaké orgány má Česká advokátní komora. Jaké jsou základní znaky profesních komor, čím se odlišují od územní samosprávy. V čem spatřujete veřejnoprávní charakter zájmové samosprávy. Uveďte příklady statutárních předpisů profesních komor a vysokých škol. Koho tyto předpisy zavazují. Jaký je důsledek jejich porušení. Uveďte orgány vysoké školy, na které studujete.