Aktuální judikatura k územnímu plánování V Brně, dne 30. 11. 2016 Mgr. Ing. Ján Bahýľ, advokát

Aktuální judikatura – přezkum ÚPD NSS, rozsudek ze dne 27.07.2016, čj. 5 As 85/2015 - 36 Správní akt, kterým se v přezkumném řízení provedeném dle § 174 odst. 2 správního řádu ruší územní plán obce, je třeba pokládat za opatření obecné povahy. Obec, jejíž územní plán byl zrušen, není účastníkem přezkumného řízení a nemá právo podat proti výsledku přezkumu odvolání. Za přiměřeného použití § 172 odst. 5 správního řádu však má postavení dotčené osoby s právem podat v přezkumném řízení proti návrhu výsledného aktu námitky. Proti zrušení územního plánu v přezkumném řízení se mohou obec nebo jiné dotčené osoby bránit u soudu návrhem dle § 101a s. ř. s.

Aktuální judikatura – přezkum ÚPD NSS, usnesení rozšířeného senátu ze dne 13.09.2016, čj. 5 As 194/2014 - 36 Soudní řád správní rozlišuje dva typy návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Prvním typem návrhu je návrh na soudní přezkum opatření obecné povahy, který může podat každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen, a to ve lhůtě stanovené v § 101b odst. 1 s. ř. s. Druhým typem je návrh na incidenční přezkum opatření obecné povahy dle § 101a odst. 1 věty druhé s. ř. s., který je oprávněn podat jen ten, kdo je současně oprávněn podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito; tento návrh je třeba podat společně se žalobou proti rozhodnutí, nečinnosti nebo zásahu, tj. ve lhůtě pro společně podávanou žalobu, a to bez ohledu na lhůtu uvedenou v § 101b odst. 1 s. ř. s.

Aktuální judikatura – aplikace § 43 odst. 1 StZ NSS, rozsudek ze dne 31.8.2016, č.j. 4 As 88/2016-35 Při aplikaci § 43 odst. 1 věty druhé stavebního zákona z roku 2006, který umožňuje obcím řešit se souhlasem krajského úřadu v územním plánu záležitosti nadmístního významu neupravené v zásadách územního rozvoje, není důvodu činit rozdílu mezi záležitostmi nadmístního významu, jež nemají zároveň republikový význam, a záležitostmi republikového významu vymezenými v politice územního rozvoje.

Aktuální judikatura - proporcionalita Krajský soud v Praze, rozsudek ze dne 14.3.2016, č.j. 50 A 6/2015-155 V rámci hodnocení proporcionality je přitom třeba posoudit a v souladu s realitou v pěti postupných krocích vyhodnotit, 1) zda napadené opatření obecné povahy vůbec umožňuje dosáhnout sledovaný cíl, 2) zda opatření obecné povahy a sledovaný cíl spolu logicky souvisí a 3) zda cíle nelze lépe dosáhnout jiným prostředkem, jakož i 4) zda opatření obecné povahy omezuje své adresáty co nejméně; a konečně 5) zda je následek napadeného opatření obecné povahy úměrný sledovanému cíli. Rozhodnutí o námitkách pomíjí úvahy o tom, zda přijaté řešení popsaného problému je v souladu se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahů do práv jednotlivců, tj. zda z hlediska shora vytčeného algoritmu otázek obstojí právě v přijaté podobě.

Aktuální judikatura – zástupce veřejnosti NSS, rozsudek ze dne 24.5.2016, č.j. 4 As 217/2015-197 Zástupce veřejnosti podle § 23 stavebního zákona je oprávněn podat návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle § 101a soudního řádu správního.

Aktuální judikatura – zrušení rozhodnutí o nám. KS v Ústí nad Labem, rozsudek ze dne 4.5.2016, č.j. 40 A 2/2016-50 S ohledem na vypořádání jednotlivých námitek navrhovatele uplatněných v řízení před soudem a s přihlédnutím k tomu, čeho chtěl navrhovatel podaným návrhem na zrušení opatření obecné povahy dosáhnout při zohlednění citovaného ustanovení § 54 odst. 4 stavebního zákona, soud tímto rozhodnutím zrušil v části J. napadeného územního plánu označené jako „Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění“ bod 2) rozhodnutí o námitkách pana F. H. a v části K. napadeného územního plánu označené jako „Vyhodnocení připomínek“ bod 2 vyhodnocení připomínek pana F. H.

Aktuální judikatura – řešení rozporů Městský soud v Praze, rozsudek ze dne 31.8.2016, č.j. 8 A 30/2015-52-56 Uzavření dohody o řešení rozporu by bylo nezákonné v případě, že by šlo o řešení rozporu s územním samosprávným celkem, neboť by tím bylo zasahováno do samostatné působnosti územního samosprávného celku. Takovou dohodou by byla nahrazována jeho vůle. V daném případě však dohodovací řízení neiniciovala obec, ale obecní úřad jako pořizovatel územního plánu. Pokud dochází k omezení územně samosprávného celku v jeho právu na samosprávu, jedná se o omezení aprobované stavebním zákonem, které sleduje veřejný zájem.

Aktuální judikatura – SEA Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne 20.12.2016, č.j. 5 As 94/2015-79 Příloha č. 8 zákona o posuzování vlivů neodpovídá rámcovému vymezení územního plánu v návrhu jeho zadání. Aplikace kritérií uvedených v této příloze by tedy měla odrážet skutečnost, že krajský úřad se v této fázi nevyjadřuje k návrhu územního plánu, nýbrž pouze k návrhu jeho zadání, tedy k „návrhu osnovy této koncepce“. V případě posuzování dle § 10i tohoto zákona lze proto dovodit, že kritéria, která Krajský úřad Jihomoravského kraje ve svém stanovisku nezmínil, nepovažoval za relevantní vzhledem k posuzovanému rámci.

Aktuální judikatura – koriror úses Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne 21.12.2016, č.j. 3 As 250/2015-68 Nejvyšší správní soud zkoumal odůvodnění vymezení územní rezervy pro nadregionální biokoridor. Pokud šířka navrženého koridoru v územním plánu odpovídá šířce koridorů v územních plánech sousedících obcích (širší vztahy), jedná se o akceptovatelné vymezení.

Děkuji za pozornost Ján Bahýľ +420 774 314 484 bahyl@bpak.cz