Naplňuje přitom pravomoci dané Ústavou ČR a některými běžnými zákony. Určeno pro:  žáky 1.ročníku středních škol Vzdělávací obor:  Základy společenských věd, Občanská nauka Tematický okruh: Státní moc v ČR Téma:  Senát PČR Jméno autora:  Mgr. Renata Kynzlová Vytvořeno dne:  29. září 2012 Anotace: Materiál seznamuje se Senátem v ČR, volbou členů, složením atd. Klíčová slova: Senát, volby, státní moc Metodický popis:  Podpora hodiny politologie Senát Senát Parlamentu ČR je ústavní institucí, která spolu s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR vykonává moc zákonodárnou. Naplňuje přitom pravomoci dané Ústavou ČR a některými běžnými zákony.

Složení Senát Parlamentu ČR je složen z 81 senátorů, přičemž každé dva roky probíhají volby do 1/3 Senátu. Na ustavující schůzi, která se koná po každých pravidelných volbách, jsou pak senátoři zvoleni do výborů, komisí a delegací. Současně se senátoři sdružují do senátorských klubů, které jsou zakládány s ohledem na stranickou příslušnost senátorů.

Pravomoci Senát projednává návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Návrh zákona z Poslanecké sněmovny může: schválit – návrh zákona je postoupen prezidentovi ČR zamítnout – návrh je vrácen do Poslanecké sněmovny, ta může Senát přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. To není možné v případě ústavního zákona, volebních zákonů, zákonu o styku obou komor Parlamentu, Jednacího řádu Senátu a některých mezinárodních smluv vrátit s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny – ta o zákonu hlasuje ve znění navrženém Senátem, pokud není přijato prostou většinou, hlasuje znovu o návrhu v původním znění navrženém Poslaneckou sněmovnou a je případně schválen nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců vyjádřit vůli se návrhem nezabývat – tímto usnesením je návrh zákona přijat nevyjádřit se – pokud se Senát do 30 dnů k návrhu zákona nevyjádří, je zákon přijat Senát PČR má a opakovaně využívá právo zákonodárné iniciativy, t. j. může poslanecké sněmovně podávat vlastní návrhy zákonů.

Pravomoci V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny přijímá v naléhavých záležitostech na místo zákonů zákonná opatření, která může navrhovat jen vláda a která musí být schválena na první schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny, jinak dále pozbývají platnosti. Zákonná opatření nelze přijímat ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a některých mezinárodních smluv. Předseda Senátu Parlamentu České republiky vyhlašuje termín voleb prezidenta České republiky. Senát může podat k Ústavním soudu na prezidenta žalobu pro velezradu. Senát vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, které navrhuje prezident. Spolu s Poslaneckou sněmovnou vydává usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad. Na návrh Senátu jmenuje prezident předsedu a inspektory Úřadu na ochranu osobních údajů. Senát též Poslanecké sněmovně navrhuje dva kandidáty na Veřejného ochránce práv.

Volby Volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle dvoukolového většinového systému. Vyhlašuje je v zákonem stanovených lhůtách prezident České republiky. Volební obvody jsou jednomandátové a vymezené zákonem. Volby probíhají v 81 obvodech (každé 2 roky v jedné třetině obvodů), za každý obvod je zvolen 1 kandidát, který v prvním kole volby získal alespoň 50% hlasů. Pokud žádný z kandidátů nezíská alespoň 50% hlasů, postupují 2 kandidáti s nejvyšším počtem získaných hlasů v prvním kole do kola druhého. Ve druhém kole se stane senátorem kandidát s nejvyšším počtem získaných hlasů. V případě uvolnění nebo neobsazení některého místa se konají pro příslušný obvod doplňovací volby Kandidátovi musí být v první den voleb nejméně 40 let. Volební účast se pohybuje v rozmezí od 18,41 % (druhé kolo v roce 2004) po 42,37 % (první kolo v roce 1998). Senátní volby se konají v sudých letech na podzim, první kolo každých druhých voleb (1998, 2002, 2006, 2010…) se koná společně s volbami do zastupitelstev obcí, první kolo ostatních voleb (2000, 2004, 2008, 2012…) se koná společně s volbami do zastupitelstev krajů.

Sídlo Senátu Součástí sídla Senátu je dle zákona č. 59/1996 Sb. areál Valdštejnského paláce spolu s Valdštejnskou zahradou, Valdštejnskou jízdárnou a dále Kolovratským palácem a Malým Fürstenberským palácem.

Senát a EU Senát se podobně jako Poslanecká sněmovna PČR a ostatní komory národních parlamentů členských států EU zapojuje do procesu tvorby politik Evropské unie. Projednává a vyjadřuje se k evropským legislativním návrhům ještě před jejich schválením v Evropském parlamentu a Radě EU. Zabývá se i dalšími strategickými dokumenty předkládanými evropskými institucemi. Vstupuje tím do legislativního procesu probíhajícího v institucích EU, a to jak prostřednictvím svého vztahu k vládě ČR, tak přímou komunikací s Evropskou komisí. Intenzivně se přitom zapojuje do vzájemné výměny informací mezi jednotlivými národními parlamenty a Evropským parlamentem. Role národních parlamentů v evropském rozhodovacím procesu se výrazně změnila po přijetí Lisabonské smlouvy, která vstoupila v platnost v prosinci 2009. Větší zapojení národních parlamentů do dění v EU má napomoci k přiblížení evropské tematiky občanům. Zároveň slouží k získání připomínek národních zákonodárných sborů k evropským legislativním návrhům již v rané fázi projednávání. V průběhu procesu ratifikace Lisabonské smlouvy došlo k novelizaci jednacích řádů obou komor PČR s cílem procedurálně zajistit výkon nových pravomocí národních parlamentů, respektive dále je rozvést.

Použitá literatura a zdroje http://www.senat.cz/index.php?ke_dni=24.2.2013&O=9 Vlastní http://cs.wikipedia.org/wiki/Sen%C3%A1t_Parlamentu_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky