Rozpočtový deficit Veřejná ekonomika 2

Veřejné rozpočty Bilance příjmů a výdajů Přehled o stavu a vývoji příjmů a výdajů veřejného rozpočtu během rozpočtového období Vyvíjí se během rozpočtového období Je účetním dokumentem o stavu potřeb (pasív) a jejich zdrojů (aktiv). Krátkodobá rozpočtová nerovnováha: přebytek, deficit VR ---- dlouhodobá rozpočtová nerovnováha Přebytek na výdaje, deficit „zlaté pravidlo rozpočtové politiky“: jako stěžejní rozpočtová zásada Požadavek dlouhodobé kontinuitě hospodářské politiky Požadavek hospodárnosti ve veřejném sektoru

Vyrovnaný rozpočet Běžný Kapitálový

Deficit „Vyrovnanost rozpočtu“: variantní situace při porovnání příjmů (P) a výdajů (V) : (1) P = V → jde o vyrovnaný rozpočet; (2) P ≠ V → jde o nevyrovnaný (schodkový) rozpočet; P > V → jde o rozpočet přebytkový; P < V → jde o rozpočet deficitní. PRIMÁRNÍ DEFICIT + úroky z veřejného dluhu V případě nevyrovnaného rozpočtu je třeba bilanci vyrovnat, z přebytku vytvářet rezervy a deficit krýt mimorozpočtovými zdroji (nenávratnými nebo návratnými).

Vznik deficitu Příjmy Výdaje Stagnují Rostou Rostou pomaleji než výdaje Rostou rychleji než příjmy Klesají Klesají rychleji než výdaje Klesají pomaleji než příjmy

Typy deficitu Strukturální Cyklický Hlediskem pro diferenciaci deficitu na cyklický a strukturální je reálný výkon národního hospodářství. V okamžiku, kdy se reálný HDP nachází: nad potencionálním, veřejné rozpočty dosahují cyklického přebytku; pod potencionálním, veřejné rozpočty dosahují cyklického deficitu

STRUKTURÁLNÍ – AKTIVNÍ DEFICIT Má záměrný (plánovaný) charakter Je zpravidla nástrojem stabilizační fiskální politiky státu Vlády z různých důvodů rozhodují pro deficitní výsledek svého hospodaření - expanzivní fiskální politika Cíle: růst agregátní poptávky; oživení ekonomiky; ke stabilizaci hospodářského růstu; zvýšení zaměstnanosti Záměrnost se týká jak příjmů (např. změny sazeb daní), tak výdajů (např. změny v oblasti finančních transferů obyvatelstvu).

Pasivní –cyklický deficit Rozdíl mezi skutečným a strukturálním rozpočtem Je vytvářen pasivně stavem hospodářského cyklu Výší národního produktu… Dopad hospodářského cyklu na rozpočet – změna v příjmech – změna v rozpočtu – ekonomika je pod potenciálem hospodářského produktu (konjunktura, recese..) Výsledek špatné rozpočtové politiky (výdaje dlouhodobě převyšují příjmy) – na úkor budoucích potřeb Zdroje financování: MMR nenávratné zdroje Rezervy Návratné finanční prostředky

Příčiny vzniku deficitů

Současné trendy vývoje deficitů růst deficitů; zhoršování parametrů Irsko, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Německo, Francie; zvyšování úrovně veřejného dluhu a jeho podílu na HDP; nepříznivý tlak na kurzovou stabilitu eura; diskuse k zavedení daně z globalizace (odepsání dluhu, hledání zdrojů v soukromém sektoru).

EU Pro zabezpečení fiskální stability v rámci EU byla přijata tzv. Maastrichtská konvergenční fiskální kritéria (MKFK), především : max. 3 % podíl primárního deficitu na HDP; max. 60 % podíl veřejného dluhu na HDP. Fiskální pakt (2012)

Veřejný deficit ČR

Důsledek deficitu Důsledky deficitu státního rozpočtu s projevují v : krátkém období; dlouhém období. V krátkém období mohou být důsledky deficitu státního rozpočtu pozitivní, např. ve směru eliminace vlivu exogenních faktorů na objem veřejných výdajů (cenové šoky, přírodní katastrofy, ekonomická recese, nezaměstnanost V dlouhém období jsou důsledky deficitu státního rozpočtu negativní, neboť deficit vyvolává : růst veřejného dluhu, kdy dluhová služba se stává břemenem; vysoké úrokové náklady; omezení možnosti využití nástrojů stabilizační fiskální politiky; inflační tlaky; omezování soukromých investic (tzv. vytěsňovací efekt).

Chronický deficit Příčina vzniku a růstu veřejného dluhu Veřejný dluh je výrazem dlouhodobé fiskální nerovnováhy, příčnou vzniku a prohlubování veřejného dluhu je kumulování rozpočtových deficitů, zejména státního rozpočtu. Veřejný dluh členíme na : hrubý, standardní (celkový objem závazků); čistý (hrubý dluh – pohledávky

Financování deficitu Emise státních dluhopisů a jejich prodej soukromým subjektům nebo do zahraničí (vnější dluh) Půjčka od CB (bankovní úvěr x nákup státních dluhopisů) Z minulých rezerv Zvýšení daní