Veřejné finance 8 Ing. Yvona Legierská 13.5.2018.

Prezentace na téma: "Veřejné finance 8 Ing. Yvona Legierská 13.5.2018."— Transkript prezentace:

1 Veřejné finance 8 Ing. Yvona Legierská

2 Obsah předmětu 1. Úvod do problematiky veřejných financí. 2. Veřejný sektor a veřejné statky. 3. Rozpočtová soustava. 4. Veřejné volba a její konsekvence pro oblast veřejných financí. 5. Fiskální federalismus a prostorové aspekty veřejných financí. 6. Veřejné příjmy. 7. Veřejné výdaje, projekty a programy. 8. Rozpočtová a fiskální politika, rozpočtový deficit a veřejný dluh. 9. Financování sociálního zabezpečení. 10. Sociální zabezpečení v ČR. 11. Dávky sociálního zabezpečení v ČR a jejich konstrukce. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí

3 8. Rozpočtová a fiskální politika, rozpočtový deficit a veřejný dluh.
Vyrovnaný rozpočet. Zlaté pravidlo vyrovnaného státního rozpočtu. Deficit veřejného rozpočtu. Cyklický a strukturální deficit. Příčiny a faktory vzniku rozpočtového deficitu. Důsledky deficitu státního rozpočtu. Možnosti a způsoby financování deficitu státního rozpočtu. Rozsah deficitního financování v ČR. Veřejný dluh, jeho charakteristika klasifikace. Příčiny růstu státního dluhu. Správa dluhu. Veřejný dluh v ČR.

4 Srovnání fiskální politika a rozpočtová politika

5

6 rozpočtová politika fiskální politika
teoretická východiska klasické finance keynesiánské (funkční) finance zaměření realizace alokačních a redistribučních záměrů makroekonomická stabilita a stimulace kompetentní subjekty ministerstvo financí vláda vztah k rozpočtu vyrovnanost je prioritou vyrovnanost nemusí být vztah k veřejným výdajům G (vládní výdaje) + TR (transfery) pouze G = (Gc + Gi) vládní výdaje spotřební a investiční příjmům daně (TA) tzv. čisté daně (TA - TR) Alokační funkce – řešit mikroekonomická selhání trhu, tj. zabezpečovat statky, které trh není schopen produkovat příp. nikoli optimální míře, bránit slabší smluvní stranu, řešit zneužívání dominantního postavení, asymetrie informací. Redistribuční funkce - přerozdělit bohatství, které vlastní jednotliví členové společnosti, a to dle zásad, které jsou ve společnosti uplatňovány.

7 Rozpočtová politika (RP)
Rozpočtovou politikou rozumíme činnosti, které se odehrávají v rámci veřejné rozpočtové soustavy. Je realizována státem a jeho orgány. RP je nástrojem hospodářské politiky v rukou vlády. Úkoly RP: zajistit dostatek finančních zdrojů k financování VV rozhodovat o prioritách, tj. na co mají být tyto prostředky použity Závěr: Čím více úkolů stát zajišťuje, tím více zdrojů potřebuje a tím je složitější rozpočtová soustava i rozpočtová politika. Souvisí s veřejnou volbou.

8 Rozpočtová politika Cílem rozpočtové politiky je vybilancovanost veřejných výdajů a veřejných příjmů. Hlavním nástrojem RP je veřejný rozpočet (VR) - jsou součástí veřejných financí a neměly by být z tohoto kontextu vytrhovány. Hlavním nástrojem rozpočtové politiky – veřejný rozpočet nadnárodní státní územní samosprávy veřejných institucí Státní rozpočet (nejdůležitější z VR) na rok je schvalován ve formě zákona a musí být schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Rozpočtová politika je úzce spojená s rozpočtovým procesem fáze rozpočtového procesu: návrh, projednání, schválení, plnění, kontroly zásady: reálnosti, úplnosti, dlouhodobé vyrovnanosti, publicity

9 Rozpočtová politika RP – nekončící činnost
Střednědobý výhled – společně se státním rozpočtem (predikce) Státní závěrečný účet – vyhodnocení plnění SR po uplynutí rozpočtového roku Střednědobý výdajový rámec – předpokládaná výše opakujících se ročních veř. Výdajů Rozpočet má část provozní (měla by být vyrovnaná) investiční (financovány z vládních úvěrů, které jsou refinancovány emisemi veř. dluhopisů, splacení z příjmů budoucích generací, není možné financovat z daní firem a občanů – jinak krize tržní ekonomiky)

10 Fiskální politika Fiskální politika se zabývá utvářením jak příjmové stránky rozpočtu (daně, cla sociální pojištění), tak výdajovou stránkou. Cíle fiskální politiky: udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost; napomáhat zachování cenové stability, utlumit výkyvy hospodářského cyklu (tento cíl zdůrazňuje keynesiánská teorie, monetaristé tento cíl vnímají jako sporný).

11 Fiskální politika Fiskální politika - „mladší“ pojem - produkt tzv. funkčních (keynesiánských) financí Definice fiskální politiky – proces ovlivňování makroekonomických veličin fiskálními nástroji (veřejnými výdaji, příjmy, saldem) Diskuse o tom: zda je fiskální politika vůbec účinná zda je (či není) účinnější než měnová politika Fiskální opatření: tzv. diskreční opatření - žádají zvláštní zásahy (intervence) vlády, mají jednorázový charakter a časová zpoždění (jde o změny v daňových sazbách, o zavedení nových daní, změny ve struktuře anebo v objemu veřejných výdajů, apod.), tzv. automatické (vestavěné) stabilizátory - působí po svém schválení a zabudování do systému automaticky, dlouhodobě a hlavně proticyklicky (jde o systém sociálních dávek, podpory v nezaměstnanosti, progresivní důchodové zdanění apod.).

12

13 Krátkodobá fiskální nerovnováha – rozpočtový deficit

14 Rozpočtový deficit Krátkodobá analýza ekonomiky se zaměřuje na vzájemné vztahy mezi výrobou, důchodem a poptávkou: změny v poptávce po produkci vedou ke změnám v objemu vyrobené produkce změny v objemu vyrobené produkce vedou ke změnám v objemu vyplácených důchodů změny v objemu vyplácených důchodů vedou ke změnám v poptávce po produkci Krátkodobá analýza vysvětluje kolísání produktu kolem tzv. potenciální úrovně.

15 Vztah mezi výrobou, důchody a poptávkou
Rozpočtový deficit – nerovnováha vzniklá snížením daní nebo zvýšením vládních výdajů

16 rozpočtový deficit je složen ze dvou položek:
Snížení daní při neměnných výdajích nebo zvýšení výdajů při neměnných daňových příjmech vede k rozpočtovému deficitu Dt = r Bt-1 + (Gt – Tt) Dt – deficit v roce t B – dluh na konci roku t-1 Gt – rozpočtové výdaje v roce t Tt – rozpočtové příjmy v roce t r – reálná úroková míra rozpočtový deficit je složen ze dvou položek: úrokové platby z existujícího dluhu (součin reálné úrokové míry a stavu dluhu na konci roku předchozího) rozdíl mezi vládními výdaji na zboží a služby a daněmi očištěnými o transfery

17 Tři situace ve vztahu mezi:
rozpočtovými příjmy TA rozpočtovými výdaji G TA > G ... přebytek TA < G ... schodek (deficit) TA = G ... vyrovnaný rozpočet

18 Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Deficit a přebytek Celkový veřejný deficit (ΣDv) zahrnuje tedy aktivní (strukturální) deficit (Ds) a pasivní (cyklický) deficit (Dc), tj. ΣDv = Ds + Dc Celkový veřejný přebytek (ΣPv) pak zahrnuje aktivní (strukturální) přebytek (Ps) a pasivní (cyklický) přebytek (Pc), tj. ΣPv = Ps + Pc Aktivní (strukturální) deficit má záměrný charakter, protože se vlády z různých důvodů rozhodují pro deficitní výsledek svého hospodaření a uplatňují expanzivní fiskální politiku. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

19 Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Rozpočtový deficit Teorie financí rozlišuje rovněž deficit (schodek) státního rozpočtu jako: (1) aktivní (strukturální) deficit - deficit, který zbývá po separování vlivu hospodářského cyklu. Strukturální deficit je počítán při zohlednění současných úrovní vládních výdajů a daňových sazeb za předpokladu, že ekonomika funguje na úrovni potenciálního (přirozeného) produktu a nikoliv na úrovni skutečného reálně vyjádřeného produktu; vliv hospodářské politiky vlády. (2) pasivní (cyklický) vzniká automaticky jako výsledek průběhu hospodářského cyklu. Recese vedou k poklesu vládních příjmů a k růstu cyklického deficitu. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

20 0,9

21 Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Základní příčiny vzniku uváděných dvou typů deficitů jsou následující : Aktivní (strukturální) deficit – vnitřní faktory Pasivní (cyklický) deficit – vnější faktory 1.expanzivní fiskální politika 1. hospodářský pokles 2. politické důvody (populismus) 2. růst cen základních surovin 3. rozložení důsledků výdajových šoků (ozdravění bank) 3. společenská a přírodní kataklyzmata 4. rozložení daňového zatížení na více generací 4. úroky z veřejného dluhu Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

22 Vnitřní faktory Expanzivní charakter fiskální politiky (záměrné zvyšování výdajů SR s cílem ovlivnit hospodářský růst) Časové rozložení výdajového šoku do několika rozpočtových období (růst cen vstupů do veř. sektoru, včetně růstu nákladů na pořizování investic ) Časové rozložení daňového zatížení do více let (potřeba je ovlivňována zanedbaností veř. infrastruktury) Vládní populismus (zejména v předvolebním období)

23 Vnější faktory Kolísání tempa ek. růstu, hospodářský pokles, růst nezaměstnanosti (vláda ovlivňuje zaměstnanost ve veř. sektoru, nikoli v soukromém, pokles daňových příjmů a tlak na růst veř. výdajů), Růst cen základních surovin, cenové šoky (ropné šoky, cenové šoky energií) Deprese ve světě (hospodářská provázanost zemí) Růst úrokové míry (v souvislosti s dlouhodobým chronickým deficitem) Úrok z veřejného dluhu (deficity kryty půjčkami, úroky zatěžují běžný rozpočet) Mimořádné události (válečné konflikty, přírodní katastrofy)

24 Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Rozpočtový deficit Hlediskem pro diferenciaci deficitu na cyklický a strukturální je reálný výkon národního hospodářství. V okamžiku, kdy se reálný HDP nachází: a) nad potencionálním, veřejné rozpočty dosahují cyklického přebytku; b) pod potencionálním, veřejné rozpočty dosahují cyklického deficitu. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

25 Rozdíl mezi diskreční (vědomou) politikou a automatickou stabilizací je možno jednoduše vyložit pomocí rovnice : T – G = t*Y – G kde G jsou celkové rozpočtové výdaje T celkové rozpočtové (daňové) příjmy (jsou vyjádřeny jako součin průměrné daňové sazby t a reálně vyjádřeného produktu Y). Smysl rovnice je v tom, že rozlišuje dva hlavní zdroje změn v rozpočtové bilanci : automatickou stabilizaci díky změnám Y diskreční fiskální politiku díky změnám G, resp. t.

26 Automatická stabilizace (viz graf)
Když produkt během hospodářské expanze roste, vzniká automatický rozpočtový přebytek, protože rostou daňové příjmy a klesají transfery (např. příspěvky na podpory v nezaměstnanosti). Přebytek nebo nižší deficit pomáhá stabilizovat ekonomiku, protože část dodatečných daní generovaných vyšším důchodem odplouvá z koloběhu důchodů a pomáhá zpomalovat expanzi. Obdobně během recese, daňové příjmy klesají a transfery rostou, takže úniky z koloběhu důchodů jsou menší, případně je dodatečná kupní síla vytvářena.

27 Rozpočtová bilance a produkt (automatická stabilizace)
Rozpočtová přímka YN Y0 t*Y Deficit Y A B Y A ... vyrovnaný rozpočet – produkt na úrovni potenciálního produktu YN B ... deficitní rozpočet – produkt Y0 pod úrovní potenciálního produktu YN t*Y ... pokles daňových příjmů při poklesu produktu

28 Rozpočtová bilance a produkt (diskreční či vědomá politika)
Rozpočtová přímka při G0 YN Y0 Deficit Y A B Y Rozpočtová přímka při G1 C D zvětšení deficitu  ... růst vládních výdajů z G0 na G1 při stejné daňové sazbě t0 A ... vyrovnaný rozpočet – produkt na úrovni potenciálního produktu YN D ... deficitní rozpočet – produkt na úrovni potenciálního produktu YN C ... deficitní rozpočet – produkt na úrovni produktu Y0

29 Možnosti řešení deficitu státního rozpočtu.
Existuje řada možností řešení deficitu státního rozpočtu. Patří mezi ně zejména: (1) emisní řešení deficitu (money financed deficit), a to: a) kreace nových peněz (přímým úvěrem od CB anebo přímým nákupem státních dluhopisů CB od státu - je zákonem omezeno nebo zakázáno); b) úvěr od centrální banky; (2) dluhové financování deficitu (debt financed deficit), a to emisí a prodejem státních cenných papírů doma a v zahraničí) : a) vnitřní dluh (domestic public debt); vnější dluh (external public debt). V podmínkách ČR se uplatňuje dluhové financování deficitu. Pokud má dluh podobu cenných papírů mluvíme o tzv. sekuritizaci státního dluhu. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

30 Emise státních dluhopisů
působí inflačně, jestliže jsou státní dluhopisy naku­povány ústřední emisní bankou a stávají se tak zdrojem bankovně úvěrové emise peněžní masy, čili jsou monetarizovány. Tyto nepříznivé měnové účinky růstu státních dluhů se snaží správa státního dluhu odstranit tzv. sterilizací státního dluhu, což v podstatě znamená, že státní dluhopisy jsou přednostně umísťovány v soukromém sektoru, především nebankovním, nebo prodávány do zahraničí (při vlastní konverti­bilní měně), avšak přehlcení kapitálového trhu výhodnými státními dluhopisy odsává tu část národních úspor, která by jinak sloužila k investicím v podnikové sféře a vyvo­lává tím tendenci k růstu úrokové míry se všemi nepříznivými důsledky na podnika­telskou aktivitu a zaměstnanost.

31 Možnosti snížení rozpočtových deficitů
zvýšení veřejných příjmů zvýšením daní snížení veřejných výdajů ze státních finančních aktiv , např. peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let na základě rozhodnutí PSP majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými není oprávněn hospodařit některý správce kapitoly, pohledávky státu z úvěrů a návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky ze státních záruk realizovaných ze státních finančních aktiv a pohledávky státu, které mu postoupily jiné subjekty, z prodeje státních nefinančních aktiv + z výnosů z privatizace

32 Vývoj salda státního rozpočtu, rozpočtu krajů a obcí (v mld Kč)

33 EU Rozpočtový deficit k HDP v %

34 Dlouhodobá fiskální nerovnováha - veřejný dluh

35 Dlouhodobá fiskální nerovnováha – veřejný dluh
Vztah mezi vládním dluhem, rozpočtovými deficity či přebytky, vládními výdaji a příjmy = rozpočtové omezení vlády Proč je nutné dodržovat rozpočtové omezení vlády? vysoká úroveň vládního dluhu omezuje možnosti volby vlády při fiskální politice, zejména při rozhodování o alokaci zdrojů rostoucí dynamika dluhu vede k růstu úrokových měr, do kterých si věřitelé započítávají stále vyšší rizikové prémie rostoucí dluh je nebezpečný hlavně pro země tvořící měnovou unii, referenční úroveň dluhu (60 % na HDP) je jedním z 5 kritérií Maastrichtské smlouvy.

36 Maastrichtská konvergenční kritéria (1992)
Měnová kriteria pro vstup do EMU: kriterium deficitu: max 3% deficitu na HDP, kriterium veřejného dluhu: max. 60 % veřejného dluhu na HDP, kriterium inflace aj. Mnohé země EU nedodržují (i SRN, Francie získaly výjimku).

37 Krytí státního dluhu Vnitřní státní dluh je kryt státními pokladničními poukázkami, středně a dlouhodobými státními dluhopisy – jsou obchodovatelné Vnější státní dluh je kryt eurobondy (cenné papíry emitované v cizí měně), směnkami vydanými k úhradě členství ve Světové bance a Evropské bance pro obnovu a rozvoj, půjčkami od Evropské investiční banky a dalšími úvěrovými nástroji – nejsou obchodovatelné

38 Dluhová služba Je velmi důležité, co zahrneme do dluhové služby: 1.) u nás: - dluhová služba zahrnuje jistinu i úroky 2.) metodika mezinárodního měnového fondu: - z běžných výdajů se kryjí pouze úroky - jistina je kryta z rozpočtových přebytků nebo z emisí státních dluhopisů

39 Důsledky VD jsou rozpočtové - úroky zatěžují výdaje rozpočtů
redistribuční – na úrocích vydělávají některé subjekty destabilizační – zvyšuje se podíl dluhu na HDP

40 Úrokové náklady státního dluhu

41 Úrokové náklady státního dluhu

42 Konverze státního dluhu
znamená, v klasickém pojetí, přeměnu „tíživého dluhu v méně tíživý". Operace spočívá v tom, že se využije příležitost, kdy je možné umístit na kapitálovém trhu státní dluhopisy s nižší úrokovou mírou než přede­šlé, a příjmem z prodeje těchto nových státních dluhopisů se vykoupí staré dlu­hopisy.

43 Veřejný dluh v ČR 1993 – ČR převzala dluh z minulých desetiletí ve výši 164 mld. Kč (92 mld Kč vnitřní státní dluh – věřiteli jsou ČNB, obch. banky a majitelé státních dluhopisů, 72 mld. Kč – vnější státní dluh – z rozpočtu ČSFR, z ČSOB) státní dluh klesal Od poloviny r nepřetržitý růst státního dluhu

44 Pro strukturu dluhu ČR jsou výrazné skutečnosti:
internalizace (zvnitřnění) dluhu do roku 2003 růst relativní váhy střednědobých a dlouhodobých dluhopisů (SDD) na úkor státních pokladničních poukázek (SPP), tj. krátkodobých dluhopisů od r.2003 nárůst zahraničního zadlužení (externalizace dluhu – přenesení do vnějšku) Při absenci definice dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je otázkou, zda-li při dosavadní rozpočtové politice budou členské státy EU : schopny vyhovět požadavkům rozpočtového omezení tak, že diskontovaná hodnota budoucích příjmů pokryje diskontovanou hodnotu budoucích vládních výdajů dosavadní úroveň vládního dluhu, vyhoví rozpočtovým požadavkům EMU, zejména požadavku Maastrichtské smlouvy na udržení úrovně dluhu pod 60 % HDP

45 Struktura a vývoj státního dluhu

46 Struktura a vývoj státního dluhu

47

48 EU Vládní dluh k HDP v % (3.Q 2012)

49 Počítadlo

50 3. Problémy fiskální nerovnováhy

51 Problémy fiskální nerovnováhy
Změna důrazu v průběhu let V historii - za jediné vhodné rozpočtové pravidlo byl považován vyrovnaný rozpočet. Později jako možná výjimka z vyrovnaného rozpočtového hospodaření byl vzat v úvahu rozdíl mezi běžnými a mimořádnými rozpočtovými výdaji s tím, že u mimořádných, běžně se neopakujících výdajů, je možno krytí výdajů půjčkami. Myšlenka dvojího rozpočtu – běžný vyrovnaný a kapitálový deficitní (zlaté pravidlo vyrovnaného státního rozpočtu)

52 Teoretické přístupy k deficitu
Cyklický vyrovnaný rozpočet (30. až 70. léta 20. století, Keynes – přechodný deficit hospodaření v důsledků růstu výdajů SR, nástrojem stabilizační fiskální politiky se staly progresivně konstruované důchodové daně) Zač. 70. let – stagflace (zastavení ek. růstu, vysoká inflace a nezaměstnanost) Kritika Keynesiánského modelu fiskální politiky monetaristy a odmítnutí neoklasiky (70. a 80. léta etapa snah o omezení státních zásahů do ekonomiky) Zač. 80. let – realizace politiky omezování státních výdajů, privatizace státních neefektivních podniků, omezení rozp. schodků, zastavení expanzivní fiskál. politiky, podpora soukromých investic snížením daní podnikatelům, upevnění důvěry ve stabilitu právního prostředí a dodržování všeobecně platných rozpočtových pravidel)

53 Teorie zdůvodňující deficit
Deficit = vhodný nástroj pro rozložení účinků mimořádného zvýšení daní do delšího časového úseku. Současné generace neplatí velké daně, mohou spořit. Úspory odkážou příštím generacím, které z nich budou moci splácet dluh. Deficitní hospodaření vlivem nákladných investic ve veřejném sektoru – rozložení jejich financování prostřednictvím splácení deficitu na více generací (získají užitek z výdajových programů)

54 V evropských zemích je v posledních desetiletích fiskální nerovnováha způsobena především růstem podílu výdajů na HDP. To má několik příčin : rostoucí životní úroveň znamená růst poptávky po takových veřejných statcích jako je zdraví a vzdělání, proces schvalování rozpočtu v exekutivě i legislativě vede k procyklickému chování i při růstu ekonomiky, kdy by měly výdaje relativně klesat, ceny a náklady rostou zpravidla rychleji při poskytování statků veřejného sektoru nežli v sektoru soukromém, volební proces způsobuje, že je pro politiky obtížné odolat tlaku různých nátlakových skupin na schvalování pro ně zajímavých výdajů, na něž prostřednictvím daní přispívají jen částečně.

55 Dlouhodobá politika státu blahobytu (doprovázená růstem veř
Dlouhodobá politika státu blahobytu (doprovázená růstem veř. výdajů) = chronické deficity státních rozpočtů (zač. 70. let 20. stol.) Kumulace deficitů rozpočtů = hlavní příčina růstu veř. dluhu, obdobný problém i u územních rozpočtů (růst dotací územních rozpočtů ze státního rozpočtu)

56 Deficit ČR Deficitní financování za 1. republiky vč. územní samosprávy
Od poloviny 90. let narůstá deficit SR a tempo růstu se zrychlilo V ČR hospodaření ve veřejných financích ve stádiu chronické deficitnosti u SR i obcí Ve výdajích SR byly do r významné dotace transformačním institucím (úhrada ztrát ČKA)

57 Příčiny deficitu SR ČR Na straně příjmů – v některých letech problémy s plněním veřejných příjmů, nižší tempo růstu než u veřejných výdajů Na straně výdajů – růst mandatorních výdajů (peněžních transferů obyvatelstvu, zejména starobních důchodů a sociálních transferů, výdaje na sanaci bankovního sektoru v souvislosti s jeho privatizací, likvidaci ztrát ČKA)

58 Deficit obcí Rok Saldo v mld. Kč 1995 -4,0 1996 -8,9 1997 -5,3 1998
+1,6 1999 +19,4 2000 -1,4 2001 -11,3 2002 -6,1 2003 -4,6 2004 -9,7 2005 +6,8 2006 -1,7 2007 +8,3 2008