Co je to několikanásobný podmět?

Několikanásobný podmět je vyjádřen několika souřadnými výrazy. Jednotlivé členy několikanásobného podmětu oddělujeme čárkami, nejsou-li spojeny spojkami a, i, nebo. Spojkou spojujeme obyčejně dva poslední členy, např. Petr, Pavel, Jirka a Ondra se sešli na hřišti.

Pravidla pro psaní koncovky v příčestí minulém

Pokud obsahuje několikanásobný podmět podstatná jména stejného rodu: U rodu mužského životného píšeme koncovku –i, např. Špačci a vrabci napadli sad třešní.

2. U rodu mužského neživotného píšeme koncovku –y, např. Stromy a keře rozkvetly.

3. U rodu ženského píšeme –y, např. Na rybníku plavaly husy a kačeny.

4. U rodu středního píšeme koncovku –a, např. Koťata i štěňata unaveně usnula.

Cvrčci a kobylky se ozývali v trávě. b) Obsahuje-li několikanásobný podmět podstatná jména různého rodu, píšeme koncovku takto: Je-li alespoň jeden člen několikanásobného podmětu rodu mužského životného, píšeme koncovku –i. Cvrčci a kobylky se ozývali v trávě. rod mužský rod ženský životný

2. Není-li v několikanásobném podmětu člen rodu mužského životného, píšeme koncovku –y, např. Pařezy a kameny čněly nad hladinou.

3. Stojí-li ve větě přísudek před několikanásobným podmětem, může se koncovka příčestí minulého shodovat s rodem nejbližšího jména. Obojí způsob pravopisu je povolen, např. Ve vodě pluly žáby, ryby a raci. NEBO Ve vodě pluli žáby, ryby a raci. ALE Raci, žáby a ryby pluli ve vodě.

4. Pokud je podmět v č. j., ale žádný v rodu mužském životném, píšeme v koncovce přísudku –y, např. Kočka a kotě se vyhřívaly. Štěně a kachna běhaly po dvoře.

Úkoly

Úkol č. 1 Napiš do sešitu, doplň správnou koncovku: 1. Chlapci a dívky cvičil__ na školním hřišti. 2. Beran a ovce odpočíval__ ve stínu velkého dubu. 3. Telátka a hříbě se volně pohyboval__ po celém výběhu. 4. Žáci a žákyně se shromáždil__ před školou. 5. Mouchy a komáři nás u vody neustále obtěžoval__. 6. Housata a kachňata honem běžel__ k rybníku. 7. Holubi a hrdličky se na dvoře přiživoval__ s drůbeží. 8. Dana, Jana a Petra si dobře rozuměl__.

Řešení: 1. Chlapci a dívky cvičili na školním hřišti. 2. Beran a ovce odpočívali ve stínu velkého dubu. 3. Telátka a hříbě se volně pohybovaly po celém výběhu. 4. Žáci a žákyně se shromáždili před školou. 5. Mouchy a komáři nás u vody neustále obtěžovali. 6. Housata a kachňata honem běžela k rybníku. 7. Holubi a hrdličky se na dvoře přiživovali s drůbeží. 8. Dana, Jana a Petra si dobře rozuměly.

Úkol č. 2 a) Vysvětli, proč jsou v těchto větách napsány různé koncovky v přísudku: Vrány a havrani se na zimu stahovali do měst. Na zimu do měst se stahovaly vrány a havrani. b) Můžeme druhou větu napsat také s –i v přísudku? Na zimu do měst se stahovali vrány a havrani.

Řešení: Podmět stojí před přísudkem, rozhoduje to, že jedna z částí několikanásobného podmětu je rodu mužského životného, tedy „vrána“ – r. ž., „havrani“ – r. m. živ. Ve druhé větě stojí podmět za přísudkem, můžeme tedy napsat také …se stahovaly vrány a havrani… ano, můžeme, jedna z částí podmětu je r. m. živ. (havrani)

Úkol č. 3 Sestav věty s několikanásobným podmětem a s přísudkem ve tvaru MINULÉHO ČASU: lékaři, sestry i pečovatelky tryskat ze země lodičky a pramice zobat zrní léčivé prameny a zřídla kotvit u břehu cvičitelé a krotitelé starat se o pacienty pávi, kohouti a slepice vystupovat v cirkusu

Řešení: Lékaři, sestry i pečovatelky se starali o pacienty. Lodičky a pramice kotvily u břehu. Léčivé prameny a zřídla tryskaly ze země. Cvičitelé a krotitelé vystupovali v cirkusu. Pávi, kohouti a slepice zobali zrní.

Zdroje: Chýlová Helena, Český jazyk, učebnice pro 5. ročník. Brno: Nová škola, 2011 ISBN: 978-80-7289-267-9 Dvořáková Zdeňka, Český jazyk pro 5. ročník. Praha: SPN, 1996 ISBN: 80-85937-34-4 Obrázky: www.office.com (klipart)