Bakalářský seminář 8.10. 2015 Informace k bc pracem na FSV UK Charakteristika odborných textů Struktura bakalářské práce Proces tvorby bakalářské práce Úskalí při tvorbě bakalářské práce

Informace k bc pracem na FSV UK Pokyny děkana, šablona na vytvoření bc práce, katalogy kvalifikačních prací tad.) http://knihovna.fsv.cuni.cz/Kvalifikacni-prace http://iksz.fsv.cuni.cz/IKSZFSV-39.html

CÍL ODBORNÉ LITERATURY je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. je nástrojem spolupráce a komunikace společenství badatelů a odborníků. Touto svojí funkcí se liší od beletrie a popularizační literatury. odborný text může být ve formě monografie, článku, příspěvku ve sborníku apod. Mezi žánry odborné literatury patří např.recenzní stať, odborná esej, původní vědecká studie, přehledová stať

učebnice studie/odborné texty logické řazení informací / terminologická nejednoznačnost text k zapamatování zvýrazněn / prostředník komunikace mezi odborníky „návod k použití“ / předpokládají poučeného čtenáře didaktické cíle / zprávy o výzkumech a jejich výsledcích přehlednost a systematičnost / čtivost se odvíjí od stylu autora názornost / autor může vycházet z různých koncepcí, ale nevykládá je

Kvalifikační práce (tzv Kvalifikační práce (tzv. šedá literatura) jsou diplomové, disertační a habilitační práce (odborné a vědecké práce, které jsou podkladem pro udělení akademické, vědecké a pedagogické hodnosti)

vysokoškolské písemné práce — souhrnný termín pro písemné práce, které se připravují, píší, prezentují, případně obhajují ve vysokoškolském prostředí (seminární a ročníkové práce, závěrečné a kvalifikační práce) závěrečné práce — bakalářské práce, diplomové magisterské práce, dizertační práce kvalifikační práce — atestační, rigorózní a habilitační práce Tři základní typy dokumentů z hlediska původnosti informací: původní dokument sumarizační dokument kompilační dokument

Původní dokument - obsahuje z větší části nové informace, které nebyly zaznamenány v jiných dokumentech Sumarizační dokument – shrnuje, uspořádává nebo zobecňuje poznatky úplně nebo z větší části převzaté z jiných dokumentů, sumarizací se vytváří nová hodnota. Kompilační dokument – opakuje informace převzaté z jiných dokumentů. Informace jsou však přizpůsobeny novému cíli

KVALITNÍ KOMPILACE Jako každá práce může být odvedena kvalitně či nekvalitně, také zpracování tématu formou kompilace může být kvalitní nebo nekvalitní Znaky, kterými se vyznačují kvalitní a nekvalitní kompilace: Závěrečné písemné práce mají většinou kompilační charakter, mohou mít i prvky původnosti a sumarizace, avšak míra původnosti je v nich zpravidla nižší. Opakem jsou vědecké a odborné dokumenty, které by měly být založeny na původních informacích. Při zpracování vysokoškolské písemné práce byste měli usilovat o co nejkvalitnější zpracování tématu.

Kvalitní kompilace - systematické shrnutí dostupných faktů - promyšlená syntéza různých názorů na určitý problém - tvůrčí přístup - výsledkem je přehled bádání v určité tématické oblasti autora Nekvalitní kompilace: - spojení převzatých poznatků k tématu bez logické návaznosti - chybí utřídění faktů - nekoncepční přístup - postrádá vyjádření stanoviska

Vypracováním diplomové práce má student prokázat schopnost samostatně využívat teoretické a metodologické poznatky získané během studia a aplikovat je při řešení konkrétního úkolu v daném oboru. Student by měl prokázat nejenom schopnost využít teoretické poznatky, ale také schopnost získávat ověřené informace, orientovat se ve zdrojích a umět hledat řešení problémů, které při vypracování vyvstanou. Bakalářskou práci je možno pojmout jako teoretickou, výzkumnou nebo uměleckou, některé mohou svojí povahou přesahovat uvedené hranice. V teoretické práci student prokazuje, že prostudoval dostupnou literaturu k danému tématu, je schopen problematiku analyzovat, jasně vyložit a obohatit o další teoretické závěry. Do této skupiny patří i originální tvorba metodických pomůcek a materiálů. Ve výzkumné práci shromáždí student, vedle poznatků získaných studiem literatury, také empirické údaje dosažené vlastním výzkumem, které správně utřídí‚ analyzuje, syntetizuje a interpretuje.

Bakalářské projekty by měly být zpracovány tak, aby přesvědčily potenciální vedoucí (vedoucí a následně oponenta u obhajob) o své kvalitě. Jsou dokladem toho, jak student umí přemýšlet o daném tématu, kterak ho umí transponovat do výzkumných problémů, hypotéz a jak vhodně a adekvátně volí metody a techniky pro sběr dat, jaké postupy projektuje pro jejich zpracování a interpretaci a jaká by mohla být struktura celé práce. Z pozorného studia projektů je do jisté míry patrné, jaký by student jako autor mohl být, tzn. kolik je ochoten práci věnovat času, zda-li se osvědčí při zpracování daného tématu, kolik a jakou literaturu již prostudoval, jaký je jeho styl, zájmy apod.

Rozbor problémů, zdůvodnění a cíle práce (projektu) Po volbě tématu následuje druhá, relativně rozsáhlá a klíčová část projektu, která by měla přinést odpovědi na následující otázky: Proč(čím) je toto téma zajímavé a pro studovaný obor důležité (obohacující)? Jak je dané téma zastoupeno v odborné literatuře? (České popřípadě i cizojazyčné). Jaké problémy bude vlastní práce popisovat a objasňovat? V jaké hlavní a dílčí cíle projektu vyústí tato analýza?

Cíle projektu V části o cílech projektu autor jasně a srozumitelně popíše, co bude výsledkem a smyslem jeho úsilí. Autoři kvantitativně orientovaného projektu budou mít tuto práci jednodušší, protože jejich cílem bude s největší pravděpodobností odpovědět na výzkumné otázky. Cíle, které si studenti kladou, jsou v některých případech neadekvátní a pro zpracování bakalářské práce nedostačující. Smyslem kvalifikačních prací není poukazovat a popisovat samozřejmosti, ale objasňovat vztahy mezi jevy, vysvětlovat je na základě různých teorií, systematizovat je a komentovat na základě svých zkušeností a znalostí. Např. Cílem práce je poukázat na význam mediální výchovy apod. Není-li projekt formulován jako výzkumný, pak autor může usilovat například o vytvoření typologie, metodické příručky apod., ale v i těchto případech by měl vycházet z analýzy výzkumů třeba i převzatých, pokud není autor schopen vlastní výzkumné sondy.

Proces tvorby kvalifikačních prací Samotné psaní vysokoškolských písemných prací je komplexní proces, který je shodný i pro zpracování odborných písemných textů obecně. Velice důležitý u přípravy a zpracování pro efektivní proces tvorby je ČASOVÝ HARMONOGRAM, který umožňuje rozvržení jednotlivých etap do časových úseků. Zjednodušeně můžeme proces tvorby práce rozdělit na dvě části: Samotný obsah práce Formální úprava práce

Proces tvorby písemné práce lze rozčlenit do několika etap: volba tématu a strategie přípravy, shromažďování informací z pramenů (příprava podkladů), zpracování informací z pramenů (zpracování podkladů), výzkum, vytváření textu práce, příprava dokumentace, příprava konečné verze práce, odevzdání práce, prezentace práce a obhajoba

Příprava podkladů pro odbornou práci: zjistit, kde se potřebné údaje nacházejí shromáždit, vybrat relevantní literaturu poznat současný stav zpracování vybraného tématu a shrnout základní fakta roztřídit a zhodnotit údaje (analýza) poznámky při čtení k obsahu, k použité literatuře, roztřídit vyhledané materiály držet se jádra, příliš se „nerozbíhat“ – načtené informace řadit do zvolené struktury převyprávějte si (kolegovi) o čem vaše práce je a co je klíčová část, myšlenky strukturovat a interpretovat (syntéza) formulovat hlavní cíle, sestavit osnovu práce (kapitol) vytvořit pracovní hypotézy, realizovat průzkumy, pokusy … psát srozumitelně spíše jednoduše, ale souvisle, uvádět praktické příklady, analogie Důležité: V průběhu sběru informací a četby odborné literatury si dělejte průběžné poznámky! Heuristika (z řečtiny heuriskó, εύρίσκω – nalézt, objevit) znamená zkusmé řešení problémů, pro něž neznáme algoritmus nebo přesnější metodu. Heuristické řešení je často jen přibližné, založené na poučeném odhadu, intuici, zkušenosti nebo prostě na zdravém rozumu. První odhad se může postupně zlepšovat, i když heuristika nikdy nezaručuje nejlepší řešení. Zato je univerzálně použitelná, jednoduchá a rychlá. Nejjednodušší heuristická metoda je pokus a omyl, kterou lze použít kdekoli, od připevnění šroubů na kolo až po řešení algebraických problémů. Zde je několik běžně užívaných heuristických postupů z Pólyovy klasické knihy "Jak to vyřešit":[2] Podívejte se na problém. Pokud mu nerozumíte, zkuste si nakreslit obrázek. Pokud nemůžete najít řešení, zkuste předpokládat, že ho máte a podívejte se, jestli z něj nemůžete získat postup („práce odzadu“). Jestliže je problém abstraktní, zkuste nejdříve řešit konkrétní příklad. Zkuste nejprve řešení obecnějšího problému ("paradox vynálezce": čím ambicióznější plán, tím lepší jsou vyhlídky na jeho dokončení).

Formální úprava kvalifikačních prací Vždy je nutné řídit se platnými předpisy fakulty a konkrétního institutu! Obecné zásady grafické úpravy: Dělení slov – dodržovat pravopisná pravidla, estetické zásady Konec řádků – ne jednohláskové spojky a předložky (a, i, v, z, ...), pomlčky, nerozdělit zkratky více slov (t.r.= toho roku), značku a subjekt (p. Novák), zkrácené jméno, číselné údaje tvořící celek, oddělovací znaky (Brno : místo vydání) Stránkování – zápatí (vpravo, uprostřed), čísla oddělena řádkem, arabské číslice, základní velikost písma, ne na titulní list, prohlášení, poděkování) Konec stránek – ne samostatný první řádek odstavce, nadpis, úseku ...; jednohlásková předložka, spojka, rozdělení slova Členění do kapitol a podkapitol (odlišit písmem), vynechat řádky (1-2 před i za), kapitola začíná na nové stránce, podkapitoly nemusí

Teoretická část představuje teoretickou základnu (resp. teoretická východiska) pro část praktickou. V teoretické části by měla být obsažena definice použitých pojmů a použitá metodika, prostřednictvím které bude řešen vytyčený cíl. V této části práce je vhodné využít znalosti doposud získané během bakalářského studia. Základem pro psaní teoretické části je ucelené prostudování veškeré literatury, která s danou problematikou souvisí. Povinností autora je seznámit se, používat a citovat domácí a zahraniční literaturu k tématu, která svým obsahem i rozsahem převyšuje rámec literatury – učebnic používaných v běžné výuce. Tato část zcela logicky obsahuje převážnou část textů buď doslovně či volně převzatých. Nicméně autor by i v této části měl vyjádřit své teoretické názory a polemiky s citovanými autory, zejména v závěru této části práce např. nazvané dílčí závěry.

Praktická část měla by být postavena na základě dostatečně zpracovaných teoretických východisek v části teoretické, přičemž se zdůrazňuje, že obě části práce musí být sofistikovaným způsobem provázány. Při zpracování praktické části je stěžejní její strukturování zde již autor musí vytvořit svoji přidanou hodnotu, tzn. že text,tabulky, výpočty, grafy by měly být v převážné většině vlastní tvorbou. Převzaté texty či tabulky, grafy a výpočty by neměly přesáhnout cca 30 % rozsahu této části práce. V této části práce jsou již zcela nezbytné vlastní přínosy autora, které vyplývají z jeho výzkumu, analýz, statistických výpočtů, vytváření modelů, dotazníkových či jiných šetření či jiných použitých metod. V praktické části by měly být shrnuty vlastní poznatky či výstupy na závěr každé kapitoly, nebo sumárně na závěr samotné praktické části. Základní premisou pro navržení a zpracování praktické části je řešení a splnění cíle vytčeného v úvodu práce.

Struktura a náležitosti práce: Úvod - téma práce, jeho význam, proč si jej autor vybral, formulace problému a cíle práce (co chce dokázat), stručné představení obsahu, použité metody s odůvodněním, časový rámec práce, literatura Hlavní část – vlastní text práce členěn do kapitol, podkapitol, odstavců Závěr - stručné vyjádření (2–3 str.), ve kterém autor hodnotí, zda byl naplněn a do jaké míry byl naplněn cíl práce a ve zhuštěné formě uvádí hlavní závěry, ke kterým došel. Literatura - veškeré použité zdroje informací (monografie, články, periodika, elektronické zdroje, ...) – přesnost, pravdivost (skutečné použité prameny a literatura), přehlednost (každý pramen musí obsahovat povinné údaje), abecední řazení Přílohy – doplňují text, množství úměrně rozsahu práce, zvážit, zda některé skutečnosti neuvést do textu nebo do poznámek, při menším počtu uvést do textu na samostatnou stránku (mapy, tabulky, grafy, schémata, obrázky, plánky, fotografie, seznamy, úplná znění textů dokumentů, ...)

Podrobný popis jednotlivých částí práce Úvod Základní informace o obsahu práce, čím předkládaná práce navazuje na již známá fakta a čím se odlišuje (charakteristika stavu poznání v dané tématické oblasti), aktuálnost zpracovávaného tématu. Do úvodu můžete zahrnout hypotézy, předpokládané výsledky, přínos pro obor. Ale neprozrazujte vše, k čemu v práci dospějete (to si nechte až na závěr). Detailně rozpracovaný přehled dosavadních řešení problematiky je součástí vlastního textu –jádra. Při psaní postupujte od obecného ke specifickému – postupně se dostanete k vymezení úseku, kterým se budete v práci zabývat. Úvod pište stručně a výstižně. V úvodu práce se neřeší zvolené téma, ale pouze se charakterizuje a popisuje struktura, zvolené metody a stanovené cíle práce. Běžnou chybou bývá, že autoři mají tendenci v úvodu řešit zvolené téma a popř. již vyslovovat některé závěry.

Jádro práce současný stav řešení problematiky rozvedené informace z úvodu okomentování, analýza a interpretace informací získaných při zpracování dokumentů a jiných podkladů k tématu poukázání na klíčové autory a díla objektivní přístup k dosavadním poznatkům Cíle práce jasně a zřetelně rozvíjí naznačené cíle v úvodu a logicky navazují na závěry z předcházející části. Metodika práce po přečtení této kapitoly by měl čtenář získat detailní informace o tom, jak probíhala např. praktická část práce. Metody zpracování výzkumu

Výsledky přehledné prezentování výsledků získaných z výzkumů či analýzy z množství získaných poznatků se uvádějí ty, které se vztahují ke zvolenému cíli zhuštěný a ucelený popis údajů s tím, že se zdůrazňují významnější trendy zhodnocení hypotéz základním principem výkladu je zobecnění lze objasnit význam práce pro teorii a praxi

Závěr Stručné shrnutí práce a hodnocení jejich výsledků. V závěru komparujte vámi zjištěné výsledky s těmi již publikovanými a s teoretickými předpoklady. Lze zahrnout podněty pro další výzkum či návrhy na zlepšení metodologie. Je chybou, pokud jen volně navazuje na myšlenky hlavního textu a nebo s nimi v určitých bodech nesouvisí. Psaní závěru je podobně náročné jako psaní úvodu, pozor na opakování myšlenek z úvodu! Nechte si sepsání konečné verze až na konec. Zapisujte si podněty a formulace pro závěr během zpracovávání práce.

závěr Autor by se měl vypořádat s významem a aktuálností zvoleného tématu. Měl by charakterizovat, jaký přínos zpracování zvoleného tématu pro autora mělo. Měl by vybrat nejdůležitější výstupy a dílčí závěry z teoretické části, se kterými by měl vést diskusi, zdali se s příslušnými teoretiky shoduje či nikoli. vyslovit některé své teoretické názory či závěry, tedy provázat výsledky empirické části s výstupy z části teoretické. Stěžejní částí kapitoly jsou dílčí závěry, výstupy a poznatky z praktické části práce. Zde by autor měl ve velmi komprimované podobě prezentovat výsledky zkoumání, analyzování, modelování, šetření, srovnávání apod., nikoli však popisovat, jakým způsobem bylo zkoumání vedeno, jakými metodami, popř. opakovat popis zvolených metod a struktury práce, což je velmi časté zásadní pochybení silně devalvující celou práci, protože autor tak neodprezentoval přidanou hodnotu, kterou každá akademická práce musí obsahovat. r S ohledem na nutnost praktikování systémového přístupu k celé práci, což je nejtěžší úkol pro začínající autory při zpracování prací akademického typu, je správné použít v kapitole „Závěr“ analogické strukturování, které je použito v kapitole úvod. V první části závěru by se autor měl vypořádat s významem a aktuálností zvoleného tématu. Z toho vyplývá, zda autor dospěl k závěru, že zvolené téma je z národohospodářského hlediska významné tak, jak předpokládal. Měl by charakterizovat, jaký přínos zpracování zvoleného tématu pro autora mělo. Ve druhé části by autor měl vyextrahovat nejdůležitější výstupy a dílčí závěry z teoretické části, se kterými by měl vést diskusi, zdali se s příslušnými teoretiky shoduje či nikoli, nebo se kterými ano a se kterými ne, popř. vyslovit některé své teoretické názory či závěry, tedy provázat výsledky empirické části s výstupy z části teoretické. Stěžejní částí kapitoly „Závěr“ jsou dílčí závěry, výstupy a poznatky z praktické části práce. Zde by autor měl ve velmi komprimované podobě prezentovat výsledky zkoumání, analyzování, modelování, šetření, srovnávání apod., nikoli však popisovat, jakým způsobem bylo zkoumání vedeno, jakými metodami, popř. opakovat popis zvolených metod a struktury práce, což je velmi časté zásadní pochybení silně devalvující celou práci, protože autor tak neodprezentoval přidanou hodnotu, kterou každá akademická práce musí obsahovat. Předposlední částí závěru by mělo být vyhodnocení naplnění stanoveného cíle práce s tím, že autor musí objektivně a sebekriticky vyhodnotit, co se mu ze stanoveného cíle splnit podařilo, co se mu ze stanoveného cíle splnit nepodařilo s tím, že nesplnění určitých částí autor musí zcela pregnantně zdůvodnit a vysvětlit. Nesplnění některých částí stanoveného cíle práce může být způsobeno důvody objektivními (např. nepřístupnost podkladových materiálů nezbytných pro zpracování výzkumu) anebo důvody subjektivními, které ovšem, jak je výše uvedeno, musí autor obhájit. Poslední částí závěru by mělo být konstatování autora, které další související problematiky by bylo možno dále řešit nad rámec zadání práce, kdyby autor nebyl limitován zadáním a stanoveným rozsahem. Autor v této části rovněž může navrhnout nová témata, Nesplnění některých částí stanoveného cíle popř. související náměty na navazující akademické práce pro budoucí autory. Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Katedra hospodářské a sociální politiky

K závěru Vyhodnocení naplnění stanoveného cíle práce s tím, že autor musí objektivně a sebekriticky vyhodnotit, co se mu ze stanoveného cíle splnit podařilo i co se mu ze stanoveného cíle splnit nepodařilo s tím, že nesplnění určitých částí autor musí zcela pregnantně zdůvodnit a vysvětlit. Poslední částí závěru by mělo být konstatování autora, které další související problematiky by bylo možno dále řešit nad rámec zadání práce, kdyby autor nebyl limitován zadáním a stanoveným rozsahem. Autor v této části rovněž může navrhnout nová témata popř. související náměty na navazující akademické práce pro budoucí autory.

Obsah - stručné a přehledné představení všech úrovní textu (kapitoly, podkapitoly) Rejstříky (indexy, hesláře) – jmenné, věcné, rejstříky citovaných míst Poznámky Odkazy Soupis bibliografických citací – obsahuje seznam použité literatury příp. seznam zkratek, obrázků, tabulek, příloh Abstrakt v češtině – souhrn základních informací o celé práci, které slouží k orientaci o dané problematice, celkovém pojetí díla; připojují se bibliografické údaje (název práce i v angličtině, autor, rok zpracování, vedoucí práce, počet stran) Abstrakt v angličtině

Nejčastější nedostatky práce 1. Jazykové nízká celková jazyková úroveň práce nevhodná slovní zásoba (hovorové výrazy, anglicismy, ...) dlouhé nepřehledné věty, těžkopádné a neobratné formulace vyšinutí z větné vazby (neshoda podmětu s přísudkem, neshoda začátku věty s koncem) nesprávný slovosled nedodržení pravidel českého pravopisu (znaménka, číslice, zkratky, ...)

Nejčastější nedostatky práce 2. formální neadekvátní grafická úprava (okrajem, písmo, nezarovnaný text) neopravené gramatické chyby, překlepy chyby v bibliografických citacích (chybný zdroj, nesprávně napsaný citát, mění původní smysl,...) chyby v odkazech (nesouhlasí křížové odkazy, nejednotnost metody citování, nedodržení norem, nezařazení citovaného díla do soupisu literatury chybí čísla a názvy obrázků, záhlaví, tabulek ... nesprávné číslování (stran, nadpisů, tabulek – čísla nejdou po sobě, čísla kde nemají být vidět, ...

Text kvalifikační práce se píše buď v 1 Text kvalifikační práce se píše buď v 1. osobě čísla množného, protože práci děláte se svým vedoucím, tedy „my“ (POZOR! I když jste dívka a vedoucí vaší práce je žena, používá se v textu tzv. nepříznakové neboli generické maskulinum – tedy zjistili jsme, vyhodnotili jsme atd.); nebo v tzv. trpném pasivu Nepoužívá se 1. osoba čísla jednotného

Úvod i závěr by neměl přesáhnout 1-2 normostrany (spíše bez citací), píše se obecně (ne příliš odborně, ne příliš laicky) V práci uveďte všechny zjištěné výsledky. Měly by to být především výsledky, které přispívají k zodpovězení formulovaných výzkumných otázek. Graf má opodstatnění tehdy, když znázorňuje něco, co z tabulky není patrné, např. nějakou tendenci, trend atd. Každá tabulka a graf však musí být v textu zmíněny (zjednodušeně řečeno: tabulka ukáže data, která jsou dále okomentována v textu). Pozor na předchozí práce kolegů! Držte se časového harmonogramu zpracování

Důležité Citujte, citujte, citujte. Vše, co v práci není vaše originální původní myšlenka, musí být ocitováno s uvedením zdroje, kde jste danou informaci získali. Necitujte celé dlouhé pasáže z jednoho díla Teoretickou část práce sestavte především z již publikovaných a ověřených poznatků a informací. Na vlastní úvahy zde není příliš místo. Praktickou část práce postavte naopak především na vlastních závěrech, vlastních interpretacích a vlastních myšlenkách. Kapitoly týkající se metodiky práce a výsledků výzkumů se píší v minulém čase.

Důležité: I formální a jazykové chyby (nejen obsahové) mohou výrazně ovlivnit hodnocení vaší práce. Nezapomeňte na dodržování citační a informační etiky, zásady citování a práci se zdroji! Nepište to, čemu nerozumíte a vysvětlete pojmy, se kterými pracujete Pište jednoduše, srozumitelně a výstižně Držte se osnovy práce i v jednotlivých kapitolách Nepodceňujte časový harmonogram a vždy počítejte s časovou rezervou Nebojte se konzultovat s odborníky, ale pamatujte, že za vaší práci nesete zodpovědnost jen vy.

Čerpáno a upraveno: z textové opory k interaktivním přednáškám e-learningového kurzu Práce s informacemi pro studenty MUNI v Brně. Hořínková-Kouřilová, Lenka - Křivánek, Petr - Nedomová, Martina - Pazderský, Michal - Presová, Silvie - Šedinová, Petra - Škyřík, Petr. Práce s informacemi : e-learningový kurz Brno : FF MUNI, 2007. z textové opory k interaktivním přednáškám připravovaného e-learningového kurzu Práce s informacemi pro studenty FSV UK v Praze.

Doporučená literatura Šanderová, Jadviga. Jak psát odborný text. Eco, Umberto.Jak psát diplomovou práci.Olomouc: Votobia, 1997. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Sociologické nakladatelství Slon, 2005.