Baťa

Vývoj  vznik společnosti, výroba obuvi 1903  strojírenství 1910  závodní kuchyně s jídelnou 1912  výstavba obytných domků pro zaměstnance 1918  tiskárna, vydavatelství novin, závodní knihovna, závodní mateřská školka 1919  zpracování dřeva 1924  železniční doprava (Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha), letecká doprava, stavebnictví, systém účasti na zisku a ztrátě, sportovní klub Baťa 1927  výroba celopryžové obuvi, racionalizace výroby, baťovy pomocné závody (BAPOZ), Baťova nemocnice

Vývoj  pedikúra, počátek budování podnikových satelitů 1930  Výroba pneumatik, pojišťovna, pětidenní pracovní týden 1931  vznik akciové společnosti, plynárenství, automobilová nákladní doprava, textilní výroba 1932  smrt Tomáše Bati, námořní lodní doprava, uhelné doly, hotel 1934  letecké závody 1939  škola umění 1943  zahradnictví, těžba nafty a plynu 1945  znárodnění zestátněním

Úvod Vznik září 1894 Výroba obuvi Antonín, Tomáš a Anna Baťovi 1900 – veřejná obchodní společnost

Rodina Baťova Antonín (otec) – pocházel ze ševcovské rodiny, byl dvakrát ženatý  s 1. manželkou měl: Anna – provdala se do Vídně, vedla účetnictví Antonín (ml.) – spoluvedl podnik, zemřel na tuberkulosu Tomáš – nejmladší, měl syna (Tomáš ml.)

Rodina Baťova  s 2. maželkou měl: Leopold, Bohuslav, Jan Antonín, Jindřich a Marie Jan Antonín (nevlastní bratr Tomáše) – převzal po jeho smrti podnik Antonín st. Tomáš Jan Antonín

Zajímavosti Anna Baťová, sestra obou bratrů, se zasloužila o prosperitu firmy Baťa. Převzala od bratrů ekonomiku firmy a svým přístupem neumožnila zbytečné plýtvání. Firma uzavírala s dělníky pracovní smlouvy, podle nichž dělníkům, kteří nedosáhli předepsaného pracovního výkonu, účtovala k náhradě tzv. ztráty na režiích. Řešení poválečné krize: firma zřizovala osobní účty svým zaměstnancům z jejich vlastních mezd a vkladů. Tato konta byla úročena 10% úrokovou mírou. Tyto naspořené peníze byly použity jako investice do provozního kapitálu, ačkoliv zaměstnanci si po udání důvodu mohli tyto účty vybrat. Toto řešení krize mělo jen dočasný charakter.

Zajímavosti Tomáš Baťa užíval čtyři základní druhy mezd:  pevná mzda – brali technicko-hospodářští a administrativní pracovníci  individuální úkolová mzda – dostávali dělníci na některých speciálních postech  kolektivní úkolová mzda – pro dělníky v dílnách  mzda účasti na zisku – pobírali někteří vedoucí pracovních úseků Typická je také Baťova cena, která skoro vždy končila devítkou. Jednoduše 999 Kč vypadá opticky lákavěji než 1000 Kč, přitom jde o rozdíl pouhé jedné koruny.

Typické baťovské domky Správní budova ve Zlíně

Nemocnice Baťovy závody Baťův kanál Lesy a statky Tomáše Bati

Plakáty, reklama

Zdroje