5. a 6. Veřejná politika – modely, procesy, aktéři Témata: a)Veřejná politika jako komplexní děj b)Příklady makrospolečenských modelů c)Výběr strukturních.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Podpora plánování rozvoje sociálních služeb formou založení odborných partnerství CZ.1.04/3.1.03/
Advertisements

PODNIKÁNÍ VY_32_INOVACE_POD_20. Obsah Základní pojmy Právní úprava Podnikání podle živnostenského zákona Obchodní společnosti Družstva Státní podnik Neziskové.
Strukturální fondy na MŠMT Setkání českých technologických platforem
Strategické řízení školy s využitím sebehodnocení školy dle modelu CAF RNDr. Hana Žufanová.
Organizační legitimita: aplikace institucionální teorie a teorie závislosti na zdrojích v rámci výzkumu NNO Magdaléna Šťovíčková SOS FHS UK, 2013/2014.
Regionální politika Oldřich Hájek. Obsah přednášky: Další typologie nástrojů lokálního rozvoje a RP Podle charakteru a zaměření Podle charakteru a zaměření.
Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název školy:SOU a ZŠ Planá, Kostelní 129, Planá Vzdělávací oblast: Ekonomie Předmět:Inovace výuky prostřednictvím.
N á zev S Š : SOU Uherský Brod Autor: Mgr. Věra Dudová N á zev prezentace (DUMu): Právní řád ČR a právní ochrana občanů N á zev sady: Výuka občanské nauky.
Evropská sociální politika Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Prof. Martin Potůček, PhD., vedoucí kurzu
1. Úvod do profesního poradenství Dagmar Svobodová.
Základní znaky NO Účelová funkce a důvody založení: není založena za účelem zisku důvody založení: - dobročinná nebo charitativní činnost - podpora skupiny.
NEZISKOVÉ ORGANIZACE Ing. Alica Kavanová. CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY 1. Účelová funkce a důvody založení:  n n n není založena za účelem zisku  d d
Spolupráce podniků s vysokými školami. Kolaboratorní výzkum Účinná spolupráce Smlouva o využití podpory Smluvní výzkum Úvod ČVUT – odbor rozvoje2.
Občanská společnost, participace občanů na politickém životě Demokratický právní stát.
Neziskové organizace Motto: „Abychom zbohatli materiálně, musíme nejprve zbohatnout v mysli.“
Spolupráce Vězeňské služby NGO na Slovensku / možnosti a zaměření v oblasti drogových služeb / Olga Škvařilová, Sdružení Podané ruce Brno, CZ TWINNING.
 2006  Ministerstvo průmyslu a obchodu Příprava aplikace zákona č. 179/2006 sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání do působnosti Ministerstva.
Podpora odborných partnerství v sociálních službách, existuje ano či ne?
Výzkum efektivnosti fungování veřejné správy Interní grant VŠP Jihlava Měrtlová - Nečadová - Kovář.
Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů Lublaňská 57/5 | Praha 2 | | T | F | |
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Ernest Seifert Název materiálu: VY_32_INOVACE_6_CLOVEK_JAKO_OBCAN_19.
Téma 1. Charakteristika finančního řízení 1. Cíle finančního řízení 2. Hlavní oblasti finančního managementu 3. Finanční rozhodování podniku 4. Finanční.
Komise pro podmíněné propuštění (KPP) Společný projekt PMS CR, VS ČR a Českého helsinského výboru.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Ernest Seifert Název materiálu: VY_32_INOVACE_6_CLOVEK_JAKO_OBCAN_05.
Základy veřejné politiky Kombinované studium Website kursu: Garant kursu a přednášející:
Představení výzkumného projektu Lenka Hloušková Ústav pedagogických věd Filozofická fakulta MU Brno.
VZDĚLÁVACÍ PROGRAM NEZISKOVÉHO SEKTORU projekt Sítě mateřských center o.s. – Jihomoravský kraj Lektorské dovednosti I. Komunikace v NNO.
Příprava Libereckého kraje na období Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů KÚ LK
DUM - Digitální Učební Materiál Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/
Novela školského zákona v návaznosti na předškolní vzdělávání a školní stravování Bc. Eva Martinková, odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajský.
MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů
Definice tématu II Robert Zbíral
Reporting dle Směrnice OECD Filip Gregor
Ing. Kateřina Lichtenberková
Tematicky zaměřený kulatý stůl
Úřad práce České republiky
Zákon o sociálním podnikání
Společné a koordinované politiky EU
Plánování ve školní tělesné výchově
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Rozhodování 1.
Anotace Objasnit důvody vzniku státu. Seznámit žáky se znaky státu, popsat různé historické typy států. Výukový materiál.
31 Základní typy zdravotnických systémů
Náměty pro činnost Národního fóra
Vývoj liberální demokracie a úskalí korupce
Právo životního prostředí pojem, vývoj, prameny, postavení v systému práva, principy Ivana Průchová.
Směrnice OECD pro nadnárodní podniky – význam a role
Název projektu: Moderní škola
FINANČNÍ PRÁVO charakteristika odvětví práva
Odvětvotvorná kritéria Jan Neckář podzim 2007
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Martina Slánská Kalhousová Název.
Základy sociální politiky - sociální reforma - sociální doktrína, Evropská sociální charta, Lisabonská strategie sociální statistika Mirka Wildmannová.
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín
ŠKOLA: Základní škola Velké Karlovice, okres Vsetín
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Autor: Mgr. Yvetta Kałužová
5. Veřejná politika jako struktura a proces
Základy sociální politiky - vymezení - přístup - nástroje - cíle
Role sociální práce ve vztahu k výkonu veřejného opatrovnictví Hradec Králové Workshop je pořádán v rámci projektu Systémová podpora sociální.
Kulatý stůl Rozvoj spolupráce SOŠ a členských firem HK
Dobrovolnictví v komunitě jako cesta k sociální soudržnosti
ŠKOLA: Základní škola Velké Karlovice, okres Vsetín
Sociální podnikání Sociální firma.
Střední škola obchodně technická s. r. o.
SPRÁVNÍ PRÁVO.
Primární emise akcií (IPO) VOKT (P-8)
Stát – co to je? Výchova k občanství základní znaky státu
Diagnostika dítěte předškolního věku
Komunitní plánování sociálních služeb
Transkript prezentace:

5. a 6. Veřejná politika – modely, procesy, aktéři Témata: a)Veřejná politika jako komplexní děj b)Příklady makrospolečenských modelů c)Výběr strukturních modelů veřejných politik d)Veřejná politika jako proces e)Aktéři ve veřejné politice Prameny: Dror, Y.: Public Policy Re-examined. San Francisco, Chandler Publishing Company Part IV: An Optimal Model of Public Policymaking, s Frič. P. – Potůček, M.: Model vývoje české společnosti a její modernizace v globálním kontextu. Sociologický časopis, 2004, č. 3. Howlet, M. – Ramesh, M.: Studying Public Policy: Policy Cycles and Policy Subsystems. Oxford, OUP Understanding Public Policy, pp , Part 3 – The Public Policy Process, s Parsons, W.: Public Policy. Cheltenham, Edward Elgar Part One: Meta Analysis. (p. 1-83). Chapter 1.10 Stages and cycles: mapping the policy process: pp Potůček, M. a kol.: Veřejná politika. Praha, Sociologické nakladatelství Veselý, A. – Nekola, M. (eds.): Analýza a tvorba veřejných politik. Praha, Sociologické nakladatelství 2007.

\ Otázka: Co se ve veřejném prostoru děje, co, kdo a jak do tohoto dění vstupuje, s jakými záměry – a s jakými výsledky? Veřejná politika – modely, procesy, aktéři a) Veřejná politika jako komplexní děj Veřejnou politiku můžeme pojímat jako proces záměrného působení na společenské prostředí. Problémem je, že na toto prostředí působí různí aktéři s různými cíli, že výzkumníkova i jejich úroveň poznání tohoto prostředí je nedostatečná a že míra ovlivnitelnosti společenských jevů se velmi různí. Teorie veřejné politiky vytvořila mnoho modelů, které se snaží vystihnout různé stránky tohoto společenského pohybu ve strukturálních souvislostech. Neexistuje jeden vševysvětlující a všezahrnující model, jednotlivé modely se v lepším případě doplňují, v horším si mohou i protiřečit. Je věcí badatele, jeho zkušenosti a míry jeho porozumění zkoumaným procesům, jaké modely zvolí pro řešení dané poznávací úlohy.

b) Příklady makrospolečenských modelů Tyto modely se pokoušejí postihnout celospolečenskou vývojovou dynamiku a specifikovat v ní podobu uplatňování veřejných zájmů veřejnou politikou. Veřejná politika – modely, procesy, aktéři Příklady modelů: Model kultivace a uplatnění lidského potenciálu ve společenském reprodukčním procesu

Veřejná politika – modely, procesy, aktéři b) Příklady makrospolečenských modelů Příklady modelů: Model základních souvislosti vývoje české společnosti a její modernizace v globálním kontextu Zdroj: Frič. P. – Potůček, M.: Model vývoje české společnosti a její modernizace v globálním kontextu. Sociologický časopis, 2004, č. 3.

Veřejná politika – modely, procesy, aktéři c) Výběr strukturních modelů veřejných politik Otázka: Jaké jsou hlavní prvky záměrného působení na společenské prostředí a vztahy mezi nimi?  Model racionálního rozhodování (společnost řízená rozumem – Yehezkel Dror)  Inkrementální model (společnost interagujících aktérů s omezenou racionalitou – Charles Lindblom)

Veřejná politika – modely, procesy, aktéři c) Výběr strukturních modelů veřejných politik Otázka: Jaké jsou hlavní prvky záměrného působení na společenské prostředí a vztahy mezi nimi? Model prostředí – politický systém – veřejné politiky

Veřejná politika – modely, procesy, aktéři d) Veřejná politika jako proces A. Veřejná politika jako politický cyklus B. Veřejná politika jako interakce aktérů, generujících agendy v arénách (model A-A-A) C. Veřejná politika utvářená polem sítí Otázka: Jaká je dynamika záměrného působení na společenské prostředí?

d) A Veřejná politika jako proces Veřejná politika – modely, procesy, aktéři A1. Jednoduchý model politického cyklu

Veřejná politika – modely, procesy, aktéři d) A Veřejná politika jako proces A2. Optimální model (Yehezkel Dror):

Veřejná politika – modely, procesy, aktéři d) A Veřejná politika jako proces A3. Cyklus tvorby strategií ve veřejné politice

Veřejná politika – modely, procesy, aktéři d) B Veřejná politika jako proces B. Veřejná politika jako interakce aktérů, generujících agendy v arénách (model A-A-A) Aktéři : všechny subjekty schopné samostatně zasahovat do průběhu veřejné politiky nebo ji alespoň ovlivňovat: vláda, parlament, prezident, kraje, obce, soudy, podniky, neziskové organizace, politické strany, církve, mafie, média, instituce poskytující služby… Agendy : formulované, řešené, případně odkládané sociální (veřejné) problémy. Jsou neustále utvářeny, modifikovány a doplňovány nejrůznějšími specifičtějšími tématy (issues). Arény : prostor, v němž jednotliví aktéři tvorby veřejné politiky vstupují mezi sebou do kooperačních/konsensuálních nebo konkurenčních/konfliktních vztahů. Typologie arén: Distributivní, redistributivní, regulativní, konstitutivní, samoregulativní, persuasivní Politické strany, legislativa, exekutiva, veřejnost, byrokracie, zájmové skupiny, média

Veřejná politika – modely, procesy, aktéři d) C Veřejná politika jako proces  Politické sítě tvorby a realizace veřejných politik (policy networks) představují prostor, v němž probíhají interakce mezi volně spjatými skupinami aktérů. Tento prostor lze chápat také jako pravidla, vymezující/omezující rozhodovací prostor a činnosti účastnících se aktérů. Postavení aktérů v mocenské hierarchii nemusí být rozhodující.  Kritéria usnadňující vymezení politických sítí: úroveň institucionalizace; rozsah uspořádání (sektorové/průřezové veřejné politiky); míra otevřenosti přístupu do sítě zvenčí.  Míra stability politických sítí: od ad hoc struktur krystalizujících kolem určitého problému (issue networks), nepříliš určitých, měnících se a se snadným vstupem, až ke stabilním sítím zahrnujícím shluky aktérů, kteří vykonávají rutinní rozhodnutí v konkrétní oblasti veřejné politiky (typicky legislativce, exekutivní aparát a zástupce zájmově interesovaných skupin). C. Veřejná politika utvářená polem sítí

Veřejná politika – modely, procesy, aktéři e) Kdo vstupuje do veřejně politického procesu? Čí zájmy sleduje? Jak rozumí společnosti, jak ji vidí? Jakými hodnotami se řídí? Budování ObčanéObčanská sdružení PoliticiPolitické strany ZastupiteléMoc zákonodárná ÚředníciMoc výkonná SoudciMoc soudní NovinářiMédia ZaměstnanciOdbory PodnikateléKorporace, zaměstnavatelské svazy OdborníciUniverzity, výzkumné ústavy, think-tanky ProfesionálovéProfesní sdružení Individua porušující zákonMafie, zločinná spolčení, nezákonné vlivové skupiny

e) Aktéři - relevantní teorie Korporativismus, neokorporativismus (odbory – zaměstnavatelé – stát: Schmitter) Institucionalismus orientovaný na aktéry (Actors centered institutionalism: Schrapf) Teorie sítí aktérů (Castels) Rámec koalic aktérů (Advocacy coalition framework: Sabatier) Veřejná politika – modely, procesy, aktéři