Německý fyzik, jeden z nejtalentovanějších experimentátorů 19. století Držitel 1. Nobelovy ceny za fyziku Objevitel rentgenových paprsků Vysokoškolský pedagog

Narodil se 27. Března 1845 v Prusku. S rodinou se přetěhoval do Nizozemí. V 16 letech ho rodiče poslali za dalším vzděláním do Utrechtu, kde žil ve spřátelené rodině u profesora chemie místní univerzity Jana Willema Guninga. Röntgen měl chodit na utrechtskou technickou školu, která měla být také přípravou na jeho povolání. Na této škola se ale nevyučovala latina ani řečtina a u absolventů se tak nepředpokládalo, že by chtěli později studovat na univerzitě. Chybějící znalosti tak Röntgenovi v akademické kariéře nemalé těžkosti. Podle vysvědčení si však vedl velmi dobře v technických předmětech, francouzštině i angličtině. Přesto studia nedokončil. Důvodem byla karikatura jednoho z pedagogů nakreslená křídou na zástěně ke kamnům. Autorem byl někdo jiný, ale i přes to byl ze školy vyloučen. Tato událost měla rozhodující vliv na celý jeho osud, bez maturity se nemohl zapsat na žádnou německou vysokou školu. Nikdo mu ale nebránil z vlastního zájmu na utrechtské škole navštěvovat přednášky z matematiky, fyziky, chemie, botaniky a zoologie.

Přestože Röntgen považoval vyloučení za křivdu, svého cíle mít maturitu se nevzdal. Čím promýšleněji lidi jednají, tím účinněji je může postihnout náhoda. A to se mu právě stalo. Jeden člen zkušební komise náhle onemocněl a zastoupil ho náhradní examinátor, který přišel ze školy, ze které Röntgena vyloučili. Maturita dopadla tak, jak se dalo očekávat. Propadl. Krátce na to se Röntgen dozvěděl o Vysoké škole technické v Curychu, která přijímala zájemce bez maturitního vysvědčení, ale pouze na základě vstupní zkoušky. Na tuto školu se tedy přihlásil a byl přijat. Po 6 semestrech studia stavby strojů získal diplom strojního inženýra a o rok později ještě doktorát filozofie na curyšské univerzitě. Když se později věnoval experimentální fyzice, byla mu inženýrská kvalifikace velmi užitečná, protože měl znalosti konstruktéra i technologa, a tak mohl pokusy, které vymyslel sám realizovat. Dále jeho život ovlivnilo setkání s profesorem fyziky s Augustem Kundtem. V roce 1869 se stal jeho asistentem a po roce v Curychu s ním odešel do Würzburgu a o 2 roky později do Štrasburku na nově zřízenou univerzitu(habilitační práce, soukromý docent univerzitního ústavu). V roce 1875 na místo profesora matematiky a fyziky na Vysoké škole zemědělské v Hehenheimu. Odtud se ale už po 2 semestrech vrátil zpět za Kundtem do Štrasburku, protože mu v Hehenheimu chyběla možnost pracovat v experimentálně. V roce 1879 byl povolán za řádného profesora a ředitele fyzikálního ústavu univerzity v Giessenu, kde zůstal až do roku Dalších 12 let působil na würzburské univerzitě, kde řídil nejen její nový fyzikální ústav, ale jedno funkční období řídil jako rektor dokonce celou školu. Poslední rok 19. Stol. Přešel do Mnichova, kde také 10. Února 1923 zemřel. Pohřben je v Giessenu.

Hlavní Röntgenovy vědecké úspěchy jsou spojeny s jeho univerzitní kariérou v Giessenu a Würzburgu. Velmi zajímavé je, že rentgenové záření bylo objeveno NÁHODNĚ Stalo se to, když Röntgen prováděl pokus s katodovou trubicí, když si všimnul podivného záblesku v koutě místnosti. A to i přesto, že byla trubice obalená neprůsvitným papírem. Vydal tedy zprávu o paprsku X, který byl průchodný většinou předmětů, který ale neprochází např. Kostí, a tím dokáže tvořit obrazy těla. A tak rentgenové paprsky začaly sloužit v medicíně a v technické defektoskopii. (a to už v době, kdy byly paprsky ještě označeny symbolem X). Mezi první rentgenovy fotografie patří ruka objevitelovy manžellky a část hlavně lovecké pušky.

V prosinci roku 1901 pan Röntgen získal Nobelovu cenu za fyziku(byla to vůbec úplně první Nobelova cena za fyziku). Spolu s medailí a diplomem mu bylo při slavnostním ceremoniálu ve Stockholmu předáno i švédských korun. Žádnou jinou finanční odměnu Röntgen v souvislosti s objevem nepřijal.Chtěl, aby dílo vykonané na univerzitní půdě s pomocí veřejných prostředků sloužilo zdarma úplně všem. Jelikož byl Röntgen velmi skromný, nepřijal ani nabídky firem, které mu za spoluúčast při výrobě lékařských diagnostických zařízení slibovaly výhodné podmínky. A proto, že si svůj objev ani nepatentoval, zemřel v chudobě.

Děkuji za pozornost. Prezentaci vytvořila: Tereza Vafková 9.B