Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál byl vytvořen v rámci OP VK 1.5 – EU peníze středním školám. Mezinárodní spolupráce v oblasti ŽP VY_52_INOVACE_ května 2014

2 Životní prostředí nezná hranice a patří všem. Proto jsou důležité mezinárodní a globální instituce a dohody. Úmluvy nemusí mít celosvětový charakter, ale mohou být uzavírány v rámci určitého regionu, či mohou být i jen dvoustranné. Úmluvy lze rozdělit jednak podle složek životního prostředí, jichž se týkají, a jednak podle míry jejich závaznosti.

3 Jsou dokumenty, které pouze rámcově stanovují závazky a jejich nedodržování není postihováno. Jejich výhodou je větší rychlost a ochota, s jakou k nim státy přistupují. A jsou dokumenty, které přesně a závazně stanovují povinnosti a umožňují postihy. Velmi významnou formou mezinárodní spolupráce jsou různé typy podpor a pomoci rozvinutých zemí méně vyspělým. Kromě finanční pomoci jde např. o transfer technologií, tj. přesun technologií šetrných k životnímu prostředí.

4 Některé důležité mezinárodní dohody o ochraně přírody a krajiny: Smlouva o AntarktiděSmlouva o Antarktidě Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCOÚmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES)CITES Konvence o znečištění ovzduší přecházející hranice států (Ženevská úmluva)Ženevská úmluva Úmluva o ochraně ozónové vrstvy (Vídeňská úmluva) Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a nakládání s nimi Úmluva o biologické rozmanitosti (Úmluva o biodiverzitě)Úmluva o biodiverzitě Rámcové úmluvy Spojených národů o změně klimatu (Rio de Janeiro). Každoroční konference: Protokol z Kjóta (1997)

5 EU a životní prostředí Základní principy environmentální politiky EU jsou: – etický princip: jednotlivý tvorové mají právo na život a všechny druhy mají právo na přežití – princip obecného dobra je založen na vztahu mezi znehodnocováním životního prostředí a lidským zdravím (špatná pitná voda šíří nemoci)

6 – ekonomický princip: zavedení společných environmentálních standardů (zodpovědné průmyslové podniky mají vyšší náklady a tedy dražší výrobky než ty, které nejsou tak zodpovědné). Znehodnocené životní prostředí vede k vyšším nákladům např. ve zdravotnictví. Investice do nových čistých technologií vytváří nové trhy a pracovní příležitosti. – princip prevence – princip „znečišťovatel platí“ – princip integrace: tj. integrovat environmentální zájmy do všech oblastí hospodářství – princip trvale udržitelného rozvoje

7 Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES či Washingtonská úmluva) jejím smyslem je celosvětová kontrola obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

8 CITES I zahrnuje na 500 druhů živočichů a 300 druhů rostlin, které jsou bezprostředně ohrožené vyhubením. Mezinárodní obchod s těmito druhy je povolován jen výjimečně (zoologické zahrady, vědecký výzkum...). jedná se například o všechny lidoopy, lemury, pandy a některé druhy medvědů, opic, velké kytovce a delfíny, o řadu druhů kočkovitých šelem (gepard, levhart, tygr aj.), slony, nosorožce, kabara pižmového, o řadu dravců, jeřábů, bažantů a papoušků, mořské želvy, určité druhy krokodýlů a ještěrů, velemloky, latimérie, o některé druhy kaktusů a orchidejí, některé palmy a vzácné exotické dřeviny (brazilské růžové dřevo aj.) a další druhy. z fauny ČR sem patří orel královský, orel mořský, sokol stěhovavý a vydra říční. CITES II zahrnuje na druhů živočichů a druhů rostlin, které by mohly být ohroženy, pokud by mezinárodní obchod s nimi nebyl regulován. obsahuje i druhy snadno zaměnitelné za exempláře CITES I. Patří sem opice, kytovci, vydry a kočkovité šelmy, hroši, pekari, luskouni, řada druhů antilop, nandu pampový, plameňáci, všechny druhy dravců, sov, papoušků (s výjimkou andulky, korely a alexandra malého) a kolibříků, loskuták aj. ptáci, různé druhy želv, všichni krokodýli, leguáni, varani a hroznýšovití hadi, některé druhy exotických žab a ryb, motýlů, sklípkanů, měkkýšů, mořských korálů, všechny druhy orchidejí a kaktusů, některé agáve, aloe, masožravé rostliny, ženšen, některé dřeviny aj. z fauny a flóry ČR jsou do této kategorie kromě všech dravých ptáků (33 druhů zastiženo v ČR) a sov (12 druhů) zahrnuti vlk, medvěd, rys, kočka divoká, čáp černý, drop velký, pijavka lékařská, jasoň červenooký, celá čeleď vstavačovitých, sněženka podsněžník a brambořík nachový. CITES III zahrnuje 220 druhů živočichů a 8 taxonů rostlin. jedná se o druhy, které jsou ohroženy mezinárodním obchodem pouze v určitých zemích a jsou chráněny na návrh těchto zemí. Příkladem může být mrož lední - Kanada, či hyenka hřivnatá - Botswana aj.

9 Antarktický smluvní systém (Antarctic Treaty System) je komplex opatření, regulující vztahy mezi jednotlivými státy v oblasti Antarktidy (definována jako území jižně od 60. rovnoběžky včetně plovoucích ledovců). smlouvu v současnosti uznává celkem 48 zemí. Antarktida je podle nich považována za nadnárodní území, určené pouze pro vědecké účely. Vyloučeny jsou jakékoliv zábory území pro konkrétní stát a také vojenské aktivity.

10 Mapa biosférických rezervací V roce 1970 schválila Generální konference UNESCO velký mezivládní program zabývající se problematikou ochrany životního prostředí, který byl pojmenován Člověk a biosféra (Man and Biosphere - MAB). V rámci tohoto programu vznikla síť biosférických rezervací, kterou tvoří významné pevninské, mořské a smíšené ekosystémy.síť biosférických rezervací Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO

11 Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution - LRTAP) byla sjednána v roce 1979 a patří k významným nástrojům prevence přenosu znečišťování ovzduší na velké vzdálenosti zahrnuje protokoly o snížení emisí síry, oxidů dusíku, emisí těkavých organických látek, o těžkých kovech, k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu

12 Úmluva o biologické rozmanitosti si klade tři základní cíle: ochranu biologické rozmanitosti, která je chápána jako rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou tyto organismy součástí, udržitelné využívání jejích složek, spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů.

13 What is IUCN? IUCN

14 Citace Přílohy CITES. In: Česká inspekce životního prostředí [online] [cit ]. Dostupné z: