Mgr. Jan Charousek Liberec 2013

Historie házené S hrami, které připomínají házenou, se setkáváme ve všech společensko- ekonomických formacích. Za zmínku stojí míčové hra, provozovaná v gymnasiích ve starém Řecku, kterou lze přirovnat k zaháněné, tzv. eplskyros. Ve feudální společnosti byla nejznámější hra s házenkářskými prvky Fangballspielen, kterou opěvuje potulný pěvec Walther von der Vogelwelde ( n.l.). Moderní doba přináší další rozvoj sportovních odvětví, soutěží, a tedy i sportovních her. Dánsko je považováno za kolébku házené. Je to rok 1898, kdy učitel ordrupského gymnázia Holger Nielsen zavádí do škol a postupně rozšiřuje po celém Dánsku hru haandbold. Odsud se házená rychle šíří do Švédska. Významným mezníkem pro mezinárodní rozvoj házené je rok 1934, kdy III. kongres IAHF konaný ve Stockholmu uznává skandinávské pravidla. Následuje 1. mistrovství světa mužů 5. a 6. února 1938, konané v Berlíně. Hrací doba byla pouze 2x15 minut. V roce 1946 proběhl v Kodani zakládající kongres Internationale Handball Federation. Současným sídlem IHF je švýcarská Basilej. roce 1972 byla házená mužů poprvé zařazena do programu olympijských her. Turnaj žen proběhl na následující olympiádě v roce 1976.

Historie házené v českých zemích V českých zemích se poprvé oficiálně utkala oddílová družstva 30. listopadu Iniciátorem utkání byl J. Radotínský, který se seznámil s házenou v létě 1947 na vysokoškolském zájezdě do Francie. V dubnu 1948 byl při jednání zájemců o házenou z Tyršova pražského sokolského kraje ustaven Přípravný výbor pro mezinárodní házenou. Koncem téhož roku vzniklo při ČSO Ústředí pro házenou o sedmi a jedenácti hráčích. V roce 1950 se uskutečnila první mistrovská soutěž v házené mužů i žen. Vznik Ústřední sekce házené koncem roku 1952 umožnil v Československu další nerušený rozvoj této hry. Čechách vznikla také jedna z podob házené, která se hraje dodnes. Má název národní házená. S jejím rozvojem jsou spojena jména Josefa Klenky ( ), Václava Karase, Antonína Kryštofa ( ) a Jaroslava Trantiny ( ). Když v 60. letech 20. století hráči i celé kluby přecházeli z národní házené na házenou, vnesli do ní celou řadu prvků techniky i taktiky, které se dodnes stále používají.

Struktura řídících složek Ústředním celosvětovým orgánem házené je IHF (Internationale Handball Federation). Vzhledem k velkému rozvoji házené v Evropě vznikla v roce 1991 EHF (Europe Handball Federation). V České republice organizuje vlastní soutěže, mezinárodní styk a českou reprezentaci Český svaz házené, sdružený v Českém svazu tělesné výchovy (ČSTV). V současné době má česká republika významné zastoupení v mezinárodních organizacích. Kromě rozhodčích, kteří rozhodují evropské soutěže, máme čtyři funkcionáře v komisích IHF a EHF a pět delegátů EHF. To jen dokumentuje vysokou odbornou úroveň českých házenkářských odborníků a dobré vize pro budoucnost české házené.

Teoretický rozbor házené Utkáni v házené hrají dvě družstva o šesti hráčích v poli a brankář. Na střídání je připraveno dalších sedm hráčů. O vítězi utkání rozhoduje větší počet vstřelených branek v normální hrací době. V případě, že nedojde k rozhodnutí, následuje prodloužení, eventuelně sedmimetrové hody. Hrací doba je dána věkem a pohlavím. U dospělých se hrají mistrovská utkání 2 x 30 minut hrubého času, mladší kategorie mají hrací dobu kratší. Současná házená vyžaduje vysokou tělesnou kondici a psychickou odolnost z důvodu velmi častého tělesného kontaktu se soupeřem. Házená patří do typu úpolových kolektivních výkonů (Choutka, 1976). Základem hry je činnost jeden proti jedríomu (1:1). Pro vysokou herní úroveň jsou herní činnosti jednotlivce (HČJ) rozhodující. Z toho důvodu jsou limitujícím faktorem v utváření komplexnosti hráče. Na jejich základu mohou vznikat základní herní kombinace a herní systémy.

Útočné činnosti jednotlivce uvolňování útočníka bez míče přihrávání uvolňování útočníka s míčem střelba útočné činnosti brankáře

Útočné kombinace (založené na) přihrávání odlákávání přebíhání clonění

Obranné činnosti jednotlivce obsazování útočníka bez míče získávání míče obsazování útočníka s míčem jednoblok obranné činnosti brankáře

Plážová házená Plážová házená (beach-handball) se dostává do Evropy v devadesátých letech. Nejvíce je rozšířena v přímořských letoviscích, ale svou oblibu má i v ostatních zemích, které nemají přístup k moři. O rozvoj plážové házené se nejvíce zasloužila Itálie, kde se s tímto sportem seznámila I česká družstva. Mnohá z nich rozšiřovala popularitu tohoto sportu formou klubových turnajů I u nás. V roce 1997 se konal první turnaj v brněnském klubu z Králova Pole (Táborský 1996). Plážová házená se dostala do statutů EHF a IHF v roce První kontinentální mistrovství se uskutečnilo v Brazilii v roce Hřiště má rozměry 27x12 metrů a má převážně písčitý povrch (doporučená hloubka vrstvy je do 40cm). Na hrací ploše jsou vyznačena čarami rovnoběžnými (ve vzdálenosti 6m) s brankovou čarou. Družstvo tvoří osm hráčů. Hrají vždy tři hráči v poli a jeden brankář. Hrací doba je dvakrát deset minut s pětiminutovou přestávkou

Miniházená Miniházená je určena dětem ve věku od šesti do deseti let. Hraje se zpravidla pouze se čtyřmi hráči v poli a 8 brankářem na hřišti menších rozměrů. Nejčastěji se doporučují rozměry 13 x 20 metrů. Takto lze totiž na jednom normálním házenkářském hřišti vytyčit tři plochy pro miniházenou. Čára brankoviště se opisuje od středu brankové čáry v půlkruhu o poloměru nejčastěji 5 metrů. Čára volného hodu je od čáry brankoviště vzdálena většinou 2 metry, avšak nemusí být vůbec vyznačena. Branka bývá snížena (většinou na 170 ČI 160 cm), někdy bývá zúžená (na 240, ale též na 200, čl dokonce jen 150 cm). Děvčata a chlapci mohou hrát společně. Míč by měl být přiměřeně velký, Za vhodný rozměr je považován mlč s obvodem kolem 44 až 46 cm. Obvod nad 50 cm je považován za nežádoucí, neboť již nepříznivě ovlivňuje techniku ovládáni mlče. Pravidla jsou uplatňována co nejvíce zjednodušeně.

Hrací plocha

Házená

Děkuji za pozornost a přeji hezký den