NákladyNáklady

Osnova výkladu 1.Definice nákladů 2.Třídění nákladů na explicitní a implicitní 3.Různé způsoby rozlišení nákladů 4.Způsoby snižování nákladů 5.Hospodářská střediska 6.Přímé a nepřímé náklady a jejich rozpočtování 7.Otázky a úkoly

Náklady Definice: Náklady představují peněžní vyjádření spotřeby živé a zvěcnělé práce, která byla vynaložena v souvislosti s činností firmy. Náklady představují spotřebu majetku a práce v peněžním vyjádření.

Náklady je třeba odlišovat od výdajů výdaje jsou úbytkem peněžních prostředků bez vazby na konkrétní výkony. výdaje se přeměňují v náklady jen tehdy, jestliže vynaložený majetek vstupuje bezprostředně do tvorby výrobku, práce či služby.

Třídění nákladů Rozlišujeme: Explicitní náklady –jsou náklady, jenž musí být skutečně vynaloženy v peněžní podobě na nákup či pronájem výrobních faktorů (mzdy pracovníků, úroky za úvěr, platby dodavatelům za materiál a služby, náklady na nákup strojů atd.) –jsou to takové náklady, které platí podnikatel někomu jinému (např. jiné firmě) –můžeme je zjistit z účetní evidence

Třídění nákladů Implicitní náklady (náklady ušlé příležitosti) –jsou takové náklady, které podnik (podnikatel) reálně neplatí. Jde o "ušlý příjem" z výrobních faktorů, které vlastníme a používáme je v podnikání (vlastní práce, použití vlastních budov atd.).

Implicitní náklady Využíváním těchto výrobních faktorů se vzdáváme možnosti pronajmutí těchto zdrojů někomu jinému a připravujeme se např.: –o mzdu kterou bychom získali, kdybychom pracovali pro jinou firmu –o úrok z kapitálu, který bychom získali, kdybychom uložili svůj finanční kapitál v bance –o rentu, kterou bychom získali, při pronajmutí půdy. implicitní náklady se v účetnictví neevidují.

Příklad: Pan Novotný pronajímal byt za Kč ročně. Rozhodl se začít podnikat v oblasti účetnictví a tento byt využívá jako vlastní kancelář. Jeho roční příjem činí Kč v výdaje Kč. Zjistěte, zda se panu Novákovi vyplatí podnikat.

Příklad Pan Ježek, pracoval jako automechanik (roční hrubá mzda činila Kč), se rozhodl podnikat. Dílnu si otevřel v garáži, kterou dosud pronajímal za Kč ročně. Do podnikání vložil Kč ze svých úspor. Roční příjem z podnikání činil Kč, přičemž spotřeboval materiál za Kč, odpisy činily Kč a ostatní náklady Kč. Zjistěte zda se podnikání panu Ježkovi vyplatilo, jestliže úroková sazba z vkladů je 4,5 % p.a.

Náklady můžeme rozlišovat: Z účetního hlediska: –provozní náklady souvisejí s hlavní činnosti podniku. Jedná se např. o spotřebu materiálu, odpisy DM, mzdové náklady, služby jako opravy, nájemné atd. –finanční náklady vztahují se k finančním operacím (úrokové a kursové operace, operace s cennými papíry –mimořádné náklady souvisí s mimořádnými událostmi, např. škody na majetku

Náklady můžeme rozlišovat: Podle vztahu k objemu výroby: –fixní náklady (neměnné) - nejsou závislé na objemu vyrobené produkce, podnik je musí uhradit i když nevyrábí (odpisy, nájmy, údržba a správa budov). –variabilní náklady (proměnlivé) - mění se s objemem produkce.

Prodané ks Fixní náklady Variabilní náklady Celkové náklady variabilní náklady (proměnlivé) - mění se s objemem produkce. Kč Celkové náklady

Rozlišujeme variabilní náklady: proporcionální náklady –mění se stejným tempem jak se mění objem výroby –vyvolá zvýšení nákladů o přesně známou částku (spotřeba materiálu, úkolová mzda atd.) degresivní náklady –rostou pomaleji než objem výroby, např. mohou vzniknout zvýšením spotřeby materiálu, kdy zároveň díky většímu nákupu obdržíme množstevní slevu. progresivní náklady –rostou rychleji než objem výroby, např. přesčasové mzdy, kdy každý další vyrobený kus v přesčasu vyvolává vyšší náklady (než v běžné pracovní době)

Náklady můžeme rozlišovat: Podle účelu: –Přímé náklady - lze přesně určit spotřebu na kalkulační jednici, např. spotřebu materiálu, úkolová mzda atd. –Nepřímé náklady (režijní) - nelze přímo určit na jednici výkonu, např. odpisy, nájemné, spotřeba drobného materiálu atd.

Podniky sledují především: celkové náklady –představují nejnižší souhrnné peněžní výdaje podniku, které jsou nezbytné k výrobě příslušného objemu produkce –celkové náklady se rovnají součtu fixních a variabilních nákladů průměrné náklady –se vypočtou jako podíl celkových nákladů a jednotek produkce –průměrné náklady zpočátku s růstem objemu produkce klesají od určitého objemu produkce dochází ovšem k růstu průměrných nákladů.

Podniky sledují především: mezní (marginální) náklady –představují dodatečné náklady na produkci jedné dodatečné jednotky výstupu –mezní náklady nejdříve klesají, ale od určitého množství produkce rostou, což je způsobeno zákonem klesajících výnosů –mezní náklady bývají také někdy definovány jako náklady potřebné k rozšíření objemu výroby o jednotku

Snižování nákladů Snížení spotřeby materiálu –Zvýšením jeho využití (snížení odpadu) –Výměna současného materiálu za levnější materiál bez snížení kvality –Snížení nákupní ceny –Snížení zmetkovosti –Úspora pohonných hmot atd. Snížení mzdových nákladů –Odstraňování prostojů lepší organizací práce –Efektivnější využití práce –Nahrazování ruční práce stroji

Snižování nákladů Snížení ostatní nákladů –Odstranění nadměrných nákladů na služební cesty –Efektivnější využití DHM (snížení odpisů na jednici výkonu) –Snížení administrativních nákladů –Snižování rizik případných škod atd.

Hospodářská střediska Hospodářské středisko je relativně samostatně hospodařící vnitropodnikový útvar, který sleduje své náklady, výnosy a zjišťuje výsledek hospodaření. Na základě těchto informací se provádí hodnocení hospodárnosti a efektivnosti jednotlivých výkonů. Náklady hospodářského střediska lze rozdělit na: –prvotní - náklady převzaté z finančního účetnictví –druhotné - náklady vznikající ze styků s ostatními středisky

Výnosy hospodářského střediska lze členit na: –prvotní (hospodářské středisko je přebírá z finančního účetnictví, jsou to zejména tržby) –druhotné (vznikají na základě dodávek ostatním střediskům - oceňují se vnitropodnikovými cenami).

Rozpočty hospodářských středisek V každém hospodářském středisku se sestavuje rozpočet, v němž se stanoví předpokládané náklady a ocení se jeho výkony. Vychází se přitom z plánovaných odbytových úkolů podniku rozepsaných na jednotlivá HS. Při sestavování rozpočtů se musí rozlišovat náklady přímé a nepřímé.

Přímé náklady (tzv. jednicové) dají se přímo a přesně stanovit na jednotku výkonu (kalkulační jednici - např. ks, m, kg apod.). Jedná se o náklady, jejichž výše se přímo úměrně mění s objemem výroby. Firmy si stanoví normy spotřeby těchto nákladů na kalkulační jednici (tzv. technickohospodářské normy).

Přímé náklady (tzv. jednicové) přímý materiál (spotřeba základního materiálu, který tvoří podstatu výrobku) přímé mzdy (mzdy výrobních dělníků za odpracovanou dobu) ostatní přímé náklady (např. pojistné hrazené za zaměstnance z objemu přímých mezd, spotřeba technologické energie - tj. energie potřebné k chodu strojů apod.)

Nepřímé náklady (tzv. režijní) jedná se o společné náklady, které slouží k zajištění a doplnění výrobního procesu patří zde např. spotřeba režijního materiálu, režijní mzdy, pojistné z režijních mezd, spotřeba jiné než technologické energie (např. na osvětlení, topení), odpisy dlouhodobého majetku, opravy a udržování, cestovné, nájemné atd.

Rozpočtování přímých nákladů při sestavování rozpočtu přímých nákladů se vychází: –z technickohospodářských norem (normy spotřeby materiálu, normy spotřeby času) –z plánovaného objemu výroby

Příklad: Ve výrobním středisku sestavují rozpočet přímých nákladů na základě těchto údajů: norma spotřeby materiálu 1,72 m / 1 ks, výkonová norma času 2 hod. 40 minut / 1 ks cena za 1m činí 750 Kč, hodinový mzdový tarif = 52,- Kč plánovaný objem výroby = ks

Řešení: Rozpočet přímého materiálu (1,72 * 750) * = Kč Rozpočet přímých mezd (160/60 * 52) * = Kč

Rozpočtování nepřímých (režijních) nákladů u režijních nákladů, které závisí na délce období, je výpočet bez komplikací (jedná o odpisy dlouhodobého majetku, nájemné podnikatelských prostor, měsíční platy TH pracovníků apod.) ostatní režijní nákladové druhy se rozpočtují například podle předcházející období (musíme přihlédnout ke změnám v objemu plánovaných výkonů a k případnému navýšení cen vstupů).

Ve výrobním středisku se má sestavit roční rozpočet režijních nákladů na základě těchto údajů: Firma se zabývá výrobou autorádií. V loňském roce vyrobila ks, spotřebovala režijní materiál v hodnotě Kč, spotřeba energie činila Kč. Firma plánuje vyrobit v letošním roce ks autorádií. V letošním roce se očekává zvýšená spotřeba energie cca o 15 %, ceny by měly vzrůst o cca 12 %. Odpisy DHM pro letošní rok, dle odpisového plánu (účetní odpisy): 2. odpisová skupina majetek v pořizovací ceně Kč, roční odpisová sazba 20 % 3. odpisová skupina majetek v pořizovací ceně Kč, roční odpisová sazba 15 % Firma zaměstnává 3 pomocné dělníky, jejíchž průměrná hrubá mzda je Kč, pojistné podniku 34 %. Nájemné výrobních prostor činí Kč Příklad:

Řešení: Rozpočet režijních nákladů: odpisy dlouhodobého majetku ( * 0, * 0,15) = mzdy pomocných dělníků (3 * * 12) * 1,34 = nájemné = spotřeba režijního materiálu ( * 1,3) = spotřeba energie ( * 1,15 * 1,12) = Rozpočet režijních nákladů celkem

Otázky a úkoly 1.Uveď definici nákladů a čím se liší od výdajů 2.Co znamenají pojmy explicitní a implicitní náklady 3.Uveď základní způsoby rozlišení nákladů, podle různých hledisek 4.Vysvětli, co tvoří přímé a nepřímé náklady 5.Vysvětli, co tvoří tzv. nepřímé náklady (tzv. režie) 6.Vypočti samostatně příklady uvedené v textu