Prevence jako strategie přístupu k ohroženým dětem a rodinám z pohledu novely zákona o sociálně-právní ochraně Praha Říjen 2011 Verze: _FV Mgr. Martin Doležal Odbor 21 rodiny a dávkových systémů MPSV

1. Novela a standardy kvality pro OSPOD jako hlavní pilíře prevence § 9a (1)Nastane-li situace, která ohrožuje řádnou výchovu a všestranný rozvoj dítěte, kterou rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte nemohou nebo nejsou schopni sami řešit, je nezbytné provést na ochranu dítěte a k poskytnutí pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte potřebné opatření sociálně-právní ochrany. (2) Opatření sociálně-právní ochrany jsou vykonávána s využitím metod sociální práce, opatření a postupů odpovídajících současným vědeckým poznatkům a musí být zvolena tak, aby na sebe navazovala a vzájemně se ovlivňovala. Při výkonu a realizaci opatření mají přednost ta, která zabezpečí řádnou výchovu a všestranný rozvoj dítěte v jeho rodinném prostředí nebo v náhradním rodinném prostředí. (3) Orgány sociálně-právní ochrany a pověřené osoby jsou povinny se řídit při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany, které jsou kritérii určujícími úroveň kvality poskytování sociálně-právní ochrany. Plnění standardů kvality se hodnotí systémem bodů.

2. Individuální plánování, vyhodnocování situace dítěte a případové konference § 10 c) pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, a to zejména z hlediska posouzení, zda se jedná o dítě uvedené v § 6 odst. 1, podle druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte a poskytovat pomoc rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, d) zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle písmene c) individuální plán ochrany dítěte, a to v součinnosti s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte a za účasti odborníků, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny. Individuální plán ochrany dítěte se zpracovává s důrazem na přijetí opatření, které umožní setrvání dítěte v péči rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte; individuální plán ochrany dítěte se vypracovává od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany, nejpozději do jednoho měsíce od zařazení dítěte do evidence obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Individuální plán ochrany dítěte se pravidelně aktualizuje, zejména v situacích, kdy je nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy,

2. Individuální plánování, vyhodnocování situace dítěte a případové konference e) pořádat v případech dále stanovených v tomto zákoně případové konference pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin, a to za účasti rodičů a jiných osob odpovědných za výchovu dítěte, dalších přizvaných osob, zejména zástupců škol, školských zařízení, zdravotnických zařízení, orgánů činných v sociální oblasti, orgánů policie, státních zástupců, odborných pracovníků v oblasti náhradní rodinné péče, poskytovatelů sociálních služeb a pověřených osob; případová konference se koná vždy před podáním návrhu nebo podnětu soudu podle § 14 a v průběhu řízení soudu o svěření dítěte do náhradní péče, pokud nebyla uspořádána již před zahájením tohoto řízení, bylo-li její uspořádání před podáním návrhu nebo podnětu soudu podle § 14 nemožné nebo zjevně bezúčelné; pro účast na případové konferenci platí § 38 odst. 7 obdobně.

3. Základní strategie a přístup k rodině a dětem Podpora rodiny Náhradní rodina Ústavní výchova OSPOD a jeho služby

4. Standardy kvality pro pracovníky sociálně právní ochrany dětí a kurátory pro mládež Okruhy standardů pro OSPOD I. Standardy vztahující se k principům a hodnotám SPOD. II. Standardy vztahující se k sociální práci s klientem. III. Standardy vztahující se k personálnímu a organizačnímu zajištění sociálně právní ochrany. IV. Standardy vztahující se k technickému a provoznímu zajištění sociálně právní ochrany.

5. Prevence a její promítnutí do činnosti orgánů SPO 3. Prevence KritériumPlatné proZásadní a) Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována vnitřní pravidla pro aktivní vyhledávání a monitorování ohrožených dětí. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním obvodu. K tomu využívá komise pro sociálně právní ochranu dětí, případně týmy pro děti a mládež; Obecní úřady obcí s rozšířenou působnostíano a) Orgán sociálně-právní ochrany v rámci preventivních aktivit prokazatelně spolupracuje s dalšími návaznými subjekty; Všechny orgányano a) Orgán sociálně-právní ochrany má písemně stanoven postup pro práci v komisi pro sociálně právní ochranu dětí, případně týmu pro děti a mládež, jako základní prostředek meziresortního, koordinovaného a objektivního přístupu v procesu práce s dítětem a rodinou. Postup průkazně uplatňuje v praxi. Obecní úřady obcí s rozšířenou působnostíano

5. Prevence a její promítnutí do činnosti orgánů SPO 10. Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany na další dostupné zdroje. KritériumPlatné proZásadní a) Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována pravidla, jak zprostředkovávat a doporučovat klientům služby jiných fyzických a právnických osob podle jejich potřeb, a to v souladu s cíli podpory stanovenými v individuálním plánu ochrany dítěte. Prokazatelně je uplatňuje v praxi; Všechny orgány kromě obecních úřadů ano b) Orgán sociálně-právní ochrany má písemně vypracována pravidla pro uložení povinnosti využití odborných služeb jiných fyzických a právnických osob podle jejich potřeb a v souladu s cíli podpory a možnostmi klientů, včetně opatření na ochranu dítěte; Obecní úřady obcí s rozšířenou působností ano c) Orgán sociálně-právní ochrany podporuje klienty v kontaktech a vztazích s přirozeným sociálním prostředím, v případě konfliktu klienta v těchto vztazích orgán sociálně-právní ochrany zachovává postoj stranící zájmům a právům dítěte. Všechny orgányano

6. Legislativní ukotvení sociální kurately pro mládež v zákoně 359/1999 Sb. Dodnes chybí jasná definice kurátora a jeho agendy v zákoně. Pro účel novely se proto zavádí: „(2) Péče o děti uvedené zejména v § 6 odst. 1 písm. c) a d) je obecním úřadem obce s rozšířenou působností zabezpečována také prostřednictvím sociální kurately pro děti a mládež (dále jen „sociální kuratela“), která je specificky zaměřenou činností, spočívající v provádění opatření směřujících k odstranění, zmírnění, zamezení prohlubování nebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte. (3) Sociální kuratelu vykonává kurátor pro děti a mládež, který je zaměstnancem obce s rozšířenou působností zařazeným do obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Kurátor pro děti a mládež se při výkonu sociální kurately prokazuje zvláštním oprávněním vydaným obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Zvláštní oprávnění musí obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení kurátora, titul, označení zaměstnavatele a vymezení činností, které může vykonávat.“. V § 34 odst. 5 „Věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence jsou povinny informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností o nástupu dítěte do výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence a o tom, kdy bude dítě z výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo z výkonu zabezpečovací detence propuštěno“.

6. Legislativní ukotvení sociální kurately pro mládež v zákoně 359/1999 Sb. §32 odstav. 4. specifikuje konkrétní úkony, které kurátor má vykonávat z pohledu legislativy: analyzuje situaci v oblasti sociálně-patologických jevů u dětí a mládeže a navrhuje preventivní opatření, účastní se přestupkového řízení vedeného proti mladistvému v souladu se zákonem o přestupcích, trestního řízení vedeného proti mladistvému a řízení o činech jinak trestných u dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu, navštěvuje děti s nařízenou ústavní výchovou z důvodu závažných výchovných problémů, děti s uloženou ochrannou výchovou, děti vzaté do vazby a ve výkonu trestního opatření odnětí svobody a rovněž rodiče těchto dětí, je povinen spolupracovat s příslušným střediskem Probační a mediační služby, a to zejména při zjišťování poměrů mladistvého pro účely trestního řízení a u dětí mladších patnácti let pro účely řízení o činech jinak trestných, a při výkonu opatření uložených dítěti či mladistvému podle zvláštního právního předpisu, pomáhá dětem uvedeným v písm. c) po propuštění z ochranné nebo ústavní výchovy a po propuštění z výkonu trestního opatření odnětí svobody s cílem působit k obnovení narušených jejich sociálních vztahů, jejich začlenění do rodinného a sociálního prostředí a k zamezení opakování protiprávní činnosti, působí k tomu, aby byla dětem uvedeným v písm. c) zajištěna návazná péče i po dosažení zletilosti, zejména dojde-li k prodloužení ústavní nebo ochranné výchovy; při zajištění návazné péče je kurátor pro děti a mládež povinen spolupracovat zejména s obcemi v samostatné i přenesené působnosti, s krajskou pobočkou Úřadu práce, s poskytovateli sociálních služeb a zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy.

7. Spolupráce mezi kurátory pro mládež a sociálními kurátory – Nová úprava Standard č. 11, kritérium c) OSPOD má písemně stanovená pravidla pro svůj postup a návaznost systému péče v případě dětí, které brzy dosáhnou zletilosti a nacházejí se v ústavní výchově, případně jsou v péči kurátorů pro mládež. Tato pravidla průkazně uplatňuje v praxi a v individuálním plánu ochrany dítěte.

8. Agenda SPO, sociální kuratela pro mládež a jejich vztah k Systému včasné intervence (SVI) Vláda ČR na svém jednání dne 17. března 2011 schválila nasazení Národního projektu Systému včasné intervence v letech jako klíčové součásti reformy systému péče o rizikové a ohrožené děti v ČR. Ustavení Realizačního týmu SVI a Národního týmu pro děti a mládež v roce Vytvoření finančního a realizačního harmonogramu dalšího postupu. Zařazení SVI do Jednotného systému práce a sociálních věcí MPSV.

Děkuji za pozornost! Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor 21, odd. 214, Na Poříčním právu 1/376, , Praha 2,