Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). Směry ve výživě, nesprávné návyky a civilizační choroby

Základní výživové směry Každý výživový směr má určité zásady. Probíhají různé diskuze o každém z nich, který je nejzdravější, který život ohrožuje atd. Pokud někoho něco zaujme, lze najít na specializovaných webech další informace.

Zdravá výživa Makrobiotika Směry založené na vyloučení živočišné potravy Nábožensky orientované výživové směry či doporučení Holistické a léčitelské přístupy k výživě Ostatní dietní přístupy

Nedostatečná a nevyvážená výživa Podvýživa - vzniká při nedostatku některýchživin, nebo nedostatku některých vitamínů - může být způsobena i chybějící esenciální složkou z některé živiny - může být způsobena i vlivem některých chorob (člověk nemůže z potravy získat složku, kterou potřebuje)

- může způsobit hyperfunkci štítné žlázy, infekce, nádory, jaterní choroby atd. - u starých lidí to může způsobit nedostatečný chrup - je často spojena s dlouhodobým hladověním nebo nízkým energetickým příjmem - zdrojem energiepři spotřebování zásobního tuku jsou bílkoviny vlastních tkání (tyto bílkoviny tělo potřebuje mimo jiné i pro tvorbu biologicky aktivních látek, např. hormonů, enzymů, obranných látek)

Hladovění –nepřijímá-li člověk potravu více než 24 hodin, jedná se o hladovění –při hladovění lidský organismus spotřebovává svoje zdroje –zásoby glykogenu se spotřebují za 1–2 dny –energii bere z tuků (80–90 %), bílkovin (10– 20 %) –na počátku hladovění nastává intenzivní pocit hladu v době jídla, postupně se chuť k jídlu zmenšuje, až se ztratí

–hladovění je možné vydržet při zachování přívodu tekutin do maximální ztráty 50–60 % tělesné hmotnosti –dlouhodobé hladovění může skončit bezvědomím až smrtí –hladovět se může z nejrůznějších příčin: nedostatek potravin nechutenství při chorobě, depresi, narkomanii při úrazech nebo operaci dutiny ústní nebo nemoci trávicího ústrojí chronické otravy např. alkoholem

při průjmech, kdy dochází ke snížení střebávání živin nedostatečné vylučování enzymů žaludkem nebo slinivkou břišní

Proteino-energetická podvýživa (marasmus) –vzniká při nedostatečném příjmu bílkovin a energie –nejtěžší důsledky jsou u dětí, u nichž dochází k ubývání svalů (atrofie) a k extrémně nízké hmotnosti

Mentální anorexie –porucha způsobená úmyslným snižováním hmotnosti –dochází k averzi k jídlu –projevuje se výrazným poklesem hmotnosti, obavou z tloustnutí při absolutní vyhublosti –anorektici cvičí, používají projímadla, prostředky pro odvodnění a zamezení pocitu hladu –dochází k poruchám krvetvorby, zažívacím potížím, k zácpě, ke zlomeninám, snížení imunity, k selhání ledvin, některé případy končí i smrtí

Mentální bulimie –častější než mentální anorexie –člověk se přejídá, přehnaně kontroluje svou tělesnou hmotnost –hlavními příznaky je požití velkého množství stravy s následným zvracením, požití projímadel, léků, cvičením, hladovkou –nebezpečný je návyk na zvracení a projímadla

Civilizační choroba – obezita –chronické onemocnění, které postihuje děti i dospělé –otylost se stává epidemií (v České republice trpí nadváhou 66 % mužů, 54 % žen, 13–15 % dětí) –mezi dospělými lidmi v naší republice je více než 1 milion lidí s BMI nad 30 –obezita vzniká vzájemným působením dědičnosti a vlivu prostředí

–dědičnost se podílí na velikosti hmotnostní indexu BMI asi 25–40 % a také na obsahu tuku v břiše 50–60 % –dědičnost se uplatňuje rozdílnou schopností spalovat základní živiny (hlavně tuky) –na vzniku obezity se mohou podílet i rodinné zvyklosti, jako je výběr a množství zkonzumované potravy nebo malé množství pohybových aktivit

–metabolická otylost (3 % případů) nastává při poruše činnosti některých žláz s vnitřní sekrecí –otylost vždy znamená nerovnováhu mezi příjmem a výdajem energie Hodnocení obezity –o obezitě se hovoří, když podíl tukové tkáně na celkové tělesné hmotnosti přesáhne u žen 25 % a u mužů 20 % –přiměřená hmotnost podle Brucova vzorce je taková, že zdravý člověk nemá mít větší hmotnost, než kolik měří cm nad 1 m

Stanovení hmotnostního indexu (BMI body mass index) –vypočítává se z tělesné hmotnosti (v kilogramech) a výšky (v metrech) BMI = hmotnost / výška 2

Nemoci způsobené obezitou Metabolická a oběhová onemocnění Ischemická choroba srdeční Diabetes melitus typu II Dna Zvýšený krevní tlak Vysoká hladina cholesterolu Onemocnění pohybového aparátu

KUNDEROVÁ, Libuše. Nauka o výživě pro střední hotelové školy a veřejnost. 1. vyd. Praha: nakl. Fortuna, s. ISBN str.144–148. Zdroje