Anotace Prezentace seznámí žáky s vánočními zvyky a tradicemi v Čechách a na Moravě. Popisuje dobu adventní, samotné Vánoce a lidové zvyky, které se dodnes v rodinách udržují. Nově získané informace si zopakují zábavnou formou. Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák má zná t vánoční zvyky a tradice v Čechách a na Moravě. Číslo a název klíčové aktivity:Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr. Drahomíra Floriánová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_HV2.DF.5.12

Mgr. Drahomíra Floriánová

 Vánoce si dnes těžko dovedeme představit bez štědrovečerní večeře, ozdobeného stromečku a spousty dárků pod ním.  Než se však vánočních svátků dočkáme, celý měsíc se na ně musíme připravovat a těšit.  Už ve starověku lidé v těchto dnech oslavovali návrat slunce, kdy se délka dne po zimním slunovratu (21.12.) opět začala prodlužovat.  Od 4. století našeho letopočtu se Vánoce považují za křesťanský svátek, kdy lidé oslavují narození Ježíše Krista.  V dnešní době v křesťanském světě slaví Vánoce jak věřící, tak i lidé nevyznávající žádné náboženství. Vánoce se tak staly spíše svátkem rodinným než náboženským.  Celé vánoční svátky jsou prozářeny svíčkami, voňavým cukrovím, ale také spoustou krásných vánočních písní a koled.

 Advent pochází z latinského slova „adventus“, což znamená „příchod“. Znamená čekání na narození Ježíše Krista.  Doba adventní je přípravou na vánoční svátky a během staletí se ustálila na posledních čtyřech týdnech před Štědrým dnem. Měla by být časem půstu a rozjímání. Dříve se v této době zakazovaly veškeré zábavy, tanec a zpěv.  Adventní neděle mají svá lidová označení. První neděli se říká železná, druhé bronzová, třetí stříbrná a čtvrté zlatá. Připomíná je adventní věnec.  Aby dětem toto období rychleji ubíhalo, vznikl takzvaný adventní kalendář. Bývají v něm zobrazena políčka od 1. prosince do 24. prosince, byť ne vždy takto běžný kalendář vychází. Dříve byly adventní kalendáře malým uměleckým dílem, kde se v zasněženém městečku nebo vesničce za okny domů skrývaly různé obrázky, veršíky nebo citace z bible. Dnes můžeme koupit kalendáře s malými čokoládami nebo rodiče dětem vyrobí kalendář netradiční.

 Svatá Barbora se narodila ve 3. století v rodině bohatého kupce, který nenáviděl křesťany. Aby svou dceru uchránil od různých svodů, nechal ji zavřít do luxusní věže, kterou pro ni nechal postavit.  Jeden ze sloužících ji však obrátil na křesťanskou víru.  Jakmile se o tom otec dověděl, chtěl ji donutit zříci se křesťanství. Barboře se podařilo utéci a skrýt se ve skalní puklině, ale skrýš otci prozradil pastýř. Barbora se však dále bránila,byla mučena a nakonec ji otec vlastnoručně sťal hlavu.V tom okamžiku vyšlehl z jasného nebe blesk a na místě krutého otce zabil.  Na paměť této světice se v den jejího svátku 4. prosince řežou větvičky třešní nebo zlatého deště. Jsou to takzvané „ barborky “. Vloží se do vody a čeká se, kdy vykvetou. Kolikátý den větvička vykvete, tolikátý měsíc bude pro majitele šťastný. Podle jiné pověry pokud větvička rozkvetla na Štědrý den, dívka, která ji dala do vody se do roka vdala nebo rozkvetlá větvička má přinést rodině štěstí.

 Svátek má svatý Mikuláš 6. prosince.  Narodil se kolem roku 250 ve městě Pataře v rodině zbožných a majetných křesťanů.  Po smrti rodičů velkou část majetku rozdal chudým a potřebným. Aby unikl projevům vděčnosti, vydal se na pouť do Palestiny.  V té době zemřel ve městě Myre biskup. Jeho nástupcem se měl stát ten, kdo první vešel následujícího dne do chrámu. Tím byl právě Mikuláš. Po váhání nakonec úřad přijal.  Podle staré víry každý rok sestupuje sv. Mikuláš navečer 5. prosince na zem, spolu s andělem a čertem obchází lidské příbytky a rozděluje pamlsky a ovoce hodným dětem, zlobivým pak uhlí a brambory.

 má svátek svatá Lucie. B yla prý dcerou bohatých rodičů. Rozhodla se vést panenský život. Všechny nápadníky odmítala a svůj majetek rozdala chudým.  Podle legendy si jednou dokonce vypíchla oči, aby odradila jednoho ze svých nápadníků. Zrak se jí hned vrátil a odmítnutý pohanský nápadník ji jako křesťanku udal. Byla odsouzena k prostituci, ale stráž ji nedokázala odvést. Nakonec ji prořízli hrdlo.  Zůstalo nám po ní několik zvyků. Buď v předvečer svátku chodí bíle oděná žena „Lucka“s nožem a chce dětem, které se nepostily rozříznout bříško. Nebo chodilo více „Lucek“ a děti, které byly hodné a uměly se modlit obdarovávaly, ostatní honily metlou.  Pro ženy se stal svátek sv. Lucie dnem, kdy nesměly prát ani příst. Dokonce vynášely svoje kolovrátky na půdu.

 Vánoční stromek patří neodmyslitelně k Vánocům.  Tradice zdobení vánočního stromku pochází z německých zemí.  V Česku se první vánoční stromek zdobil počátkem 19. století a v první polovině 19. století tuto tradici přejaly jen bohaté pražské měšťanské rodiny. Více se zdobení vánočních stromků rozšířilo mezi lidmi až po první světové válce.  Stromečky se zdobily cukrovím a ovocem, koncem 19. století i prvními lojovými svíčkami.  Zdobení vánočních stromečků prochází módou. Klasický stromeček je zdobený slaměnými ozdobami.

 Vánoce patří i mezi nekřesťany k nejdůležitějším svátkům v roce. Slaví se 24., 25. a 26. prosince.  24. prosince na Štědrý den bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavnostní večeři. Ta se tradičně skládá z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem.  Během večeře se dodržovaly některé zvyklosti: mohlo se tak připravit o talíř více pro nečekanou návštěvu, případně položit pod talíř minci či šupinu. Od štědrovečerní tabule se obvykle směla vzdalovat pouze hospodyně.  Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek.  Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší, kde může zaznít Rybova mše vánoční, zpívají se koledy (Narodil se Kristus Pán, Tichá noc, Jak si krásné neviňátko, Nesem vám noviny, Chtíc, aby spal, Štědrej večer nastal) a začíná samotná oslava narození Krista.  Jednou z novodobých vánočních tradic je betlémské světlo, které rozvážejí skauti. Světlo se každoročně zapaluje v Betlémě, a do Česka putuje z Vídně. Pro české země jej přebírají brněnští skauti, kteří jej v sobotu rozvážejí před 4. nedělí adventní, takže je pak k dispozici v kostelích, na vánočních trzích, knihovnách apod.  Hlavním křesťanským svátkem je Boží hod vánoční, připadající na 25. prosinec – v tento den si připomínáme narození Ježíše Krista.  Následujícího dne, na svatého Štěpána, bylo dříve zvykem, že děti chodily od domu k domu a koledovaly. Za své snažení byly obvykle odměněny ovocem a občas i malým penízem. V dnešní době se již na koledu nechodí, ale tento zvyk se zachoval v podobě krásných vánočních písní.

 Jmelí Lidé si jeho zelené, postříbřené či pozlacené snítky nejčastěji připevňují na lustr, případně nad dveře. Pod ním prý má muž právo políbit jakoukoli dívku či ženu. Nebo proto, že „kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí“ a jejich láska bude po způsobu jmelí věčně zelená. Každopádně darované jmelí nosí štěstí, a tak se při vánočních návštěvách hodí s sebou snítku přinést.  Zlaté prasátko Jedná se o tradici, kdy se tvrdí, že pokud vydržíte celý Štědrý den se postit, tak večer se vám pak zjeví zlaté prasátko, které vám zaručí hojnost a dobrou úrodu na celý příští rok.  Rozkrojené jablíčko Po štědrovečerní večeři si každý může rozkrojit jablko, napříč, tedy kolmo na stopku. Kdo ve svém jablku nalezne pěticípou „hvězdičku“ ze zdravých jadérek, v příštím roce ho čeká zdraví a štěstí. Pokud je jádřinec červavý, lze se nadít nemoci. A když místo pěticípé hvězdičky jsou jadérka uspořádána do tvaru křížku, hrozí nejhorší, tedy smrt. Stejné je to s vlašskými ořechy.  Kdo ve čtyřech nalezne zdravá jádra, bude sám zdravý celý rok.  Třesení stromkem Tedy nikoliv vaším vánočním stromkem, ale nejčastěji mladou jabloní či zlatým deštěm na zahradě. Děvče si vyběhlo po večeři na zahradu, zatřáslo stromkem a odkud se první ozval pes, odtud měl přijít slečně ženich. Tedy z buďto přímo z toho domu, či alespoň z toho směru.

 Lití olova Na přípravu náročnější, zato významově bohatší je staročeský zvyk lití olova. Nad plamenem či na kamnech se roztaví kousek olova, které se posléze najednou vylije do nádoby s vodou. Podle tvaru, do kterého olovo ve vodě ztuhne, přítomní usuzují, co dotyčného čeká. Svobodné dívky se v něm snaží rozeznat tvář či monogram toho, kdo je jim určen. Výsledný tvar olova je také možné číst jako odpověď na předem položenou otázku.  Skořápkové lodičky Poetický zvyk, který upoutá (nejen) každé dítě, je pouštění lodiček z ořechových skořápek. Několik vlašských ořechů se rozpůlí a do vyprázdněných polovin skořápek se připevní maličká svíčka - nejsnáze pomocí nakapaného vosku. Ořechová lodička se zapálenou svíčkou se vypustí do větší nádoby s vodou. Její plavba předznamenává životní dráhu toho, kdo ji vyslal. Když vydrží dlouho svítit, čeká majitele život dlouhý a šťastný. Jestliže se lodička pustí na volnou vodu, dotyčný se vydá na cesty, drží-li se při břehu, zůstane doma.  Házení střevíce Na Štědrý den se svobodné dívky mohou svého osudu zeptat, čeká-li je v příštím roce svatba. Dívka hází střevícem přes hlavu. Jestliže dopadne patou ke dveřím, zůstane i nadále doma. Pokud ale bota zamíří špičkou ze dveří ven, čekají dotyčnou vdavky a odchod od rodičů.

 K Vánocům neodmyslitelně patří lidové vánoční hry a koledy.  Jejich vznik se traduje hluboko do minulosti. Většinou to bývaly lidové hry se zpěvy.  Jednou z nich je anonymní lidová hra o narození Ježíška ze Semilska doplněná vánočními písněmi.  Vánoční i velikonoční biblické příběhy patřily k nejstarším námětům lidového divadla, které se formovalo od 17. století. Divadelní aktivity byly především setkáním, utvrzovalo se jím sousedské společenství. Některá divadla se hrála přímo v chalupách.  U nás ve škole jsme si vzali jako předlohu k vánoční besídce gramofonovou desku Moravské Vánoce. Je rozdělena na čtyři části: dobu před Štědrým dnem, Štědrý den, Štědrý večer a koledu. Základem je minimální text a maximální využití lidových koled a málo známých vánočních písní. Podle ní jsme nacvičili krásné vystoupení, které se líbilo jak rodičům, tak dětem.  Některé koledy se můžeme naučit i my: Na Vánoce dlouhý noce, Ten vánoční čas, Koleda, koleda Štěpáne,... Tři králové přinášejí dary D. Velasquez

 Ve starověku lidé v těchto dnech oslavovali návrat slunce, …………………………..  Od 4. století našeho letopočtu se Vánoce považují za křesťanský svátek, kdy lidé oslavují narození ……………………….  ………………………….. je přípravou na vánoční svátky a během staletí se ustálila na posledních čtyřech týdnech před Štědrým dnem.  Aby dětem toto období rychleji ubíhalo, vznikl takzvaný……………………………...  na svátek sv. Barbory řežou lidé třešňové větvičky tzv. …………………………  ………………………………… rozdal většinu majetku chudým a potřebným.  Pro …………………. se stal svátek sv. Lucie dnem, kdy nesměly prát ani příst.  ………………….. se zdobily cukrovím a ovocem, koncem 19. století i prvními lojovými svíčkami.  Na Štědrý večer děti pod stromečkem hledají ……………, které jim přinesl Ježíšek.  Mezi lidové zvyky patří: …………………, ……………………………, ………………..  K Vánocům neodmyslitelně patří lidové ……………………………………………. adventní kalendář, zlaté prasátko, stromečky, Sv. Mikuláš, rozkrojené jablíčko, zimní slunovrat, vánoční hry a koledy, barborky, dárky, ženy, lití olova, doba adventní, Ježíška

    Malene Thyssen, Thyssen     