Evropská sdružení územní spolupráce jakožto nový nástroj pro zvýšení kvality přeshraniční spolupráce

ESÚS: umožňuje seskupit regionální a místní orgány z členských států – veřejnoprávní subjekty Cíl: usnadňovat a podporovat přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci Právní subjektivita – nejširší právní způsobilost přiznávaná podle vnitrostátního práva Úmluva: -Název seskupení a sídlo - rozhodné právo -Seznam členů - ujednání o vzájemném uznávání -Území, kterého se to týká - postupy pro provádění změn úmluvy -Cíle -Úkoly -Doba trvání

Původní logika Nařízení Nástroj pro systémovou přeshraniční spolupráci v programovacím období 2007 – 2013 Implementace do národních legislativ velice individuální, což způsobilo malé využívání nástroje (oproti původnímu očeávání) Spoluautorem návrhu byl europoslanec Jan Olbrycht (tj. ex-burmistr Cieszyna)

Stanovy a organizační struktura ESÚS Stanovy musí upravovat: - orgány a způsob jejich ustavení, jednání a pravomoci - rozhodovací postupy - pracovní jazyk nebo jazyky - personální fungování ESÚS - finanční příspěvky členů, účetní a rozpočtová pravidla - odpovědnost členů za závazky ESÚS - určení nezávislých auditorů - postupy pro změnu stanov ESÚS musí mít alespoň tyto orgány: - shromáždění, které je tvořeno zástupci jeho členů - ředitele, který zastupuje ESÚS a jedná jeho jménem

Základní možné aktivity ESÚS Řídit nebo organizovat aktivity spolupráce (přeshraniční, nadnárodní a/nebo meziregionální) Realizovat projekty v rámci Evropské územní spolupráce s nebo bez spolufinancování z EU

Jak založit ESÚS? Budoucí členové vypracují úmluvu o založení ESÚS a stanovy Příslušné orgány partnerských regionů pověří budoucí členy k sestavení ESÚS Oficiální zveřejnění nebo registrace pro získání právní subjektivity

ESÚS v Evropě V současnosti tedy existuje v rámci EU pouze 8 sdružení územní spolupráce, což je dáno mimo jiné rozdílným přístupem jednotlivých členských zemí EU k aplikaci ESÚS nařízení formou národních prováděcích předpisů. Nejvíce pokročilou zemí v zavádění ESÚS je Francie

Smysl ESÚS Možnost vyzkoušet ESÚS jakožto jakousi laboratoř víceúrovňová správy. Jakkoli je víceúrovňová správa (věcí veřejných) vnímána jakožto žádoucí, praktické zkušenosti s ní jsou značně limitované. Proto mohou být ESÚS, jejichž členy se mohou stát samosprávné celky odlišných velikostí i kompetencí, opravdu významným krokem směrem k ověření funkčnosti konceptu víceúrovňová správy v přeshraničním prostředí.

Příklady úmluv ESÚS Francouzsko-belgická Eurometropole Lille Cíle ESÚS: zajistit shodu, dialog a podpořit politickou debatu, vytvořit přeshraniční soudržnost na úrovni celého území, umožnit, předkládat a realizovat projekty pro společný strategický rozvoj, zjednodušit každodenní život obyvatel francouzsko-belgické metropole.

ESÚS Eurometropole Lille

Grande Région

Inspirace z oblasti Grande Région tzv. Velký region: Rozloha km2 Počet obyvatel 11,2 mil. Sársko: , Lotrinsko: , LUX: , Porýní-Falc: , Valonsko(včetně německé komunity): Region byl nucen vyrovnat se s následky restrukturalizace průmyslu (dříve byl založen na tradičních sektorech těžkého průmyslu).

Vytvoření jejich ESÚS Velký region si dokázal vyjednat samostatný operační program v rámci programu INTERREG 4A pro období Technicky vzato je řídící struktura ESÚSu v roli monitorovacího výboru programu a výkonný sekretariát je analogií Společného technického sekretariátu.

Administrativní struktura řízení Předsedou/prezidentem je lotrinský prefekt, místopředsedové/viceprezidenti se po půlroce střídají a reprezentují všechny regiony. Valné shromáždění je složeno z 10 zástupců a rozhoduje jednomyslně. Jde o jakýsi řídící výbor určující strategické směřování spolupráce. Administrativní rada – výkonný tým – je jakýmsi mezičlánkem mezi Valným shromážděním a STS. Společný technický sekretariát má své zaměstnance, sídlí v Lucemburku (nejsou tam tedy delegace ze strany jednotlivých členských regionů, např. na rozdíl od JTS v Olomouci).

Další institucionální zajištění spolupráce Možnost tvořit společné pracovní výbory a skupiny, včetně založení ad hoc pracovních skupin, které vždy předsedá některý z partnerů V současnosti fungují následující výbory: vzdělávání a výchova, mládež, katastrální a mapové záležitosti, vysokoškolské vzdělávání, kultura, územní rozvoj, bezpečnost a prevence, sociální věci, statistika, turismus, životní prostředí, doprava, hospodářské otázky, observatoř společného trhu práce, řídící výbory projektů E-bird a ASBL, výbor pro společnou podporu exportu, výbor pro rozvojovou spolupráci, výbor pro koordinaci činnosti v rámci výboru regionů, výbor pro zdravotnictví a výbor pro CBC kriminalitu

Oblasti spolupráce v rámci priorit OP INTERREG IV A Grande Région 1. Ekonomika, výzkum, vývoj a inovace Inovace Společné projekty pro posílení podnikatelského prostředí Rozvoj přeshraniční hospodářské infrastruktury Podpora CBC turismu Podpora společné turistické nabídky

Další priority OP Grande Région 2. Prostor Podpora společného územního rozvoje Zlepšení mobility v regionu Životní prostředí

Další priority OP Grande Région 3. Lidské zdroje Spolupráce v oblasti vzdělávání a dalšího vzdělávání Posilování spolupráce v terciárním vzdělávání Podpora spolupráce v oblasti zdravotnictví Podpora spolupráce v sociální oblasti Podpora v oblasti kultury a médií Mikroprojekty 4. Technická pomoc

Zajímavé poznatky Akcent na měkká a networkingová opatření (klastry, spolupráce mládežnických organizací a škol, sportovní CBC turnaje) Akcent na rozvoj sítí obstarávajících funkční CBC trh práce Akcent na jazykovou výuky sousedních řečí Akcent na spolupráci vysokých škol a institucí terciárního vzdělávání v regionu Společný marketing v oblasti cestovního ruchu Společná rozvojová pomoc (směrem k třetímu světu)

Do jaké míry využít zkušeností a struktur z ostatních ESÚS v MSK Modelem pro spolupráci mohou být zejména Grand Region a Eurometropole Lille V rámci Eurometropolemůže být využito pokroku, které ve své práci dosáhly česko-polské euroregiony ležící v Moravskoslezském kraji. V rámci Grand Region je zase inspirující a motivující možnost disponovat v příštím programovacím období vlastním OP přeshraniční spolupráce pro tři partnerské země (a čtyři kraje; o spolupráci Moravskoslezského, Žilinského samosprávného kraje a Slezského vojvodství projevilo zájem i Opolské vojvodství).

Na fungování ESÚS se vztahuje : Nařízení Evropského parlamentu a Rady Vlastní úmluva a stanovy, ve kterých se pojednává o organizaci a rozpočtu Zákony státu, ve kterém je sídlo ESÚS v případě otázek: - které nařízení nebo úmluva neupravuje nebo upravuje jen částečně, - interpretace úmluvy

Otázky pro aplikaci ESÚS v MSK -Smysl zřízení ESÚS obecně -Smysl tvorby ESÚSu v situaci významného vyčerpání prostředků v rámci evropské územní spolupráce, tedy i OP CZ – PL a OP SK – CZ

Stereotyp pólnocny

Východný stereotyp

Zhodnocení přeshraniční spolupráce v podání kraje a subjektů z MSK Postupné zlepšování kvality této spolupráce v druhé polovině 1. dekády 21. století Neexistence samosprávy na regionální úrovni do konce 20. století Fenomén Těšínské Slezsko Úspěšná ignorace česko-slovenské hranice (donedávna) Možnost využití ESÚS

Příprava ESÚS v podání MSK ESÚS Nařízení je již implementováno do legislativ CZ, SK i PL (červen 09) Dohoda politického vedení MSK, Slezského, Opolského vojvodství a Žilinského samosprávného kraje o založení ESÚS

Oblasti spolupráce Doprava a infrastruktura Hospodářská spolupráce včetně podpory MSP a témat inovace a klastry Cestovní ruch (společné propagační aktivity, včetně společné propagace navenek) Spolupráce v oblasti energetiky s důrazem na využívání obnovitelných zdrojů energie Krizové řízení Inteligentní implementace programů/projektů územní spolupráce

Těžkosti při tvorbě ESÚS Interkulturní rozdíly Kompetenční rozdíly Jinak implementované nařízení v CZ, PL i SK Rozdílná architektura veřejné správy v CZ, PL i SK Volby…

Děkuji za pozornost! Mgr. Hynek Böhm Institut EuroSchola tel