Jana Fialková Premiantka, která nesměla studovat
O nás Tady nás máte na fotografii. Jsme žáci 9. třídy Masarykovy ZŠ v Plzni a chtěli bychom vám představit náš tým – Kristýna Drážďanská, Anna Svobodová, Martin Pivoňka, Karla Boháčová, Jan Řeřicha. O projektu Post Bellum jsme se dozvěděli od paní učitelky Pavly Krausové a byli jsme hned pro zapojení. V našem projektu jsme se věnovali životnímu příběhu paní Jany Fialkové.
Návštěva u paní Fialkové První návštěva u paní Jany Fialkové byla jen seznamovací. Uvítala nás velice srdečně ve svém domě a hned nám začala vyprávět své životní příběhy. Při další návštěvě jsme již celý její příběh nahrávali.
Jana Fialková Paní Jana Fialková se narodila 12. února 1942 v Plzni do rodiny soukromého autodopravce. Její život byl ovlivněn vězněním a následným pronásledováním jejího otce. Díky této skutečnosti si Jana Fialková nemohla splnit své přání o studiu na vysoké škole, a proto studovala,,na černo“ stavební průmyslovku. Součástí otcova trestu bylo i nucené vystěhování z Plzeňského kraje, a tak se rodina musela často stěhovat. Když se mohla paní Jana po dlouhých letech se svojí rodinou vrátit do Plzně, byla šťastná. Na pozemku svých prarodičů si poté nechala postavit dům, který si sama navrhla.
Jana Fialková dnesJana Fialková (vpravo) se svými sourozenci
Otec paní Fialkové Prarodiče paní Fialkové Janin otec provozoval soukromě autodopravu až do roku 1950, kdy mu byla auta znárodněna a byl začleněn do ČSAD. V souvislosti s měnovou reformou probíhaly v Plzni nepokoje, kterých se zúčastnil a díky kterým byl následně zadržen a vězněn. Po propuštění z vězení byl nucen opustit Plzeňský kraj. Do Plzně se bohužel vrátil až po smrti. Když rodina dostala výměr o vystěhování z bytu, udělala Janina maminka geniální tah. Přestěhovala rodinu ke svým rodičům na Bílou Horu. Janin dědeček musel začít hospodařit, aby ve svých 72 letech uživil celou rodinu a malá, tehdy 12ti letá Jana mu pomáhala.
Rozsudek obviněných
Dopisy od otce z vězení
Výměry o vystěhování z bytu
Naše pocity Hlavní práce našeho projektu probíhala v době, kdy jsme jako žáci 9. ročníku očekávali výsledky přijímacího řízení na střední školy. Nám se naše přání studovat na vybrané škole splnila. O to víc jsme si uvědomili, jak těžké vše muselo být pro paní Fialkovou. Paní Jana se dostala na vysokou školu až ve stáří díky univerzitě třetího věku, kde promovala již třikrát. Pochopili jsme, že v době totality často trpěli nevinní lidé a bohužel i jejich děti. Tento prožitek byl mnohem silnější než číst kapitoly v učebnici dějepisu.
Rozhodnutí o nepřijetí na farmaceutickou fakultu
Archiv Díky tomuto projektu jsme měli možnost nahlédnout do míst, která pro nás byla neobvyklá. Historické dokumenty, které se týkají měnové reformy a 50. let, lze vyhledat v městském či oblastním archivu Plzeň. Právě oblastní archiv jsme jednoho dne navštívili. Seznámili jsme se nejen s tím, jak vyhledávat potřebné dokumenty, ale i jak vypadá práce s historickými materiály, jak se restaurují a digitalizují.
Český rozhlas Český rozhlas byl pro nás také neobvyklým zážitkem, šli jsme tam natočit naši reportáž. Do chvíle natáčení jsme si neuměli představit, jak těžké je mluvit do mikrofonu, když je každé slovo zaznamenáváno.
Závěrem… Po roce 1989 paní Jana nikdy nezažádala o navrácení zabaveného majetku, nechtěla finanční vyrovnání a jediným zadostiučiněním pro ni bylo v roce 2013 získání medaile k 60. výročí prvních protestů proti komunistickému režimu.