1 Česká republika na cestě k euru Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je PhDr. Kamila Koprnická. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Významné milníky v historii ČR Jaký očekáváte termín pro vstup ČR do eurozóny? 1989 – Sametová revoluce 1993 – Vznik samostatné Česká republiky 1995 – Členství v OECD 1999 – Členství v NATO 2004 – Vstup do Evropské unie ???? – Vstup do eurozóny

3 Závazek přijmout € Vstupem do EU se ČR zavázala přijmout jednotnou evropskou měnu – euro –Konkrétní datum přijetí eura však nebylo stanoveno ČR si zatím ponechává českou korunu, což jí umožňuje vykonávat vlastní měnovou politiku v podmínkách pružného měnového kurzu koruny Existují země EU, které euro přijmout nemusí?

4 Jednotná měnová politika ECB Vstupem do eurozóny deleguje ČNB měnovou politiku do rukou Evropské centrální banky (ECB) –Kurz koruny vůči euru bude zafixován ve stálém poměru –Měnová politika bude řízena ECB, která rozhoduje o jednotném nastavení měnové politiky ve všech zemích eurozóny

5 Komu sluší „evropský měnový kabát“? Evropský měnový kabát (jednotné základní úrokové sazby i měnový kurz) padne dobře zemi, která: –má podobný vývoj jako jádro eurozóny –je schopna chybějící domácí měnovou politiku nahradit pružnou fiskální politikou a dalšími přizpůsobovacími mechanismy Pokud se země vyvíjí odlišně a její přizpůsobovací mechanismy nejsou dostatečně pružné, může být přijetí eura pro ekonomiku riskantní Na základě kterých ukazatelů je možné hodnotit podobnost vývoje domácí ekonomiky s eurozónou?

6 Kdy je vstup do měnové unie výhodný? Vstup do měnové unie je pro zemi výhodný, pokud přínosy z členství převáží jeho náklady Obecně platí, že náklady klesají s vyšším stupněm ekonomické sladěnosti a naopak přínosy rostou Přesné určení míry sladěnosti, kdy přínosy již převažují nad náklady, však není snadné V čem vidíte přínosy a náklady spojené s eurem?

7 Přínosy členství ČR v eurozóně Vstup do eurozóny je pokračováním procesu integrace Zvýší se srovnatelnost cen výrobků a služeb –Vytváří prostor pro aktivnější cenovou konkurenci Dojde k odstranění kurzového rizika vůči hlavním obchodním partnerům –Sníží se volatilita kurzu Sníží se transakční náklady firem i domácností

8 Náklady členství ČR v eurozóně Dojde ke ztrátě vlastní měnové politiky a měnového kurzu –Ty nyní slouží jako účinné přizpůsobovací mechanismy v případě asymetrických ekonomických šoků Politika ECB nemusí vždy vyhovovat potřebám české ekonomiky Jednorázové náklady spojené s výměnou peněz a úpravami kontraktů

9 Nutné podmínky pro přijetí eura Dvěma základními podmínkami pro přijetí do eurozóny jsou: –Plnění tzv. „maastrichtských kritérií“ Cenová stabilita Harmonizace dlouhodobých úrokových sazeb Udržitelnost veřejných financí Stabilita měnového kurzu –Přijetí stanoveného právního a institucionálního rámce Nezávislost centrální banky, zachování mlčenlivosti Zákaz financování vládních výdajů centrální bankou Právní začlenění centrální banky do eurosystému Požadavek na jednotný způsob psaní názvu eura Znáte definici tzv. „maastrichtských kritérií“?

10 Cenová stabilita Kritérium hodnotí, zda se inflace nachází pod referenční hodnotou (modrá plocha grafu). Ta se v průběhu času mění a počítá se jako průměr inflací tří zemí EU s nejnižší inflací, který je navýšen o 1,5 p.b. Kritérium cenové stability se ČR daří plnit po většinu času Cíl ČNB pro inflaci ve výši 2 % odpovídá definici cenové stability ECB Inflace ČR (%) Referenční hodnota Referenční hodnota se v minulosti pohybovala nad 2 %, v letech 2009 a 2010 však poklesla výrazně pod 2 %. Proč k tomu podle Vás došlo?

11 Harmonizace dlouhodobých úrokových sazeb Referenční hodnota pro kritérium dlouhodobých úrokových sazeb se počítá na základě průměru úrokových sazeb tří zemí s nejnižší inflací, který je dále navýšen o 2 p.b. S plněním kritéria dlouhodobých úrokových sazeb neměla ČR doposud žádné problémy Dlouhodobá úroková míra ČR (%) Referenční hodnota Proč se pro toto kritérium používají dlouhodobé a nikoliv krátkodobé úrokové sazby?

12 Udržitelnost veřejných financí Udržitelnost veřejných financí je hodnocena na základě vládního deficitu a dluhu: 1. Referenční hodnota pro poměr deficitu veřejných financí k HDP = 3 % 2. Referenční hodnota pro poměr vládního dluhu k HDP = 60 % Plnění fiskálního kritéria je pro ČR velkou výzvou Zejména z pohledu dlouhodobé udržitelnosti je na poli veřejných financí třeba zásadních reforem (penze, zdravotnictví, atp.) Referenční hodnota 3 % Deficit veřejných financí ČR (% HDP) Referenční hodnota 60 % Vládní dluh ČR (% HDP) Proč je udržitelnost veřejných financí jedním z kritérií? Co by se stalo, kdyby země eurozóny nebyla sto dostát svým závazkům?

13 Stabilita měnového kurzu Kritérium hodnotí, zda členský stát dodržoval fluktuační rozpětí kurzového mechanismu ERM II alespoň po dobu posledních dvou let, aniž by byl měnový kurz vystaven silným tlakům – zakázána je zejména devalvace středního kurzu domácí měny Z grafu je patrný dlouhodobý trend posilování měnového kurzu CZK/EUR; dále lze pozorovat zvýšenou volatilitu v době světové finanční a ekonomické krize, zároveň kurz oslabil a tím tlumil dopad krize na českou ekonomiku ČR dosud nevstoupila do kurzového mechanismu ERM II Kdy si myslíte, že bude optimální doba pro vstup do mechanismu ERM II?

14 Vyhodnocení nutných podmínek pro přijetí eura Členské země s dočasnou výjimkou pro zavedení eura jsou hodnoceny v tzv. Konvergenčních zprávách Evropské komise a ECB –Tyto zprávy vycházejí pravidelně jednou za dva roky –Hodnocení o plnění podmínek může být iniciováno také v mezičase, a to jednotlivými členskými státy –Kladné vyhodnocení všech stanovených podmínek v Konvergenční zprávě představuje pro danou zemi „vstupní lístek na vlak jedoucí do eurozóny“ Víte, jaké hodnocení obdržela ČR v poslední Konvergenční zprávě?

15 Strategie přistoupení ČR k eurozóně (i) První strategie v roce 2003, aktualizace v roce 2007 Hodnotí maastrichtská kritéria jako málo ambiciózní Klade důraz na potřebu zvyšování míry ekonomické sladěnosti a pružnosti (zejména v oblasti fiskální politiky a trhu práce) Zdůrazňuje potřebu strukturálních reforem Nestanovuje konkrétní termín pro přijetí eura Doporučuje co nejkratší délku pobytu v kurzovém mechanismu ERM II

16 Strategie přistoupení ČR k eurozóně (ii) Dává ČNB a Ministerstvu financí za úkol každý rok vyhodnocovat připravenost ČR přistoupit k eurozóně  Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou ČNB každým rokem vydává  Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou Aktuální dokumenty i jejich archiv včetně původní a aktualizované Strategie přistoupení ČR k eurozóně je možné si stáhnout z webu ČNBwebu ČNB

17 Od příprav ke vstupu ČR do eurozóny Od rozhodnutí vlády o termínu vstupu do eurozóny uplynou do přijetí eura minimálně tři roky –Nejprve bude ČR muset úspěšně setrvat v kurzovém mechanismu ERM II po dobu dvou let –Teprve po splnění všech kritérií ČR začne s finální fází technických příprav (ražba národních eurových mincí atp.) Kč €

18 Zajímá Vás více informací? Na stránkách „ČNB pro všechny“ naleznete odpovědi na Vaše otázkystránkách „ČNB pro všechny“ Nebo můžete zdarma navštívit výstavu Lidé a penízeLidé a peníze

19 Grafy str. 6archiv ČNB [cit. 2010–09–29]. str. 10–13zdroj dat:. [cit. 2010–09–29]. str. 17 archiv ČNB [cit. 2010–09–29]. Obrázky str. 1Euro coins version II.png [cit. 2010–10–15]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW:. str. 3Newcommon_1euro.gif [cit. 2010–10–15]. Volně dostupné na WWW:. Index_m1kc.gif [cit. 2010–10–15]. Volně dostupné na. str. 4archiv ČNB [cit. 2010–10–15]. 7_big.jpg [cit. 2010–10–15].Volně dostupné na. str. 18archiv ČNB [cit. 2010–10–15]. Zdroje Uveřejněné materiály použity se souhlasem ČNB.