Právní antropologie – východiska, vývoj a výsledky Peter Brezina,

Východiska

Antropologie jako vědní disciplína jejím předmětem je člověk v jeho lidství „co to znamená býti člověkem?“ v moderní podobě se člení na řadu subdisciplín, integrální studium člověka je spíše výjimkou fyzická antropologie (vč. primátologie, paleoantropologie apod.) filosofická antropologie sociální (UK) / kulturní (US) antropologie vč. etnografie a etnologie sem se někdy řadí i sociolingvistika, archeologie

Antropologie a sociologie sesterské disciplíny, ale samostatný vývoj ustavení v přibližně stejném období (19. století) řadu děl a autorů považují obě disciplíny za „své“ – viz např. L. H. Morgan (teorie příbuzenství), E. Durkheim, F. Barth (zkoumání hranic), E. Said (Orientalismus), C. Geertz původně rozdílné oblasti zájmu (archaické společnosti vs. moderní industrializovaná společnost), postupně však dochází k výrazným překryvům nejvýraznější přetrvávající rozdíly jsou v metodologii

Právní antropologie / antropologie práva tato označení se někdy rozlišují „právní antropologie“ – širší kategorie označující studium právních jevů, funkcí a procesů („co to dělá?“) „antropologie práva“ – užší kategorie označující studium povahy práva jako sociální formy („co to je?“) odraz interdisciplinarity této vědní disciplíny pro antropology jde o důležitou součást studia kultury/společnosti pro právníky jde o hlubší pochopení povahy práva jakožto předmětu jejich zájmu

Vývoj

H. Maine (1861) Ancient Law nejvýznamnější přímý předchůdce právní antropologie Sir Henry Maine ( ): profesor práva na Uni Cambridge v knize Ancient Law předkládá evoluční teorii vývoje neustrnulých („progressive“) společností jako pohyb od statusu určeného pozicí v příbuzenské struktuře směrem ke svobodné, právy nadané osobě „If then we employ Status (…) to signify these personal conditions only (…) we may say that the movement of the progressive societies has hitherto been a movement from Status to Contract.“

Bronisław Malinowski ( ) profesor na LSE a Yale za WWI jakožto Polák a občan Rakouska-Uherska „uklizen“ do Tichomoří, kde v letech vykonal na Trobriandských o. (dnes o. Kiriwina) u Nové Guiney rozsáhlý terénní výzkum ustálil základní metodu antropologického výzkumu – zúčastněné pozorování spoluzakladatel funkcionalismu v antropologii – nestačí studovat jednotlivé aspekty lidské společnosti odděleně, je nutno propojit je do koherentního celku Argonauts of the Western Pacific (1922), Crime and Custom in Savage Society (1926), The Dynamics of Culture Change (1945)

Crime and Custom in Savage Society (1926) první skutečně právněantropologické dílo navazuje na Argonauty západního Pacifiku (1922) a tam popsaný rituální „obchod“ kula právo vymezuje na základě reciprocity: právo tvoří soubor závazných závazků, které jedna strana považuje za právo a druhá uznává za povinnost, udržovaných v platnosti zvláštním mechanizmem reciprocity a publicity, který je struktuře společnosti vlastní (s. 58) kritika: pohled na právo podřizuje celkovému obrazu kultury/společnosti; ignoruje politické a koloniální konotace

Isaac Schapera ( ) profesor na Uni Kapské Město a na LSE terénní výzkum v dnešní Botswaně ( ) Malinowskému a funkcionalismu obecně vyčítá, že nezkoumají skutečnou, aktuální podobu zkoumaných kultur, ale jejich idealizovanou podobu nabádá ke zkoumání sociálních jevů v historických souvislostech zohledňujících společenské změny A Handbook of Tswana Law and Custom (1938) – příručka pro koloniální administrativu v podobě sbírky pravidel k jednotlivým tématům

E. Adamson Hoebel a K. N. Llewellyn interdisciplinární spolupráce antropologa a právníka Edward Adamson Hoebel ( ) profesor antropologie na NYU, Uni Utah, Uni Minnesota terénní výzkum u amerických Indiánů (Komanči, Šajeni, Šošoni) Karl Nickerson Llewellyn ( ) profesor práva na Columbia Uni a Uni Chicago nejvýznamnější postava tzv. hnutí amerického právního realismu hlavní autor Uniform Commercial Code USA krátce, ale intenzivně se podílel i na terénním výzkumu

The Cheyenne Way (1941) produkt spolupráce právníka a antropologa terénní výzkum proběhl v letech 1935 a 36 zásadní metodologický průlom: základem pro studium práva jsou nikoli abstraktní pravidla, ale konkrétní případy sporů a problémů, z nichž lze jednotlivá pravidla abstrahovat odraz „realistické“ skepse vůči abstraktním pravidlům, ale také toho, jak se právo studuje na US školách (viz casebooks) kritika: případy zaznamenány s velikým odstupem (většina z let ); eklektické a nepřehledné zpracování

Hoebel (1954) The Law of the Primitive Man Hoebelovo syntetické dílo navazuje na R. Benedictovou (Kulturní vzorce, 1934/1999) a její snahu o zachycení vůdčích témat jednotlivých kultur právo popisuje nikoli prostřednictvím pravidel, ale prostřednictvím postulátů a jejich případných korelátů, které ze zjištěných právně relevantních dat vyvozuje např. v případě Eskimáků (Inuitů): postulát III.: Život je těžký a ne-příliš bezpečný. korelát 1.: Neproduktivní členy společnosti nelze podporovat. postulát IV: Všechny přírodní zdroje jsou zdarma nebo společné.

Leopold Pospíšil (1923-) rodák z Olomouce, profesor na Yale a kurátor Peabody Museum vystudoval práva na PF UK, po WWII však emigroval do USA nejvýznamnější terénní výzkum mezi Kapauky na Nové Guinei jeho terénní výzkum měl potvrdit teorii práva vytvořenou na základě studia velkého množství zdokumentovaných kultur nebývale vědecká metodika Kapauku Papuans and Their Law (1958), Anthropology of Law (1971), Etnologie práva (1972/1997)

Pospíšilovy atributy práva vymezení práva vhodné pro jeho studium v mezikulturním kontextu forma: principy vyabstrahované z rozhodnutí atributy: autorita osoby či orgánu, která nebo který rozhodnutí vynáší požadavek či záměr univerzální použitelnosti obligatio, tedy stanovení práv a povinností stran v rozhodnutí sankce, která nemusí být fyzická

Max Gluckman a Paul Bohannan: hledání univerzálností vs. nezkreslený popis M. Gluckman ( ) profesor na Manchester Uni terénní výzkum v dnešní Zambii (kmen Barotse) měl právní vzdělání snaha prokázat, že i africké domorodé „soudy“ používají právo podobně, jako ty západní např. používání abstraktních konstruktů jako „reasonable man“ The Judicial Process among the Barotse of Northern Rhodesia (1955) P. Bohannan ( ) profesor na Northwestern Uni a Uni Cali-SB terénní výzkum v severní Nigérii (kmen Tiv) tvrdil, že převádění domorodých pojmů do anglického jazyka je nepřípustným zkreslováním např. tivské slovo jir znamená jak soud či shromáždění, tak právo obecně, či dokonce i jednotlivou „kauzu“ antropologický popis by měl věrně zachycovat skutečnost, nikoli převádět ji do „známých“ kategorií Justice and Judgement among the Tiv (1957)

Laura Nader (1930-) profesorka na Uni Cali – Berkeley (od roku 1960 dosud) terénní výzkum mezi Zapotéky v mexickém státě Oaxaca (monograficky publikován až v roce 1990) a jižním Libanonu její dílo je průlomové z metodologického hlediska a současně přímým vlivem na několik generací následovníků The Ethnography of Law (ed., 1965), The Disputing Process (+H.F. Todd (eds.), 1978), Harmony Ideology (1990), The Life of the Law (2002), Plunder: When the Rule of Law is Illegal (+U. Mattei, 2008) film Little Injustices (1980), články Up the Anthropologist (1972) Controlling Processes (1997)Little InjusticesUp the Anthropologist Controlling Processes

Laura Nader - metodologie v právní antropologii je průkopnicí tzv. postklasické etnografie funkcionalistický celostní pohled rozšiřuje o dimenzi času přesun důrazu z pravidel a případů na procesy řešení sporů v širších sociálních souvislostech ve svém popisu zápotecké justice např. zdůrazňuje, že tendence ke smírnému řešení sporů plyne také ze snahy o udržení odstupu od centrální mexické vlády nabádá rovněž k „otočení“ pohledu zkoumání: z kolonizovaných na kolonizátory, z kultury ovládaných na kulturu ovládání a moci základním tématem její právní antropologie se stalo zkoumání řešení sporů mezi stranami disponujícími rozdílnou mírou moci

Laura Nader – komparatistika Berkeley Village Law Project jednotná metodologie terénního výzkumu, kterou v roce 1965 připravila se svými studenty a pomocí které následně vznikla celá řada jednotlivých (a dobře srovnatelných) studií (první souhrn The Disputing Process, 1978) univerzální komponenty sporu: předmět; strany a jejich sociologické rysy (věk, pohlaví, stav); prezentace argumentů relevantním rozhodujícím subjektům; procedury řešení sporu; výsledek sporu včetně prosazování rozhodnutí tři etapy životního cyklu sporu: předkonfliktní etapa či etapa křivdy – stav, který jedna strana vnímá jako nespravedlivý etapa konfliktu – ukřivděná strana se rozhodne pro konfrontaci etapa sporu – důsledek eskalace a zveřejnění konfliktu proměnné ovlivňující průběh jednotlivého sporu: struktura příslušných sociálních vztahů; zda se spor týká vzácných zdrojů; relativní moc stran sporu; cíle stran sporu; fóra, jež mají k dispozici; kolik času a peněz může strana do sporu vložit; kulturní a symbolické faktory související s eskalací konfliktu do otevřeného sporu;

příklady recentních témat právní a etické aspekty obchodu s lidskými orgány v Indii spory o dobytek na Sardínii právně relevantní zkoumání identity: indiáni v Mashpee, NH; obyvatelé anglického hrabství Kent prosazovaná pravidla stojící mimo formální rámec práva: neformální finanční transakce na Tchajwanu, rozhodování imigračních úředníků na mezinárodním letišti v USA právní pluralismus vč. práva EÚ

„Výsledky“ aneb k čemu nám studium právní antropologie může být

vidět právo na ne-zvyklých místech již od Malinowského právní antropologie prokazuje platnost latinského hesla ubi societas, ibi ius jsme-li schopni jako právo zkoumat i ne-západní právo, jsme podobně schopni zkoumat i západní ne-právo, tedy mimoprávní, přitom však právu podobné způsoby regulace lidského chování – a k tomu nám právní antropologie dává vhodné prostředky, právní i antropologické

vidět v právu i ne-zvyklé okolnosti snaha o uchopení „jiného“ práva (a její historie) nám ukazuje, jaké různé rysy či atributy a dimenze právo má, ač si je často neuvědomujeme velmi přínosná je v tomto směru diskuse o vymezení práva – ukazuje jak to, proč je důležité vymezovat právo na základě případů sporů, tak to, proč to k celkovému pochopení práva nestačí

nástroje pro zkoumání neznámého (právní) antropologie nám poskytuje nástroje vhodné na zkoumání jevů, které se od naší pojmové skutečnosti liší a my je tak nejsme schopni jednoduše slovně uchopit nejzřetelnější příklad je záznam struktur příbuzenství, které se od té naší mohou výrazně lišit možnost 1: slovně-schematický záznam (Mo ther’s Br other’s So n x Fa ther’s Br other’s So n – rozlišení dvou bratranců z různých částí rodiny) možnost 2: schematický záznam – viz další snímek

(základní typy příbuzenských systémů)

(složité příbuzenské struktury)

Děkuji za pozornost.

Ke čtení Česky Pospíšil, L. (1997) Etnologie práva, Praha: Set Out Murphy, R.F. (2004) Úvod do kulturní a sociální antropologie, Praha: SLON Benedictová, R. (1999) Kulturní vzorce, Praha: Argo Geertz, C. (2000) Interpretace kultur, Praha: SLON Lévi-Strauss, C. (2012) Antropologie a problémy moderního světa, Praha: Karolinum Lévi-Strauss, C. (1999) Rasa a dějiny, Brno: Atlantis Anglicky v knihovně PF UK Pospíšil, L. (1971) Anthropology of Law, New York: Harper&Row Hoebel, E.A. (1954) The Law of Primitive Man, Cambridge, MA: HUP (i elektronicky) Malinowski, B. (1926) Crime and Custom in Savage Society, London: Routledge Nader, L. (2002) The Life of the Law: Anthropological Projects, Berkeley: UCaP (i elektronicky) Mattei, U., Nader, L. (2008) Plunder: When the Rule of Law is Illegal, Malden, MA: Blackwell Publishing Francouzsky v knihovně PF UK Rouland, N. (1990) Anthropologie juridique, Paris: PUF Rouland, N. (1995) L’anthropologie juridique, Paris: PUF (ed. Que sais-je?) Lévi-Strauss, C. (1974) Anthropologie structurale, Paris: Plon