Přístupy k péči o staré občany v zahraničí a u nás

Koncepce sociálního státu se v jednotlivých regionech Evropy rozvíjely různými způsoby a s různým důrazem. V současné době můžeme rozlišovat následující modely sociálního státu.

Anglosaský model Velká Británie Stát - minimální odpovědnost, role garanta Místní orgány a nestátní organizace Systém kvazi- trhů (quasi-markets) Zavedení tržních mechanismů do systému poskytování sociálních služeb. Manažeři péče (case managers)

Anglosaský model II. Místní veřejné samospráv – služby pro seniory Financovány za státního rozpočtu Klienti si za péči doplácí Neexistuje-li soukromý poskytovatel, musí zajistit péči místní orgány.

Anglosaský model III. Systém quasi-markets znamená, že soukromý sektor má při poskytování péče větší podíl. Stát má funkci organizační a finanční. Kupony na služby. Nedostatek: redukce nabídky nelukrativních služeb a přebytek služeb lukrativních.

Skandinávský model Dánsko Důraz na štědrý, i když nákladný sociální stát Rozvoj široké škály soc. služeb poskytovaných veřejným sektorem a všestrannou podporou rodiny. Nejštědřejší a nejnákladnější model.

Skandinávský model II. Místní samosprávy - hlavní poskytovatel a provozovatel soc. služeb Financovány ze státního rozpočtu a účast klienta Systém služeb je široký, důraz na domácí péči a péči o pečující. Ze zákona - respitní péče

Skandinávský model III. Skandinávie je považována za oblast, kde byla započata reforma sociálních služeb směrem k deinstitucionalizaci. Nedostatek: nákladnost celého systému

Korporativní model Německo, Rakousko Nestátní sektor – poskytovatel soc. služeb Státní sociální pojištění V roce pojištění na péči jako 4. pilíř sociální ochrany. Jedná se o povinné pojištění, spravují jej pečovatelské pokladny.

Korporativní model II. Financování služeb - příspěvek státu, zemí, obcí a nadregionálních poskytovatelů, platby za služby nebo členské příspěvky Další zdroje - sponzoring, sbírky, loterie, výnosy z majetku a úroky či příjmy z pronájmu

Vzájemnostní model Francie Podobnost s modelem korporativním - důraz na rodinu a její podporu Ve srovnání s péčí o děti byla ve Francii péče o seniory poněkud zanedbávána. Povinné sociální pojištění na péči - součást důchodového pojištění

Vzájemnostní model II. Centra sociální činnosti v obcích - služby Financování služeb - státní rozpočet, povinné sociální pojištění na péči Nedostatek: nabídka péče pro seniory je malá

Srovnání jednotlivých modelů UkazatelVBDánskoNěmeckoFrancie Pestrost nabídky soc. služeb MaláŠirokáDostatečná Pro seniory malá Role veř. Sektoru MaláVelkáMaláVelká Role soukr. sektoru Vzrostla po zavedení quasi.markets MaláVelkáMalá Financování Státní rozpočet, úhrada klienta Státní rozpočet Pojištění, dotace Pojištění, státní rozpočet

Trendy ve vývoji sociálních služeb  Redukce zbytečných, někdy demotivujících dávek a služeb  Decentralizace služeb – od státu k nestátním poskytovatelům  Vícezdrojové financování  Zvyšuje se osobní odpovědnost klienta a jeho rodiny

Trendy ve vývoji sociálních služeb II.  Písemná smlouva (poskytovatel, uživatel)  Preference terénních služeb  Rostoucí individualizace služeb  Služby jsou standardizovány  Zvyšuje se efektivita služeb

Společné cíle EU v sociálních službách Zajistit vysokou kvalitu péče přizpůsobenou potřebám obyvatel Zajistit finanční a fyzickou dostupnost Nabídnout speciální péči seniorům Snížit regionální rozdíly v poskytování sociálních služeb Rozvoj infrastruktury a podpora růstu počtu kvalifikovaných pracovníků

Sociální služby a Česká republika Nestátní a neziskové organizace - služby Stát - role garanta kvality péče, rozděluje finanční prostředky Občan si může volit druh služby, kterou částečně hradí z příspěvku na péči a částečně ze svých příjmů.

Sociální péče v ČR Pestrost nabídky sociálních služeb: dostatečná Role státního sektoru: malá Role nestátního sektoru: velká Financování sociálních služeb: státní dotace, úhrada klienta

Zdroje Matoušek Oldřich, Sociální služby, Portál, Praha, 2007