Mgr. Jan Charousek Liberec 2011

Vznik a vývoj sportovních her Historickým předchůdcem sportovních her jsou již od starověku hry pohybové, které svým obsahem dnešní sportovní hry připomínají. Za nejstarší prameny patří písemné dokumenty z Číny, kde se v roce 2697 před našim letopočtem hrávala hra cu - ťu - cu, která se považuje za předchůdce dnešního fotbalu. K této hře se používal kožený míč vycpaný peřím. Pravidla této hry se nedochovala. S celkovým rozvojem lidské společnosti se rozvíjí i pohybové hry. I ve středověku se začínají objevovat náročnější pohybové hry, které se začínají hrát ve městech při rozličných slavnostech. Staví se stavby, kde je na tyto hry dostatek prostoru. V tomto období vznikla hra jeu de paume, předchůdce dnešního tenisu.

Vznik a vývoj sportovních her V období novověku měl vývoj vědy a techniky velký vliv na rozvoj pohybových her. Vznikají nové hry, obnovují se staré. V polovině 19. století se zájmové a rekreační pohybové hry oddělují od her, které se začínají organizovat do národních a později do světových federací jako sportovní hry. Rozvoj nabývá celosvětový charakter, ustalují se pravidla, staví se specializovaná hřiště, stadiony, modernizuje se výstroj hráčů. Postupně vznikají celosvětové soutěže, které se stávají nejsledovanějšími událostmi celé planety. Základním kritériem vzniku sportovní hry se považuje datum publikování jejích pravidel.

Vznik sportovních her Sportovní hry vznikají nejprve v nejvyspělejších státech západní Evropy. Jako první vznikla v Anglii v roce 1727 sportovní hra kriket, v roce 1863 fotbal a v roce 1873 tenis. V USA vznikl v roce 1891 basketbal a v roce 1895 volejbal. V Kanadě v roce 1878 vznikl lední hokej a v Dánsku v roce 1898 vznikla házená o 7 hráčích. Se vznikem sportovních her vznikají mezinárodní federace, které začínají řídit příslušné sportovní hry z celosvětového hlediska, dotvářejí se pravidla a organizují se první kontinentální a celosvětová mistrovství.

Vznik sportovních her Popularizace sportovních her stále rostla. Dokazuje to i fakt, že v roce 1896, kdy byly v Aténách zahájeny první letní olympijské hry, byla na programu her jen jedna sportovní hra a v roce 2004 v Aténách jejich počet stoupl až na dvanáct. Na konci 20. století je rozvoj sportovních her doposud největší. Prosazují se nové sportovní hry (plážový volejbal, badminton, basebal, softbal), vytvářejí se soutěže v kategorii žen (v basketbalu a házené od roku 1976, v pozemním hokeji od roku 1980, ve fotbale od roku 1996 a ve vodním pólu od roku 2000). Důležitým mezníkem ve vývoji sportovních her byly také letní olympijské hry v Barceloně v roce 1992, kde se poprvé s obrovským úspěchem představili basketbalisté NBA. Tento vývoj pokračoval a na zimních olympijských hrách v Naganu v roce 1998 již hráli hokejisté z NHL. Od roku 1998 je také do programu zařazena sportovní hra curling. V současnosti mají sportovní hry ve světě sportu dominantní postavení. Existují velké celosvětové profesionální soutěže, ve kterých působí největší hvězdy současného sportu. Sportovní hry patří také mezi nejoblíbenější v tělesné výchově na školách všech stupňů.

Charakteristika sportovních her Vzhledem k velkému množství přístupů neexistuje jednotná definice hry, ani přesné určení její podstaty a celku. Na základě analýzy nejdůležitějších relevantních pramenů je možné shrnout znaky hry takto: hra je spontánní činnost spojuje se svobodnou volbou, dobrovolnosti, libovůlí vynucená, resp. přikázaná činnost není hrou hra je samoúčelná činnost, má smysl a význam sama o sobě uskutečňuje se jen kvůli hře samé nevytyčuje si dosažení nějakých jiných konkrétních cílů a výsledků hra poskytuje zábavu a potěšení, spojuje se s příjemnými prožitky a radostí poskytuje uvolnění a osvěžení, působí jako odpočinek hra je společenská činnost, většina her vyžaduje jednoho nebo více spoluhráčů

Rozdělení her dle Příhody(1970) hry instinktivní hry senzomotorické hry intelektuální hry společenské

Rozdělení her dle Rovného (1981) hry společenské hry tělovýchovné

Sport Pojem sport se odvozuje od latinského výrazu disportare, což znamená rozptylovat se, bavit se. Podle evropské Charty o sportu je sport definován jako fenomén, který zahrnuje všechny formy pohybové aktivity, jejichž cílem je prostřednictvím příležitostné nebo organizované činnosti prokázat zvýšenou tělesnou zdatnost a duševní pohodu lidí, formovat sociální vazby, nebo dosáhnout výkon v soutěžích na všech úrovních. Sport je specificky organizovaná pohybová soutěživá činnost, zaměřená na soupeření v rámci sportovních pravidel a dosažení maximálních sportovních výkonů (Kasa, 2001).

Sport Základem sportu je sportovní činnost v jednotlivých odvětvích, kterých je velké množství a sportovní hry tvoří jednu samostatnou skupinu. Pojem sportovní hra charakterizuje soutěživou činnost družstev nebo jednotlivců v ovládání předmětu hry v neustále se měnících herních situacích, za stejných podmínek a podle stejných pravidel se snahou prokázat svou převahu nad soupeřem (Slovík, 1993).

Kritéria sportovních her vlastní ustálený název hry pravidly určený námět hry, předmět hry a terč hry přesně definovaná pravidla hry pravidelné soutěže národního a mezinárodního charakteru mezinárodní řídící orgány, federace sportovních her společné znaky děje hry

Rozdělení sportovních her dle Tomajka (1998) Základním pojmem je pohybová hra, která má svoje pravidla - souhrn předpisů, práv, zákonů a povinností. Tím se určuje status hráče, který zahrnuje tři velké oblasti Činností týkajících se vztahu hráče: k ostatním spoluhráčům a soupeřům, ke způsobu jejich kontaktu, k rozhodčím apod.; k prostoru, k vymezenému hřišti, částím hřiště a jiným objektům na hřišti; ke společnému předmětu hry (míč, puk apod.);

Rozdělení sportovních her dle Tomajka (1998) Podle předcházející koncepce rozdělujeme pohybové hry do tří skupin: Brankové (intenzívni') pohybové hry - při kterých dochází k přímým tělesným kontaktům soupeře. Utkaní je limitováno časem, v němž je pro vítězství nutno dopravit míč vícekrát do soupeřovy branky, a dosáhnout tím větší počet bodů (fotbal, házená, basketbal, lední hokej, florbal apod.). Síťové pohybové hry-bez přímého kontaktu soupeřících hráčů. Soupeřící stranyjsou oddělené sítí, nebo stěnou od které se odrážíimíček. Utkání je limitováno dosažením určeného počtu bodů, setů nebo her (volejbal, tenis, stolní tenis, squash, badminton apod.). Pálkovací pohybové hry-bez přímého kontaktu soupeřících stran. Utkání je limitováno počtem vyautovaných hráčů (softbal, basebal, kriket apod.).

Význam sportovních her V současnosti jsou sportovní hry významným společenským fenoménem, který zasahuje do mnohých oblastí lidského života. Především jsou základní součástí všech složek tělesné kultury. V tělesné výchově se sportovní hry vyučují na všech stupních škol a patři mezi nejoblíbenější tematické celky. Na základních školách jsou v učebních osnovách tematické celky - sportovní hry - házená, fotbal, basketbal, volejbal (nejlépe od 7. ročníku), a samostatný tematický celek pohybové hry a netradiční pohybové činnosti.

Co by měl žák umět (znát): 1. a 2. ročník základní pojmy označující používané náčiní, osvojované dovednosti, části hřiště a nejznámější sportovní hry základní způsoby házení a chytání míče (jiného náčiní) odpovídající velikosti a hmotnosti chápat činnosti s míčem jako vhodné a emotivní činnosti a využívat je v pohybovém režimu (za pomoci učitele, rodičů) Doporučují se minimálně dvě z uvedených her: softbal, korfbal, ringo, florbal, lední hokej, ringet, tenis, stolní tenis, lakros aj.

Co by měl žák umět (znát): ročník uvědomit si význam sportovních her pro rozvoj herních dovedností a herního myšlení (tvořivosti) znát základní pojmy osvojovaných činností konkrétní hry se zjednodušenými pravidly a dovést je využívat (samostatně nebo za pomoci učitele), zaznamenat výsledek a pomáhat při rozhodování elementární herní činnosti jednotlivce a umět je využít v základních kombinacích i v utkání podle zjednodušených pravidel chápat základní role a hráčské funkce v družstvu a dodržovat je v utkání (za pomoci učitele), uplatňovat zásady fair play jednání ve hře Z dalších sportovních her se doporučují opět minimálně dvě hry: softbal, korfbal, ringo, florbal, lední hokej, ringet, tenis, stolní tenis, lakros aj.

Co by měl žák umět (znát): ročník rozumět základním rozdílům mezi jednotlivými druhy sportovních her (kolektivní - individuální, brankové, sítové, pálkovači atd.) rozumět základním pravidlům a ovládat základy rozhodování při hře chápat role v družstvu a jednat při hře v duchu fair play zvládat základní údržbu náčiní a úpravu hřiště před utkáním a po utkání zvládat základní herní činnosti jednotlivce a kombinace a uplatňovat je ve hře zvolit taktiku hry a dodržovat ji (za pomoci spoluhráčů, učitele) Z dalších sportovních her se doporučují minimálně dvě hry z již jmenovaných: softbal, korfbal, ringo, florbal, lední hokej, ringet, tenis, lakros aj.

Co by měl žák umět (znát): Střední školy Na středních školách jsou v učebních osnovách tematické celky - sportovní hry (házená, basketbal, fotbal, volejbal) a pohybové hry. Doporučuje se zařadit alespoň dvě z uvedených sportovních her a vyučovat je minimálně v jednoletých nebo dvouletých cyklech. Z dalších sportovních her je možné uplatnit softbal, florbal, korfbal, ringo, lední hokej, ringo, stolní tenis, tenis, badminton, ragby, squash, streetbal aj. (při zachování zásad bezpečnosti a povinného ochranného vybavení u některých sportovních her).

Co by měl žák umět (znát): Vysoké školy Na vysokých školách existuji různé programy vyučováni tělesné výchově, ale převážně jsou ve výuce zastoupeny typicky vysokoškolské sportovní hry - basketbal, volejbal a fotbal. Specifický program vyučování pohybových a sportovních her mají Fakulta sportovních studií MU, Fakulta tělesné výchovy a sportu UK Praha, Fakulta tělesné kultury UP Olomouc a FTVŠ Bratislava, které připravují učitele tělesné výchovy a trenéry nejvyšší kvalifikace.

Děkuji za pozornost a přeji hezký zbytek dne