Právo na přístup k úhradovým informacím v platné legislativě a v praxi JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M.

Program Trocha historie a právní filosofie Informační povinnost zdravotní pojišťovny – Existence, rozsah, výjimky – Smlouvy a další informace ke zveřejnění ve sféře zdravotních pojišťoven Informační povinnost dalších subjektů – Ministerstvo zdravotnictví, kraje – Veřejné a veřejně vlastněné nemocnice, veřejné a veřejně vlastněné „servisní organizace“ – Subjekty úhradových procesů – zástupci segmentu, komory, odborné společnosti Případové studie Zlepšovací návrhy

Trocha historie a právní filosofie Dosavadní stav: – Názory na ekonomiku založeny na dojmech či partikulární zkušenosti – Chaotická veřejná debata ("jiné segmenty berou peníze za nic, my jsme biti a děláme všechnu práci") – Chaotická úhradová legislativa ("jsou OK váhy 2013, nebo váhy*KSp 2014?") – Chaotické hodnocení efektivity ("nedáme peníze řetězci A, když řetězec B vydělal půlmiliardu") – Chaotická judikatura ÚS ("který konkrétní poskytovatel neměl z ÚV 2013 pokryty náklady&zisk, a proč?") – Neúspěch reforem Smysl snahy o přístup k informacím: – Zdravotnická politika založená na důkazech

Trocha historie a právní filosofie Immanuel Kant: – "Každé jednání týkající se práv jiných lidí, pokud se řídí maximou, jež nepřipouští zveřejnění, je neprávo." Listina, čl. 17 – Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. – Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti – Podmínky a provedení stanoví zákon Politické právo dle čl. 17 – „Stejně dobré" jako např. právo volit, právo na svobodu projevu – Vcelku beztrestně porušováno – Analogie s přístupem k ZD na přelomu tisíciletí ("nic pro laiky") Zákonný základ – zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím – rozsáhlá judikatura ÚS, NSS – zdroj poučení i mimo resort (daňová správa, ČEZ, pražský DP, letiště, hradecký fotbal) – globální platnost - nejen smlouvy a nejen pojišťovny!

Kdo je povinen zveřejňovat § 2 odst. 1) ZSPI – „povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce“ I. ÚS 260/06 ze dne (Letiště Praha), test „veřejná nebo soukromá“: – způsob vzniku (zániku) instituce (z pohledu přítomnosti či nepřítomnosti soukromoprávního úkonu), – hledisko osoby zřizovatele (z pohledu toho, zda je zřizovatelem instituce jako takové stát či nikoli; pokud ano, jedná se o znak vlastní veřejné instituci), – subjekt vytvářející jednotlivé orgány instituce (z toho pohledu, zda dochází ke kreaci orgánů státem či nikoli; jestliže ano, jde o charakteristický rys pro veřejnou instituci), – existence či neexistence státního dohledu nad činností instituce (existence státního dohledu je přitom typická pro veřejnou instituci) a – veřejný nebo soukromý účel instituce (veřejný účel je typickým znakem veřejné instituce).

Zdravotní pojišťovny Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR je subjekt informační povinnosti – III. ÚS 671/02 ze dne – NSS 3 Ads 33/ ze dne (Král vs. VZP) Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna je subjekt informační povinnosti – MS Praha 12 Cad 11/2007 ze dne (Vepřek vs. ZPMV) – ZP-01075/09 ze dne (vlastní praxe ZPMV) Praxe – Opakované přísliby MZ i zdravotních pojišťoven, naposled TK 2012 – Probíhající soudní spor PZP ČR vs. VZP – Více než 2,5 roku nečinnost MS Praha ve věci dříve judikované NSS

Zdravotní pojišťovny Zveřejnění smluv mezi pojišťovnami a poskytovateli zásadně nebrání obchodní tajemství, majetkové poměry, povinná mlčenlivost zaměstnanců pojišťoven – Původní názor v MS Praha 12 Ca 70/ ze dne restriktivní – Opačný názor NSS v 3 Ads 33/ ze dne – Od té doby žádný známý právní protinázor – Srv. definici obchodního tajemství, nyní v NOZ Souhlasu poskytovatele zdravotních služeb se zveřejněním úhradových informací pojišťovnou zásadně není třeba – Dtto 3 Ads 33/ ze dne : „Povinnost mlčenlivosti upravená § 24a zákona o VZP a § 23 zákona č. 592/1992 Sb., k níž odkazy v poznámce pod čarou směřovaly, nemá ve svém důsledku omezit aplikaci zákona č. 106/1999 Sb. Opačný přístup by vedl k absurdním závěrům, že podle zákona č. 106/1999 Sb. by informace sice být poskytnuta měla, ale s ohledem na povinnost mlčenlivosti konkrétních zaměstnanců VZP jí současně poskytnout nelze.“ – Nesouladně ZPMV na tripartitě i MZ ČR v dokumentu ze

Zdravotní pojišťovny Informace o dalších smluvních ujednáních pojišťoven s poskytovateli, zejména o tzv. úhradových dodatcích, zveřejnění podléhají – Veškerá smluvní ujednání, vč. „centrových“ dodatků dle § 15 (5) zák. 48/1997 Sb. a vč. případných finančních plnění mimo smlouvy – Nutné informace o historii referenčních období, korektně MZ ČR v dokumentu ze Informace o vykázaných zdravotních službách, lécích či materiálu, jejich ceně a úhradě z veřejného pojištění, zveřejnění podléhají s omezeními danými zákonem 101/2000 Sb. – Nutno očistit o osobní údaje (určený nebo určitelný subjekt údajů) – Významné informace o vykázané (faktické?) ceně ZUM, ZULP – Soubory vykázaných dávek po anonymizaci?

Zdravotní pojišťovny Výstupy z kontrolní činnosti, revizní zprávy, dohody ze smírčích řízení zveřejnění podléhají s omezeními danými zákonem 101/2000 Sb. – Významné informace o aktivitě ZP proti porušování smluvních povinností poskytovatele – Dohody „na půli cesty“ při nesplnění podmínek úhrady v kontextu nakládání s veřejnými prostředky – Smír jako „zvýhodnění konkurence“ či reálný odhad šancí u soudu? – Řešeno v rozhodnutích NSS 5 As 64/ ze dne 1. června 2010 a NSS 1 As 142/2012 ze dne 30. října 2012 (daňová správa, prominutí penále) Výstupy z rozhodovací praxe zdravotní pojišťovny vůči pojištěncům zveřejnění podléhají s omezeními danými zákonem 101/2000 Sb. – Informace o reálném rozsahu nároku, správním uvážení ZP, ochraně proti diskriminaci – Žádoucí sjednocení praxe (zejm. výjimečná úhrada); správní soudnictví?

Zdravotní pojišťovny Podklady pro rozhodování, metodické, statistické a analytické výstupy z činnosti zdravotních pojišťoven zveřejnění zásadně podléhají – Výluka v § 11 odst. 1) ZSPI pro „výlučně vnitřní pokyny“, NSS 5 As 28/ , ze dne (daňové úlevy, pokyny pro postup správce daně), kritérium dopadu na třetí osoby – Zastupitelská role správních a dozorčích rad, analogicky NSS 6 As 79/ ze dne 27. června 2007 (informace ze zastupitelstev obcí) – Výluka v § 2 odst. 4) ZSPI, „názory, budoucí rozhodnutí, nové informace“, řešeno v NSS 1 As 107/ ze dne , jakmile byl názor zachycen na nosič, výluka se neuplatní – Vyšší nákladnost zpracování lze zohlednit dle § 17 odst. 1) ZSPI – „Povinnost ZP vědět a mít názor“

Zdravotní pojišťovny Smluvní vztahy s dodavateli zdravotních pojišťoven, informace zveřejnění podléhají – Analogicky jako u smluv s poskytovateli zdravotních služeb Informace o korporacích vlastněných či ovládaných zdravotními pojišťovnami zveřejnění zpravidla podléhají – Informační povinnost dle ZSPI se vztahuje i na některé obchodní korporace (přes jejich značný odpor vč. ústavních stížností) – NSS 2 Ans 4/ ze dne (ČEZ, a.s., podíl státu) – NSS 1 As 114/2011 – 121 ze dne (Dopravní podnik hl.m. Prahy, a.s.) – NSS 8 As 57/ ze dne (akciová společnosti FC Hradec Králové) – Nutné vyhodnocení případ od případu (problematické u komerčního pojištění), k úvaze je potřeba a právní přípustnost existence vybraných ovládaných společností, pokud by šlo o PZS

Zdravotní pojišťovny Informace o činnosti Národního referenčního centra zveřejnění podléhají – Právní povaha svědčí spíše o soukromoprávní povaze – Patrně však ovládána v obchodněprávním smyslu veřejnými institucemi, soukromí členové jsou patrně minoritní – Otázka pověření veřejnoprávními úkoly dle § 2 odst. 2) ZSPI – Patrně vhodná restrukturalizace, MZ korektně v dokumentu ze Smlouvy výrobci léků a materiálu, dohody o nejvyšší ceně, risk- sharingové smlouvy, podklady pro tvorbu pozitivních listů zveřejnění podléhají mimo výjimku obchodního tajemství – Výjimka obchodního tajemství výslovně zmíněna v části šesté zákona 48/1997 Sb. – Otázka vztahu výjimky k risk-sharingovým smlouvám u VILP (základ pouze ve vyhlášce) a k „neformálním DNC“ mimo řízení SÚKL (patrně mimo výjimku) – Oblast vyžaduje důslednější zákonnou úpravu

Zdravotní pojišťovny Informace o účasti zástupců zdravotních pojišťoven v řízeních, ovlivňujících úhrady a smluvní síť zveřejnění podléhají – Jde např. o výběrová řízení dle § 46, dohodovací řízení dle § 17 odst. 2) a 5) či řízení před SÚKL dle části šesté zákona 48/1997 Sb. – Dále jde o zákonem neupravené komise (metodika, seznam výkonů) – K úvaze podrobnější zákonné vymezení rolí, kritérií, procesů Informace o personáliích a odměňování zaměstnanců zveřejnění podléhají analogicky jako u státu – Aktuální otázka zveřejňování platů a odměn pracovníků ministerstev bude obdobná u pracovníků zdravotních pojišťoven – Podstatná informace o potenciálních konfliktech zájmů členů SR, DR

Informační povinnost dalších subjektů Státní, jiná veřejná či veřejně vlastněná nemocnice je subjekt povinný zveřejňovat informace dle § 2 ZSPI – Uplatní se analogicky test veřejnoprávní povahy z judikatury ÚS – U veřejně vlastněných obchodních společností se analogicky uplatní judikatura k ČEZ, DP Praha aj. Rozsah povinně zveřejňovaných informací, zejména o nákupech léčiv, materiálu, služeb, cenách a dalších smluvních ujednáních s dodavateli nemocnice – Všeobecná informační povinnost veřejné instituce, dále povinnosti veřejného zadavatele – Smluvní sjednání mlčenlivosti se neuplatní, je-li dána zákonná povinnost – Významné pro pobídky, nepřímé bonusy aj., srovnání efektivních cen, zde korektně Protikorupční strategie MZ (bohužel patrně nedodržena) – K úvaze hromadný nákup u přímo řízených prostřednictvím komoditních burz, zde korektně MZ v dokumentu z Korporace vlastněná či ovládaná veřejnou nemocnicí je subjekt povinný zveřejňovat informace dle § 2 ZSPI – Analogicky judikatura k veřejně vlastněným a.s. – K úvaze potřebnost těchto servisních organizací a přípustnost jejich zřízení z hlediska předpisů o hospodaření s majetkem státu

Informační povinnost dalších subjektů Zřizovatel veřejné nemocnice je subjekt povinný zveřejňovat informace dle § 2 ZSPI – Dle judikatury NSS bude mít patrně přednost informační povinnost dotčené veřejné nemocnice Ministerstvo zdravotnictví ČR je subjekt povinný zveřejňovat informace o činnostech ovlivňujících úhradu a smluvní síť – Činnost veškerých odborných komisí je úřední činností, podléhající zveřejnění – V minulém období široké spektrum opatření s dopadem na třetí osoby, počínaje sítí center, přes poplatek za volbu lékaře, až po stanovisko komise k legalitě domácích porodů – Obecně je žádoucí zákonný rámec, kritéria a proces pro zasahování do práv nepodřízených osob, odstranění překonaných nástrojů řízení vnitřními pokyny

Informační povinnost dalších subjektů Další subjekty informační povinnosti – § 2 odst. 2) ZSPI: „Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.“ – Profesní komory s povinným členstvím jako veřejné instituce? – ČLS JEP a segmentoví zástupci jako soukromoprávní spolky? – Otázka zákonné formy pověření účasti v rozhodování ve výběrových řízeních, dohodovacích řízeních aj. – Nestandardní, překonané řešení, absence demokratické legitimity (nejsou voleni dotčenými osobami) i záruk odbornosti a nepodjatosti (nejde o znalecké posudky) – V mezích ovlivnění úhradových rozhodnutí je informační povinnost patrně přítomna

Hodnocení a zlepšovací návrhy Platný zákon 106/1999 Sb. je patrně dostačující, informační povinnost dotvořená judikaturou NSS postihuje všechny důležité úhradové vztahy Samotné zveřejnění smluv ZP-PZS nemá přínos, plné zveřejnění úhradových dat však ano Problémem 106/1999 Sb. je nevymahatelnost resp. absence sankce Lze uvažovat o pokutě počítané dle prodlení (příjem státu či jiné instituce?), případně též o občanskoprávní sankci (satisfakce žadateli za újmu na politickém právu?) U vybraných smluvních oblastí by pomohlo zveřejnění jako podmínka platnosti smlouvy (patrně ale nikoliv globálně jako v ST42)

Případové studie „Pacient za tisíc“ – …aneb bodová hodnota výkonu s prostorem k rozdávání – Informační povinnost MZ: výkonové listy, podklady, proces a kritéria činnosti Komise pro SZV – Informační povinnost institucí vysílajících zástupce do komisí – Analogie: ST 88, zdroj zákonných cen zdravotnických prostředků – K zamyšlení: Ústavnost § 17 (4) zák. 48/1997 Sb., transparentnost tvorby a právní význam „bodníku“ „ZUM za všechny peníze“ – …aneb základ pro zcela standardní šedý bonus – Informační povinnost ZP: proces, kritéria zařazení, ceny v číselnících – Informační povinnost ZP: vykázaná péče – Informační povinnost veřejných PZS, popř. „nákupčích organizací“: efektivní cena, smlouvy s dodavateli – K zamyšlení: Právní význam číselníku po rozsudku NSS „Hartmann vs. VZP“, možnost revidovat vykázanou péči dle zákonných a smluvních kritérií

Případové studie „Quod licet Iovi…“ – …aneb kde získat hezký úhradový dodatek – Informační povinnost ZP: Platné dodatky, kritéria rozhodování o dodatku – K zamyšlení: Ústavnost § 17 (5) věty poslední zák. 48/1997 Sb., selektivně uzavíraný dodatek odlišný od úhradové vyhlášky ve světle práva veřejných podpor, víceletý dodatek, co vše ještě dodatek snese „…non licet bovi“ – …aneb koho pro nás (ne)vybrali ve výběrovém řízení – Informační povinnost účastníků výběrových řízení (magistrát, ČLK, ČLS-JEP, pojišťovna; kdo je vyslán, s jakými pokyny) – Dtto stanoviska pro tvorbu center, smluvní politiku aj. (podjatosti?) – K zamyšlení: Procesy tvorby sítě (ne)předvídané zákonem, formální a neformální role odborných sdružení v rozhodování o veřejných penězích, plánovaná „přístrojová komise“

Děkuji za pozornost