ČPU a nová legislativní opatření a iniciativy Česká plynárenská unie Ing. Jan Pouček, senior manager Fungování energetických trhů v ČR a EU Praha - Žofín, 29. září 2009

Založení a poslání ČPU Založena v roce 1994 v souvislosti se zahájením privatizace českého plynárenství, Nezávislá a dobrovolná profesní organizace právnických osob, Zakládajícími členy 8 distribučních společností a státní podnik Český plynárenský podnik, o.z. Transgas. POSLÁNÍ: „Soustavné zlepšování podmínek pro podnikání v plynárenském oboru v České republice a Evropské unii“.  Hájení a prosazování zájmů členů v domácích a mezinárodních institucích a ve vztahu k veřejnosti.  Prosazování zemního plynu u odborné i laické veřejnosti jako energeticky výhodného a ekologicky šetrného paliva.

Česká plynárenská unie v současnosti sdružení právnických osob s licencí na obchod, přepravu, distribuci nebo uskladňování zemního plynu Prezidium Výkonné pracoviště Energetický komitét ČR A A Shromáždění členů členpozorovatel

Přirozené monopoly - správci sítí a zásobníků: 8 provozovatelů distribučních sítí 1 provozovatel přepravní soustavy 1 provozovatel podzemních zásobníků plynu Česká plynárenská unie členové ČPU Obchod - dodavatelé plynu: 6 regionálních obchodníků s plynem 1 národní obchodník s plynem ? E.ON Energie, a.s.

Média Styk s veřejností Činnosti ČPU Legislativa Mezinárodní spolupráce Zaměstnavatelský svaz Energetická politika platforma pro sjednocení stanovisek ve vztahu k orgánům státní správy, zahraničním organizacím, veřejnosti, zaměstnancům v oboru, integrace účastníků trhu, zpětné informování členů, koordinace oborových aktivit pět základních pilířů „vnitřní činnost“ „vnější činnost“

Legislativa (česká, EU) Energetická politika Podpora CNG Kombinovaná výroba elektřiny a tepla Mezinárodní spolupráce Aktivity ČPU v roce 2009

Novelizace Energetického zákona (zákon 158/2009 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích…) účinnost od V návrhu novely byly zachovány návrhy prosazené ČPU: -delegování práv licencovaných subjektů na třetí osoby, -snížení limitu pro nárok na dodávku poslední instance z hodnoty ročního odběru 400 tis. m 3 na hodnotu 60 tis. m 3, -prosazení úpravy rozsahu bezpečnostních pásem, -podpora kogenerace (spolupráce s COGEN Czech), -upřesnění řady pojmů a ustanovení, -odmítnutí návrhu na hrazení plynovodních přípojek do 50 m délky, -odmítnutí návrhu na hrazení přeložek.

Prioritou státní energetické koncepce by mělo být efektivní využívání primárních energetických zdrojů, bezpečnost zásobování, vyvážený mix zdrojů s důrazem na minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Postavení zemního plynu v bilanci primárních PEZ je výrazně pod hranicemi jeho možností uplatnění Česká plynárenská soustava je schopna již dnes dodávat prakticky na celé ploše státu podstatně větší objemy plynu, než je jí koncepcí přisuzováno Povinné strategické zásoby zemního plynu nejsou správnou cestou, nepodporují je ani evropská sdružení, alternativou je vytvoření podmínek pro výstavbu a komerční využití podzemních zásobníků Umožnit zvýšené využití zemního plynu jako zdroje pro výrobu elektřiny a tepla (vč. kogenerace, provoz v „ostrovních režimech“) Scénáře vývoje instalovaného výkonu musí poskytovat stabilitu potenciálním investorům (plynové elektrárny) Důraznější prosazení zemního plynu jako paliva pro pohon motorových vozidel. Státní Energetická koncepce (SEK) MPO předložilo návrh na konci 2008, ČPU podalo připomínky prostřednictvím HK

ČPU považuje zemní plyn z dovozu z dlouhodobého pohledu za stabilní, cenově i ekologicky přijatelný a dostupný zdroj energie. Proto doporučuje: −podporovat užití plynu při velkovýrobě elektřiny a tepla (CZT), s možností pracovat v ostrovních režimech −podporovat využití plynu (CNG) k pohonu dopravních prostředků, −zkoumat možnosti dovozu, dopravy, skladování LNG, −umožnit za standardních podmínek výstavbu skladovacích zařízení (zásobníků plynu) financovaných ze soukromých prostředků, −zajistit legislativně výstavbu všech plynárenských zařízení, které mají klíčový domácí či mezinárodní význam pro bezpečnost zásobování, −posilovat domácí bezpečnost zásobování z hlediska energetické závislosti a zranitelnosti energetiky a jejích odvětví, s preferencí realizace opatření s nižšími náklady, −vytvářet podmínky pro zvyšování energetické efektivnosti, −aktivně spolupůsobit ve strukturách Evropské unie s cílem vypracovat racionální legislativu společného trhu posilující bezpečnost, umožňující jednání v solidaritě, posilující konkurenceschopnost odvětví a ekonomiky.

Zelená kniha – Energetická strategie pro Evropu – březen 2006, Energetická politika pro Evropu – Komise EU – leden 2007, Akční plán Evropské Rady – Energetická politika pro Evropu – březen 2007, Evropská komise schválila návrh 3. energetického balíčku a publikovala ho 19. září 2007, Německo, Francie + 7 předložily „třetí cestu“ - únor 2008, Rada pro energetiku omezuje prodej aktiv do třetích zemí – říjen 2008, České předsednictví dosahuje politické dohody s EP, 3. energetický balíček schválen v EP a formálně potvrzen Radou – duben až červen 2009, Legislativní normy vydány v Oficiálním věstníku EU , V současné době se dokončují tzv. Explanatory Notes ke 3. balíčku. Časový průběh přípravy nové legislativy EU

Nařízení 713/2009/EC o založení Agentury pro spolupráci energetických regulátorů, Nařízení 715/2009/EC o podmínkách přístupu k přepravním sítím pro zemní plyn Směrnice 2009/73/EC o společných pravidlech vnitřního trhu s plynem (2003/55). Přehled legislativního obsahu 3. Energetického balíčku (ve vztahu k plynárenství) Důvody revize: nedokonalá funkce vnitřního trhu (implementace opatření), zvýšit transparentnost a konkurenceschopnost, nebezpečí ovládnutí firem EU společnostmi z třetích zemí Povinnosti veřejné služby a ochrana zákazníků, udělování povolení, Monitorování zabezpečenosti dodávek, regionální solidarita a spolupráce, Oddělení přepravních soustav a provozovatelů přepravních soustav, Určení a certifikace provozovatelů přepravních soustav a certifikace ve vztahu k třetím zemím, Určení jednoho nebo více provozovatelů skladovacích zařízení nebo zařízení, Zachování důvěrnosti z hlediska provozovatelů a vlastníků přepravní soustavy, Podmínky nezávislosti provozovatele přepravní soustavy. Směrnice 2009/73/EC o společných pravidlech vnitřního trhu s plynem

Zelená kniha o energii EU – březen 2006, Sdělení Evropské komise, závěry Rad EU o energetické efektivnosti, klimatických změnách, obnovitelných zdrojích energie, vlivu oxidu uhlíku a obchodování s ním (ETS) – 2007 až 2008, Projednávání návrhu legislativních opatření balíčku členskými státy, Radou a Evropským parlamentem a dosažení kompromisu – prosinec 2008, Evropský parlament přijal znění balíčku – 12/2008, Druhý strategický přezkum energetiky – únor 2009, Schválení klimaticko-energetického balíčku Radou – duben 2009, Legislativní normy vydány 5.června Příprava návrhu klimaticko-energetického balíčku

Směrnice 2009/28/EC o podpoře užití energie z obnovitelných zdrojů, Směrnice 2009/29 o změnách v obchodování s emisemi skleníkových plynů, Směrnice 31/2009/EC o geologickém ukládání oxidu uhlíku, Nařízení 443/2009/EC o zavedení standardů pro omezení produkce CO2 u lehkých užitkových aut. Klimaticko- energetický balíček obsahuje 6 norem z toho 4 se vztahem na možnou aplikaci v plynárenství

Přínosy užití CNG pohonná hmota preferovaná EU, ekonomická výhodnost - vždy levnější než ostatní pohonné hmoty (nulová spotřební, silniční a ekologická daň), ekologická pohonná hmota - splňuje nejpřísnější ekologické požadavky, bezpečná pohonná hmota, propracovaná technologie, plnohodnotná a dostupná náhrada části ropy.

CNG v ČR Cíl pro ČR k r. 2020: nahradit 10 % kapalných paliv v dopravě = CNG vozidel, plnicích stanic Celkem více než CNG vozidel: 250 autobusů Více než osobních a dodávkových vozů svozová vozidla čistící vozidla nákladní vozidla vysokozdvihy, rolby meziroční nárůst o cca 90 % 20 veřejných plnicích stanic v ČR do r možnost plnicích stanic CNG podél všech hlavních silničních tahů možnost domácích plniček

Nástroje podpory využívání CNG v ČR  rok 2005 – Usnesení vlády ČR č. 563 z  rok Dobrovolná dohoda mezi státem a všemi plynárenskými společnostmi k podpoře CNG jako alternativního paliva v dopravě - hlavní závazky plynárenství vybudovat za určitých podmínek 100 plnících stanic za cca 1 mld. Kč do r. 2020, vybudovat plnící stanice pro autobusovou dopravu, dotace na plynové autobusy 200 tis. Kč/bus - max. 10 mil. Kč/rok. - hlavní závazky státu poskytnutí dotace na CNG autobusy, stabilizace spotřební daně na CNG, výzva hejtmanům a primátorům.

Nástroje podpory využívání CNG v ČR  rok spotřební daň– nulová 2007 – 2011 sazba 0 Kč/t (0 Kč/m 3 ); 2012 – 2014 sazba 500 Kč/t (0,36 Kč/m 3 ); 2015 – 2017 sazba Kč/t (0,7 Kč/m 3 ); 2018 – 2019 sazba Kč/t (1,4 Kč/m 3 ); od 2020 – sazba Kč/t (2,36 Kč/m 3 ), resp. minimální úroveň dle EU.  rok /2008 cenové rozhodnutí ERÚ - odstranění diskriminačního poplatku v případě překročení denní kapacity na plnicích stanicích.  rok silniční daň - nulová (pro vozidla pro dopravu osob nebo vozidla pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností do 12 tun, která používají jako palivo CNG).  rok šrotovné  k r dotace od MD ČR na nové nízkopodlažní CNG autobusy, Program obnovy vozidel veřejné autobusové dopravy: - pro veřejnou linkovou dopravu až 1,8 mil. Kč, pro MHD až 2,6 mil. Kč dle délky.

Plynofikace vozidel státní správy rok 2009 až 2013 – vládou schválen Program obměny vozového parku veřejné správy za „čistá“ vozidla, stanoven je 25% podíl „čistých“ vozidel na celkovém vozovém parku využívaném orgány státní správy do r = odpovídá ročnímu nákupu asi vozidel

COGEN Czech sdružení právnických a fyzických osob, zabývajících se kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, cíle sdružení: - podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, - vytváření příznivějších legislativních a ekonomických podmínek pro rozvoj kogenerace, - zastupování a prosazování zájmů výrobců a uživatelů kogeneračních technologií, - šíření informací o ekonomických a ekologických výhodách kogenerace. člen organizace COGEN Europe, usilující o rozvoj kogenerace na celoevropské úrovni, ČPU členem COGEN Czech od roku Spolupráce ČPU s COGEN Czech

Důvody pro podporu a rozvoj kogenerace ekonomické -maximální využití energetického obsahu paliva, osvědčená a dostupná technologie, malé zatížení elektrizační soustavy ekologické - nižší emise na jednotku energie, minimální tepelná zátěž okolí, bez devastace krajiny a produktů spalování, zpracování odpadů, bezpečnostní - možnost ostrovního provozu, rozšíření energetického mixu pro výrobu elektřiny v ČR, závazky státu - zvyšování energetické účinnosti, emise skleníkových plynů, znečištění částicemi prachu (PM 10, PM 2,5), odvětvové – perspektivní oblast dalšího využití zemního plynu. Legislativa: Směrnice 2004/8/ES o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií, Rozhodnutí Komise 2007/74/ES, kterým se stanoví harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla, Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) + navazující vyhlášky, Zákon č. 406/2000 Sb. - o hospodaření energií + navazující vyhlášky.

povinný výkup elektřiny z KVET, povinnost připojit zařízení KVET k elektrizační soustavě, přednostní právo na přenos a distribuci elektřiny z KVET, povinnost obchodníků s elektřinou přednostně nakupovat a dodávat elektřinu z KVET, povinností výrobce elektřiny nebo tepelné energie při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu a přezkoumat možnost zavedení kombinované výroby tepla, resp. elektřiny (podle výkonu), povinnost posoudit možnost využití KVET (systém vytápění) v technickém průkazu nové budovy nad 1000 m 2 celkové podlahové plochy, možností získat dotaci ze státního rozpočtu v rámci státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, příspěvek k ceně vyrobené elektřiny v KVET. Dosavadní formy podpory kogenerace v ČR

Dlouhodobá spolupráce a zapojení v orgánech EUROGAS (legislativa, strategické zásobníky, nařízení SoS) V r vyvinuto úsilí k účasti v dalších mezinárodních organizacích zaměřených z hlediska obchodních a ekonomických aspektů na bezpečnost a spolehlivost dodávky plynu plynovody i ve formě LNG, diversifikaci, skladování plynu, možnosti dodávek z nových teritorií a další Businesseurope (pracovní skupina pro energii, prostřednictvím Svazu průmyslu a dopravy ČR) Energetická charta (Poradní průmyslový panel – legislativní, obchodní a strategické otázky zásobování Evropy, tranzitní protokol) IEA, EHK OSN (globální a evropské aspekty energie, včetně geopolitiky) ČPU zastupuje své členy a spolupracuje v zahraničí

Vydána na základě stavu problematiky na začátku tisíciletí Transponována do národních legislativ v polovině r Členské státy definovaly odpovědnost za zajištění bezpečnosti: státní správa, TSO, regulátor Vypracovány národní plány nouzových opatření Založena koordinační skupina pro plyn pod vedením Komise V období 2004 – 2008 pokračoval růst spotřeby plynu, pokles těžby v státech EU, napětí na ukrajinské cestě plynu do Evropy s krátkodobým přerušením v r a 20 denním na začátku 2009 Businesseurope (pracovní skupina pro energii) Směrnice 2004/67/EC o opatřeních k zajištění bezpečnosti dodávky plynu Bezpečnost dodávky plynu Zdanění energie Energetická politika EU

Plyn představuje 25% v celkové spotřebě energie v EU27. Z toho je 58% plynu importováno do EU27 z různých teritorií. Z toho je 42% plynu dodáváno z Ruské federace a 80% ruského plynu je transportováno plynovodem přes Ukrajinu. Závislost nových členských států EU na dodávce z RF je v průměru 77% (vlastní těžba, diversifikace). Česká republika je mezi novými státy EU výjimkou s diverzifikovanými zdroji plynu. Bilance zemního plynu v EU

Plán práce Komise na léta 2004 – 2009: revize směrnice 2004/67, vyhlášena v listopadu 2008 V důsledku přerušení dodávky plynu přes území Ukrajiny v lednu 2009 Evropský parlament na žádost několika ČS požádal Komisi o zhodnocení události V červnu 2009 Komise publikovala hodnocení krize spolu s návrhem na věcné změny směrnice 2004/67 a návrhem na zvýšení účinnosti opatření ve formě nařízení Návrh předložen GCG a projednáván v EWG Rady Krize přinesla poznání, že společným úsilím lze ekonomické ztráty z podobných událostí značně omezit. Forma nové normy: směrnice nebo nařízení (preferuje Komise) Naléhavost přijetí efektivních opatření vysoká (dohody se zatím plní, zásobníky na Ukrajině také, dodávky do EU jsou letos vyšší, nejistota však zůstává – volby na Ukrajině v lednu 2010). Revize směrnice - návrh nařízení o opatřeních k zajištění bezpečnosti dodávky plynu

Cíl: Zajištění bezpečnosti, Řádné fungování vnitřního trhu, Stanovení zodpovědnosti, Koordinace prevence a řešení naléhavých situací, Monitorování. Obsah: Stanovení odpovědné „kompetentní“ instituce za realizaci nařízení. Zavedení pojmu „chránění zákazníci“ (domácnosti, s možností rozšíření). Vypracování preventivního a nouzového plánu v ČS (po 2 letech kontrola), konzultace s Komisí; možnost revize. Návrh nařízení (ČS přebírají přímo)

Nový pojem: Standard N – 1 pro infrastrukturu - zabezpečit celou poptávku plynu (60 dní) Obousměrný tok: zabezpečit do dvou let na všech propojeních ! Standard dodávky: kompetentní instituce zajistí dodávku „chráněným zákazníkům“ po dobu: nejchladnějších 7 dní (1 x za 20 let) a 60 dní vysoké spotřeby v nejchladnějším období ČS nesmí omezit opatření jen na svá území ČPU vypracovala předběžné připomínky : (jednotné zacházení se všemi účastníky trhu, vyjasnit pojem „chráněný zákazník“, vyjasnit standard N-1 a přizpůsobit ho spotřebě plynu ve vazbě na bezpečnostní standard, předložit studii dopadů k otázce investic, zahrnout vynucené náklady do regulovaných tarifů, prestiž GCG, optimalizovat rozsah zpráv, omezit zbytečné zasahování Komise) Stanovisko Businesseurope: považuje návrh ve formě „nařízení“ za problematický, zdůrazňuje regionální spolupráci.

podporuje úspory energie, šetří zásoby, snižuje nároky na import, omezuje emise a tím napomáhá řešit dopady klimatických změn (je příspěvkem do státního rozpočtu) Směrnice 2003/96/EC z roku 2003 zavádí minimální daňové sazby pro elektřinu a energetické produkty V souvislosti s klimaticko-energetickým balíčkem a především revizí ETS Komise navrhuje rozdělit sazbu na dvě části: - dle energetického obsahu - dle produkce oxidu uhlíku Zdanění energie

Primární cíl daní je zabezpečit příjem rozpočtu (obava z použití daně pro konsolidaci) Nebezpečí nárůstu daňového zatížení a poklesu konkurenceschopnosti Od zavedení směrnice v 2003 stouply ceny energie a tím i daňový výnos Elektřina je zatížena náklady vlivem ETS a nárůst je očekáván v důsledku aplikace nové směrnice 2009/29 o ETS Vliv podpory obnovitelných druhů energie na ostatní ceny energie (sm. 2009/28) Harmonizace úrovně daní není adekvátní velké rozdílnosti národních energetických bilancí a politik Daňová zátěž omezí investice a nástup „nízkouhlíkové“ ekonomiky Žádné dvojí zdanění! (ETS i volné povolenky) Minimalizovat administrativní náklady! Před projednáváním v Radě předložit „studii dopadů“ – požadavek Businesseurope na Komisi Očekává se politická dohoda na jednání ECOFIN 2. října 2009 Daňové změny by se promítly do vzájemné pozice forem energie (elektřina, LPG, plynu včetně CNG, topných olejů, uhlí) Komentář k návrhu komise

Ke splnění cílů bezpečnosti dodávky (SoS) je třeba v EU Vybudovat energetickou strategii EU („jednotný hlas“) Dokončit vnitřní trh Definovat jasně a provázaně nouzová opatření Alokovat spravedlivě náklady SoS Náklady SoS by měly být hrazeny těmi, kdo z nich mají užitek Průmyslové firmy, které jsou odpojovány jako první, by neměly hradit nic Potřeba dlouhodobé strategie Odstranění bariér pro investice Vyjasnit role a odpovědnost na místní, národní a EU úrovni Stanovisko k potřebě energetické politiky pro EU! Energetická politika pro EU

Česká plynárenská unie Váš partner v českém plynárenském průmyslu sídlo:Novodvorská 803/82telefon: Praha fax: