Vlastní hodnocení školy jako nástroj pro zvyšování a udržování kvality školy Mgr. Ondřej Langr Orlová, 30. září 2011

AUTOEVALUACE

evaluace, valuta, devalvace, revalvace … a mnoho dalších slov

HODNOTA

AUTOEVALUACE = VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY

PROČ ???

Děláme to, co máme dělat? Děláme to dobře? Jsou s naší prací spokojeni rodiče, žáci, zřizovatel, inspekce? Jsme my sami se sebou spokojeni? Existuje něco, co nám signalizuje, že naše práce a její výsledky jsou dobré, průměrné, vynikající? V jakém ohledu? atd.

ZÁJEM O KVALITU VLASTNÍ PRÁCE

v průmyslu existují celé systémy...management kvality

a co školství??? jsme veřejná služba je tedy nezbytné hledat způsoby k zajištění zvyšování kvality vzdělávání

AUTOEVALUACE VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY (VHŠ)

...nic nového pod sluncem dobrý ředitel a vedení školy vždy usilují o kvalitní koncepci - znalost prostředí - spolupráce s kolegy - možnosti zřizovatele - atd. vyhodnocení - opatření

úspěšný podnik: „Nedělej nic, co nemá vliv na zvýšení zisku podniku." „Každá koruna, která je vynaložena, musí v kratší, či delší době přinést koruny dvě, tři, čím více, tím lépe."

...ale vzdělání není výrobní podnik! O co jde, když ne o zisk? Proč nás stát financuje?

JDE O ZISK!!! KVALITNÍ VZDĚLÁNÍ „Každá koruna vložená do vzdělávání musí v budoucnu přinést koruny dvě, tři, čím více, tím lépe."

KOMU? tomu, kdo byl vzdělán tomu, kdo tohoto vzdělaného zaměstnává tomu, kdo se nemusí starat o nevzdělaného...

naší prací je vzdělávání a zaplaceno dostáváme za jeho kvalitu

autoevaluace je jedním ze způsobů zajištění trvalého růstu a zajištění kvality (o kvalitní vzdělávání usilovali dobří učitelé a vychovatelé vždy) to, co můžeme dělat ještě lépe, je udělat z řízení kvality SYSTÉM

JAK ?

ANALÝZA dosavadních činností, které mají přímý vztah k řízení kvality a k procesu autoevaluace (např. dotazník - anylýza způsobů autoevaluace - viz příloha 1)

při autoevaluaci jde o vlastní hodnocení školy JAKO CELKU nejde tedy o posouzení kvality jednotlivců

ŘÍZENÍ KVALITY v podnicích jsou některé mechanismy již normovány (certifikáty ISO 9001 a ISO ) Jsou oblasti, kde s vámi nikdo žádný obchod neuzavře, pokud se takovým certifikátem neprokážete.

SYSTÉM: 1. analýza vlastní situace v řízení kvality 2. plánování opatření k zlepšení kvality 3. realizace opatření k zlepšení kvality 4. vyhodnocení účinnosti plánovaných a realizovaných opatření 5. plánování nových opatření k dalšímu zlepšování kvality

tento systém posunuje organizaci jako celek k vyšší kvalitě = systém vnitřní zpětné vazby VHŠ je procesem uvnitř školy a je určen jí (x výroční zprávě – veřejná listina)

Právní předpisy a autoevaluace školy

Zákon č. 561/2004 Sb. - školský zákon popisuje srozumitelně vztah výroční zprávy a vlastního hodnocení. Vlastní hodnocení je východiskem pro výroční zprávu. v § 28 Dokumentace škol a školských zařízení je zakotvena povinnost o vlastním hodnocení sepsat zprávu.

Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, III. a IV. část ad. (viz příloha 5)

Zpráva o vlastním hodnocení je jakýmsi vnitřním auditem, který bude tím efektivnější, čím bude reálněji popisovat skutečný stav věcí.

Žádná organizace není ideální a schopnost včas poukázat na slabá místa a rozeznat i malá rizika je výhodou.

ZPŮSOBY AUTOEVALUACE

ovlivňující faktory: VELIKOST ŠKOLY (malá - velká) POSTOJ K ŘÍZENÍ ZMĚN VE ŠKOLE (malá chuť něco změnit - snaha o rozvoj organizace) TYP VEDENÍ (autokratické - demokratické - liberální) MÍRA TÝMOVÉ SPOLUPRÁCE (nespolupracující individuality - tým) INFORMACE (málo informací o problematice – dobrá informovanost) PODPORA A METODICKÉ VEDENÍ (malá podpora, žádné vedení - dostatečná podpora, dobré metodické vedení) ZKUŠENOSTI (žádné zkušenosti s podobnými aktivitami - velké zkušenosti)

Analyzujte nejprve vlastní situaci nejméně ve výše uvedených faktorech a poté začněte plánovat tak, abyste nedělali nic, co nepřinese škole užitek.

vlastní hodnocení by se v žádném případě nemělo stát samoúčelným

kvalitní autoevaluace vyvažuje vnější hodnocení ČŠI vede k udržení a růstu kvality

DOPORUČENÍ: nesnažme se „mamuta sníst najednou“ pokud nám chybí zkušenosti, informace, metodické vedení či tým, uděláme nejlépe, když se soustředíme na klíčové, zásadní věci v každé z předepsaných oblastí vlastního hodnocení. Použijeme ty nástroje, které použít umíme a můžeme. Postupně si budeme svůj systém zdokonalovat.

NĚKOLIK ODSTRAŠUJÍCÍCH PŘÍKLADŮ AUTOEVALUACE:

Autoevaluace formální Cílem je vytvořit dokument, který splňuje po formální stránce náležitosti, které lze vyčíst z příslušných právních předpisů, ale pokud možno neobsahuje žádné kontroverzní informace, závěry a doporučení. Obsahem je jen neutrální snůška konstatování, která jsou nic neříkající, obecná, nezneužitelná, ale také nevyužitelná. Ten, kdo tento materiál musel sestavit, pouze promarnil svůj čas.

Autoevaluace narcistická Jak plyne z nadsázky v názvu, jedním z rizik je, že už ze zadání a plánování je vyloučeno dojít k jiným než pochvalným závěrům. Závěry takové autoevaluace se dobře čtou a mohou být pro tým i motivující. Riziko je, že případná slabá místa a rizika mohou zůstat utajena a neviděna až do doby, kdy už je není prakticky možné napravit. Nastavte parametry tak, aby nebylo možné „lhát si do kapsy".

Autoevaluace sebemrskačská Při tomto způsobu autoevaluace je předem jasné, že půjde do tuhého, že na nikom a na ničem nezůstane nit suchá. Všechno je špatně a řeč je jen o tom, jak moc je to špatně. Působí silné napětí, strach a stres, ztráta motivace a oslabení týmu. České sebemrskačství i příležitost využít proces autoevaluace k vyřizování si účtů jsou v našich podmínkách značná rizika. Doporučení: Stanovit jasná a srozumitelná pravidla a důsledně dbát na jejich dodržování.

Autoevaluace sama pro sebe Povedeme rozhovory, budeme schůzovat, psát dotazníky, vyhodnocovat testy a kdeco, dokonce budeme se získanými informacemi pracovat a výsledkem bude možná zpráva o vlastním hodnocení školy, která bude pro vnějšího čtenáře (vlastně by kromě ČŠI ani žádný neměl být) velmi profesionální, objemná a skvěle zpracovaná. Plná grafů, čísel a srovnání. Pokud ovšem nebude sloužit primárně dalšímu rozvoji školy a zvyšování kvality, potom je to jen zbytečně vynaložená práce.

Autoevaluace maximalistická Úmysl je ten nejlepší, jen se při tomto způsobu zapomene na účel jako u předchozího způsobu. Cílem se nestane výstup, ale proces sám. Soustředíme se na proces. Budeme evaluovat a evaluovat, co se nám namane v míře co největší. Mnohé věci ani nevyužijeme a nevyhodnotíme. Budeme mít stohy podkladů a budeme mít problém je zpracovat. Všichni budou unaveni a rozhořčeni, kolik nezaplacené práce navíc jim „vrchnost" nadělila.

Autoevaluace individualistická Co si neuděláš, to nemáš. Lidi mají práce nad hlavu, chci, aby hlavně učili. To si řeknou ředitel se zástupcem a za několik odpolední vyrobí dokument, který založí do spisů, kdyby náhodou přišla inspekce. Užitek nula. Učitelé vůbec nevědí, o co v procesu vlastního hodnocení jde, a je jim to jedno. Mají přece své práce nad hlavu.

Autoevaluace konspirativní Od předchozího způsobu se liší tím, že sice probíhá do značné míry veřejně, ale jen potud, pokud některé nástroje neodhalí něco, co by se „nemělo dostat ven". Protože vždy existuje riziko úniku informací, výsledky použití těchto nástrojů zůstávají v ředitelně s pomyslným štítkem „tajné". Ani tento způsob pochopitelně příliš nepřispívá rozvoji školy a zvyšování kvality.

Autoevaluace dramatická Způsob, který je zaměřen „na efekt" směrem ven. O evaluaci se hodně mluví, dotazníky jsou krásné, četné a vše, co souvisí s procesem autoevaluace, má vysokou publicitu. Rovněž zpráva o vlastním hodnocení je předána i tam, kam to vůbec není povinností, a samozřejmě obsahuje především to, co chceme, aby bylo vidět. Smyslem takového procesu je předvést se v co nejlepším světle.

jak tedy ???

Autoevaluace realistická - plánovaná vzhledem k možnostem, zkušenostem, personálnímu složení sboru, aktuálním potřebám a situaci školy - řízená s ohledem na maximální využití času, který mají pracovníci školy k dispozici, na co nejmenší nároky organizační, finanční - prováděná s využitím informačních a komunikačních technologií pro shromažďování podkladů, práci s nimi, jejich vyhodnocování i archivování

- nástroje, které byly vybrány, poskytují s nejmenším vynaložením sil největší informační výtěžnost - organizace procesu je předvídatelná, rozložená po celé roční, dvouleté či tříleté období - využitá pro rozvoj týmové spolupráce, pro rozvoj školy a růst kvality vzdělávání - celkově vedená pod heslem „Za málo peněz mnoho muziky"

OBLASTI AUTOEVALUACE

Hlavní oblasti VHŠ jsou vždy: Podmínky ke vzdělávání Průběh vzdělávání Kultura školy Výsledky vzdělávání žáků a studentů Řízení školy Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům

Zhodnotíme každou oblast, ale důkladně bychom se měli věnovat jenom jedné či dvěma, a to těm, které souvisejí s prioritami školy.

Podmínky ke vzdělávání se týkají - prostorových a materiálních podmínek - podmínek pro hygienická a bezpečné vzdělávání a život školy - psychosociálních podmínek - personálních podmínek - organizačních podmínek - podmínek spolupráce školy a rodičů žáků (jedná se o posouzení podmínek, nikoli o jejich využití!)

Můžeme se ptát: Dosahujeme alespoň nezbytných materiálních a prostorových podmínek? Pokud ano, můžeme se ptát dále: Dosahujeme podmínek optimálních? Pokud ano, v kterých ohledech můžeme naše podmínky označit jako nadstandardní či vysoce nadstandardní?

atd.

JAK NAPLÁNOVAT VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY aneb malá autoevaluační kuchařka

Základní doporučení: - soustředit se na jednu, možná dvě oblasti - soustředit se na oblasti, které jsou buď v krizi, procesu změny nebo jsou prioritní - rozložit činnosti do celého roku, nedopustit kumulaci a stres - delegovat a zapojit celý tým školy - kontrolovat a řídit proces autoevaluace průběžně - oceňovat dílčí výsledky a povzbuzovat

1. stanovit cíle autoevaluace 2. vytvořit harmonogram autoevaluačních činností 3. stanovit kritéria - ukazatele 4. zvolit nástroje autoevaluace

1. Stanovení cílů autoevaluace

Cíle jsou dány právními předpisy a realitou naší školy. Cílem naší autoevaluace je popsat, vyhodnotit, vytvořit podmínky pro..., sestavit podklady pro..., uzavřít..., zvýšit kvalitu apod. Měli bychom je projednat společně s termíny harmonogramu, od nich se potom odvíjejí kritéria a nástroje.

2. Harmonogram autoevaluačních činností

Harmonogram by měl být společně dohodnut, zveřejněn, průběžně kontrolován a vyhodnocován.

TERMÍNY: konec září – musí být projednán návrh struktury autoevaluace 31. říjen následujícího šk. roku – projednáno s pedagogickou radou

příprava harmonogramu má tři fáze: 1. přípravná fáze - formulování vizí, rozhodnutí - projednání a zveřejnění - tvorba harmonogramu - stanovování priorit - příprava pracovníků školy - příprava organizace - materiální a technické zajištění procesu

2. fáze - realizace - probíhají postupně jednotlivé naplánované činnosti - uplatňují se dohodnuté postupy a nástroje - shromažďují se podklady, které byly získány použitím dohodnutých nástrojů - celý proces je průběžně řízen a vyhodnocován - včas jsou prováděny korekce, kterými vedení reaguje na neočekávané vlivy

3. fáze – interpretace - završení celého procesu a její přílišné zkrácení nebo dokonce vypuštění je jedním z vážných rizik a chyb - v této fázi dojde k využití informací, které byly získány ve fázi předchozí

3. Kritéria - ukazatele

Kritérium = „rozlišovací znamení“ (měřítko) Hodnocení = proces oceňování Kritérium hodnocení = popis kvality (měřítko, na jehož základě můžeme tvrdit, že je něco dobré nebo špatné)

4. Nástroje autoevaluace

VYSTOUPENÍ, VÝSTAVA ZKOUŠKA TEST HOSPITACE POZOROVÁNÍ PROHLÍDKA ANALÝZA (SWOT, analýza dokumentace) PORTFOLIO (soubor produktů žáka) DOTAZNÍK (pro žáky, učitele, rodiče) ROZHOVOR NETRADIČNÍ POSTUPY (deník, koláž, fotomontáž, dramatizace ad.)

SWOT ANALÝZA - silné stránky - slabé stránky - příležitosti - hrozby používána hojně i při tvorbě ŠVP

DOTAZNÍK RIZIKA: - nepoložíme správné otázky - nesprávné nebo žádné vyhodnocení - neumíme nebo nechceme výsledky interpretovat

DOTAZNÍK - by měl obsahovat oslovení respondenta (proč se na něj obracíme) - jasné instrukce, jak jej vyplňovat (vhodné doplnit ilustrací) - návratnost dotazníku by měla být minimálně cca 75 % - otázky by měly být formulovány neutrálně, aby nebylo možné odvodit pozici tazatele (Jak se ti líbí ve škole?) - otázky by neměly být příliš obecné – je třeba, aby si respondent vždy dokázal představit konkrétní situaci - POZOR NA OBECNÉ A MANIPULATIVNĚ FORMULOVANÉ OTÁZKY (např. Hraje naše škola pozitivní roli v regionu?) - alternativy odpovědí by měly být formulovány tak, aby žádná zjevně neodpuzovala ani se nenabízela

POZOROVÁNÍ - mělo by se jednat o strukturovanou a formalizovanou činnost - přesně popsáno, co a za jakým účelem chceme pozorovat, své pozorování zaznamenat do pozorovacího archu či jiné formy záznamu POZOR! bez vyhodnocení a interpretace je i pozorování bez užitku

ROZHOVOR - s učiteli, rodiči, žáky - měl by být strukturovaný, zaznamenaný, vedený neohrožujícím způsobem, asertivní

ROZBOR DOKUMENTACE - zhodnocení vlastní práce - „oživení paměti“, posouzení v nových souvislostech - „krok napřed“ před ČŠI

AUTOEVALUACE POD LUPOU ČESKÉ ŠKOLNÍ INSPEKCE (ČŠI)

vztah autoevaluace a ČŠI je jasně popsán v legislativě OBAVY: „ v inspekční zprávě se mohou objevit negativa popsaná ve VHŠ, přitom je malá pravděpodobnost, že by je ČŠI při svém krátkém působení na škole odhalila, pokud bychom je neuvedli...“

mělo by pak VHŠ význam? Vždyť má vést ke zlepšování kvality školy. ČŠI posoudí kvalitu tohoto hodnocení (zda bylo naplánováno, jak bylo prováděno, jakou odbornou úroveň měla autoevaluační zpráva) a do jaké míry bude užitečná pro rozvoj školy. Obsah není předmětem hodnocení (ČŠI má k hodnocení školy vlastní nástroje, VHŠ je pouze jedním z podkladů)

Děkuji za pozornost. Mgr. Ondřej Langr, ZUŠ Dobroslava Lidmily Ostrava-Svinov