I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S Inovace a udržitelnost potravinářských podniků I N T E R N A T I O N A L Executive.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PROJEKT „ AGENT“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.4.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České.
Advertisements

Strategické řízení školy s využitím sebehodnocení školy dle modelu CAF RNDr. Hana Žufanová.
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín Registrační čísloCZ.1.07/1.5.00/ Označení DUMVY_32_INOVACE_E21.08 Ročník2. ročník.
Předpoklady poskytnutí dotace Společný technický sekretariát Drážďany.
Mgr. Jiří Šimon Odbor práva veřejných zakázek a koncesí Praha, Nová směrnice EU pro zadávání veřejných zakázek v kontextu společensky odpovědného.
Regionální politika Oldřich Hájek. Obsah přednášky: Další typologie nástrojů lokálního rozvoje a RP Podle charakteru a zaměření Podle charakteru a zaměření.
Program rozvoje Ústeckého kraje Obsah prezentace Představení PRÚK účel zpracování struktura PRÚK struktura priorit a opatření indikátory.
Marketing. nástroje marketingu mix 5P product – produkt product – produkt price – cena (prodej) price – cena (prodej) place – distribuce (pozice) place.
PROJEKTY ZAMĚŘENÉ NA VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Dříve realizované projekty PALMIF – 3 projekty (Fond aktivních opatření trhu práce) PALMIF – 3 projekty (Fond.
Trh, tržní vztahy Trh Představuje určitý prostor, kde se setkávají kupující a prodávající. Na trhu se uskutečňuje akt koupě a prodeje – dochází ke směně.
Operační program Průmysl a podnikání Programové dokumenty OP – Průmysl a podnikání Národní rozvojový plán ostatní operační programy Socioekonomická.
Integrovaná prevence v resortu MZe. IPPC – integrovaná prevence a omezování znečištění  IPPC = integrovaná povolení (IP) a integrovaný registr znečištění.
Strategické dokumenty, řízení, plánování a směřování Jihočeského kraje Ing. Luboš Průcha vedoucí oddělení regionálního rozvoje KÚ JčK.
Procesy ve veřejné správě Ivo Vašíček Proces veřejné správy Získávání zdrojů dané, poplatky, pokuty Vnitřní a vnější bezpečnost Správa zdrojů Údržba.
SEMINÁŘ K PROBLEMATICE EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU Porovnání obsahu a zaměření OP RLZ a JPD Cíl 3 * Městská knihovna, Praha.
INTERREG V-A AT-CZ Listopad 2015 Informace pro Pracovní skupinu/regionální kolegium pro cestovní ruch při RSK JMK.
Výzkum efektivnosti fungování veřejné správy Interní grant VŠP Jihlava Měrtlová - Nečadová - Kovář.
Trh, ekonomika. ekonomická činnost výroba spotřeba obchod, směna.
Digitální učební materiál Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_ INOVACE_17-19 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova.
Diplomové práce pro CE WOOD a) Bilance toku materiálu pilařského provozu b) Závislost kvality vstupní suroviny na kvalitu výstupních produktů pilařského.
Jak přistupovat k inovačním možnostem s dotacemi Richard Lev Ředitel odboru Projektového poradenství Mob:
Podnik ro Název projektu: Nové ICT rozvíjí matematické a odborné kompetence Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název školy: Střední odborná.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Lubomíra Moravcová Název materiálu:
ZÁKLADNÍ HLEDISKA A CÍLE PŘI ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY.
Držitel certifikátu kvality ISO 9001 a ISO 14001
2 Marketingové koncepce
Obchod, trh Základy hospodaření.
SROVNÁNÍ PROGRAMOVÝCH OBDOBÍ A
Inovace jako nedílná součást programů financovaných z ESIF
Služby I. Z á k l a d n í š k o l a Z r u č n a d S á z a v o u
TNH 2 – 1. seminář Finanční trh a peníze
Josef Středula, předseda ČMKOS
Zavádění nového produktu na trh
Aktuální témata v oblasti Evropských strukturálních a investičních fondů JUDr. Olga Letáčková, náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů.
Inovace a regionální rozvoj
Zpětná vazba od zákazníků ve vybrané společnosti
Společenská odpovědnost ve školství
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Analýza řízení privátní značky v maloobchodní jednotce
Inovační potenciál České republiky
P2 MARKETINGOVÉ PROSTŘEDÍ
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
Jankůjová Natálie Vedoucí: Ing. Roman Švec, Ph.D.
Makroekonomie E 7 - otázky.
Směrnice OECD pro nadnárodní podniky – význam a role
Management Přednáška 7, 8: Plánování.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
© 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín
Digitální učební materiál
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín
AKTUALIZACE REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE ZLÍNSKÉHO KRAJE
Finanční trh a peníze TNH 2 (S-5)
Autor: Mgr. Yvetta Kałužová
Autor: ING. JANA KOVAŘÍKOVÁ
Chytrá řešení od společnosti E.ON
Základy sociální politiky - vymezení - přístup - nástroje - cíle
Podpora zaměstnanosti na místní úrovni: odpovědné zadávání
-v tržním hospodářství zaujímá klíčovou pozici
INFORMACE TAJEMNÍKA PROFESNÍCH UNIÍ
Koncepce rozvoje činnosti AV ČR
Plzeňský Prazdroj a CSR
Střední škola obchodně technická s. r. o.
ASOCIACE INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ ČR, z.s.
Praktické přínosy WEP pro české podniky
Martin VLASTNÍK, vedoucí oddělení politiky nerostných surovin
Inovační strategie ČR a nástroje podpory MPO
Jaké jsou obzory digitální Evropy?
„Postup města Chrudim k udržitelnému rozvoji pomocí MA 21“
Transkript prezentace:

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S Inovace a udržitelnost potravinářských podniků I N T E R N A T I O N A L Executive Training Programme Česká Republika 2009 G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S OBSAH Situace a perspektivy rakouského potravinářského sektoru Klíčové faktory úspěšnosti potravinářského průmyslu Udržitelná výroba a zpracování potravin Regionální a tradiční potravinářské koncepce Inovace potravinářských podniků za pomoci poskytovatelů služeb výzkumu a vývoje

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S Zdroj: Statistik Austria, FIAA, (2008) PŘEHLED RAKOUSKÉHO POTRAVINÁŘSKÉHO SEKTORU V ROCE /2007 v % Hodnota produkce (v mil. EUR) ,8 Počet podniků220-3,9 Zaměstnanci ,8 %

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S OBRAT MALOOBCHODNÍHO OBCHODU S POTRAVINAMI V % (CELKEM 15,4 miliard EUR) * Odhad. Zdroj: ACNielsen, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S RAKOUSKÝ ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY, POTRAVINAMI A NÁPOJI V ROCE 2007 (CELNÍ KAPITOLY 1 – 24) v miliardách EUR Zdroj: Statistik Austria, FIAA, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY, POTRAVINAMI A NÁPOJI MEZI RAKOUSKEM A ČESKOU REPUBLIKOU (CELNÍ KAPITOLY 1 – 24) v miliardách EUR Dovoz z České republiky do Rakouska v tis. EUR Vývoz z Rakouska do České republiky v tis. EUR Vývoj v % Vývoj v % 140,787164,185+16,6176,612201,948+14,3 Zdroj: Statistik Austria, FIAA, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S RAKOUSKÝ POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL: FAKTORY ÚSPĚCHU Preference a životní styl spotřebitelů i jejich stravovací a nákupní zvyklosti neustále mění. Výrobci reagují inovovanými výrobky, novými výrobními metodami a „inteligentními“ obaly. Stále vyšší poptávka spotřebitelů po hodnotných a kvalitních potravinách a tlak na ceny ze strany potravinářských obchodů představují trvalou výzvu. Producenti využili exportních příležitostí v sousedních zemích střední a východní Evropy a na vzdálenějších trzích USA a arabských zemí. Zdroj: Austrias Food Report, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S KLÍČOVÉ FAKTORY PRO RAKOUSKÝ POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL Vysoká koncentrace obchodu s potravinami vytváří na výrobce potravin velký tlak z hlediska cen a podmínek prodeje. Silná pozice diskontních firem a vzestup levných maloobchodních značek představují pro výrobce potravin další tlak. Zvyšující se náklady na logistiku, marketing a energie jsou coby parametry řízení nákladů a volby místa výroby velmi důležité. Vyšší povědomí spotřebitelů o zdravotních aspektech a požadavcích na označování vyvolávají potřebu strategického plánování budoucí výroby a marketingu. Zdroj: Austrias Food Report, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S DŮSLEDKY PRO PODNIKATELE Snižování nákladů a reorganizace Internacionalizace a rozvoj exportních trhů Inovace: nové výrobky, procesy, obaly, logistika a vytváření sítí Zdroj: Austrias Food Report, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S DDefinice: Přijetí zodpovědnosti za ekonomické, ekologické a společenské dopady konkrétních kroků a rozhodnutí. EHospodárná produkce šetrná k životnímu prostředí – podporovat hospodářský růst prostřednictvím vyššího využívání obnovitelných surovin a energetických zdrojů ve výrobě. SPřechod na čistší produkci (účinnější využívání surovin a energií, minimalizace využívání environmentálně citlivých látek a snižování množství odpadů). Výroba udržitelných potravin splňujících národní a komunitární požadavky podpory udržitelných výrobků a služeb. BBudování sítí pro hospodárné využívání odpadových surovin. UOddělení růstu dopravy od hospodářského růstu prostřednictvím podpory regionálních produktů. UDRŽITELNÁ HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST PODNIKŮ Zdroj: Rakouská národní strategie udržitelného rozvoje, Ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodohospodářství, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S 1.Původ surovin 2.Stanovené úrovně kvality 3.Výroba ve vnitrostátním / regionálním podniku / výrobním závodě (což není důkazem o původu surovin) 4.Přepravní vzdálenost ke spotřebiteli 5.Měrné emise CO 2 /t 6.Ekonomická udržitelnost (objem výroby, distribuční kanály) 7.Správné označování (v souladu s předpisy EU) Zdroj: Demmeler, Heissenhuber, Handels-Ökobilanz von regionalen und überregionalen Lebensmitteln, Hiltrup, 2003 KRITÉRIA PRO DISTRIBUCI A OZNAČOVÁNÍ POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ JAKO VÝROBKŮ „EKOLOGICKÝCH“, UDRŽITELNÝCH“ ČI „REGIONÁNÍCH“

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S EKOLOGICKÉ A REGIONÁLNÍ POTRAVINY Obrat prodeje biopotravin v Rakousku podle prodejních kanálů v % Obrat 2007 > 600 mil. EUR; roční nárůst cca 20 % Zdroj: Austrias Food Report, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S GGENUSS REGION ÖSTERREICH I - je chráněná značka rakouského Ministerstva zemědělství a společnosti Agrarmarkt Austria Marketing GmbH; T- značka upozorňuje spotřebitele a turisty na regionální produkty a speciality; S- prezentace specifických kulinářských výrobků, potravin a zvláštností každého regionu. RAKOUSKÁ INICIATIVA ZAMĚŘENÁ NA REGIONÁLNÍ POTRAVINY GENUSSREGION ÖSTERREICH Zdroj: GRM GenussRegionen Marketing GmbH, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S Suroviny pochází z daného regionu. Registrují se výrobky z první a druhé úrovně zpracování. Zpracování surovin musí probíhat v daném regionu a výrobek se musí uplatňovat v regionální gastronomii. Jsou zohledněna chráněná označení původu (PDO) a chráněná zeměpisná označení (PGI). Neregistrují se žádné alkoholické nápoje nebo registrované obchodní značky či produktové názvy potravinářských podniků. Daný region musí kontinuálně organizovat informační a marketingové akce o výrobcích z daného regionu. KRITÉRIA REGISTRACE VÝROBKU SE ZNAČKOU GENUSSREGION ÖSTERREICH Zdroj: GRM GenussRegionen Marketing GmbH, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S Vývoj špičkových regionálních produktů a služeb a tvorba atraktivní nabídky pro spotřebitele, turisty a další zákazníky v maloobchodním řetězci. Komunikování a definování profilu zastřešující značky „GENUSS REGION ÖSTERREICH“ s cílem zakotvit regionální, kulinární speciality v sektoru gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu, v oblasti maloobchodu a v povědomí spotřebitelů. Profesionalizace výrobců a distributorů pomocí vzdělávacích aktivit, kurzů a pokročilého vzdělávání školitelů a zástupců zainteresovaných stran v regionech. CÍLE GENUSSREGIONEN MARKETING GMBH Zdroj: GRM GenussRegionen Marketing GmbH, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S Tradiční potraviny zahrnují potraviny, které se konzumují v určité lokalitě či v určitém regionu již delší dobu. Zdroj: Eurofir, Evropská síť excelence pro databázi složení potravin, 2008 DEFINICE TRADIČNÍCH POTRAVIN Metody přípravy takových potravin / jídel se předávají z generace na generaci a dnes jsou již součástí folklóru dané země.

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S INOVATIVNÍ DISTRIBUCE V SEKTORU TRADIČNÍCH POTRAVIN Krabicový systém („box systém“) - přímý prodej, dodávka košíku s čerstvými potravinami až do domu, systém používaný hlavně v sektoru biopotravin. Sítě výrobců potravin, koordinátorů maloobchodu a domácností (na podporu eticky vyrobených potravin, často bioprodukty). Komunitou podporované zemědělství (spotřebitelé mají úlohu podílníků a mají tudíž vliv na rozhodování zemědělce / výrobce potravin). Prodej přes Internet (z důvodu chybějících kompetencí se zatím příliš nepoužívá). Prodej v turistických lokalitách (např. v restauracích a v obchodech se specialitami)

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S PROBLÉMY DISTRIBUCE V SEKTORU TRADIČNÍCH POTRAVIN Řízení dodavatelského řetězce Logistické problémy Přidaná hodnota Finanční aspekty Řízení marketingu Označování Existence prodejních míst Náklady na propagaci „Convenience“ obchody

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S LVA-TechNET Podniky vyrábějící potraviny a nápoje (malé a střední podniky) Poskytovatelé služeb v oblasti výzkumu a vývoje Rámcové programy EU Rakouská asociace potravinářských podniků (FIAA) Národní inovační fond (FFG) INOVACE - TechNET Zdroj: LVA, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S LVA-TechNET Řízení projektu Projekty v oblasti výzkumu a vývoje Finanční podpora (na národní úrovni a úrovni EU) Podpora při aplikaci Laboratorní výzkumná práce Zprostředkování Věda & Ekonomika Transfer technologií Zprostředkování informací SLUŽBY V OBLASTI INOVACÍ Source: LVA, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S INOVATIVNÍ SEKTORY Počet projektů / odvětví Zdroj: FFG, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S STUPEŇ INOVACÍ Zdroj: FFG, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S VÝZNAM INOVAČNÍ KULTURY V POTRAVINÁŘSKÉM SEKTORU Do určité míry vysoká odbornost v podnicích. Úzké kontakty mezi firmami a poskytovateli služeb v oblasti výzkumu a vývoje (dlouhodobé osobní vztahy). Spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje mezi firmami podporuje inovační činnost. Aktivní přístup k výzkumu a vývoji ze strany universit a vědeckých institucí (v soukromém i veřejném sektoru) je přínosem. Zdroj: GBI, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S OBLAST VÝZKUMU A VÝVOJE - SLABÉ STRÁNKY NABÍDKY PRO POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL Aplikovaného výzkumu a vývoje zaměřeného na specifické oblasti potravinářství se provádí se příliš málo. Chybí transfer technologií mezi výzkumnými ústavy a potravinářským sektorem. Chybí programy na podporu transferu technologií mezi výzkumnými ústavy a potravinářským sektorem. Ústavy se nezabývají poptávkou po konkrétním výzkumu (např. zlepšení kvality masa). Zdroj: GBI, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S PORADENSKÁ & TECHNICKÁ PODPORA Dobré služby poskytované výzkumnými ústavy, odbornými školami (např. maso, pekárny). Poradenské služby poskytované veterinárními a potravinářskými kontrolními orgány. Malé a střední podniky a dodavatelé technologií získávají většinu know-how od velkých (vůdčích) firem (nejsou to nezávislé informace!). Zdroj: GBI, 2008

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S Maloobchodní sektor požaduje inovace (design, technologie), poskytuje určitou podporu. Úzká vazba na procesy (např. „clean room technology“). Convenience obchody, doba údržnosti Spolupráce výzkumných ústavů může pro potravinářský průmysl představovat rozsáhlé odborné znalosti Zdroj: GBI, 2008 PORADENSKÁ & TECHNICKÁ PODPORA

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S Studie proveditelnosti na přípravu projektů v oblasti výzkumu a vývoje (definování projektu, dohoda o spolupráci partnerů). Zapojení marketingových manažerů do inovačního procesu s cílem odstranit překážky stojící mezi inovací a uplatnění na trhu. Integrace produkce surovin (zemědělství) Finanční pomoc v oblasti investic zaměřených na realizaci inovačních procesů. Využití programů podpory, aby se stávající technologické know- how dostalo k potravinářským podnikům. Navazovat s poskytovateli služeb výzkumu a vývoje spíše trvalé kontakty, nikoli jen příležitostné. Zdroj: GBI, 2008 DOPORUČENÍ V OBLASTI INOVACÍ

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S Inovace pro regionální potravinářské výrobky: Inovace procesů, obalů a výrobků s cílem zvýšit úroveň kvality výrobků a naplnit očekávání spotřebitele i maloobchodu. Vyšší konkurenceschopnost potravinářského průmyslu díky inovacím zaměřeným na nové výrobky, procesy a obaly. Lepší uplatnění regionálních / tradičních potravin na trhu díky inovačním procesům. Zavádění inovační kultury ve firmách. Zdroj: GBI, 2008 PŘÍLEŽITOSTI PRO POTRAVINÁŘSKÝ SEKTOR

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S Udržitelné produkce potravin, šetrné k životnímu prostředí, lze dosáhnout např. těmito přístupy: regionální potravinářské výrobky budou vyhovovat stále se zvyšujícím požadavkům spotřebitelů na zdravé a regionální potraviny; sektor maloobchodu bude věnovat větší pozornost regionálním potravinářským výrobkům; regionální výroba potravin povede k vyššímu využívání původních „domácích“ zdrojů (produkce surovin, pracovní síla) daného regionu; výroba regionálních potravinářských výrobků bude podporou pro udržitelný potravinářský sektor, šetrný k životnímu prostředí. Zdroj: GBI, 2008 PŘÍLEŽITOSTI PRO POTRAVINÁŘSKÝ SEKTOR

I N T E R N A T I O N A L G E T B U S I N E S SG E T B U S I N E S S