Mgr. Kateřina Karbulová,Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových, Ostrava – Zábřeh.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
aneb CO JSME SE O NICH DOZVĚDĚLI V 7. TŘÍDĚ
Advertisements

Věty vedlejší příslovečné úvod
Digitální učební materiál
VEDLEJŠÍ VĚTY PŘÍSLOVEČNÉ
VEDLEJŠÍ VĚTY Mgr. Michal Oblouk.
Vedlejší věty Vedlejší věta (VV) zastupuje větný člen své věty řídící
VÝZNAMOVÉ POMĚRY MEZI VEDLEJŠÍMI VĚTAMI
Autor: Mgr. Hana Novotná Název : VY_32_INOVACE_3A05Čj9_Věty vedlejší
VEDLEJŠÍ VĚTY.
Skladba – příslovečné určení
Souvětí souřadné, souvětí podřadné
Věty vedlejší.
Věty vedlejší podmětné a předmětné
Vedlejší věty - obecně Vedlejší věta (VV) zastupuje větný člen své věty řídící Na VV se ptáme stejně jako na větný člen Ptáme se na ni větou řídící Větou.
1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno,
Gymnázium, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Hodonín Druhy vedlejších vět.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (Pu)
ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY
Vedlejší věty Vedlejší věta (VV) zastupuje větný člen své věty řídící
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Autor:Mgr. Petra Pláničková Název: VY_32_INOVACE_377_STAVBA VĚTY Téma: VĚTA JEDNODUCHÁ,
DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT Český jazyk - 7. ročník.
Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce
Vedlejší věty - obecně Vedlejší věta (VV) zastupuje větný člen své věty řídící Na VV se ptáme stejně jako na větný člen Ptáme se na ni větou řídící Větou.
VEDLEJŠÍ VĚTY Mgr. Michal Oblouk.
Vypracovala: Mgr. Věra Sýkorová Použitá literatura: E. Hošnová a kol.: ČESKÝ JAZYK pro základní školy, SPN, Praha, V. Hartmannová: JAZYKOVÉ ROZBORY.
Mgr. Michal Oblouk INTERPUNKCE V SOUVĚTÍ.
DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT 7.ROČNÍK.
Syntax - druhy vedlejších vět
DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT 7.ROČNÍK.
Vedlejší věta předmětná Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Věta vedlejší příslovečná podmínková
Spojky.
Spojky.
PŘÍSLOVCE (adverbium) je neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a vlastností. V češtině se mezi slovními druhy řadí na šesté místo.
VEDLEJŠÍ VĚTA PODMĚTNÁ, PŘÍSUDKOVÁ A PŘEDMĚTNÁ
Druhy vedlejších vět Český jazyk 7. ročník ZŠ Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt.
VY_32_INOVACE_03-37 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Skladba Téma:
VEDLEJŠÍ VĚTY PŘÍSLOVEČNÉ
DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT 7.ROČNÍK.
rozbor věty rozbor souvětí spojovací výrazy
Rozvíjející větné členy - opakování -
Skladba souvětí.
CJL - mluvnice Souvětí Mgr. Zina Omelková
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_364_Věta příslovečná AUTOR: Mgr. Markéta Lyková ROČNÍK, DATUM:
V Ě T N É Č L E N Y Základní – podmět,přísudek
(7. ročník). Vypracovala: Mgr. Věra Sýkorová Použitá literatura: E. Hošnová a kol.: ČESKÝ JAZYK pro základní školy, SPN, Praha, V. Hartmannová:
DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT 7.ROČNÍK.
PŘEDMĚT PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ
Druhy vedlejších vět 2 Český jazyk 7. ročník ZŠ Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt.
Interpunkce v souvětí podřadném
Druhy vedlejších vět Podmětné Přísudkové Předmětné Přívlastkové
Souvětí podřadné. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: 1.07/14.00/
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Dana Zajíčková Název prezentace (DUMu)Souvětí podřadné Tematická oblast:Česky jazyk a literatura pro 3. ročník oboru.
Opakujeme vedlejší věty 3 Český jazyk 2. stupeň 1 Eva Beranová, Základní škola, Čapkova 126, Klatovy VY_32_INOVACE_06_Opakujeme vedlejší věty 3.
Opakujeme vedlejší věty 2 Český jazyk 2. stupeň 1 Eva Beranová, Základní škola, Čapkova 126, Klatovy VY_32_INOVACE_04_Opakujeme vedlejší věty 2.
Druhy vedlejších vět Věta podmětná (podrobně vysvětleno v další části prezentace) Věta předmětná (podrobně vysvětleno v další části prezentace) Věta přívlastková.
Mgr. Lenka Vrzáňová Větná stavba listopadu 2011
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SLOVAN, KROMĚŘÍŽ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE
Mgr. Michal Oblouk INTERPUNKCE V SOUVĚTÍ.
Škola ZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň Autor Mgr. Marie Vališová Číslo
Poznejte vedlejší větu.
VY_32_INOVACE_ČJ.7.B Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr. Nikola Grbavčicová Název materiálu: VY_32_INOVACE_ČJ.7.B.09_URČOVÁNÍ DRUHŮ VĚT.
AUTOR: Mgr. Marta Severová
AUTOR: Kateřina Křížová
AUTOR: Mgr. Kateřina Palečková NÁZEV: VY_32_INOVACE_5C_04
Spojky.
AUTOR: Mgr. Marta Severová
Škola ZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň Autor Mgr. Marie Vališová Číslo
Souvětí podřadné. Souvětí podřadné Definice: Souvětí podřadné se skládá z jedné věty hlavní a jedné nebo více vět vedlejších.
Název školy:  ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Autor:
Transkript prezentace:

Mgr. Kateřina Karbulová,Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových, Ostrava – Zábřeh

příslovečná místní příslovečná časová příslovečná způsobová příslovečná příčinná příslovečná účelová příslovečná podmínková příslovečná přípustková  příslovečné věty vyjadřují příslovečné určení věty řídící, různé okolnosti jejího děje  rozvíjí přísudek věty řídící

vyjadřuje místní určení ptáme se otázkami : Kde, kam, kudy, odkud? spojovací výrazy: kde, kam, odkud, kudy, kamkoli,odtud v řídící větě bývají příslovce tam, tudy, všude, zde, sem, nahoře, vzhůru aj. Rozloučili jsme se tam, kde jsme se poprvé potkali. Kde jsme se rozloučili? Rozloučili jsme se na místě prvního setkání.

Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Půjdu zas, odkud jsem přišel. Trousil jsem chipsy, kudy jsem chodil. Vrátil se tam, kde mu bývalo dobře. Půjdeme tudy, kudy jsme chodívali s maminkou. Nejraději jezdím na prázdniny tam, kde jsem se narodil. Šel, kam ho nohy zavedly. Sejdeme se tam, kde se spojuje Zákrejsova ulice s Arbesovou.

Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Půjdu zas, odkud jsem přišel. Trousil jsem chipsy, kudy jsem chodil. Vrátil se tam, kde mu bývalo dobře. Půjdeme tudy, kudy jsme chodívali s maminkou. Nejraději jezdím na prázdniny tam, kde jsem se narodil. Šel, kam ho nohy zavedly. Sejdeme se tam, kde se spojuje Zákrejsova ulice s Arbesovou. VHVV

vyjadřuje časovou okolnost ptáme se otázkami: Kdy, odkdy, dokdy? spojovací výrazy: až, když, jakmile, jen, jak, sotva, sotvaže, zatímco, dříve, dříve než, posud, kdykoli, kdy, dokud … Počkám na tebe, dokud nepřijedeš. Dokdy na tebe počkám? Počkám na tvůj příchod.

Určete vedlejší větu příslovečnou časovou: Až se vrátíš, budeš koukat. Když jsem já šel tou Putimskou branou, dívaly se dvě panenky za mnou. Než se rozhodl, bylo místo obsazeno. Sotva přišel domů, začal se učit. Nechtěl jíst, dokud si nerozbalil dárek k narozeninám. Přijď, kdy chceš. Jak dopis dopsal, běžel s ním na poštu. Ještě než se vrátili, už tu byly nepříjemné zprávy. Jakmile přišel domů, hned mamince zatelefonoval.

Řešení: Až se vrátíš, budeš koukat. Když jsem já šel tou Putimskou branou, dívaly se dvě panenky za mnou. Než se rozhodl, bylo místo obsazeno. Sotva přišel domů, začal se učit. Nechtěl jíst, dokud si nerozbalil dárek k narozeninám. Přijď, kdy chceš. Jak dopis dopsal, běžel s ním na poštu. Ještě než se vrátili, už tu byly nepříjemné zprávy. Jakmile přišel domů, hned mamince zatelefonoval.

Vedlejší věta příslovečná způsobová vyjadřuje příslovečné určení způsobu ptáme se otázkami: Jak? Jakým způsobem? spojovací výrazy: jako, jak, jak-tak, čím-tím, více- než, takže, že, pokud, aby... Petr pozdravil, jak se sluší. Jak Petr pozdravil? Petr slušně pozdravil.

Určete vedlejší větu příslovečnou způsobovou: Udělej to tak, abys byl spokojený. Spí, jako by ho do vody hodil. Nikdo ho nikdy neviděl, aby se s někým nepohodl. Tvářil se, že přemýšlí. Petr si představoval Jirku, jak by si počínal na jeho místě. Stroj se uvede do pohybu tak, že se otočí pákou. Dělal svou práci, jak nejlépe dovedl. Někdy se sypal sníh tak, že nebylo vidět na cestu. Při montáži postupujeme přesně tak, jak je to v návodu.

Řešení : Udělej to tak, abys byl spokojený. Spí, jako by ho do vody hodil. Nikdo ho nikdy neviděl, aby se s někým nepohodl. Tvářil se, že přemýšlí. Petr si představoval Jirku, jak by si počínal na jeho místě. Stroj se uvede do pohybu tak, že se otočí pákou. Dělal svou práci, jak nejlépe dovedl. Někdy se sypal sníh tak, že nebylo vidět na cestu. Při montáži postupujeme přesně tak, jak je to v návodu.

Určete vedlejší větu příslovečnou způsobovou – měrovou: Rackové křičeli, až nám uši zaléhaly. Jen jezte, co hrdlo ráčí. Už mám tak ztuhlé ruce, že ani prsty necítím. Čím více jsme se vzdalovali od domova, tím větší stesk nás přepadal. Kolikrát se vsadil, tolikrát prohrál. Dám ti tolik peněz, kolik budeš potřebovat. Rozčílil se, až zčervenal. Čím déle ho znám, tím více si ho vážím. Loudal se po chodníku, jen co noha nohu mine.

Řešení: Rackové křičeli, až nám uši zaléhaly. Jen jezte, co hrdlo ráčí. Už mám tak ztuhlé ruce, že ani prsty necítím. Čím více jsme se vzdalovali od domova, tím větší stesk nás přepadal. Kolikrát se vsadil, tolikrát prohrál. Dám ti tolik peněz, kolik budeš potřebovat. Rozčílil se, až zčervenal. Čím déle ho znám, tím více si ho vážím. Loudal se po chodníku, jen co noha nohu mine.

Vedlejší věta příslovečná příčinná (důvodová) vyjadřuje příčinu ( důvod) děje ptáme se otázkami: Proč? Z jakého důvodu? spojovací výrazy: že, protože, poněvadž, jelikož v řídící větě bývá někdy odkazovací výraz proto pozor na záměnu s příslovečnou účelovou – ta má často spojku aby, kterou VV PŘÍČINNÁ VĚTŠINOU NEMÁ! VV příčinná pojmenovává příčinu nějaké události Nepřišel, protože byl nemocný. Proč nepřišel? Z jakého důvodu nepřišel? Nepřišel z důvodu nemoci.

Určete vedlejší větu příslovečnou příčinnou: Rád jsem mu vyhověl, protože si to zasloužil. Můžeš být rád, že máš tuhle práci. Musím se s ním sejít proto, že mu dlužím vysvětlení. Poněvadž jsem ztratil stravenky,nechodím tento měsíc do jídelny na obědy. Můžeme být rádi, že to dobře dopadlo. Neodjel jsem na výlet, protože jsem zaspal.

Rád jsem mu vyhověl, protože si to zasloužil. Můžeš být rád, že máš tuhle práci. Musím se s ním sejít proto, že mu dlužím vysvětlení. Poněvadž jsem ztratil stravenky,nechodím tento měsíc do jídelny na obědy. Můžeme být rádi, že to dobře dopadlo. Neodjel jsem na výlet, protože jsem zaspal.

Vedlejší věta příslovečná účelová vyjadřuje účel vzhledem k ději věty řídící ( tj.okolnost, kam směřuje jednání) ptáme se otázkami: Za jakým účelem? (Proč, s jakým cílem, záměrem?) spojovací výrazy: aby, jen aby, ať VV účelová pojmenovává účel nějaké události, cíl Příslovečná příčinná X Příslovečná účelová Udělal to, protože to Petr chtěl. X Udělal to, aby měl Petr radost.

Určete vedlejší větu příslovečnou účelovou: Koupila domek, aby se měla na stáří kam odstěhovat. Snažil jsem se, aby mi neuniklo ani slůvko. Musím se s ním sejít, abych mu všechno vysvětlil. Abychom trochu ušetřili, jeli jsme na dovolenou k moři až v září. Aby neoslabil svou autoritu, snaží se vypadat přísně.

Koupila domek, aby se měla na stáří kam odstěhovat. Snažil jsem se, aby mi neuniklo ani slůvko. Musím se s ním sejít, abych mu všechno vysvětlil. Abychom trochu ušetřili, jeli jsme na dovolenou k moři až v září. Aby neoslabil svou autoritu, snaží se vypadat přísně.

Vedlejší věta příslovečná podmínková vyjadřuje podmínku, za které může nastat děj věty řídící ptáme se otázkou: Za jaké podmínky? spojovací výrazy:- li, kdyby, jestliže, když Jestliže přijdete včas, vyhovím vám. Za jaké podmínky vám vyhovím? Vyhovím vám při vašem včasném příchodu.

Určete vedlejší větu příslovečnou podmínkovou: Kdyby bylo pěkné počasí, jeli bychom na výlet. Kdybych to věděl, neptal bych se ho. Představím-li si ten okamžik, nemohu usnout. Jestliže se budeme všichni snažit, zvládneme i tento nesnadný úkol. Přijde-li Petr, zůstanu doma. Zavolejte lékaře, když mu teplota neklesne. Kdyby lidé řeč kupovali, tolik by nemluvili. Budeš-li o to ze všech sil usilovat, určitě to dokážeš.

Kdyby bylo pěkné počasí, jeli bychom na výlet. Kdybych to věděl, neptal bych se ho. Představím-li si ten okamžik, nemohu usnout. Jestliže se budeme všichni snažit, zvládneme i tento nesnadný úkol. Přijde-li Petr, zůstanu doma. Zavolejte lékaře, když mu teplota neklesne. Kdyby lidé řeč kupovali, tolik by nemluvili. Budeš-li o to ze všech sil usilovat, určitě to dokážeš.

význam věty vedlejší je v rozporu s významem věty řídící ptáme se otázkami: I přes co? I v kterém případě? Navzdory čemu? spojovací výrazy: ač, ačkoli, i když, byť, i kdyby, přestože, třebaže,třebas, ať Rád hraji šachy, i když většinou prohraji. I přes co rád hraji šachy? Přišel, přestože byl nemocný. I přes co přišel?

Určete vedlejší větu příslovečnou přípustkovou: Třebaže se celý víkend učil, u zkoušky nedokázal uspět. Ačkoliv bylo teprve k deváté, nebylo na ulici ani človíčka. Ač kozel dlouhou bradu má, mudrcem není. Z první hodiny matematiky si nic nezapamatoval, přestože dával pozor. Slib splním, ať se děje cokoliv. I když je Jana mladá, dokázala uspět v soutěži. Mohu na tom jen málo změnit, i kdybych se namáhal.

Třebaže se celý víkend učil, u zkoušky nedokázal uspět. Ačkoliv bylo teprve k deváté, nebylo na ulici ani človíčka. Ač kozel dlouhou bradu má, mudrcem není. Z první hodiny matematiky si nic nezapamatoval, přestože dával pozor. Slib splním, ať se děje cokoliv. I když je Jana mladá, dokázala uspět v soutěži. Mohu na tom jen málo změnit, i kdybych se namáhal.

vedlejší věty nelze mechanicky určovat podle spojovacích výrazů, ale podle významu a podle toho, na kterém výrazu věty řídící závisejí aby = věta podmětná, předmětná, přívlastková, příslovečná účelová, příslovečná způsobová že = podmětná, přísudková, předmětná, přívlastková, příslovečná způsobová, příslovečná příčinná jak = podmětná, přísudková, předmětná, doplňková, přívlastková, příslovečná způsobová, příslovečná časová

Použité zdroje: Sochrová, Marie: Český jazyk v kostce, Fragment 1999 Vlastní přípravy