Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Křesťanská sociální etika Jabok 2010. 1.Úvod, literatura, definice, témata, metoda, biblické a historické inspirace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Křesťanská sociální etika Jabok 2010. 1.Úvod, literatura, definice, témata, metoda, biblické a historické inspirace."— Transkript prezentace:

1 Křesťanská sociální etika Jabok 2010

2 1.Úvod, literatura, definice, témata, metoda, biblické a historické inspirace

3 Co nabízíme (volební program 2006): Spravedlivý stát, který občanům slouží a ne vládne Spravedlivý stát, který občanům slouží a ne vládne Svobodný stát, který si cení všech základních lidských a občanských práv a garantuje úplnou svobodu projevu a tisku Svobodný stát, který si cení všech základních lidských a občanských práv a garantuje úplnou svobodu projevu a tisku Otevřenou společnost nerozdělenou umělými sociálními a stavovskými bariérami Otevřenou společnost nerozdělenou umělými sociálními a stavovskými bariérami Soudržnou společnost, která bude myslet na potřebné Soudržnou společnost, která bude myslet na potřebné Společnost vlastníků, kde soukromé vlastnictví zůstane nedotknutelné Společnost vlastníků, kde soukromé vlastnictví zůstane nedotknutelné Prostor pro podnikání, nízké a jednodušší daně jako vyzkoušenou cestu k prosperitě a blahobytu všech občanů Prostor pro podnikání, nízké a jednodušší daně jako vyzkoušenou cestu k prosperitě a blahobytu všech občanů Snížení nezaměstnanosti, lepší kvalitu a dostupnost zdravotní péče, vyšší úroveň školství Snížení nezaměstnanosti, lepší kvalitu a dostupnost zdravotní péče, vyšší úroveň školství Vládu práva, vymahatelný a průhledný právní systém, větší bezpečnost a lepší práci policie Vládu práva, vymahatelný a průhledný právní systém, větší bezpečnost a lepší práci policie Společnost, kde se korupce stane nepřijatelným a neobhajitelným způsobem jednání Společnost, kde se korupce stane nepřijatelným a neobhajitelným způsobem jednání Efektivní státní správu, rychlé soudy a vstřícnost vůči občanům na všech úřadech Efektivní státní správu, rychlé soudy a vstřícnost vůči občanům na všech úřadech Přátelský stát, který ukončí svou rozpínavost a zásadně omezí svou byrokracii Přátelský stát, který ukončí svou rozpínavost a zásadně omezí svou byrokracii Většinový volební systém, který jako jediný může garantovat dlouhodobou politickou stabilitu v zemi Většinový volební systém, který jako jediný může garantovat dlouhodobou politickou stabilitu v zemi 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

4 Volby Forma účasti občanů na politickém rozhodování Forma účasti občanů na politickém rozhodování Pro odpovědné rozhodnutí je třeba: Pro odpovědné rozhodnutí je třeba: Znát volební program Znát volební program Znát nástroje, jimiž je možné program splnit Znát nástroje, jimiž je možné program splnit Znát osobnosti, které mohou být zárukou důvěry či nedůvěry Znát osobnosti, které mohou být zárukou důvěry či nedůvěry K posouzení je třeba vycházet z etických kritérií K posouzení je třeba vycházet z etických kritérií Cíl sociální etiky: navrhnout etická kritéria pro politická rozhodování Cíl sociální etiky: navrhnout etická kritéria pro politická rozhodování Volby 2010: Volby 2010: Jaro: volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jaro: volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Podzim: volby do krajských a místních zastupitelstev (komunální volby) Podzim: volby do krajských a místních zastupitelstev (komunální volby) Podzim: volby třetiny senátorů (Senátu Parlamentu ČR) Podzim: volby třetiny senátorů (Senátu Parlamentu ČR) 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

5 Další instituce Instituce, s nimiž vcházíme do kontaktu: Instituce, s nimiž vcházíme do kontaktu: Stát a jeho organizační složky Stát a jeho organizační složky Firmy (podnikatelské subjekty), jejíchž cílem je zisk Firmy (podnikatelské subjekty), jejíchž cílem je zisk Neziskové organizace Neziskové organizace Politické strany Politické strany Církve Církve Postavení v/vůči organizaci: Postavení v/vůči organizaci: Ten, kdo přímo rozhoduje (majitel, manažer, volený zástupce) Ten, kdo přímo rozhoduje (majitel, manažer, volený zástupce) Podřízený – na rozhodování se podílí nepřímo (člen, zaměstnanec) Podřízený – na rozhodování se podílí nepřímo (člen, zaměstnanec) Zákazník, klient, pacient Zákazník, klient, pacient Cíl sociální etiky: navrhnout etická kritéria pro rozhodování v rámci organizace. Cíl sociální etiky: navrhnout etická kritéria pro rozhodování v rámci organizace. 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

6 Sociálně-etická dilemata Je lepší pro snížení státního dluhu zvýšit daně nebo snížit sociální dávky? Je lepší pro snížení státního dluhu zvýšit daně nebo snížit sociální dávky? Má podnikatel poskytovat sociální výhody svým zaměstnancům? Má podnikatel poskytovat sociální výhody svým zaměstnancům? Mám právo žádat vyšší mzdu v neziskové organizaci, jejíž hospodaření je závislé na darech občanů? Mám právo žádat vyšší mzdu v neziskové organizaci, jejíž hospodaření je závislé na darech občanů? Má se poslanec řídit svým svědomím nebo požadavky svých voličů? Má se poslanec řídit svým svědomím nebo požadavky svých voličů? Je správné umožnit homosexuálním párům adoptovat děti? Je správné umožnit homosexuálním párům adoptovat děti? Má se bývalý církevní majetek vrátit církvím nebo rozdat obcím? Má se bývalý církevní majetek vrátit církvím nebo rozdat obcím? Jak má ředitel zorganizovat školu, aby učitelé co nejlépe pracovali a studenti se učili s nadšením a úspěšně? Jak má ředitel zorganizovat školu, aby učitelé co nejlépe pracovali a studenti se učili s nadšením a úspěšně? 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek

7 1 7 Předmět křesťanská sociální etika Je součástí teologické etiky, která se souběžně učí na Jaboku i ETF (Milfait). Je součástí teologické etiky, která se souběžně učí na Jaboku i ETF (Milfait). Stanovuje etické principy, zásady a normy, které se týkají nikoli chování jedince (= individuální etika), ale správného fungování sociálních struktur – institucí (rodina, ekonomika, politika, zákony, kultura, sociální služby atd.). V tom je rozdíl oproti etice v sociální práci (Fischer), i teologické etice pro praxi (Milfait), které se týkají především rozhodování jednotlivého sociálního pracovníka. Stanovuje etické principy, zásady a normy, které se týkají nikoli chování jedince (= individuální etika), ale správného fungování sociálních struktur – institucí (rodina, ekonomika, politika, zákony, kultura, sociální služby atd.). V tom je rozdíl oproti etice v sociální práci (Fischer), i teologické etice pro praxi (Milfait), které se týkají především rozhodování jednotlivého sociálního pracovníka. Jako každá teologie vychází z Bible a z tradice církve. Jako každá teologie vychází z Bible a z tradice církve. Těsně souvisí s filozofií, politologií, sociologií, ekonomikou. Těsně souvisí s filozofií, politologií, sociologií, ekonomikou. Navazuje rovněž na praktickou teologii, protože ukazuje, jak se církev angažuje v sociální, politické a ekonomické oblasti. Navazuje rovněž na praktickou teologii, protože ukazuje, jak se církev angažuje v sociální, politické a ekonomické oblasti. Na Jaboku je samostatným předmětem, neboť vytváří východisko pro etické jednání v sociální politice a částečně i v sociální práci – nabízí křesťanská kritéria k utváření politických a hospodářských systémů a institucí a k chování člověka v jejich rámci. Zároveň pomáhá k pochopení složitých strukturálních vazeb v současném globalizovaném světě. Na Jaboku je samostatným předmětem, neboť vytváří východisko pro etické jednání v sociální politice a částečně i v sociální práci – nabízí křesťanská kritéria k utváření politických a hospodářských systémů a institucí a k chování člověka v jejich rámci. Zároveň pomáhá k pochopení složitých strukturálních vazeb v současném globalizovaném světě.

8 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Sociální nauka katolické církve Katolická církev se v posledních 120 letech tímto tématem intenzivně zabývala a vytvořila ucelený systém názorů na sociální témata, který považuje za závazný pro své členy a za závažný návrh pro všechny lidi dobré vůle (sociální nauka církve – SNC). Vyjádřila ho v dokumentech magisteria a nejnověji v Kompendiu sociální nauky církve (2004, česky 2007). Katolická církev se v posledních 120 letech tímto tématem intenzivně zabývala a vytvořila ucelený systém názorů na sociální témata, který považuje za závazný pro své členy a za závažný návrh pro všechny lidi dobré vůle (sociální nauka církve – SNC). Vyjádřila ho v dokumentech magisteria a nejnověji v Kompendiu sociální nauky církve (2004, česky 2007). Katolická církev považuje SNC za součást evangelizace, za jeden z pilířů nové evangelizace, která je závazná pro celou církev a pro každého jejího člena (JPII. – SRS). Je to druhá část jejího diakonického rozměru (vedle přímé sociální služby – charity), který je konstitutivním prvkem církve (vedle martyrie, liturgie a koinonie). Katolická církev považuje SNC za součást evangelizace, za jeden z pilířů nové evangelizace, která je závazná pro celou církev a pro každého jejího člena (JPII. – SRS). Je to druhá část jejího diakonického rozměru (vedle přímé sociální služby – charity), který je konstitutivním prvkem církve (vedle martyrie, liturgie a koinonie). Ostatní církve nemají takto systematické vyjádření, procházejí vlastním vývojem, ale v poslední době se stále více podílejí na sociálním myšlení katolické církve; některé dokumenty vydávají společné ekumenické komise (např. u nás Pokoj a dobro). Ostatní církve nemají takto systematické vyjádření, procházejí vlastním vývojem, ale v poslední době se stále více podílejí na sociálním myšlení katolické církve; některé dokumenty vydávají společné ekumenické komise (např. u nás Pokoj a dobro). Vzhledem k ekumenickému charakteru Jaboku se budeme zabývat pohledy různých církví, většinou však budeme vycházet ze SNC. Vzhledem k ekumenickému charakteru Jaboku se budeme zabývat pohledy různých církví, většinou však budeme vycházet ze SNC.

9 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Základní literatura Církevní dokumenty: Církevní dokumenty: 2. vatikánský koncil: Gaudium et spes 2. vatikánský koncil: Gaudium et spes Kompendium sociální nauky církve Kompendium sociální nauky církve Pokoj a dobro Pokoj a dobro Sociální encykliky Sociální encykliky Sociální pastýřské listy Sociální pastýřské listy Další publikace: Další publikace: Anzenbacher, Arno: Křesťanská sociální etika, úvod a principy Anzenbacher, Arno: Křesťanská sociální etika, úvod a principy Katolická sociální nauka a současná věda Katolická sociální nauka a současná věda Martinek, Cyril: Cesta k solidaritě Martinek, Cyril: Cesta k solidaritě Molitor, Bruno: Etika hospodářství Molitor, Bruno: Etika hospodářství Novak, Michael: Katolické sociální myšlení a liberální instituce Novak, Michael: Katolické sociální myšlení a liberální instituce Ockenfels, Wolfgang: Katolická sociální nauka Ockenfels, Wolfgang: Katolická sociální nauka

10 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Témata přednášek 1.Úvod, literatura, definice individuální a sociální etiky, témata, metoda, bible a dějiny 1.Úvod, literatura, definice individuální a sociální etiky, témata, metoda, bible a dějiny 2.Vývoj katolického sociálního myšlení 2.Vývoj katolického sociálního myšlení 3.Protestantská sociální etika a alternativní teologické směry v katolické církvi 3.Protestantská sociální etika a alternativní teologické směry v katolické církvi 4.List Pokoj a dobro 4.List Pokoj a dobro 5.Principy KSE: přehled, lidská důstojnost 5.Principy KSE: přehled, lidská důstojnost 6.Principy KSE: společné dobro, solidarita, subsidiarita, všeobecné určení statků; přehled oblastí KSE 6.Principy KSE: společné dobro, solidarita, subsidiarita, všeobecné určení statků; přehled oblastí KSE 7.Politika: stát a právo (Luděk Rychetník) 7.Politika: stát a právo (Luděk Rychetník) 8.Hospodářství, lidská práce (Lubomír Mlčoch) 8.Hospodářství, lidská práce (Lubomír Mlčoch) 9.Kultura: výchova, vzdělání, umění, média (Josef Beránek) 9.Kultura: výchova, vzdělání, umění, média (Josef Beránek) 10.Rodina 10.Rodina 11.Ekologie (Nečas), mír 11.Ekologie (Nečas), mír 12.Globální sociální spravedlnost 12.Globální sociální spravedlnost

11 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Organizace výuky Rozvrh: úterý – Rozvrh: úterý – Každý týden kromě 31.3., 7. a Poslední hodina Celkem 12 hodin. Každý týden kromě 31.3., 7. a Poslední hodina Celkem 12 hodin. Pomůcky: prezentace ppt na ISu, dokumenty a literatura, informace z internetu Pomůcky: prezentace ppt na ISu, dokumenty a literatura, informace z internetu Požadavky ke klasifikovanému zápočtu: Požadavky ke klasifikovanému zápočtu: test základních znalostí, test základních znalostí, ústní zkouška: prokázat hlubší znalost vybraného tématu ze speciální části ústní zkouška: prokázat hlubší znalost vybraného tématu ze speciální části

12 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Etika Vědecká (filozofická nebo teologická) disciplína, jejímž předmětem jsou správná pravidla (normy) lidského jednání (praxe). Vědecká (filozofická nebo teologická) disciplína, jejímž předmětem jsou správná pravidla (normy) lidského jednání (praxe). Problémové okruhy etiky: Problémové okruhy etiky: Analytická etika (metaetika) – analýza jazyka morálky Analytická etika (metaetika) – analýza jazyka morálky Fundamentální etika – základní problémy etiky (svědomí, svoboda vůle, pojem moralita, stanovení základního morálního principu, argumentace při zdůvodňování norem apod.) Fundamentální etika – základní problémy etiky (svědomí, svoboda vůle, pojem moralita, stanovení základního morálního principu, argumentace při zdůvodňování norem apod.) Normativní (aplikovaná) etika – aplikace etiky na určité okruhy jednání: Normativní (aplikovaná) etika – aplikace etiky na určité okruhy jednání: Individuální etika Individuální etika Sociální etika Sociální etika Kvalitní analýza problémů aplikované etiky předpokládá: Kvalitní analýza problémů aplikované etiky předpokládá: objasnění metaetických a fundamentálně etických otázek objasnění metaetických a fundamentálně etických otázek odbornou kompetenci v daném oboru jednání (oblasti interakcí: např. politika, ekonomie, právo) odbornou kompetenci v daném oboru jednání (oblasti interakcí: např. politika, ekonomie, právo)

13 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Sociální skutečnost Sociální skutečností se rozumí společenská povaha člověka jako relativně samostatná předmětná oblast. Sociální skutečností se rozumí společenská povaha člověka jako relativně samostatná předmětná oblast. Vzájemné působení jednotlivců konstituuje oblast sociální skutečnosti potud, pokud má institucionální charakter. Vzájemné působení jednotlivců konstituuje oblast sociální skutečnosti potud, pokud má institucionální charakter. Sociální zpevnění vzájemného působení lidí a lidských skupin ve strukturách představuje novou kvalitu – stav těchto struktur nelze vztahovat pouze k osobní odpovědnosti jednotlivců. Sociální zpevnění vzájemného působení lidí a lidských skupin ve strukturách představuje novou kvalitu – stav těchto struktur nelze vztahovat pouze k osobní odpovědnosti jednotlivců. Hlavní oblasti sociálních skutečností: Hlavní oblasti sociálních skutečností: rodinná, rodinná, oblast vědění a dovedností, oblast vědění a dovedností, ekonomická, ekonomická, politicko-právní, politicko-právní, kulturně-náboženská. kulturně-náboženská. Sociální oblast se jeví jako složitý útvar interagujících sociálních forem, jež jsou navzájem nadřazené, podřazené nebo paralelní. Sociální oblast se jeví jako složitý útvar interagujících sociálních forem, jež jsou navzájem nadřazené, podřazené nebo paralelní.

14 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Sociální etika Sociální etika je součást etiky, která se zabývá morálním hodnocením sociální skutečnosti – na rozdíl od etiky individuální, která se týká praxe a odpovědnosti jedince. Sociální etika je součást etiky, která se zabývá morálním hodnocením sociální skutečnosti – na rozdíl od etiky individuální, která se týká praxe a odpovědnosti jedince. Základní otázka: jsou institucionální útvary v dané společnosti spravedlivé? Základní otázka: jsou institucionální útvary v dané společnosti spravedlivé? Na základě kritérií posuzuje vztahy, struktury, systémy pravidel, zákony, řády atd. z hlediska jejich spravedlnosti a podává návrhy na jejich zlepšení. Na základě kritérií posuzuje vztahy, struktury, systémy pravidel, zákony, řády atd. z hlediska jejich spravedlnosti a podává návrhy na jejich zlepšení. Aplikace etických principů na konkrétní sociální skutečnost. Aplikace etických principů na konkrétní sociální skutečnost.

15 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Sociální a individuální etika INDIVIDUÁLNÍ ETIKA SOCIÁLNÍ ETIKA Základní etická kritéria vztažená na: Osobní odpovědnost, individuálně přičitatelnou praxi, motivace, postoje Sociální danosti, instituce, struktury, regulační systémy, zákony, řády DOBRÉ – ŠPATNÉ Kategorie posouzení: SPRAVEDLIVÉ - NESPRAVEDLIVÉ

16 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Vzájemný vztah individuální a sociální etiky Člověk jako osobnost je nejen bytostí individuální, ale zároveň i bytostí sociální, která může společné hodnoty uskutečnit jen ve společenství. Člověk jako osobnost je nejen bytostí individuální, ale zároveň i bytostí sociální, která může společné hodnoty uskutečnit jen ve společenství. Např.: Překonání ekologických problémů, nezaměstnanosti a problému třetího světa není v moci jedince. Spíše jsou pokroky v těchto problémech možné jen skrze komplexní kooperaci mezi více odpovědnými osobami rozdílných oblastí a systémů. Nakolik se jednotlivé osoby v tomto diskursním a kooperačním procesu morálně angažují, je téma individuální etiky. Jakým způsobem a k jakým cílům je třeba měnit dané instituce a sociální struktury je téma sociální etiky. Např.: Překonání ekologických problémů, nezaměstnanosti a problému třetího světa není v moci jedince. Spíše jsou pokroky v těchto problémech možné jen skrze komplexní kooperaci mezi více odpovědnými osobami rozdílných oblastí a systémů. Nakolik se jednotlivé osoby v tomto diskursním a kooperačním procesu morálně angažují, je téma individuální etiky. Jakým způsobem a k jakým cílům je třeba měnit dané instituce a sociální struktury je téma sociální etiky. Dvě nedorozumění: Dvě nedorozumění: Redukce sociální etiky na individuální etiku: sociální problémy se vyřeší samy od sebe, když jednotlivci budou jednat eticky dobře a správně - sociální problémy jsou vyvolávány jen osobními mezilidskými konflikty. Optimalizace sociálních poměrů nastane automaticky optimalizací osobní praxe (ekologie, válka, nezaměstnanost, třetí svět…). Redukce sociální etiky na individuální etiku: sociální problémy se vyřeší samy od sebe, když jednotlivci budou jednat eticky dobře a správně - sociální problémy jsou vyvolávány jen osobními mezilidskými konflikty. Optimalizace sociálních poměrů nastane automaticky optimalizací osobní praxe (ekologie, válka, nezaměstnanost, třetí svět…). Redukce individuální etiky na sociální etiku: osobní jednání je viděno jenom jako nutný následek daných sociálních poměrů, struktur, regulačních systémů. Redukce individuální etiky na sociální etiku: osobní jednání je viděno jenom jako nutný následek daných sociálních poměrů, struktur, regulačních systémů.

17 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Sociální etika základní a speciální Základní sociální etika vychází z biblických a teologických kritérií a stanovuje hodnoty, principy a normy, které je třeba dodržet, aby dané sociální skutečnosti byly spravedlivé (témata 5, 6). Základní sociální etika vychází z biblických a teologických kritérií a stanovuje hodnoty, principy a normy, které je třeba dodržet, aby dané sociální skutečnosti byly spravedlivé (témata 5, 6). Speciální sociální etika se zabývá konkrétními sociálními skutečnostmi (stát, hospodářství, kultura, rodina, mezinárodní vztahy, ekologie, globální spravedlnost apod.), aplikuje na ně stanovené hodnoty, principy a normy a navrhuje, co lze udělat pro to, aby byly spravedlivější (témata 7-12). Speciální sociální etika se zabývá konkrétními sociálními skutečnostmi (stát, hospodářství, kultura, rodina, mezinárodní vztahy, ekologie, globální spravedlnost apod.), aplikuje na ně stanovené hodnoty, principy a normy a navrhuje, co lze udělat pro to, aby byly spravedlivější (témata 7-12).

18 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Biblické motivy Biblické poselství nenabízí žádné modely, žádná konkrétní, přímo přesaditelná hodnotící kritéria a pokyny k utváření vzhledem k sociální oblasti. Biblické poselství nenabízí žádné modely, žádná konkrétní, přímo přesaditelná hodnotící kritéria a pokyny k utváření vzhledem k sociální oblasti. Přináší však směrodatné jistoty o podstatě a určení člověka a o lidské společnosti a konfrontuje nás s požadavkem, že tyto jistoty musí být základem kritérii, podle kterých mají být eticky posuzovány sociální instituce. Přináší však směrodatné jistoty o podstatě a určení člověka a o lidské společnosti a konfrontuje nás s požadavkem, že tyto jistoty musí být základem kritérii, podle kterých mají být eticky posuzovány sociální instituce. Tyto jistoty lze ilustrovat na biblických motivech: Tyto jistoty lze ilustrovat na biblických motivech: Motiv stvoření (Gn 1-2): svět je stvořen Bohem a je velmi dobrý; člověk je obrazem Božím, z čehož plyne jeho jedinečná důstojnost; člověk byl stvořen jako muž a žena – má společenskou povahu, není dobré, aby byl sám; člověk je Božím partnerem a je Bohu odpovědný; může svobodně volit mezi dobrem a zlem. Motiv stvoření (Gn 1-2): svět je stvořen Bohem a je velmi dobrý; člověk je obrazem Božím, z čehož plyne jeho jedinečná důstojnost; člověk byl stvořen jako muž a žena – má společenskou povahu, není dobré, aby byl sám; člověk je Božím partnerem a je Bohu odpovědný; může svobodně volit mezi dobrem a zlem. Motiv exodu a smlouvy (Ex): Bůh vysvobozuje svůj lid ze zajetí a uzavírá s ním smlouvu; její důležitou součástí jsou povinnosti k druhým lidem a uspořádání sociální oblasti (sociální legislativa, projekt milostivého léta); Božím partnerem je lid. Motiv exodu a smlouvy (Ex): Bůh vysvobozuje svůj lid ze zajetí a uzavírá s ním smlouvu; její důležitou součástí jsou povinnosti k druhým lidem a uspořádání sociální oblasti (sociální legislativa, projekt milostivého léta); Božím partnerem je lid. Sociální étos proroků: vyzývají lidi, aby jednali ve smyslu přicházejícího Božího království, jež bude královstvím míru, nenásilí, spravedlnosti a milosrdenství. Sociální étos proroků: vyzývají lidi, aby jednali ve smyslu přicházejícího Božího království, jež bude královstvím míru, nenásilí, spravedlnosti a milosrdenství. Eschatologická etika Ježíšova: radikalizace základního proudu proroků – dvojí přikázání lásky (k Bohu a k bližnímu). Eschatologická etika Ježíšova: radikalizace základního proudu proroků – dvojí přikázání lásky (k Bohu a k bližnímu). Pavlova teologie: svoboda a důstojnost člověka – relativizace sociálních přehrad („Židé a Řekové, otroci a svobodní, muži a ženy“), jež trvají institucionálně mezi lidmi. Pavlova teologie: svoboda a důstojnost člověka – relativizace sociálních přehrad („Židé a Řekové, otroci a svobodní, muži a ženy“), jež trvají institucionálně mezi lidmi. Prvokřesťanské obce: pokus o realizaci utopické sociální rovnosti (dělení se o majetek, ustanovení jáhnů) – zůstává však uvnitř obcí, není zde patrná snaha o změnu nespravedlivých struktur (např. otroctví). Prvokřesťanské obce: pokus o realizaci utopické sociální rovnosti (dělení se o majetek, ustanovení jáhnů) – zůstává však uvnitř obcí, není zde patrná snaha o změnu nespravedlivých struktur (např. otroctví).

19 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Biblické inspirace Sociální opce (lat. optare – volit, dávat přednost) obsažené v biblických motivech: Sociální opce (lat. optare – volit, dávat přednost) obsažené v biblických motivech: opce pro univerzální uznání důstojnosti člověka, opce pro univerzální uznání důstojnosti člověka, pro svobodu a osvobození, pro svobodu a osvobození, pro chudé, pro chudé, pro pokoj, pro pokoj, pro stále větší spravedlnost pro stále větší spravedlnost pro ochranu stvoření. pro ochranu stvoření. Oproti jiným kulturám obsahuje Bible: Oproti jiným kulturám obsahuje Bible: „Desakralizaci přírody“ (svět není bohem ani prostorem plným bohů, nýbrž je Božím stvořením, svěřeným člověku) „Desakralizaci přírody“ (svět není bohem ani prostorem plným bohů, nýbrž je Božím stvořením, svěřeným člověku) „Desakralizaci politiky“ (vyjití z Egypta - Izraelci motivovaní vírou odmítnou poslouchat „božského faraona“ a volí cestu ke svobodě /je třeba více poslouchat Boha než lidi/) „Desakralizaci politiky“ (vyjití z Egypta - Izraelci motivovaní vírou odmítnou poslouchat „božského faraona“ a volí cestu ke svobodě /je třeba více poslouchat Boha než lidi/) „Desakralizaci moci“ (starozákonní konflikt prorok-král, kdykoliv se chtěl panovník chovat jako Bůh, prorok jej vysvléká z této posvátné role: „jsi jenom člověk“). „Desakralizaci moci“ (starozákonní konflikt prorok-král, kdykoliv se chtěl panovník chovat jako Bůh, prorok jej vysvléká z této posvátné role: „jsi jenom člověk“). Resumé: Resumé: Biblické sociální opce jsou dost všeobecné a málo diferencované, určují přesto ze základních jistot důležité cíle, principiální orientaci a nasměrování. Biblické sociální opce jsou dost všeobecné a málo diferencované, určují přesto ze základních jistot důležité cíle, principiální orientaci a nasměrování. Pro křesťanskou angažovanost jsou nedostačující. Vyžaduje se doplnění o kompetenci ve věcných oblastech a tématických polích. Pro křesťanskou angažovanost jsou nedostačující. Vyžaduje se doplnění o kompetenci ve věcných oblastech a tématických polích.

20 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Sociální etika v dějinách křesťanství Patristika: ne systematické pojednání, ale rozvíjení biblických principů Patristika: ne systematické pojednání, ale rozvíjení biblických principů Středověk: spravedlnost jako jedna z hlavních ctností (Tomáš Akvinský) Středověk: spravedlnost jako jedna z hlavních ctností (Tomáš Akvinský) Novověk: v době vzniku velkých sociálních problémů teologie mlčí, později ji nahrazují vyjádření magisteria. Novověk: v době vzniku velkých sociálních problémů teologie mlčí, později ji nahrazují vyjádření magisteria. Současnost – interdisciplinární rámec: aby mohla být sociálně-etická dimenze biblického zjevení použita pro řešení současných sociálně-etických otázek, musí nejprve rozlišit a definovat základní pojmy (spravedlnost, svoboda, lidská práva apod.) a pak kompetentně konkretizovat základní biblické opce pro jednotlivé dílčí systémy (ekonomika, politika, právo apod.). Současnost – interdisciplinární rámec: aby mohla být sociálně-etická dimenze biblického zjevení použita pro řešení současných sociálně-etických otázek, musí nejprve rozlišit a definovat základní pojmy (spravedlnost, svoboda, lidská práva apod.) a pak kompetentně konkretizovat základní biblické opce pro jednotlivé dílčí systémy (ekonomika, politika, právo apod.).

21 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Interdisciplinární rámec TEOLOGIE Sociální dimenze zjevení FILOZOFIE Diskurs o právu, státu, ekonomice, kultuře SPECIÁLNÍ VĚDY Sociologie, politologie, ekonomie, právo Základní všeobecné opce pro chudé, mír, spravedlnost, zachování stvoření atd. Systematická diferenciace relevantních základních pojmů: spravedlnost, svoboda, lidská práva atd. Konkretizace biblických opcí s využitím filozofických pojmů v jednotlivých dílčích systémech.


Stáhnout ppt "Křesťanská sociální etika Jabok 2010. 1.Úvod, literatura, definice, témata, metoda, biblické a historické inspirace."

Podobné prezentace


Reklamy Google