Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Teorie rozdělování a její kontexty Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 4.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Teorie rozdělování a její kontexty Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 4."— Transkript prezentace:

1 Teorie rozdělování a její kontexty Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 4

2 Obsah 4.1 Úvod do teorie rozdělování 4.2 Trh výrobních faktorů a jejich oceňování 4.3 Role monopolu v oblasti rozdělování 4.4 Přebytek na trhu statků a jeho rozdělování 4.1 Úvod do teorie rozdělování 4.2 Trh výrobních faktorů a jejich oceňování 4.3 Role monopolu v oblasti rozdělování 4.4 Přebytek na trhu statků a jeho rozdělování

3 4.1 Úvod do teorie rozdělování Teorie rozdělování jako součást mikroekonomie umožňuje vysvětlit, jak vzniká příjem jednotlivých subjektů – vlastníků VF, firem apod. Teorie rozdělování jako součást mikroekonomie umožňuje vysvětlit, jak vzniká příjem jednotlivých subjektů – vlastníků VF, firem apod.

4 4.1 Úvod do teorie rozdělování Mezi nejdůležitější otázky mikroekonomie patří: Jak vzniká přebytek nad náklady (do nichž jsou zahrnuty i náklady obětované příležitosti)? Jak vzniká přebytek nad náklady (do nichž jsou zahrnuty i náklady obětované příležitosti)? Jak se tento přebytek v ekonomickém systému rozděluje? Jak se tento přebytek v ekonomickém systému rozděluje? Kdo si tento přebytek přivlastňuje? Kdo si tento přebytek přivlastňuje? Mezi nejdůležitější otázky mikroekonomie patří: Jak vzniká přebytek nad náklady (do nichž jsou zahrnuty i náklady obětované příležitosti)? Jak vzniká přebytek nad náklady (do nichž jsou zahrnuty i náklady obětované příležitosti)? Jak se tento přebytek v ekonomickém systému rozděluje? Jak se tento přebytek v ekonomickém systému rozděluje? Kdo si tento přebytek přivlastňuje? Kdo si tento přebytek přivlastňuje?

5 4.1 Úvod do teorie rozdělování Možnost dosáhnout na přebytky a podílet se na jeho přivlastnění má významnou motivační povahu pro každý aktivní subjekt ekonomiky.

6 Z teorie firmy plyne Je-li vstup do odvětví otevřený a firmy zde dosahují nenulový ekonomický zisk, začnou do tohoto odvětví vstupovat další firmy pročež se „čistý přebytek“ nad náklady „vypaří“.

7 Z teorie rovnováhy plyne Ve stavu rovnováhy, dosahují firmy nulového ekonomického zisku. Vznik nerovnováhy vede k vstupu firem do odvětví se ziskem a výstupu z odvětví, ve kterém vzniká ztráta. Ve stavu rovnováhy, dosahují firmy nulového ekonomického zisku. Vznik nerovnováhy vede k vstupu firem do odvětví se ziskem a výstupu z odvětví, ve kterém vzniká ztráta.

8 Čistý přebytek výrobce je roven rozdílu mezi cenou, za kterou výrobce daný statek prodává a nutnými ekonomickými náklady. roven rozdílu mezi cenou, za kterou výrobce daný statek prodává a nutnými ekonomickými náklady. Čistý přebytek vlastníka VF je roven rozdílu mezi cenou za použití VF a ekonomickými náklady na použití tohoto statku. roven rozdílu mezi cenou, za kterou výrobce daný statek prodává a nutnými ekonomickými náklady. roven rozdílu mezi cenou, za kterou výrobce daný statek prodává a nutnými ekonomickými náklady. Čistý přebytek vlastníka VF je roven rozdílu mezi cenou za použití VF a ekonomickými náklady na použití tohoto statku.

9 Výrobní faktory jsou vstupy do ekonomiky Tradičně jsou za VF považovány práce, půda, kapitál. Přesněji rozlišuje mezi: – Prvotními VF, které jsou dané přírodou, a kterými jsou půda a pracovní síla. – Druhotnými VF, kterými je fyzický kapitál a lidský kapitál, kterým disponují jednotliví členové společnosti. Tradičně jsou za VF považovány práce, půda, kapitál. Přesněji rozlišuje mezi: – Prvotními VF, které jsou dané přírodou, a kterými jsou půda a pracovní síla. – Druhotnými VF, kterými je fyzický kapitál a lidský kapitál, kterým disponují jednotliví členové společnosti.

10 Otázka zdroje čistých přebytků Ekonomie zkoumá zda ve statickém systému může vzniknout čistý přebytek vlastníkovi práce či kapitálu (který jej půjčuje na úrok) nebo zda je čistý přebytek vždy projevem buď dynamiky systému, nebo monopolních privilegií. Právě na tuto otázku hledá odpovědět teorie rozdělování! Právě na tuto otázku hledá odpovědět teorie rozdělování! Ekonomie zkoumá zda ve statickém systému může vzniknout čistý přebytek vlastníkovi práce či kapitálu (který jej půjčuje na úrok) nebo zda je čistý přebytek vždy projevem buď dynamiky systému, nebo monopolních privilegií. Právě na tuto otázku hledá odpovědět teorie rozdělování! Právě na tuto otázku hledá odpovědět teorie rozdělování!

11 Úvod do teorie rozdělování Karl Marx * Trevír,  Londýn, * Trevír,  Londýn, německý ekonom, filozof, sociální vědec německý ekonom, filozof, sociální vědec spoluzakladatel dialektického a historického materializmu a marxistické ekonomie. spoluzakladatel dialektického a historického materializmu a marxistické ekonomie. Karl Marx * Trevír,  Londýn, * Trevír,  Londýn, německý ekonom, filozof, sociální vědec německý ekonom, filozof, sociální vědec spoluzakladatel dialektického a historického materializmu a marxistické ekonomie. spoluzakladatel dialektického a historického materializmu a marxistické ekonomie.

12 Dialektický materializmus je teorie vědění a poznání spojená s historickým materialismem a pocházející v zásadě od Marxe, Feuerbacha a Engelse. Navazuje na Hegela a materialismus 19. st. Vychází z toho, že existuje na vědomí nezávislá, ale poznatelná skutečnost, která je svou podstatou materiální. Vědomí je průvodním jevem hmoty odrážející její pohyb. Skutečnost je v jednotném, neustálém a nutném vývoji. Vychází z toho, že existuje na vědomí nezávislá, ale poznatelná skutečnost, která je svou podstatou materiální. Vědomí je průvodním jevem hmoty odrážející její pohyb. Skutečnost je v jednotném, neustálém a nutném vývoji. je teorie vědění a poznání spojená s historickým materialismem a pocházející v zásadě od Marxe, Feuerbacha a Engelse. Navazuje na Hegela a materialismus 19. st. Vychází z toho, že existuje na vědomí nezávislá, ale poznatelná skutečnost, která je svou podstatou materiální. Vědomí je průvodním jevem hmoty odrážející její pohyb. Skutečnost je v jednotném, neustálém a nutném vývoji. Vychází z toho, že existuje na vědomí nezávislá, ale poznatelná skutečnost, která je svou podstatou materiální. Vědomí je průvodním jevem hmoty odrážející její pohyb. Skutečnost je v jednotném, neustálém a nutném vývoji.

13 Historický materializmus je věda o zákonech vzniku, fungování a vývoje společnosti a státu a o formách realizace zákonitostí historického vývoje v lidské činnosti. je věda o zákonech vzniku, fungování a vývoje společnosti a státu a o formách realizace zákonitostí historického vývoje v lidské činnosti. Zkoumá vývoj společensko-ekonomických formací počínaje prvobytně pospolnou společností, otrokářským, feudálním a kapitalistickým systém, a vyúsťuje v socialismus, který ruší třídní rozdíly ve společnosti. Původně Marxem vytvořená teorie byla později rozvíjena V. I. Leninem. je věda o zákonech vzniku, fungování a vývoje společnosti a státu a o formách realizace zákonitostí historického vývoje v lidské činnosti. je věda o zákonech vzniku, fungování a vývoje společnosti a státu a o formách realizace zákonitostí historického vývoje v lidské činnosti. Zkoumá vývoj společensko-ekonomických formací počínaje prvobytně pospolnou společností, otrokářským, feudálním a kapitalistickým systém, a vyúsťuje v socialismus, který ruší třídní rozdíly ve společnosti. Původně Marxem vytvořená teorie byla později rozvíjena V. I. Leninem.

14 Marxova teorie rozdělování Kapitalisté disponují monopolem soukromého vlastnictví (kapitálu), zatímco dělníci vlastní pouze pracovní sílu. V podmínkách nezaměstnanosti, jsou dělníci nuceni (díky konkurenci) prodávat svou práci za cenu reprodukčních nákladů pracovní síly. Vzhledem k tomu, že produktivita práce je větší než dělníkovy reprodukční náklady, dělí se pracovní doba na pracovní dobu nutnou (k reprodukci pracovní síly) a nadpráci, tvořící nadhodnotu, kterou si přivlastňuje kapitalista v podobě zisku. Kapitalisté disponují monopolem soukromého vlastnictví (kapitálu), zatímco dělníci vlastní pouze pracovní sílu. V podmínkách nezaměstnanosti, jsou dělníci nuceni (díky konkurenci) prodávat svou práci za cenu reprodukčních nákladů pracovní síly. Vzhledem k tomu, že produktivita práce je větší než dělníkovy reprodukční náklady, dělí se pracovní doba na pracovní dobu nutnou (k reprodukci pracovní síly) a nadpráci, tvořící nadhodnotu, kterou si přivlastňuje kapitalista v podobě zisku.

15 Mikroekonomický komentář Přebytek nad náklady v ekonomice nepochybně vzniká a nějak se rozděluje. Není ale zřejmé, že by si jej přivlastňoval pouze kapitalista Přebytek nad náklady v ekonomice nepochybně vzniká a nějak se rozděluje. Není ale zřejmé, že by si jej přivlastňoval pouze kapitalista (vlastník kapitálu). (vlastník kapitálu). Kapitalisté si totiž mezi sebou též vzájemně konkurují, což je nutí snižovat zisky až na úroveň svých reprodukčních nákladů. V podmínkách konkurenčního prostředí by se tak jejich zisky „vypařily“. V čí prospěch? Přebytek nad náklady v ekonomice nepochybně vzniká a nějak se rozděluje. Není ale zřejmé, že by si jej přivlastňoval pouze kapitalista Přebytek nad náklady v ekonomice nepochybně vzniká a nějak se rozděluje. Není ale zřejmé, že by si jej přivlastňoval pouze kapitalista (vlastník kapitálu). (vlastník kapitálu). Kapitalisté si totiž mezi sebou též vzájemně konkurují, což je nutí snižovat zisky až na úroveň svých reprodukčních nákladů. V podmínkách konkurenčního prostředí by se tak jejich zisky „vypařily“. V čí prospěch?

16 Úvod do teorie rozdělování Joseph Schumpeter * Třešť,  Tasonic, USA,  Tasonic, USA, rakouský min.financí; rakouský min.financí; vypracoval analýzu kapitalistick. hosp. procesu vedoucího k hosp. vývoji v konjunkturních výkyvech. Business Cycles 1939, Capitalism, Socialism and Democracy Business Cycles 1939, Capitalism, Socialism and Democracy Joseph Schumpeter * Třešť,  Tasonic, USA,  Tasonic, USA, rakouský min.financí; rakouský min.financí; vypracoval analýzu kapitalistick. hosp. procesu vedoucího k hosp. vývoji v konjunkturních výkyvech. Business Cycles 1939, Capitalism, Socialism and Democracy Business Cycles 1939, Capitalism, Socialism and Democracy 1942.

17 Úvod do teorie rozdělování Podle Schumpetera není rozhodující to, že kapitalista (podnikatel) vlastní kapitál, ale že přichází s inovací. To mu poskytuje dočasné monopolní postavení. Podle Schumpetera není rozhodující to, že kapitalista (podnikatel) vlastní kapitál, ale že přichází s inovací. To mu poskytuje dočasné monopolní postavení.

18 K problematice R. Holman „Marx zásadně odmítal vidět v zisku prvek nákladů... Jak je ale možné, že konkurence mezi kapitalisty nesrazí čisté zisky na nulu? Jsou dva způsoby, jak vysvětlit zisk jako čistý přebytek v konkurenční ekonomice… 1) chápat zisk jako rentu... 2) pohlížet na ekonomiku dynamicky… kapitalisté hledají nové, neznámé a riskantní investiční příležitosti čímž vzniká prostor pro existenci podnikatelských zisků. „Marx zásadně odmítal vidět v zisku prvek nákladů... Jak je ale možné, že konkurence mezi kapitalisty nesrazí čisté zisky na nulu? Jsou dva způsoby, jak vysvětlit zisk jako čistý přebytek v konkurenční ekonomice… 1) chápat zisk jako rentu... 2) pohlížet na ekonomiku dynamicky… kapitalisté hledají nové, neznámé a riskantní investiční příležitosti čímž vzniká prostor pro existenci podnikatelských zisků.

19 Proč kapitalista dosahuje zisk? Výrobní proces spojuje VF, které si jejich vlastníci směňují na trhu, kde dochází k jejich oceňování. Z toho jak vzniká jejich cena plyne čím je určováno rozdělování i komu a jak vzniká v ekonomickém systému přebytek. Z toho jak vzniká jejich cena plyne čím je určováno rozdělování i komu a jak vzniká v ekonomickém systému přebytek. Výrobní proces spojuje VF, které si jejich vlastníci směňují na trhu, kde dochází k jejich oceňování. Z toho jak vzniká jejich cena plyne čím je určováno rozdělování i komu a jak vzniká v ekonomickém systému přebytek. Z toho jak vzniká jejich cena plyne čím je určováno rozdělování i komu a jak vzniká v ekonomickém systému přebytek.

20 Teorie rozdělování Teorie rozdělování odmítá Marxův předpoklad, že dělník vlastní pouze pracovní sílu a že kapitalisté disponují monopolem kapitálových statků. V praxi mezi sebou kapitalisté soutěží o nejproduktivnější pracovníky, kteří ale mají mzdu vyšší než jsou jejich reprodukční náklady práce. Teorie rozdělování odmítá Marxův předpoklad, že dělník vlastní pouze pracovní sílu a že kapitalisté disponují monopolem kapitálových statků. V praxi mezi sebou kapitalisté soutěží o nejproduktivnější pracovníky, kteří ale mají mzdu vyšší než jsou jejich reprodukční náklady práce.

21 Teorie rozdělování Vlastníci VF práce navíc nemusí tuto práci prodat kapitalistům. Mohou též začít podnikat. Pak budou chtít usilovat o větší příjem, než jsou jejich reprodukční náklady na práci aby se jim podnikání nevyplatilo. Vlastníci VF práce navíc nemusí tuto práci prodat kapitalistům. Mohou též začít podnikat. Pak budou chtít usilovat o větší příjem, než jsou jejich reprodukční náklady na práci aby se jim podnikání nevyplatilo.

22 Problémy spojené s vymezením nákladů spojených s využíváním VF Čistý přebytek vlastníka VF chápeme jako to co lze využít v jiné oblasti Náklady chápeme jako: - Náklady na reprodukci VF (v případě práce náklady na reprodukci schopnosti vykonávat práci). - Náklady na pořízení VF (zejména v případě kapitálových statků). - Náklady na provozování VF (na to, aby mohl být výrobní faktor využíván příslušným způsobem) Čistý přebytek vlastníka VF chápeme jako to co lze využít v jiné oblasti Náklady chápeme jako: - Náklady na reprodukci VF (v případě práce náklady na reprodukci schopnosti vykonávat práci). - Náklady na pořízení VF (zejména v případě kapitálových statků). - Náklady na provozování VF (na to, aby mohl být výrobní faktor využíván příslušným způsobem).

23 Obsah 4.2 Trh výrobních faktorů a jejich oceňování Základní schéma teorie rozdělování Reprodukční náklady Přebytek jednoho a nedostatek druhého výrobního faktoru Možnost zaměstnat jeden z výrobních faktorů alternativním způsobem Možnost volného vstupu do odvětví a volného výstupu z odvětví Předpoklad homogenity zásoby výrobního faktoru a důsledky narušení tohoto předpokladu Předpoklady vzniku čistého přebytku Počátek poptávkové křivky po výrobním faktoru Trh kapitálových statků Trh půdy 4.2 Trh výrobních faktorů a jejich oceňování Základní schéma teorie rozdělování Reprodukční náklady Přebytek jednoho a nedostatek druhého výrobního faktoru Možnost zaměstnat jeden z výrobních faktorů alternativním způsobem Možnost volného vstupu do odvětví a volného výstupu z odvětví Předpoklad homogenity zásoby výrobního faktoru a důsledky narušení tohoto předpokladu Předpoklady vzniku čistého přebytku Počátek poptávkové křivky po výrobním faktoru Trh kapitálových statků Trh půdy

24 4.2.1 Základní schéma teorie rozdělování Jaké budou důchody při současném použití dvou VF, které jsou k dispozici v určitém množství s tím, že jeden faktor použijeme celý a druhý budeme zapojovat postupně. Tuto situaci zachycuje Clarkův graf Jaké budou důchody při současném použití dvou VF, které jsou k dispozici v určitém množství s tím, že jeden faktor použijeme celý a druhý budeme zapojovat postupně. Tuto situaci zachycuje Clarkův graf

25 Clarkův graf v základním vyjádření P 0 je cena, za kterou budou poptávány všechny jednotky VF. Důchod I je důchod majitele 1.VF. Důchod II je důchod majitele 2.VF P 0 je cena, za kterou budou poptávány všechny jednotky VF. Důchod I je důchod majitele 1.VF. Důchod II je důchod majitele 2.VF Stejný výsledek dostaneme, pokud budeme považovat VF II za fixní.

26 Základní schéma teorie rozdělování Pro objasnění rozdělení celkového příjmu z dvou VF je důležitý předpoklad neměnnosti zásob VF. Tento předpoklad můžeme chápat tak, že je zcela omezen jak vstup, tak výstup z odvětví, v němž dochází ke spojení dvou VF. Tento předpoklad můžeme chápat tak, že je zcela omezen jak vstup, tak výstup z odvětví, v němž dochází ke spojení dvou VF. Tento předpoklad hraje významnou roli, ale obecně nemusí platit. Tento předpoklad hraje významnou roli, ale obecně nemusí platit. Pro objasnění rozdělení celkového příjmu z dvou VF je důležitý předpoklad neměnnosti zásob VF. Tento předpoklad můžeme chápat tak, že je zcela omezen jak vstup, tak výstup z odvětví, v němž dochází ke spojení dvou VF. Tento předpoklad můžeme chápat tak, že je zcela omezen jak vstup, tak výstup z odvětví, v němž dochází ke spojení dvou VF. Tento předpoklad hraje významnou roli, ale obecně nemusí platit. Tento předpoklad hraje významnou roli, ale obecně nemusí platit.

27 Reprodukční náklady na trhu práce D VF ( D L ) je křivka poptávky (mezního výnosu) po VF práce a Q je množství VF. Q RC je počet jednotek VF, které jsou využity aby při ceně P RC pokryly reprodukční náklady na práci. Používají se všechny jednotky VF, jejichž mezní výnos je vyšší než reprodukční náklady. Reprodukční náklady jsou náklady na reprodukci dané jednotky VF – na to, aby tato jednotka mohla být používána i v budoucnu.

28 Zásoba VF a zásoba příležitostí zaměstnat VF Vlastníci 1.VF dostávají odměnu ve výši reprodukčních nákladů, nerealizují tedy žádný čistý přebytek.

29 Marxova teorie vykořisťování 1. Kapitalisté nejsou schopni zaměstnat celou zásobu práce a existuje tudíž její nezaměstnaná část „rezervní armáda nezaměstnaných“. 2. Její existence umožňuje kapitalistům zaměstnat dělníky za cenu reprodukčních nákladů. 3. Čistý přebytek si přivlastňuje kapitalista „v podobě nadhodnoty“. 1. Kapitalisté nejsou schopni zaměstnat celou zásobu práce a existuje tudíž její nezaměstnaná část „rezervní armáda nezaměstnaných“. 2. Její existence umožňuje kapitalistům zaměstnat dělníky za cenu reprodukčních nákladů. 3. Čistý přebytek si přivlastňuje kapitalista „v podobě nadhodnoty“.

30 Marxův závěr Pokud znárodníme soukromé vlastnictví (existující ve formě kapitálu), pak si budeme moci čistý přebytek „spravedlivě“ rozdělit. Co způsobuje, že cena práce je v realitě obvykle výrazně vyšší než reprodukční náklady? Pokud znárodníme soukromé vlastnictví (existující ve formě kapitálu), pak si budeme moci čistý přebytek „spravedlivě“ rozdělit. Co způsobuje, že cena práce je v realitě obvykle výrazně vyšší než reprodukční náklady?

31 Současné okolnosti Mzda není jen výnosem z působení práce, ale i z toho, co bylo investováno v souladu s principem nákladů obětované příležitosti. O tom, že Marx o těchto skutečnostech věděl svědčí např. jeho teze „Úspora pracovní doby se rovná růstu volného času, …“ Mzda není jen výnosem z působení práce, ale i z toho, co bylo investováno v souladu s principem nákladů obětované příležitosti. O tom, že Marx o těchto skutečnostech věděl svědčí např. jeho teze „Úspora pracovní doby se rovná růstu volného času, …“

32 Zásoba VF a zásoba příležitostí zaměstnat VF v případě neexistence reprodukčních nákladů např. půda

33 4.2.3 Přebytek jednoho a nedostatek 2.VF Pokud je poptávka po VF vyšší, než je nabídka VF, mohou vlastníci VF realizovat čistý přebytek VF.

34 4.2.4 Možnost zaměstnat jeden z výrobních faktorů alternativním způsobem Většinou se, oproti dosavadním předpokladům, nabízí alternativní možnost použití každého VF. Proto je třeba rozlišit: 1. 1.Transferový výdělek, by mohl být získán při jeho nejlepším alternativním využití Ekonomickou rentu, která převyšuje příjem nad transferový výdělek. Většinou se, oproti dosavadním předpokladům, nabízí alternativní možnost použití každého VF. Proto je třeba rozlišit: 1. 1.Transferový výdělek, by mohl být získán při jeho nejlepším alternativním využití Ekonomickou rentu, která převyšuje příjem nad transferový výdělek.

35 Situace na trhu práce v USA v období kolonizace Západu Aby vlastníci půdy a kapitálových statků byli schopni někoho zaměstnat, museli nabídnout vyšší mzdu, než byl výnos z možnosti stát se kolonizátorem

36 4.2.4 Možnost zaměstnat jeden z výrobních faktorů alternativním způsobem Právě možnost alternativního využití (zaměstnání) (dnes zejména v dynamických sektorech spojených s vysokou intenzitou inovací) vede k tomu, že cena práce je v současné době mnohem vyšší, než jaké jsou reprodukční náklady na práci.

37 Náklady obětované příležitosti na trhu VF Náklady obětované příležitosti každé jednotky VF jsou 5 PJ. 12. jednotka vydělá svému zaměstnavateli jen 2,8 PJ což je limit mzdy. Protože náklady OP jsou 5 PJ, nevyplatí nechat se daným způsobem zaměstnat.

38 4.2.4 Možnost zaměstnat jeden z VF alternativním způsobem Schopnost reagovat na šíření inovačních vln by měla být doprovázena schopností přejít na příjmově výhodnějšímu zaměstnání. Transferový výdělek udává, jakou odměnu obdrží vlastník dané jednotky VF, pokud by tuto jednotku použil nejlepším alternativním způsobem. Schopnost reagovat na šíření inovačních vln by měla být doprovázena schopností přejít na příjmově výhodnějšímu zaměstnání. Transferový výdělek udává, jakou odměnu obdrží vlastník dané jednotky VF, pokud by tuto jednotku použil nejlepším alternativním způsobem.

39 Příchod VF do odvětví a odchod VF z odvětví Křivka nabídky VF Q 1 se posune vpravo dolu a křivka nabídky VF Q 2 se tedy posune vlevo nahoru. Tyto jevy nastanou za předpokladu volného vstupu na trh obou VF, což vede k nastavení stejné ceny. vstupujívystupují

40 4.2.5 Možnost volného vstupu a výstupu z odvětví Existuje-li volný vstup do odvětví, budou do odvětví s kladným čistým přebytkem vstupovat další subjekty. Tento vstup sníží čistý přebytek všech subjektů působících v odvětví až na 0, kdy se již nevyplatí vstupovat. Existuje-li volný vstup do odvětví, budou do odvětví s kladným čistým přebytkem vstupovat další subjekty. Tento vstup sníží čistý přebytek všech subjektů působících v odvětví až na 0, kdy se již nevyplatí vstupovat.

41 4.2.6 Předpoklad homogenity zásoby VF a důsledky narušení tohoto předpokladu Předpoklad homogenity zásoby VF a důsledky narušení tohoto předpokladu Konkrétní příklady nehomogenity: – – Půda má různou výnosnost při pěstování plodin, nebo výtěžnost při získávání surovin. – – Lidé mají různou schopnost vykonávat tu či onu práci. – – Kapitálové statky stejného typu se mohou vyznačovat větší či menší produktivitou. Konkrétní příklady nehomogenity: – – Půda má různou výnosnost při pěstování plodin, nebo výtěžnost při získávání surovin. – – Lidé mají různou schopnost vykonávat tu či onu práci. – – Kapitálové statky stejného typu se mohou vyznačovat větší či menší produktivitou.

42 Nehomogenní VF v důsledku nižších reprodukčních, investičních či provozních nákladů Pokud máme volný vstup do odvětví a volný výstup z odvětví, tak bod rovnováhy nabídky a poptávky po VF je tam, kde se pro danou jednotku VF rovnají mezní náklady na provozování VF s mezním výnosem z daného VF.

43 Nehomogenní VF v důsledku větší kvality a tudíž i ochoty spotřebitelů zaplatit za část produkce více. Přebytek osob, poptávajících produktivní jednotky VF v úseku 0Q 2 s ochotou zaplatit vyšší cenu P 2, se snižuje na plochu a. Přebytek ostatních poptávajících, kteří poptávají ne tak produktivní jednotky VF v úseku Q 2 Q 1, potom tvoří plocha c.

44 4.2.6 Předpoklad homogenity zásoby VF a důsledky narušení tohoto předpokladu Pokud jsou jednotky VF nehomogenní (např. se liší ve své produktivitě) a lze-li tuto nehomogenitu rozlišit, budou vlastníci nehomogenních jednotek realizovat čistý přebytek.

45 4.2.7 Předpoklady vzniku čistého přebytku Čistý přebytek vzniká pouze v případě, kdy je omezen vstup do odvětví, v němž se VF spojují, či v případě, kdy je omezen přístup k vlastnictví VF, a to buď k VF homogennímu, nejvýnosnějším VF nehomogenním. Čistý přebytek vzniká pouze v případě, kdy je omezen vstup do odvětví, v němž se VF spojují, či v případě, kdy je omezen přístup k vlastnictví VF, a to buď k VF homogennímu, nejvýnosnějším VF nehomogenním.

46 4.2.8 Počátek poptávkové křivky po VF Individuální poptávková křivka firmy po VF je klesající Čím nižší je cena, tím více VF je poptáváno. Jde o křivku mezního výnosu (v peněžním vyjádření, křivce příjmu z mezního produktu) VF. Individuální poptávková křivka firmy po VF je klesající Čím nižší je cena, tím více VF je poptáváno. Jde o křivku mezního výnosu (v peněžním vyjádření, křivce příjmu z mezního produktu) VF.

47 Vztah průměrného a mezního produktu Křivka mezního produktu MQ´ protíná křivku průměrného produktu AQ´ v jejím maximu. Křivka mezního produktu z výrobního faktoru MRP VF protíná křivku průměrného produktu výrobního faktoru ARP VF v jejím maximu.

48 Vztah průměrného a mezního produktu Křivka mezního produktu MQ´ protíná křivku průměrného produktu AQ´ v jejím maximu. Vstup = VF Celkov ý produk t TQ´ Průměr ný produkt AQ´ Mezní produk t MQ´ Cena, za kterou jsou prodávány všechny vyprodukovan é jednotky P Celkov ý příjem TR Příjem z mezního produktu dodatečné jednotky VF MRP VF = TR n - TR n-1 Průměrný příjem z výrobního faktoru ARP VF = TR/VF

49 4.2.8 Počátek poptávkové křivky po VF Firma musí v krátkém období pokrýt alespoň variabilní náklady, jinak se firmě nevyplatí vyrábět. V krátkém období tedy musí být celkové příjmy větší nebo rovny variabilním nákladů, neboli firma musí být v bodě nebo nad bodem uzavření firmy. Firma musí v krátkém období pokrýt alespoň variabilní náklady, jinak se firmě nevyplatí vyrábět. V krátkém období tedy musí být celkové příjmy větší nebo rovny variabilním nákladů, neboli firma musí být v bodě nebo nad bodem uzavření firmy.

50 4.2.8 Počátek poptávkové křivky po VF Variabilní náklady spojené s použitím další VF VC VF = P VF * Q, P VF … cena VF, Q … počet jednotek VF. Celkové příjmy TR = ARP VF * Q ARP VF … prům.příjmy z VF, Q … počet jednotek VF. Podnikání se vyplácí jestliže TR ≥ VC VF Dosazením získáme: ARP VF * Q ≥ P VF * Q ARP VF * Q ≥ P VF * QPak: ARP VF ≥ P VF Variabilní náklady spojené s použitím další VF VC VF = P VF * Q, P VF … cena VF, Q … počet jednotek VF. Celkové příjmy TR = ARP VF * Q ARP VF … prům.příjmy z VF, Q … počet jednotek VF. Podnikání se vyplácí jestliže TR ≥ VC VF Dosazením získáme: ARP VF * Q ≥ P VF * Q ARP VF * Q ≥ P VF * QPak: ARP VF ≥ P VF

51 Křivka mezního produktu z výrobního faktoru MRP VF protíná křivku průměrného produktu výrobního faktoru ARP VF v jejím maximu. Křivky MRP VF, ARP VF a bod zvratu na křivce MRP VF Dlouhodobě platí ARP VF ≥ P VF

52 4.2.8 Počátek poptávkové křivky po VF – – pokud je MRP VF dodatečné jednotky VF vyšší než MRP VF předcházející jednotky VF, hodnota MRP VF roste rychlejším tempem než hodnota VF, a tudíž i hodnota ARP VF musí růst. – – pokud je MRP VF dodatečné jednotky VF nižší než MRP VF předcházející jednotky VF, hodnota MRP VF roste pomalejším tempem než hodnota VF, a tudíž i hodnota ARP VF musí klesat. – – pokud je MRP VF dodatečné jednotky VF vyšší než MRP VF předcházející jednotky VF, hodnota MRP VF roste rychlejším tempem než hodnota VF, a tudíž i hodnota ARP VF musí růst. – – pokud je MRP VF dodatečné jednotky VF nižší než MRP VF předcházející jednotky VF, hodnota MRP VF roste pomalejším tempem než hodnota VF, a tudíž i hodnota ARP VF musí klesat.

53 4.2.9 Trh kapitálových statků Kapitálové statky dlouhodobě slouží k produkci dalších statků. Při používání kapitálových statků si firma kapitálový statek pronajímá. Při investování do kapitálových statků firma kapitálový statek kupuje. Při používání kapitálových statků si firma kapitálový statek pronajímá. Při investování do kapitálových statků firma kapitálový statek kupuje.

54 4.2.9 Trh kapitálových statků Podnikatel využije jednotku kapitálového statku pokud bude příjem z mezního produktu ≥ ceně za používání statku. MRP VF ≥ P VF, MRP VF je příjem z mezního produktu VF za dané období, P VF je cena VF za dané období V případě používání najatého kapitálového statku, MRP K ≥ v, MRP K ≥ OPC+ RC, MRP K …příjem z mezního produktu jednotky kapitálového statku, v.. nájemné kapit.statku. OPC.. nákl. obětovné příležitosti, RC.. reprodukční nákl. I n = I b -I r, I n … čisté investice, I b … hrubé investice, I r … obnovovací investice Podnikatel využije jednotku kapitálového statku pokud bude příjem z mezního produktu ≥ ceně za používání statku. MRP VF ≥ P VF, MRP VF je příjem z mezního produktu VF za dané období, P VF je cena VF za dané období V případě používání najatého kapitálového statku, MRP K ≥ v, MRP K ≥ OPC+ RC, MRP K …příjem z mezního produktu jednotky kapitálového statku, v.. nájemné kapit.statku. OPC.. nákl. obětovné příležitosti, RC.. reprodukční nákl. I n = I b -I r, I n … čisté investice, I b … hrubé investice, I r … obnovovací investice

55 Trh půdy Půdou se rozumí veškerý povrch na planetě Zemi, který lze použít k ekonomickým aktivitám. Ekonomická teorie vychází z faktu, že množství půdy je vždy omezené – dlouhodobě fixní neboť, množství půdy, které je na Zemi k dispozici, nelze zvyšovat. Půdou se rozumí veškerý povrch na planetě Zemi, který lze použít k ekonomickým aktivitám. Ekonomická teorie vychází z faktu, že množství půdy je vždy omezené – dlouhodobě fixní neboť, množství půdy, které je na Zemi k dispozici, nelze zvyšovat.

56 Trh půdy Majitelé půdu nabízejí, pokud sami nemají její jiné lepší využití. Realizace maximálního výnosu vyžaduje prodej či pronájem za nejlepší nabídku. Majitelé půdu nabízejí, pokud sami nemají její jiné lepší využití. Realizace maximálního výnosu vyžaduje prodej či pronájem za nejlepší nabídku.

57 Trh půdy V případě poptávky po půdě platí obvyklé závislosti, některá půda však nemusí být vůbec poptávána. Pokud je z nějakého důvodu účelné využití i těchto jednotek (např. proto, že nevyužití vede k negativní externalitě), musí být dané využití dotováno.

58 Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola


Stáhnout ppt "Teorie rozdělování a její kontexty Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 4."

Podobné prezentace


Reklamy Google