Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Teorie rozdělování a její kontexty Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 4.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Teorie rozdělování a její kontexty Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 4."— Transkript prezentace:

1 Teorie rozdělování a její kontexty Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 4

2 Náměty závěrečných prací

3 Náměty magisterských prací Náměty magisterských prací Typ Název - námět magistr. 1Využití dynamických parametrů v ekonomii. magistr. 2Vliv volby výchozího bodu v elementárním redistribučním systému. magistr. 3 Současné možnosti využití teorií růstu při analýze vývoje národních ekonomik. magistr. 4Modelování synergických efektů v ekonomice. magistr. 5Analýza ekonomiky ČR s využitím souhrnné produktivity faktorů. magistr. 6Typologie her pro využití v ekonomice a řízení firmy. magistr. 7Mezinárodní srovnání kvality dynamiky vývoje vybraných zemí. magistr. 8Možnosti měření udržitelného vývoje. magistr. 9Význam měření efektivnosti v mikroekonomických systémech. magistr. 10Měření podílů vlivů a jejich využití v ekonomické analýze. magistr. 11Návrh a realizace internetové redistribuční hry třech hráčů. magistr. 12Interpretační analýza bodů společně přijatelné rovnováhy.

4 Obsah 4.1 Úvod do teorie rozdělování 4.2 Trh výrobních faktorů a jejich oceňování 4.3 Role monopolu v oblasti rozdělování 4.4 Přebytek na trhu statků a jeho rozdělování 4.1 Úvod do teorie rozdělování 4.2 Trh výrobních faktorů a jejich oceňování 4.3 Role monopolu v oblasti rozdělování 4.4 Přebytek na trhu statků a jeho rozdělování

5 Obsah Přeměna přebytku výrobce v přebytek spotřebitele Reálná podoba poptávkové křivky Reálná podoba nabídkové křivky Standardní situace tržní rovnováhy Příčina vzniku přebytku spotřebitele či přebytku výrobce Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při nepřímém zdanění Engelova křivka a typologie statků 4.4 Přebytek na trhu statků a jeho rozdělování Přeměna přebytku výrobce v přebytek spotřebitele Reálná podoba poptávkové křivky Reálná podoba nabídkové křivky Standardní situace tržní rovnováhy Příčina vzniku přebytku spotřebitele či přebytku výrobce Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při nepřímém zdanění Engelova křivka a typologie statků

6 4.4.1 Přeměna přebytku výrobce v přebytek spotřebitele Konečným spotřebitelem statků jsou domácnosti. Dříve, než je získají, vyrobí různé firmy mezistatky nutné k výrobě finálního produktu. Dříve, než je získají, vyrobí různé firmy mezistatky nutné k výrobě finálního produktu. Konečným spotřebitelem statků jsou domácnosti. Dříve, než je získají, vyrobí různé firmy mezistatky nutné k výrobě finálního produktu. Dříve, než je získají, vyrobí různé firmy mezistatky nutné k výrobě finálního produktu.

7 4.4.1 Přeměna přebytku výrobce v přebytek spotřebitele Příklad technologického řetězce: – V dolech se vytěží uhlí, jež se spálí na výrobu elektrické energie. – Tu využijeme k výrobě dusíkatého hnojiva. – Tím se pohnojí pole s pšenicí. – Ta se semele v mlýnu na mouku. – Z té se upečou rohlíky. – Ty si v obchodu koupíme jako finální spotřební statek. Příklad technologického řetězce: – V dolech se vytěží uhlí, jež se spálí na výrobu elektrické energie. – Tu využijeme k výrobě dusíkatého hnojiva. – Tím se pohnojí pole s pšenicí. – Ta se semele v mlýnu na mouku. – Z té se upečou rohlíky. – Ty si v obchodu koupíme jako finální spotřební statek.

8 4.4.1 Přeměna přebytku výrobce v přebytek spotřebitele Mějme dvě skupiny producentů, kteří na sebe ve výrobním procesu navazují 1.skupina vyrábí statek Q´ 1, 2. jej kupuje a vyrábí z něj statek Q´ 2, který je finální. Mějme dvě skupiny producentů, kteří na sebe ve výrobním procesu navazují 1.skupina vyrábí statek Q´ 1, 2. jej kupuje a vyrábí z něj statek Q´ 2, který je finální.

9 Trh statku Q´ 2 Nabídková křivka S vyjadřuje mezní náklady na výrobu poslední jednotky statku při určitém množství jeho produkce dodávaném na trh. Trojúhelník P S EP 1 vyjadřuje přebytek výrobců statku Q´ 2 při tržní rovnováze s cenou P 1. Podívejme se na úsečku AQ´ 2 2. Bod B leží na nabídkové křivce S. Výrobce, který dodává jednotku statku Q´ 2 na trh, by byl schopen a ochoten ji dodat i za cenu odpovídající úsečce Q´ 2 2 B. Pokryl by si přitom své náklady včetně nákladů obětované příležitosti. Danou jednotku však dodává za cenu P 1 čímž mu vzniká dodatečný zisk, který je vyjádřen úsečkou AB. dodatečný zisk

10 Trh statku Q´ 1 – producenti statku Q´ 2 jsou jedinými poptávajícími statku Q´ 1 Poptávková křivka ukazuje, za jakou cenu by byl schopen a ochoten koupit poslední jednotku statku Q´1 některý ze spotřebitelů tohoto statku. Jak velká je tato cena? Právě tak by byl ten či onen výrobce, který nyní vystupuje na trhu statku Q´ 1 jako spotřebitel, ochoten koupit statek Q´ 1 i za cenu vyšší, a to právě o tolik vyšší, kolik byl jeho přebytek jako výrobce. Úsečce AB tak odpovídá úsečka KL dodatečný zisk

11 4.4.1 Přeměna přebytku výrobce v přebytek spotřebitele Navazují-li na sebe dvě skupiny výrobců v procesu společenské výroby, pak přebytek výrobců 2. statku odpovídá přebytku jejich spotřebitelů. Přebytek výrobců se „překlopí“ do přebytku spotřebitelů. Zjednodušení. Osa Q´ 1 a Q´ 2 vyjadřuje nesouměřitelná množství statků v naturálních jednotkách. Cenová vyjádření i příslušné plochy přebytků by korespondovaly, pokud budou v souladu příslušná množství statků. Navazují-li na sebe dvě skupiny výrobců v procesu společenské výroby, pak přebytek výrobců 2. statku odpovídá přebytku jejich spotřebitelů. Přebytek výrobců se „překlopí“ do přebytku spotřebitelů. Zjednodušení. Osa Q´ 1 a Q´ 2 vyjadřuje nesouměřitelná množství statků v naturálních jednotkách. Cenová vyjádření i příslušné plochy přebytků by korespondovaly, pokud budou v souladu příslušná množství statků.

12 4.4.2 Reálná podoba poptávkové křivky Reálná poptávková křivka je křivkou, jejíž průběh je v různých částech určován odlišnými faktory. Za běžných podmínek je vyjádřením preferencí spotřebitelů daných indiferenčními křivkami. Při velmi vysokých cenách však začíná působit: Při velmi vysokých cenách však začíná působit: – buď faktor rozpočtového omezení spotřebitelů, – nebo možnost substituce daného statku jiným Reálná poptávková křivka je křivkou, jejíž průběh je v různých částech určován odlišnými faktory. Za běžných podmínek je vyjádřením preferencí spotřebitelů daných indiferenčními křivkami. Při velmi vysokých cenách však začíná působit: Při velmi vysokých cenách však začíná působit: – buď faktor rozpočtového omezení spotřebitelů, – nebo možnost substituce daného statku jiným

13 4.4.2 Reálná podoba poptávkové křivky Při velmi vysokých cenách se poptávková křivka zakřivuje směrem k ose P a stává se výrazně pružnou. Při velmi vysokých cenách se poptávková křivka zakřivuje směrem k ose P a stává se výrazně pružnou. Při velmi nízkých cenách bude docházet k jeho využití na jiné účely, stane se substitutem, poptávka po něm bude rovněž velmi pružná. Při velmi nízkých cenách bude docházet k jeho využití na jiné účely, stane se substitutem, poptávka po něm bude rovněž velmi pružná. Při velmi vysokých cenách se poptávková křivka zakřivuje směrem k ose P a stává se výrazně pružnou. Při velmi vysokých cenách se poptávková křivka zakřivuje směrem k ose P a stává se výrazně pružnou. Při velmi nízkých cenách bude docházet k jeho využití na jiné účely, stane se substitutem, poptávka po něm bude rovněž velmi pružná. Při velmi nízkých cenách bude docházet k jeho využití na jiné účely, stane se substitutem, poptávka po něm bude rovněž velmi pružná.

14 Reálný tvar poptávkové křivky Poptávková křivka je ve svém horním a dolním úseku velmi pružná (elastická) – modrá barva, jinak je nepružná (neelastická) – červená barva.

15 Složitější (schodovitý) tvar poptávkové křivky Pokud v horním úseku poptávkové křivky budou příjmově odlišeny jednotlivé skupiny spotřebitelů, které daný statek poptávají a pro které je statek příliš drahý, bude mít v tomto úseku poptávková křivka schodovitý charakter. Poptávková křivka má obvykle v různých svých částech odlišnou elasticitu.

16 4.4.3 Reálná podoba nabídkové křivky Existuje určitý počet výrobců, kteří jsou schopni dodávat na trh určitý statek s nejnižšími náklady. V této části bude nabídková křivka výrazně pružná elastická. Při vyšších hodnotách Q´ pak bude přecházet do nepružné části. Existuje určitý počet výrobců, kteří jsou schopni dodávat na trh určitý statek s nejnižšími náklady. V této části bude nabídková křivka výrazně pružná elastická. Při vyšších hodnotách Q´ pak bude přecházet do nepružné části.

17 Reálný tvar nabídkové křivky Při malých hodnotách Q´ je nabídková křivka velmi pružná, při velkých hodnotách Q´ se stává velmi nepružnou. Jedná se o standardní tvar nabídkové křivky. Pružná část je modrou barvou, nepružná červenou. Nabídková křivka má obvykle v různých svých částech odlišnou elasticitu. Nabídková křivka má obvykle v různých svých částech odlišnou elasticitu.

18 Rovnováha v horním či dolním úseku nepružné části poptávkové křivky Na základě reálných tvarů nabídkové a poptávkové křivky můžeme rozebrat různé situace tržní rovnováhy, které vycházejí z toho, ve které své části se nabídková a poptávková křivka protínají. Na základě reálných tvarů nabídkové a poptávkové křivky můžeme rozebrat různé situace tržní rovnováhy, které vycházejí z toho, ve které své části se nabídková a poptávková křivka protínají. pružná nepružná Rozhodující část přebytku připadne tomu, kdo stojí na straně nabídky. Rozhodující část přebytku připadne tomu, kdo stojí na straně poptávky.

19 4.4.4 Standardní situace tržní rovnováhy Přebytek spotřebitele, respektive přebytek výrobce realizuje ve větší míře ta strana, jejíž křivka je v bodě tržní rovnováhy méně elastická (má nižší elasticitu než křivka druhé strany).

20 4.4.5 Příčina vzniku přebytku Původní příčinou vzniku přebytku spotřebitele či výrobce jsou inovace: – –Pokud inovace snižuje náklady na dosažení jednotky užitečného efektu, pak mají po určitou dobu tito výrobci přebytek. – –Pokud inovace zvyšuje užitečný efekt, spotřebitelé zaplatí větší cenu. Výrobcům inovátorům vzniká přebytek. – –Pokud některý ze spotřebitelů najde způsob, jak efektivněji využít nabízený statek - vzniká přebytek spotřebitele. Původní příčinou vzniku přebytku spotřebitele či výrobce jsou inovace: – –Pokud inovace snižuje náklady na dosažení jednotky užitečného efektu, pak mají po určitou dobu tito výrobci přebytek. – –Pokud inovace zvyšuje užitečný efekt, spotřebitelé zaplatí větší cenu. Výrobcům inovátorům vzniká přebytek. – –Pokud některý ze spotřebitelů najde způsob, jak efektivněji využít nabízený statek - vzniká přebytek spotřebitele.

21 4.4.5 Šetření nákladů 1. 1.Možnost úspory nákladů použitím daného statku „vygeneruje“ nepružnou část poptávkové křivky Výrobců, kteří jsou schopni nabídnout statek na trhu, je v 1. fázi méně než těch, co statek poptávají. Rovnováha vzniká v horním úseku nepružné části nabídkové křivky Postupně přibývá výrobců schopných inovaci využít, výroba se rozšiřuje, rovnováha se přesune do dolního úseku nepružné části poptávkové křivky Využití inovace ze strany spotřebitelů je též inovací. Odměnou je zvýšení přebytku těchto spotřebitelů Pokud spotřebitelé zjistí, že koupí daného statku za danou cenu mohou realizovat přebytek, začne těchto spotřebitelů přibývat Možnost úspory nákladů použitím daného statku „vygeneruje“ nepružnou část poptávkové křivky Výrobců, kteří jsou schopni nabídnout statek na trhu, je v 1. fázi méně než těch, co statek poptávají. Rovnováha vzniká v horním úseku nepružné části nabídkové křivky Postupně přibývá výrobců schopných inovaci využít, výroba se rozšiřuje, rovnováha se přesune do dolního úseku nepružné části poptávkové křivky Využití inovace ze strany spotřebitelů je též inovací. Odměnou je zvýšení přebytku těchto spotřebitelů Pokud spotřebitelé zjistí, že koupí daného statku za danou cenu mohou realizovat přebytek, začne těchto spotřebitelů přibývat.

22 4.4.5 Příčina vzniku přebytku Posun nabídkové křivky (od S k S´), přebytek výrobce se „vypařuje“ c

23 4.4.5 Příčina vzniku přebytku Posun poptávkové křivky (od D k D´), „vypařuje“ se i přebytek spotřebitele “ b

24 4.4.5 Příčina vzniku přebytku Pokud se v určité oblasti dlouhodobě nevyskytují inovace a nepůsobí faktor omezenosti vstupů, nedochází k posunům křivek a statek není využíván alternativně. Přebytek výrobce i spotřebitele je malý. Pokud se v určité oblasti dlouhodobě nevyskytují inovace a nepůsobí faktor omezenosti vstupů, nedochází k posunům křivek a statek není využíván alternativně. Přebytek výrobce i spotřebitele je malý.

25 4.4.5 Příčina vzniku přebytku Trh v oblasti, kde se dlouhodobě nevyskytly inovace a nepůsobí zde faktor omezenosti vstupů křivky jsou ploché křivky jsou ploché

26 4.4.5 Příčina vzniku přebytku Přebytek spotřebitele i výrobce se udržuje jen v těch odvětvích, kde je omezen vstup do odvětví. Toto omezení může být jak na straně výrobců, tak na straně spotřebitelů. Pokud je do odvětví volný vstup, vede to ke snižování přebytku spotřebitele i výrobce.

27 4.4.6 Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při nepřímém zdanění Zavedení jednotkové daně, kterou platí prodávající (výrobce/prodejce) zavedení jednotkové daně např. spotřební

28 4.4.6 Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při nepřímém zdanění Zavedení jednotkové daně, kterou platí kupující (spotřebitel) jednotková daň např. spotřební

29 4.4.6 Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při nepřímém zdanění Posun křivky poptávky po zavedení daně ad valorem daň stanovená jako % z ceny např. DPH daň platí spotřebitel

30 4.4.6 Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při nepřímém zdanění Při zdanění dochází k tzv. ztrátě mrtvé váhy – snižuje se přebytek spotřebitele i přebytek výrobce.

31 4.4.7 Engelova křivka a typologie statků Poptávková křivka vyjadřuje závislost mezi cenou P a poptávaným množstvím Q´. ndiferenční analýza ukazuje, kolik statků bude spotřebováno při dané změně důchodu Y. Indiferenční analýza ukazuje, kolik statků bude spotřebováno při dané změně důchodu Y. Lze zkonstruovat i křivku závislosti mezi množstvím kupovaného zboží a spotřebitelovým důchodem Y. Tato závislost se nazývá Engelova křivka. Tato závislost se nazývá Engelova křivka. Poptávková křivka vyjadřuje závislost mezi cenou P a poptávaným množstvím Q´. ndiferenční analýza ukazuje, kolik statků bude spotřebováno při dané změně důchodu Y. Indiferenční analýza ukazuje, kolik statků bude spotřebováno při dané změně důchodu Y. Lze zkonstruovat i křivku závislosti mezi množstvím kupovaného zboží a spotřebitelovým důchodem Y. Tato závislost se nazývá Engelova křivka. Tato závislost se nazývá Engelova křivka.

32 4.4.7 Odvození Engelovy křivky EC Engelovu křivku odvozujeme z indiferenční analýzy. Pokud se bude zvyšovat Y, posouvá se linie rozpočtu spotřebitele doprava – z BL 1 do BL 2 a BL 3. Roste tak množství statků, které spotřebitel může spotřebovávat. Optimum spotřebitele leží tam, kde se linie rozpočtu BL odpovídající spotřebitelovu důchodu Y dotýká indiferenční křivky IC. Body tohoto dotyku znázorňují množství statků pro optimální spotřebu.

33 4.4.7 Důchodová elasticita Důchodová elasticita (ey) = procentuální změna poptávaného množství procentuální změna důchodu Důchodová elasticita říká, o kolik % se změní spotřeba nějakého statku, změní- li se spotřebitelský důchod o 1 %.

34 4.4.7 Odvození Engelovy křivky EC Engelova křivka normálního statku nezbytného, normálního statku luxusního, a statku s jednotkovou důchodovou elasticitou

35 4.4.7 Engelova křivka a typologie statků Z hlediska důchodové elasticity platí vztahy: – ey 0). Změna důchodu o 1 % vede k růstu poptávaného množství o méně než 1 %. Engelova křivka je neelastická. – ey > 1. Změna důchodu o 1 % vede k růstu poptávaného množství o více než 1 %. Engelova křivka je potom elastická. – ey = 1. Jednotková důchodová elasticita – růst důchodu o 1 % vede k růstu poptávaného množství právě o 1 %. Z hlediska důchodové elasticity platí vztahy: – ey 0). Změna důchodu o 1 % vede k růstu poptávaného množství o méně než 1 %. Engelova křivka je neelastická. – ey > 1. Změna důchodu o 1 % vede k růstu poptávaného množství o více než 1 %. Engelova křivka je potom elastická. – ey = 1. Jednotková důchodová elasticita – růst důchodu o 1 % vede k růstu poptávaného množství právě o 1 %.

36 4.4.7 Engelova křivka podřadného statku V případě podřadného statku je Engelova křivka EC INF již od počátku klesající – již při malých růstech důchodu Y začne poptávané množství Q´ klesat, neb spotřebitelé daný statek nahrazují (substituují) jinými statky, které si mohou dovolit koupit. Giffenův statek je statek, pro který platí, že roste-li cena daného statku, jeho poptávané množství roste, a s poklesem ceny daného statku jeho poptávané množství klesá. V současnosti se Giffenovy statky prakticky nevyskytují.

37 Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola


Stáhnout ppt "Teorie rozdělování a její kontexty Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 4."

Podobné prezentace


Reklamy Google