Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Teorie rozdělování a její kontexty

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Teorie rozdělování a její kontexty"— Transkript prezentace:

1 Teorie rozdělování a její kontexty
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, , 2010 Téma 4 Teorie rozdělování a její kontexty

2 Náměty závěrečných prací www.median-os.cz/aktuality

3 Náměty magisterských prací www.median-os.cz/aktuality
Typ Název - námět magistr. 1 Využití dynamických parametrů v ekonomii. 2 Vliv volby výchozího bodu v elementárním redistribučním systému. 3 Současné možnosti využití teorií růstu při analýze vývoje národních ekonomik. 4 Modelování synergických efektů v ekonomice. 5 Analýza ekonomiky ČR s využitím souhrnné produktivity faktorů. 6 Typologie her pro využití v ekonomice a řízení firmy. 7 Mezinárodní srovnání kvality dynamiky vývoje vybraných zemí. 8 Možnosti měření udržitelného vývoje. 9 Význam měření efektivnosti v mikroekonomických systémech. 10 Měření podílů vlivů a jejich využití v ekonomické analýze. 11 Návrh a realizace internetové redistribuční hry třech hráčů. 12 Interpretační analýza bodů společně přijatelné rovnováhy.

4 4.1 Úvod do teorie rozdělování
Obsah 4.1 Úvod do teorie rozdělování 4.2 Trh výrobních faktorů a jejich oceňování 4.3 Role monopolu v oblasti rozdělování 4.4 Přebytek na trhu statků a jeho rozdělování

5 Obsah 4.4 Přebytek na trhu statků a jeho rozdělování
4.4.1 Přeměna přebytku výrobce v přebytek spotřebitele 4.4.2 Reálná podoba poptávkové křivky 4.4.3 Reálná podoba nabídkové křivky 4.4.4 Standardní situace tržní rovnováhy 4.4.5 Příčina vzniku přebytku spotřebitele či přebytku výrobce 4.4.6 Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při nepřímém zdanění 4.4.7 Engelova křivka a typologie statků

6 4.4.1 Přeměna přebytku výrobce v přebytek spotřebitele
Konečným spotřebitelem statků jsou domácnosti. Dříve, než je získají, vyrobí různé firmy mezistatky nutné k výrobě finálního produktu.

7 4.4.1 Přeměna přebytku výrobce v přebytek spotřebitele
Příklad technologického řetězce: V dolech se vytěží uhlí, jež se spálí na výrobu elektrické energie. Tu využijeme k výrobě dusíkatého hnojiva. Tím se pohnojí pole s pšenicí. Ta se semele v mlýnu na mouku. Z té se upečou rohlíky. Ty si v obchodu koupíme jako finální spotřební statek.

8 4.4.1 Přeměna přebytku výrobce v přebytek spotřebitele
Mějme dvě skupiny producentů, kteří na sebe ve výrobním procesu navazují skupina vyrábí statek Q´1, jej kupuje a vyrábí z něj statek Q´2, který je finální.

9 Trh statku Q´2 Nabídková křivka S vyjadřuje mezní náklady na výrobu poslední jednotky statku při určitém množství jeho produkce dodávaném na trh. Trojúhelník PSEP1 vyjadřuje přebytek výrobců statku Q´2 při tržní rovnováze s cenou P1. dodatečný zisk Podívejme se na úsečku AQ´22. Bod B leží na nabídkové křivce S. Výrobce, který dodává jednotku statku Q´2 na trh, by byl schopen a ochoten ji dodat i za cenu odpovídající úsečce Q´22B. Pokryl by si přitom své náklady včetně nákladů obětované příležitosti. Danou jednotku však dodává za cenu P1 čímž mu vzniká dodatečný zisk, který je vyjádřen úsečkou AB.

10 Trh statku Q´1 – producenti statku Q´2 jsou jedinými poptávajícími statku Q´1
Poptávková křivka ukazuje, za jakou cenu by byl schopen a ochoten koupit poslední jednotku statku Q´1 některý ze spotřebitelů tohoto statku. Jak velká je tato cena? Právě tak by byl ten či onen výrobce, který nyní vystupuje na trhu statku Q´1 jako spotřebitel, ochoten koupit statek Q´1 i za cenu vyšší, a to právě o tolik vyšší, kolik byl jeho přebytek jako výrobce. Úsečce AB tak odpovídá úsečka KL dodatečný zisk

11 4.4.1 Přeměna přebytku výrobce v přebytek spotřebitele
Navazují-li na sebe dvě skupiny výrobců v procesu společenské výroby, pak přebytek výrobců 2. statku odpovídá přebytku jejich spotřebitelů. Přebytek výrobců se „překlopí“ do přebytku spotřebitelů. Zjednodušení. Osa Q´1 a Q´2 vyjadřuje nesouměřitelná množství statků v naturálních jednotkách. Cenová vyjádření i příslušné plochy přebytků by korespondovaly, pokud budou v souladu příslušná množství statků.

12 4.4.2 Reálná podoba poptávkové křivky
Reálná poptávková křivka je křivkou, jejíž průběh je v různých částech určován odlišnými faktory. Za běžných podmínek je vyjádřením preferencí spotřebitelů daných indiferenčními křivkami. Při velmi vysokých cenách však začíná působit: buď faktor rozpočtového omezení spotřebitelů, nebo možnost substituce daného statku jiným

13 4.4.2 Reálná podoba poptávkové křivky
Při velmi vysokých cenách se poptávková křivka zakřivuje směrem k ose P a stává se výrazně pružnou. Při velmi nízkých cenách bude docházet k jeho využití na jiné účely, stane se substitutem, poptávka po něm bude rovněž velmi pružná.

14 Reálný tvar poptávkové křivky
Poptávková křivka je ve svém horním a dolním úseku velmi pružná (elastická) – modrá barva, jinak je nepružná (neelastická) – červená barva.

15 Složitější (schodovitý) tvar poptávkové křivky
Pokud v horním úseku poptávkové křivky budou příjmově odlišeny jednotlivé skupiny spotřebitelů, které daný statek poptávají a pro které je statek příliš drahý, bude mít v tomto úseku poptávková křivka schodovitý charakter. Poptávková křivka má obvykle v různých svých částech odlišnou elasticitu.

16 4.4.3 Reálná podoba nabídkové křivky
Existuje určitý počet výrobců, kteří jsou schopni dodávat na trh určitý statek s nejnižšími náklady. V této části bude nabídková křivka výrazně pružná elastická. Při vyšších hodnotách Q´ pak bude přecházet do nepružné části.

17 Reálný tvar nabídkové křivky
Při malých hodnotách Q´ je nabídková křivka velmi pružná, při velkých hodnotách Q´ se stává velmi nepružnou. Jedná se o standardní tvar nabídkové křivky. Pružná část je modrou barvou, nepružná červenou. Nabídková křivka má obvykle v různých svých částech odlišnou elasticitu.

18 Rovnováha v horním či dolním úseku nepružné části poptávkové křivky
Na základě reálných tvarů nabídkové a poptávkové křivky můžeme rozebrat různé situace tržní rovnováhy, které vycházejí z toho, ve které své části se nabídková a poptávková křivka protínají. Rozhodující část přebytku připadne tomu, kdo stojí na straně poptávky. Rozhodující část přebytku připadne tomu, kdo stojí na straně nabídky. pružná nepružná

19 4.4.4 Standardní situace tržní rovnováhy
Přebytek spotřebitele, respektive přebytek výrobce realizuje ve větší míře ta strana, jejíž křivka je v bodě tržní rovnováhy méně elastická (má nižší elasticitu než křivka druhé strany).

20 4.4.5 Příčina vzniku přebytku
Původní příčinou vzniku přebytku spotřebitele či výrobce jsou inovace: Pokud inovace snižuje náklady na dosažení jednotky užitečného efektu, pak mají po určitou dobu tito výrobci přebytek. Pokud inovace zvyšuje užitečný efekt, spotřebitelé zaplatí větší cenu. Výrobcům inovátorům vzniká přebytek. Pokud některý ze spotřebitelů najde způsob, jak efektivněji využít nabízený statek - vzniká přebytek spotřebitele.

21 4.4.5 Šetření nákladů Možnost úspory nákladů použitím daného statku „vygeneruje“ nepružnou část poptávkové křivky. Výrobců, kteří jsou schopni nabídnout statek na trhu, je v 1. fázi méně než těch, co statek poptávají. Rovnováha vzniká v horním úseku nepružné části nabídkové křivky. Postupně přibývá výrobců schopných inovaci využít, výroba se rozšiřuje, rovnováha se přesune do dolního úseku nepružné části poptávkové křivky. Využití inovace ze strany spotřebitelů je též inovací. Odměnou je zvýšení přebytku těchto spotřebitelů. Pokud spotřebitelé zjistí, že koupí daného statku za danou cenu mohou realizovat přebytek, začne těchto spotřebitelů přibývat.

22 4.4.5 Příčina vzniku přebytku
Posun nabídkové křivky (od S k S´), přebytek výrobce se „vypařuje“ c<a b je průnik c a a změna nabídkové křivky vlivem narůstajícího počtu výrobců využívajících inovaci pokles ceny

23 4.4.5 Příčina vzniku přebytku
Posun poptávkové křivky (od D k D´), „vypařuje“ se i přebytek spotřebitele “ b<a+b změna poptávkové křivky vlivem narůstajícího počtu spotřebitelů využívajících inovaci

24 4.4.5 Příčina vzniku přebytku
Pokud se v určité oblasti dlouhodobě nevyskytují inovace a nepůsobí faktor omezenosti vstupů, nedochází k posunům křivek a statek není využíván alternativně. Přebytek výrobce i spotřebitele je malý.

25 4.4.5 Příčina vzniku přebytku
Trh v oblasti, kde se dlouhodobě nevyskytly inovace a nepůsobí zde faktor omezenosti vstupů křivky jsou ploché

26 4.4.5 Příčina vzniku přebytku
Přebytek spotřebitele i výrobce se udržuje jen v těch odvětvích, kde je omezen vstup do odvětví. Toto omezení může být jak na straně výrobců, tak na straně spotřebitelů. Pokud je do odvětví volný vstup, vede to ke snižování přebytku spotřebitele i výrobce.

27 4.4.6 Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při nepřímém zdanění
Zavedení jednotkové daně, kterou platí prodávající (výrobce/prodejce) zavedení jednotkové daně např. spotřební

28 4.4.6 Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při nepřímém zdanění
Zavedení jednotkové daně, kterou platí kupující (spotřebitel) jednotková daň např. spotřební

29 4.4.6 Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při nepřímém zdanění
Posun křivky poptávky po zavedení daně ad valorem daň stanovená jako % z ceny např. DPH daň platí spotřebitel

30 4.4.6 Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při nepřímém zdanění
Při zdanění dochází k tzv. ztrátě mrtvé váhy – snižuje se přebytek spotřebitele i přebytek výrobce.

31 4.4.7 Engelova křivka a typologie statků
Poptávková křivka vyjadřuje závislost mezi cenou P a poptávaným množstvím Q´. Indiferenční analýza ukazuje, kolik statků bude spotřebováno při dané změně důchodu Y. Lze zkonstruovat i křivku závislosti mezi množstvím kupovaného zboží a spotřebitelovým důchodem Y. Tato závislost se nazývá Engelova křivka.

32 4.4.7 Odvození Engelovy křivky EC
Engelovu křivku odvozujeme z indiferenční analýzy. Pokud se bude zvyšovat Y, posouvá se linie rozpočtu spotřebitele doprava – z BL1 do BL2 a BL3. Roste tak množství statků, které spotřebitel může spotřebovávat. Optimum spotřebitele leží tam, kde se linie rozpočtu BL odpovídající spotřebitelovu důchodu Y dotýká indiferenční křivky IC. Body tohoto dotyku znázorňují množství statků pro optimální spotřebu.

33 procentuální změna poptávaného množství procentuální změna důchodu
4.4.7 Důchodová elasticita Důchodová elasticita (ey) = procentuální změna poptávaného množství procentuální změna důchodu Důchodová elasticita říká, o kolik % se změní spotřeba nějakého statku, změní-li se spotřebitelský důchod o 1 %.

34 4.4.7 Odvození Engelovy křivky EC
Engelova křivka normálního statku nezbytného, normálního statku luxusního, a statku s jednotkovou důchodovou elasticitou

35 4.4.7 Engelova křivka a typologie statků
Z hlediska důchodové elasticity platí vztahy: ey < 1 (a současně ey > 0). Změna důchodu o 1 % vede k růstu poptávaného množství o méně než 1 %. Engelova křivka je neelastická. ey > 1. Změna důchodu o 1 % vede k růstu poptávaného množství o více než 1 %. Engelova křivka je potom elastická. ey = 1. Jednotková důchodová elasticita – růst důchodu o 1 % vede k růstu poptávaného množství právě o 1 %.

36 4.4.7 Engelova křivka podřadného statku
V případě podřadného statku je Engelova křivka ECINF již od počátku klesající – již při malých růstech důchodu Y začne poptávané množství Q´ klesat, neb spotřebitelé daný statek nahrazují (substituují) jinými statky, které si mohou dovolit koupit. Giffenův statek je statek, pro který platí, že roste-li cena daného statku, jeho poptávané množství roste, a s poklesem ceny daného statku jeho poptávané množství klesá. V současnosti se Giffenovy statky prakticky nevyskytují.

37 Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz
Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.


Stáhnout ppt "Teorie rozdělování a její kontexty"

Podobné prezentace


Reklamy Google