Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Behaviorismus, teorie sociální směny a racionální volby (Homans, Blau, Coleman a Olson)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Behaviorismus, teorie sociální směny a racionální volby (Homans, Blau, Coleman a Olson)"— Transkript prezentace:

1 behaviorismus, teorie sociální směny a racionální volby (Homans, Blau, Coleman a Olson)

2 C.Homans – behaviorismus, operantní podmiňování, učení, směna; problém racionality, tautologie propozic a redukcionismus Homans: behaviorální psychologie poskytuje nejobecnější zákony použitelné k vysvětlení lidského chování. Nejvhodnější je začít u nejelementárnějších forem sociální interakce, kterou je podle Homanse směna. směnné chování má svůj původ v motivaci zúčastněných aktérů aktér pohlíží na jakoukoli činnost, ať už interaktivní nebo neinteraktivní, jako potenciální zdroj odměn nebo nákladů; představy o odměnách a nákladech jsou považovány za individuální aktér posuzuje každou činnost z repertoáru mu v daný čas dostupných činností z hlediska čistého rozdílu mezi náklady a odměnami, které v rámci dané aktivity očekává. aktér se zapojí do interakce pouze tehdy, když potenciální zisk z ní převýší všechny ostatní dostupné možnosti jednání interakce nastane pouze v okamžiku, kdy ji oba aktéři budou považovat za nejziskovější ze všech jim dostupných možností jednání

3 Homansovy propozice 1. tvrzení o úspěchu: Pro chování nějaké osoby platí, že čím častěji je určité jednání odměňováno, tím spíše ho bude daná osoba vykonávat. 2. tvrzení o podnětu: Jestliže určitý podnět nebo soubor podnětů v minulosti byl příležitostí, při které osoba získala odměnu, čím podobnější bude současný podnět tomu minulému, tím pravděpodobněji bude daná osoba opakovat své jednání nebo jednání podobné. 3. tvrzení o hodnotě a racionalitě chování Čím je pro člověka výsledek jednání hodnotnější, tím spíše tak bude jednat. Má-li si zvolit mezi vícero možným jednáním, zvolí to, jehož odměna, násobená pravděpodobností jejího dosažení, je větší (A = p * V). 4. tvrzení o nedostatku a nasycení Čím častěji člověk dostává určitou odměnu, tím více další množství odměny ztrácí na hodnotě. (více na

4 kritika propozic - první propozice je podle všeho pravdivá, ale nedokazatelná, resp. není falzifikovatelná; jednání a odměna jsou definovány vzájemně. - teorie si vystačí i bez explicitní racionality jako nějaké formy předběžné intelektuální aktivity, která určí následující jednání. Behaviorismus takovouto racionalitu nutně nevyžaduje, protože aktuální jednání vychází z minulé zkušenosti, je podmíněno zkušeností. Směna se řídí tím, co se v minulosti osvědčilo a ne tím, co jsme racionálně určili za pro nás nejvýhodnější. - redukcionismus: behaviorismus vysvětluje chování aktéra A jako reakci na chování aktéra B a chování B jako reakci na chování A. Co však zůstává nevysvětleno je právě situace sama nebo přesněji sociální vztah mezi osobou A a B. Každý sociální jev může být rozebrán na elementární „kolečka a pérka“, ale to neznamená, že byla vysvětlena jeho specifita vzhledem k ostatním sociálním jevům

5 Peter M. Blau ( ) - analýza byrokratické instituce: konzultanti pojišťovací firmy, když si nevěděli rady, tak se dotazovali expertů, i když to měli zakázáno; správně měli chodit se svými problémy za nadřízenými. To však nedělali, protože by před nimi vypadali jako neschopní a snižovali by si možnosti služebního postupu. Když šli za experty, tak dostali radu aniž by si příliš snížili status; na druhou stranu experti si tak neformálně zvyšovali svůj status. Takže obě skupiny porušovaly pravidla a bylo to pro ně racionální a výhodné. Ovšem všechno mělo své meze: když nějaký expert byl příliš dobrý a jeho neformální status velmi vysoký, tak nepotřeboval směňovat své rady za zvýšení statusu a přestal radit; na druhé straně ten konzultant, který se chodil příliš ptát, tak ztratil natolik svůj neformální status, že už mu žádný expert nechtěl radit, protože od něj nemohl očekávat nic za svou radu. - později mu šlo o: „pochopení sociální struktury na základě analýzy sociálních procesů, které řídí vztahy mezi individui a skupinami. Základní otázkou je, jak se společenský život organizuje do stále komplexnějších struktur lidských společenství.“

6 Blau: Echange and Power in Social Life - interakce: lidé vstupují do interakcí s jinými lidmi proto, aby získali nějakou odměnu; jsou, podobně jako Homansovi aktéři, operantně podmiňované osoby. - integrace: lidé mají zpravidla zájem vstoupit do takové skupiny, která jim poskytne největší odměnu. Aby se mohli stát členy žádané skupiny, musí do ní být nejprve přijati. Však nejen nově příchozí usiluje o odměnu, ale i stávající členové skupiny přijmou jen toho, kdo jim slibuje odměnu. Proto kandidát na členství musí dokázat vyvolat v ostatních dojem (viz Goffman), že jeho přijetí přinese členům odměnu. mocenský vztah - když jedna interagující strana nemůže poskytnout odpovídající směnnou hodnotu za to, co přijímá, může se druhému podřídit a získat co potřebuje na zvláštní "generalizovaný úvěr"; na oplátku nabízí moc na sebou. status - institucionalizovaný interakční úspěch; status informuje o tom, kolik prostředků k odměňování má daná osoba k dispozici, ale zároveň je samotným prostředkem odměny. normy - určují spravedlivou směnu, která je podle Homanse dána jen vzájemným poměřením nákladů a odměn. Blau si představuje, že lidé nejsou poměřováni jeden vůči druhému, ale vůči normám.

7 J.Coleman – sociální struktura jako zdroj, snaha o spojení mikro a makro, sociální kapitál Odmítá funkcionalistickou představu záměru (účelu) na úrovni systému, protože ten se nachází pouze na úrovni jeho dílčích aktérů. Teorie jednání je v jistém smyslu funkcionální teorií na úrovni aktéra: aktér jedná záměrně (účelně). Jednání má „příčinu“ ve svých předpokládaných důsledcích. Sociolog musí vyjít z vnitřně dobře ustrojených jednotlivců a snažit se vysvětlit organizaci společnosti; podobně jako pro psychologa je dobře uspořádaný jednotlivec cílem interpretace, nikoli předpoklad. Správná teoretická strategie proto není zbavit se pojmů záměru, zaměření na cíl a homeostáze, ale omezit jejich použití na aktérskou úroveň sociálního systému. Jednání nebo chování systému složeného z aktérů je emergentní důsledek vzájemně závislých jednání aktérů, kteří systém tvoří.

8 J.Coleman – snaha o spojení mikro a makro Parsons vysvětloval vztah makro - makro, popř. vztah 2. Weber dokázal vysvětlit ještě vztah 1, ale už nedokázal interpretovat, jak z postojů vzniká instituce. A právě vztah 3 je pro mikro-makro spojení klíčový. Obrázek podle Ritzera (1988).

9 J.Coleman – sociální kapitál Colemanovo řešení dilematu jednání a struktury – sociální kapitál. SK je určitá forma sociální struktury, která racionálnímu aktérovi usnadňuje dosažení jeho cílů; analogický ekonomickému nebo lidskému kapitálu. Např. účinná sociální norma, která zamezuje svévolnému násilí mezi lidmi je sociální kapitál, který mají zúčastnění k dispozici a mohou s ním disponovat - beze strachu komunikovat s druhými. Tato norma není vysvětlitelná pouze z perspektivy aktéra, ale jen jako výsledek (ne nutně zamýšlený) mezilidských vztahů. otevřené a uzavřené struktury sociálních vztahů - pouze uzavřené jsou účinné, protože umožňují zpětnou vazbu. formy SK: a) závazky, očekávání a důvěryhodnost sociálních struktur; b) informační kanály; c) normy a účinné sankce.


Stáhnout ppt "Behaviorismus, teorie sociální směny a racionální volby (Homans, Blau, Coleman a Olson)"

Podobné prezentace


Reklamy Google