Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vysoká škola ekonomie a managementu Management změny Ing. Lukáš Blažek, Ph.D. VSEM_01/ 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vysoká škola ekonomie a managementu Management změny Ing. Lukáš Blažek, Ph.D. VSEM_01/ 2013."— Transkript prezentace:

1 Vysoká škola ekonomie a managementu Management změny Ing. Lukáš Blažek, Ph.D. VSEM_01/ 2013

2 Literatura  F. Kovář, K. Hrazdilová - Bočková, Management změny, VŠEM  R. Machan, Management změny, VŠEM  J. Kotter, Vedení procesu změny  E. Cameron, M. Green, Making Sense of Change Management  D. Conner, Managing at the Speed of Change

3 Literatura Doplňující literatura :  Kopčaj A.:Řízení proudu změn, Kopčaj-Silma ´90 ve spolupráci s Grada Publishing a Národním vzdělávacím fondem, Rychvald 1999  Vodáček L.,Vodáčková O.: Moderní management v teorii a praxi, Management Press, Praha, 2006  Řezáč J., Moderní management, Computer Press, Brno, 2009  Truneček J., Znalostní podnik ve znalostní společnosti, Professional Publishing, Praha, 2003

4 Literatura Doplňkové interní materiály VŠEM: Studijní text – prezentace jednotlivých přednášek Web Forum – pro dotazy při samostudiu

5 Management změny Cíl předmětu Poskytnutí informací a znalostí v oblasti základní disciplíny managementu, která svojí povahou tvoří jádro manažerských dovedností a znalostí.

6 Filozofie managementu změny Cíl tématu: Úvod do problematiky managementu změny, poznání projevů změn a důvodů pro změny.

7 Důvody radikálních změn  makroekonomický vývoj  mikroekonomický vývoj  sílící konkurence  stávající systémy řízení organizací

8 Filozofie managementu změny Proměnlivost – má charakter: a)růstu b)degenerace Nelze hovořit o stabilitě – změny jsou nevyhnutelným projevem reality.

9 Filozofie managementu změny  Aktivita  Změna  Efekt

10 Filozofie managementu změny Východiskem aktivit vedoucích ke změnám je řešení určitého problému. Typy problémů:  ohrožení  porucha  příležitost

11 Filozofie managementu změny Cílový stav: a) Orientace na problémy typu příležitost – hledání možností pro zlepšování. b) Chceme-li dosáhnout citelných efektů, nelze spoléhat na samovolný vývoj ani na spontánní iniciativy zaměstnanců.

12 Filozofie managementu změny Změny není nutné vztahovat pouze na procesy v podniku. Důležité je řešit také změny: -v myšlení lidí (zaměstnanců / řídících pracovníků) -v oblasti rozhodování

13 Filozofie managementu změny Závěr: Pro řízení proudu změn platí, že „nestačí odstraňovat nedostatky, musí se hledat a vytvářet přednosti“. Podnik který chce získat výhodu před ostatními, musí mít jasnou strategii, jak řízení změny docílit. Přednosti firmy lze budovat na základě poznatku, že změna je určujícím činitelem rozvoje potřeb zákazníků.

14 Filozofie managementu změny Závěr: Jedinou konstantou budoucího vývoje bude opět změna – na váze nabývá management změn. -Čas kolem nás jako by plynul rychleji než dříve -Čas je plný turbulencí, skokových změn a chaosu -Parciální procesy managementu budou více probíhat ve zrychleném a nerovnoměrném pohybu

15 Filozofie managementu změny Závěr: Kategorie času se úzce pojí také s rychlostí. Právě rychlost myšlení, kreativity, vnášení invence do inkrementálních i zásadních inovací bude nabývat na významu i v managementu,marketingu a podnikání.

16 Management změny Management změny - směr managementu spočívající jednak v připravenosti reakcí na vnější či vnitřní podněty (pasivní aspekt) a jednak zaměřený na volbu předmětu změny, její pružnou přípravu, realizaci a využívání (aktivní aspekt). Jde o přeměnu celého podniku od jednoho stadia ke druhému, od jedné kultury ke druhé.

17 Teoreticko-metodologické základy managementu změny Aplikace poznatků obecné teorie systémů, termodynamiky otevřených a uzavřených systémů, biologie do managementu změny.

18 Složky objektů U každého objektu objektivní reality lze definovat 3 složky: Substance - látka, ze které je objekt tvořen Uspořádanost - vymezení jeho struktury, tvaru, organizace jeho subsystémů a prvků apod. Procesy - soubory činností přetvářejících vstupy na výstupy vytvářejících tak hodnotu pro zákazníka

19 Systémový přístup ke zkoumání objektů Podmínkou vymezení systému je stanovení účelu. Systémový přístup jako vědní disciplína (metoda myšlení) umožňuje na určitém objektu zkoumat pouze a jenom ty vlastnosti, které odpovídají našemu zájmu a účelu zkoumání.

20 Systémový přístup ke zkoumání objektů Za systém považujeme účelově definovanou množinu prvků a množinu vazeb mezi nimi, které společně určují vlastnosti celku. Navedení systému je podmíněno vymezením objektu, na který je systém naváděn, účelu, který chceme zkoumat a rozlišovací úrovní.

21 Klasifikace systémů Základní třídění podle: Vazby k okolí – otevřené, uzavřené Vztahu k realitě – abstraktní, konkrétní Chování v čase – statické, dynamické Způsobu chování a) systémy s cílovým a bez cílového chování b) systémy adaptivní a neadaptivní c) systémy deterministické a stochastické Původu – přirozené, umělé Obsahu – hmotné, nehmotné, informační

22 Význam systémového přístupu Změna paradigmatu je spojena se vznikem systémového přístupu, kde se obrací vztah mezi celkem a částí ke směru, že vlastnosti částí mohou být poznány pouze z poznání celku. Paradigma Vyjadřuje úroveň akceptovaného poznání v určitém čase. Posun paradigmatu probíhal v důsledku rozvoje lidského poznání, zpřesňování vědění o objektivní realitě a jejích objektech.

23 Význam systémového přístupu Holistický přístup  Vznik systémového přístupu a myšlení, postup od částí k celku  Aplikace holistického managementu poskytuje komplexní vnímání organizace, jak z pohledu systémového, tak i manažerského, a umožňuje tak zabezpečování homeostáze organizace.

24 Entropie Každý uzavřený systém samovolně směřuje ke stále vzrůstající neuspořádanosti, k veličině zvané entropie Entropie systému: Je vyjádřením (mírou) neuspořádanosti systému s tím, že platí čím je entropie větší, tím je uspořádanost systému menší a naopak. Limitou uspořádanosti je na jedné straně stav entropického minima (entropické nuly), na straně druhé stav entropického maxima (entropie=1), vyjadřuje totální neuspořádanost systému.

25 Entropie Druhý zákon termodynamiky se týká entropie a vyjadřuje, že neuspořádanost – chaos izolovaného systému buď zůstává stejná nebo narůstá – nikdy se nemůže zmenšovat (pokud je systém v rovnováze). Tyto jevy udržují přirozený chod událostí – jde o přírodní zákon – zákon růstu entropie. Zákon růstu entropie předpovídá dominantní směr průběhu přírodních procesů.

26 Entropie jako vyjádření neuspořádanosti objektu Entropii v managementu používáme pro vyjádření míry neuspořádanosti objektu s tím, že je dána úrovní uspořádaností substance,“uspořádanosti“ a procesů. Entropie  Interní  Externí Sloučení interní a externí entropie je vymezeno jako celková úroveň entropie určitého objektu.

27 Pojetí změny a její klasifikace Změnu v nejobecnějším pojetí je možno charakterizovat jako přechod jakéhokoli objektu z jedné podoby do podoby jiné. ZMĚNY  samovolné cílené (řízené) reaktivní – proces adaptace na okolí proaktivní – tvorba novinek  podnětné, elementární, komplexní  inkrementální, transicionální

28 Kriteria změn Kriterium lidského vlivu  Samovolná – přírodní nebo umělé vlivy  Řízená – cílevědomá lidská činnost (reaktivní, proaktivní) Kriterium rozsahu změny  Elementární – v jednom prvku organizace  Komplexní – v celé organizaci nebo více prvcích Kriterium velikosti posunu  Přírůstková – malé posuny  Transicionální – velké strategické změny

29 Pojetí změny a její klasifikace Z hlediska vlivu změn na vývojové tendence organizace lze zaznamenat:  Udržovací změny  Změny znamenající dosažení parity s konkurencí  Změny zlomového charakteru

30 Řízení a management změny a inovace Řízení změny – jedna z forem lidské aktivity, jejímž posláním je příprava a prosazování změn Za změnu považujeme přechod z jedné úrovně uspořádanosti, substance příp. procesů do úrovně jiné – vyšší nebo nižší jako výsledku samovolného vývoje nebo vývoje řízeného. Cílená – řízená změna je výsledkem lidské aktivity, jejímž posláním je příprava a prosazování změn a definujeme ji jako řízení.

31 Řízení a management změny a inovace Management jako subsystém řízení vkládá do vztahu řídící subjekt - řízený objekt na místo regulátora další lidský subjekt, který potom v závislosti na podobě manažerského stylu řídícího subjektu ovlivňuje chování objektu řízení. Sekundárním posláním manažera je zadržovat nebo napravovat rostoucí entropii řízeného objektu.

32 Poznání a jeho formy Dvě základní roviny poznání:  empirické poznání  teoretické poznání 1. Empirické poznání – Poznání skrze smysly – Poznáváme vnější projevy a formy – Zdrojem empirického poznání je bezprostřední praxe a zážitek

33 Poznání a jeho formy 2. Teoretické poznání – Úvahová činnost rozumu oddělená od bezprostřední praxe a smyslového poznání – Schopnost vytvářet závěry, soudy, hodnocení a logické postupy na základě empiricky zjištěných faktů – Teoretickou reflexí vzniká z praxe a zážitků zkušenost.  Zdrojem lidského poznání jsou smysly a rozum.  Empirické a teoretické poznání objektivní reality tvoří zpravidla jednotu poznávacího procesu.

34 Invence Definice – Invence je kvalitativní posun – změna ve struktuře lidského poznání – Invence pravdivěji interpretuje objektivní realitu světa ve srovnání s dřívějším stupněm poznání.

35 Invence jako změna ve struktuře vědění Změny, ke kterým dochází ve struktuře celosvětového vědění, pokládáme za absolutní invence. Jsou to změny, které mění kvalitu celosvětového vědění. Relativní invence je změna struktury vědění v daném sociálním systému, která probíhá na základě difúze vědění již existujícího v jiných systémech, popř. světového vědění nebo i poznatků vytvořených z vnitřních zdrojů poznání daného systému, které však již jinde existují.

36 Inovace a jejich pojetí Inovace – Druh invence, který byl využit v praxi – Aplikace nových myšlenek, nápadů a vědeckých poznatků – Inovace se netýkají pouze výrobků a služeb, ale všech podnikových činností a procesů.

37 Inovace a jejich pojetí Inovace Lze ji v nejobecnějším pojetí vymezit jako „uskutečnění jakékoli absolutně nové změny, která je nová z pohledu celosvětového měřítka.“ Vztah inovace a změny Inovace je absolutní novinka v globálním systémovém rámci, zatímco změna je pouze relativní novinka

38 Inovace a jejich pojetí Vztah inovace a změny Každá inovace je současně změnou a to i kvalitativní, ne každá změna, a to i kvalitativní, je inovací. Přenášení daného řešení dále je vymezeno jako difuse inovace a probíhá již pouze v podobě změny. V rámci ekonomiky založené na znalostech je role, kterou inovace hraje, považována za podstatnou.

39 Efekt změny a inovace Samovolné i řízené změny a inovace jsou spojeny se vznikem efektu. Za efekt je v nejobecnější podobě považován změněný účinek, který souvisí s účelem daného objektu, ve kterém změna nebo inovace probíhá, a má podobu změněných funkcí objektu, nebo změna užitých zdrojů na využívání funkčnosti v naturální podobě nebo peněžním vyjádřením.

40 Podnik jako ekonomický organismus Ekonomický organismus je definován jako systém, spojený s vnějším prostředím prostřednictvím vstupu a výstupu s tím, že četnost a intenzita vazeb mezi prvky tohoto systému je větší ve vnitřní struktuře než při jeho propojení s okolím. Podnik je vymezen jako živoucí systém a životaschopný objekt, kde probíhají změny a inovace tak, aby přinášely optimální komplexní efekt.

41 Podnik jako ekonomický organismus Prvky a vazby ekonomického organismu tvoří v souhrnu jeho činitele. Prvky  Pracovníci  Suroviny, materiály  Stroje, zařízení, budovy Vazby, vztahy  Energie (resp. energetická vazba)  Technologie (resp. technologická vazba)  Organizace  Konstrukce výrobků / služeb

42 Management změny a inovace Variabilita ekonomické reality na přelomu 20. a 21. století, sílící globalizace, úsilí o hledání komparativních výhod i změny v interním prostředí každé společnosti vedou k překonávání dosud přetrvávajících manažerských paradigmat a vyvolávají tlaky na provádění změn. Je zřejmé, že ty společnosti, které se nezabývají inovacemi své produkce a setrvávají na tradičních přístupech řízení, již ve střednědobém horizontu mohou mít vážné problémy se svou konkurenceschopností a v důsledku toho i s ekonomickou prosperitou.

43 Management změny a inovace Management změny se vyčlenil jako samostatný termín v průběhu sedmdesátých let 20. století. Závěry, ze kterých vychází, vznikaly v průběhu druhé poloviny 20. století. Myšlenku, že inovace hrají významnou úlohu v ekonomickém vývoji tržních ekonomik, protože narušují existující rovnováhu a následně ji opět na kvalitativně vyšší úrovni navozují, již dříve vyslovil Joseph Alois Schumpeter (1883 – 1950). Inovace podle něj přinášejí inovátorovi zisk, který je nutné vynaložit na zvyšování produktivity, kapitalizovat jej tak, aby bylo možné se v daném oboru udržet.

44 Měření změny a inovace Inovace lze klasifikovat v závislosti na jejich novosti. Za představitele české inovační teorie lze považovat prof. Františka Valentu, který koncem šedesátých let 20. století sestavil klasifikaci inovací (sociometrická metoda). Jednotlivé změny, které ve struktuře ekonomického organismu probíhají, se podle tohoto přístupu od sebe liší nejen svým charakterem, ale i svou úrovní. Tuto úroveň změn lze měřit podle stupnice úrovně změny. Změny jednotlivých faktorů výrobních a ekonomických organismů se měří pomocí řádu změny (inovace).

45 Měření změny a inovace 0. - nultý řád změny - proces regenerace - prostá obnova prvku podnikatelského objektu - působí proti přirozené tendenci k degeneraci a degradaci 1. - změna prvního řádu - změna intenzity vazby mezi jeho prvky (vztahy a vzájemné relace) Jsou to změny znamenající přeskupení vztahů mezi jinak kvantitativně a kvalitativně neměnnými prvky společnosti.

46 Měření změny a inovace řád - nepřináší výraznější změnu do chodu organizace - projev procesu adaptace na vnější prostředí Dosud uvedené řády inovací lze také chápat jako nutný a trvalý proces vnitřní adaptace společnosti, který prakticky bez zásadnějších výdajů finančních prostředků na jeho uskutečňování je prokazatelným zdrojem růstu tzv. přirozené produktivity práce.

47 Měření změny a inovace 2. - změna druhého řádu - prostá kvantitativní změna - kvalitativně nezměněné prvky organizace jsou využity za účelem zvýšení množství výstupu anebo jsou tyto prvky samy nasazeny ve změněném počtu Je to složitější a na tvořivost člověka náročnější změna, spočívající ve změně počtu (množství) jednotlivého činitele.

48 Měření změny a inovace 3. - změna třetího řádu - skupina adaptačních změn - již představuje nejjednodušší kvalitativní změny činitelů ekonomického organismu Změna vnější stránky kvality jednotlivých prvků společnosti. Je to adaptační změna, při níž se uplatňuje pokrok ve vzájemném působení věcných faktorů a kvalifikace pracovníků.

49 Měření změny a inovace 4. - změna čtvrtého řádu - nástup nové varianty - skupina změn vyznačujících se novou kombinací již známých vlastností a parametrů - změna nefunkčních parametrů - při změně varianty se uplatňuje nové řešení celého produktu nebo uspořádání prvků Jedná se o první z vyšších řádů změn (inovací) vyznačující se nástupem nové varianty, kde se pozornost soustředí na řešení nového výrobku.

50 Měření změny a inovace 5. - změna pátého řádu - nástup nové generace při zachování původní koncepce - mění se funkční parametry a vlastnosti (původní koncepce však zůstává zachována) - změna všech základních prvků organizace nebo produktu Je to forma nové generace. Jde o skupinu změn, při nichž se progresivně překonávají jednotlivé parametry a funkční vlastnosti, původní koncepce však zůstává zachována.

51 Měření změny a inovace 6. - změna šestého řádu - koncepční změna překonávající nejen současné parametry, ale vzniká celá nová konstrukční a funkční platforma - nástup nového druhu produktu Změna výchozí koncepce prvků při ponechání původního principu na němž jsou tyto prvky založeny. Jedná se o koncepční změnu, kdy jsou překonány nejen dosavadní parametry, ale zároveň dochází i ke změně konstrukční a funkční koncepce.

52 Měření změny a inovace 7. - změna sedmého řádu - existence nového principu, kdy vzniká celý nový rod produktu - principiální změna znamená převrat ve výrobní, příp. řídící struktuře Změna principu prvků společnosti. Základní princip je zde překonán principem novým. Tato zásadní změna znamená převrat ve výrobní struktuře; vznik nového rodu.

53 Měření změny a inovace Důvodem uskutečňování všech kvantitativních a kvalitativních změn (inovací) je odstranění určitého vnitřního stavu nenasycenosti jednotlivých prvků společnosti. Příčina tohoto stavu nenasycenosti je v jejich vzájemné kvantitativní a kvalitativní nevyváženosti. Smysl uskutečňování změn spočívá v odhalování, vytváření a využívání vnitřních výrobních, resp. podnikatelských rezerv s cílem dosáhnout maximálního využití prvků ve společnosti a zvyšovat tak jeho konkurenceschopnost a komerční úspěšnost.

54 Měření změny a inovace prof. F. Valenta Klasifikace inovačních řádů

55 Invence x inovace Invence: - mají zejména teoreticko – vědomostní charakter - produkty kreativního myšlení – nové myšlenky a nápady - změna ve struktuře vědění - je to určitý objekt, postup, technika, která vykazuje prvek novosti Inovace: Takový druh invence, který byl využit v praxi.

56 Měření invencí Původnost vědění měříme stupněm invence nultý stupeň invence - akceptace, tj. převzetí určitého poznatku (známého řešení) beze změny - stupeň tvůrčí aktivity tvůrčího subjektu je zde nulový - dané řešení (myšlenka) jsou nové jen pro toho, kdo se nad problematikou zamýšlí

57 Měření invencí 1. - první stupeň invence - dochází k napodobení řešení – imitaci – již existujících v jiných systémech - známá řešení jsou přizpůsobena konkrétním kontextuálním podmínkám - jsou používána ke stejným účelům - imitace vyžaduje určitý autorský vstup

58 Měření invencí 2. - druhý stupeň invence - analogie s oblastmi, které nejsou příbuzné z hlediska obsahu dané invence - známý koncept, řešení nebo poznatek je přetvořen - adaptace – vyšší úroveň autorského vstupu - jedná se o aplikaci postupu do naprosto odlišných podmínek nebo oblasti

59 Měření invencí 3. - třetí stupeň invence - představuje absolutní invenci - nejvyšší úroveň invenčního snažení - autor invence přináší naprosto novátorská řešení Invence 0. stupně jsou vždy invencemi relativními, směrem k vyššímu stupni invence vzrůstá i stupeň absolutní novosti.

60 Měření invencí Shrnutí: Z hlediska stupně či podílu vlastního originálního přínosu subjektu do invence lze rozlišit následující čtyři druhy inovací v jejich relativním pojetí: Akceptace - převzetí známého řešení beze změny Imitace - přizpůsobení známého řešení Adaptace - přetvoření známého řešení Absolutní inovace - vytvoření zcela nového řešení

61 Inovační proces Vztah mezi technickými, tržními a podnikatelskými kroky. Podstatný pro komercionalizaci nových produktů a služeb. Tři etapy: 1.Inovační – vyvinutí produktu, výroba prototypu a jeho odzkoušení 2. Podnikatelská – příprava plné produkce a výroby - stanovení strategie vstupu na trh 3. Manažerská – řízení životního cyklu produktu, časování výrobkových modifikací a variant

62 Inovační proces Invence a inovace jsou samotnou podstatou rozvoje. -Pomáhají zlepšovat kvalitu života -Zvyšují konkurenceschopnost firem -Přispívají k trvale udržitelnému rozvoji

63 Konkrétní podoba invencí a) Objev pouze absolutní vědecká invence b) Vynález je vyřešení technického problému, bývá zpravidla absolutní technickou invencí c) Zlepšovací návrh bývá zpravidla relativní invencí d) Užitný vzor vyřešení vnější úpravy výrobku, které je nové a použitelné v průmyslové výrobě

64 Zdroje invencí  Výzkum a vývoj  Licence  Průmyslová špionáž  Technická pomoc  Vědeckotechnické informace  Vědeckotechnické akce  Vzdělávací soustava

65 Závažnost změn v organizaci Stupně závažnosti změn v organizaci podle Rogera Collinse

66 Závažnost změn v organizaci Strategická změna – imperativ současné organizace Organizační změna dosahuje strategického významu. Tato strategická změna je taková transformace v organizaci, která je radikální, měnící paradigmata za současného stavu okolního prostředí. Změny jsou těžko dosažitelné v rigidních mechanistických systémech managementu. Pro jejich zavedení jsou mnohem vhodnější flexibilní struktury (organické systémy).

67 Globální paradigma managementu a jeho změna - Posun globálního paradigmatu směrem od společnosti industriální ke společnosti znalostní. - Na významu nabývají tyto zdroje – znalosti, vědomosti, informace a kvalitativně tvořivá práce. Hodnoty jsou nyní vytvářeny prostřednictvím produktivity a inovací. -Nově formovaná společnost je rovněž charakteristická nepředvídatelnou, permanentní změnou v okolí organizací a tím i v organizacích samých.

68 Management znalostí Dlouhodobý úspěch firmy je podmíněn optimálním poměrem mezi provozním řízením, proudem změn znalostí a strategickými záměry firmy – toto vede k „roztáčení“ spirály úspěšnosti. 90. léta 20. století - přechod do rychlé fáze změn Znaky - zkracování inovačních cyklů výrobků a služeb - narůstá i množství a složitost změn (komplexnost) Hlavním kritériem úspěchu firmy se stává schopnost „učení se“ novým znalostem.

69 Management znalostí Úspěšnost firmy je dána vztahem: Růst firemních znalostí > Rychlost změn tržního prostředí „Znalost“ musí v současném turbulentním tržním prostředí předcházet aktuální požadavky trhu. Limitou firemního úspěchu je absorbční schopnost firmy nové změny vytvářet a zavádět. Klíčovým předpokladem absorbce změn je tedy ochota učit se!

70 Management znalostí Úroveň schopnosti absorbce a tvorby změn ve firmě je vyjádřena zákonem severozápadní hranice. prof. Steven H. Kim

71 Management znalostí Růst firemních znalostí je závislý na kvalitě firemní kultury. Velikost změn je závislá na kvalitě firemní kultury, která formuje změnovou energii lidí. Pro růst firemních znalostí je nezbytné vytvořit proaktivní, učící se firemní kulturu. Rozvoj firemních znalostí patří do kategorie managementu změn.

72 Management znalostí Firma, která zajistí optimální vztah mezi provozním řízením, rozvojem znalostí a vyváženou ctižádostí budoucnosti, je schopna zajistit svůj dlouhodobý úspěch. Ing. S. Häuser, CSc.

73 Management znalostí Shrnutí: Úspěch realizace interních strategií je podmíněn schopností organizační kultury strategické změny absorbovat. Pravděpodobnost úspěchu změn je závislá na schopnostech a zájmu jednotlivců i týmů tvořivě přispívat k naplňování vize a mise organizace. Kvalita organizační kultury rozhoduje o úspěchu zavádění strategické změny. Praktickým důsledkem zákona severozápadní hranice pro manažera je priorita vytvořit silnou a proaktivní kulturu organizace, která má společnou sdílenou vizi budoucího úspěchu.

74 Strategie rozhodování o změně a inovaci Nezbytnou součástí správného fungování každé organizace je potřeba kontinuální změny reagující na měnící se vnitřní i vnější prostředí. Nedostatečná pružnost a adaptabilita, která proces změn provází, je způsobena dvěma obecnými lidskými vlastnostmi: obavy z nového – strach ze změny tendence nevykládat úsilí spojené s adaptabilitou na změnu

75 Zásady managementu změny inovace Sedm zásad (pravidel) pro řízení inovačního procesu: 1. Zásada kontinuity vývoje ekonomického organismu - zabývá se vývojovým procesem ekonomického organismu, jehož podstatu tvoří změny nebo inovace - poznání neuspořádanosti identifikuje objekt změny, co by se mělo změnit nebo inovovat

76 Zásady managementu změny inovace 2. Zásada horizontálního řetězení změny nebo inovace - důležité je znát jak změnu nebo inovaci provést - změna (inovace) všech činitelů ekonomického organismu by měla být provedena na úroveň změny (inovace) podnětné - snaha o dosažení minimální hodnoty interní entropie ekonomického organismu

77 Zásady managementu změny inovace 3. Zásada vertikálního řetězení změny nebo inovace - zabývá se uspořádaností vnitřní struktury ekonomického organismu a jeho činitelů 4. Zásada progrese - řeší aspekt „jak“ měnit (inovovat), a to z pohledu úrovně a frekvence změny (inovace) tak, aby byl naplněn princip paradigmatu managementu změny ve smyslu dávkování frekvence a úrovně změny, aby přinášely optimální efekt

78 Zásady managementu změny inovace 5. Zásada rozhodné krátké doby - tato zásada souvisí s plánovací funkcí managementu změny - má-li být komplexní změna provedena do určitého okamžiku, musí být změny ukončeny v termínu, který je dán změnou podnětnou

79 Zásady managementu změny inovace 6. Zásada akčního rádiu změny nebo inovace - tato zásada řeší „kdo“ by měl změnu (inovaci) připravit a provést, tj. delegování kompetence, odpovědnosti a pravomoci 7. Zásada vhodného okamžiku změny nebo inovace - zabývá se hledáním odpovědi na otázku „kdy“ by změna (inovace) měla být provedena

80 Zásady managementu změny inovace Základní problém managementu změny: Nalezení vhodného okamžiku, kdy provést změnu. Vedle ekonomické životnosti objektu, který je předmětem změny, je nutné brát v úvahu ještě jeho životnost fyzickou a morální. Fyzická životnost – takový časový interval, ve kterém dané řešení objektu plní jeho užitnou funkci Morální životnost - takový časový úsek, ve kterém daná úroveň řešení objektu není překonána úrovní vyšší

81 Zásady managementu změny inovace Vhodný okamžik pro změnu (inovaci) objektu, je spojen s hledáním jeho životnosti ekonomické, je-li dominantní kritériem rozhodováním hledisko ekonomické. Je-li změna uskutečněna dříve, než nastane vhodný okamžik, dochází ke ztrátám, a to pro nedostatečné využití staré kvality. Je-li provedena později, dochází opět ke ztrátám, a to pro nedostatečně využití nové kvality nového objektu.

82 Lidský faktor v managementu změny Management změny je spojen s lidskými aktivitami:  v etapě iniciace návrhů změn  v etapě realizace změn, překonání obav z nového Za rozhodující faktory hospodářského růstu není považován kapitál, ale inženýrství – pružné myšlení, intuice, kreativita a iniciativa. Je možné podstatu podnikání spatřovat v umění využít talentu schopných lidí.

83 Lidský faktor v managementu změny Prapůvod konkurenční výhody firmy je třeba spatřovat v kvalitě lidských zdrojů, jimiž firma disponuje. Lidský faktor v organizační architektuře:  Snazší komunikační vazby a příznivější předpoklady k iniciativě dávají tzv. ploché organizační struktury s výraznou decentralizací.  Delegování pravomocí a odpovědností je motivačním faktorem, jednak nutností pramenící z poznání, že nejvíce změn vzniká v těch případech kdy navrhovatel a realizátor změn představují jeden útvar, osobu.

84 Realizace změn v podniku Přechod – dvě stránky:  Technická (procesy a systémy)  Lidská Lidský faktor Existence možných chyb – nepochopení charakteru změn, kterou musí projít lidský faktor. Nutný postupný přechod, překonání starých stereotypů.

85 Organizační kultura x management změn Úspěch realizace interních strategií je podmíněn schopností organizační kultury strategické změny absorbovat. Pravděpodobnost úspěchu změn je závislá na schopnostech a zájmu jednotlivců i týmů tvořivě přispívat k naplňování vize a mise organizace. Kvalita organizační kultury rozhoduje o úspěchu zaváděné strategické změny.

86 Odborné způsobilosti nutné pro úspěšný management inovačních aktivit organizace 1.Úroveň (základní) – Podnikatelské myšlení  strategické myšlení  systémový přístup  řízení financí

87 Odborné způsobilosti nutné pro úspěšný management inovačních aktivit organizace 2. Úroveň (pokročilý) – Manažerské dovednosti  lidské zdroje  informační systémy  finance  marketing a prodej  logistika

88 Odborné způsobilosti nutné pro úspěšný management inovačních aktivit organizace 3. Úroveň (zkušený) – Management změny  inovační aktivity  reengineering procesů  management znalostí

89 Odborné způsobilosti nutné pro úspěšný management inovačních aktivit organizace Uvedení tvůrčího nápadu do života: Transformace inovačních projektů do rutinních podnikatelských operací. Zdrojem způsobilostí nutných k provedení managementu změny je intelektuální kapitál organizace.

90 Děkuji za pozornost Lukáš Blažek


Stáhnout ppt "Vysoká škola ekonomie a managementu Management změny Ing. Lukáš Blažek, Ph.D. VSEM_01/ 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google