Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence

Prezentace na téma: "Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence"— Transkript prezentace:

1 Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence
Monopol, Oligopol, Monopolní konkurence

2

3 Nedokonalá konkurence (NK)
Prodávající mají určitou kontrolu nad tvorbou ceny neboť se jejich produkce liší Větší zaměření na reklamu, protože ne všechna produkce je prodejná (v DK trh absorbuje veškerou produkci firmy) Monopol – DK k němu spěje v odvětvích, kde je velká možnost vytváření úspor z rozsahu – vede k vytvoření přirozeného monopolu Přirozený monopol je případ, kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími AC, než kdyby bylo v odvětví více menších firem Monopol typický pro telekomunikace, distribuce plynu a elektřiny

4 Prostředí vyvolávající vznik přirozeného monopolu
je takové prostředí, kdy křivka AC dosahuje svého minima až při velkých objemech produkce (obvykle postačujících k pokrytí celé poptávky) Monopol by mohl vyrábět množství produkce Q1 odpovídající střetu D a S… MC = S AC P i Q i Je tedy výhodnější, aby poptávku na trhu pokryla jedna firma, která může díky nižším AC nabídnout také výrobek za nižší cenu (nejspíše nabídne cenu P vyšší než AC1, ale stále může být menší než AC2 a zákazníkům se to vyplatí a kupují QD* Pokud by na tomto trhu fungovaly tři podniky a rozdělili by si rovnoměrně zákazníky, pak by na každou firmu připadal třetinový objem Q1. Tento objem by však každá firma vyráběla s ještě vyššími průměrnými náklady (AC2) než v případě monopolu. … a to za cenu, kterou stanoví minimálně na úrovni AC1. AC2 I kdyby firma prodávala s nulovým ziskem, byla by cena na úrovni AC2. Zákazníci by za tuto cenu nakupovali množství QD. P Přirozený monopol tedy vzniká z nákladových důvodů, a to v případě, kdy křivka AC dosahuje svého minima až při velmi vysokých objemech produkce. V praxi je to zejména v odvětvích, kde jsou třeba velké vstupní (investiční) náklady, které je potřeba „rozpustit“ do velkého objemu produkce, aby mohla klesnout cena na přijatelnou úroveň. AC1 D 1/3 Q1 QD QD* Q1

5 Příklad Představte se, že podnikáte v distribuci vody (vodovody a kanalizace) ve městě se obyvateli. Průměrná roční spotřeba vody na jednoho občana je 100 m3. Vaše rozsáhlá vodovodní a kanalizační síť vyžaduje pravidelnou roční údržbu, jež Vás stojí 40 mil. Kč. Vodu nakupujete od dodavatele za 20 Kč/m3 (při odběru větším než 1 mil. m3 však bude cena růst o 10 % za každých započatých m3). Jakou minimální cenu budete požadovat za m3 vody? Jakou cenu bude požadovat, pokud Vám konkurenční firma odebere polovinu zákazníků? (Stejný efekt by měla skutečnost, že zákazníci začnou s vodou šetřit a sníží spotřebu vody o polovinu)

6 Příklad Spotřeba vody ve městě = 10 000 * 100 = 1 000 000 m3.
Náklady na tento odběr = * = Kč Náklady na m3 = / = 60 Kč/m3 Minimální cena bude tedy 60 Kč Pokud se spotřeba vody (počet zákazníků) sníží na polovinu, pak náklady na odběr = * = Kč Náklady na m3 = / = 100 Kč/m3 Pokud by měla stejné podmínky (náklady) i druhá firma, cena vody by díky konkurenci naopak vzrostla (minimálně) na 100 Kč/m3. Lepší by tedy bylo, aby zde působila jen jedna firma a ta dodávala všem zákazníkům (minimálně) za 60 Kč/m3.

7 Příklad - Graf Kč/m3 Q (m3) AC VC 100 60 FC

8 Optimální rozsah produkce monopolní firmy
Platí, že maximálního zisku dosahuje při objemu produkce, kdy MC = MR monopol dosahuje monopolního zisku může ho dosahovat i dlouhodobě (narozdíl od dokonalé konkurence), protože existují překážky vstupu do odvětví a ty stěžují potenciální konkurenci

9 Optimální rozsah produkce monopolní firmy (maximalizace zisku)
V NK již není křivka AR (P) horizontální, ale má klesající průběh. Křivka MR klesá dvakrát rychleji než křivka AR. To vše má (oproti DK)významný dopad na určení optimálního rozsahu produkce. …ale podle průměrných veličin (AR a AC) poznáme jaká je jeho průměrná výše. Zisk na jednotku produkce při určitém objemu produkce Z/Q = AR - AC. Jeho vynásobením daným objemem produkce Q získáme celkový zisk). Tento bod vyjadřuje rovnováhu na trhu (D=S). Odpovídá mu produkce QA za cenu PA Pokud by monopolní firma chtěla vyrábět objem QA, znamenalo by to, že mezní náklad každé prodané jednotky od produkce vyšší než QM bude vyšší než mezní příjem z této jednotky, což bude snižovat předchozí zisk dosahovaný při QM MC = S AC P i Q i Podle (vývoje) přírůstkových veličin (MR a MC) poznáme, při jakém objemu produkce je zisk nejvyšší (když se MR = MC)… PM ARM Monopolní firma však maximalizuje zisk v bodě M, kde MR = MC. Odpovídá tomu nižší produkce QM za vyšší cenu PM Zisk Celkové příjmy TRM = ARM * QM Pamatujme si… A PA Celkové náklady TCM = ACM * QM ACM Podle (vývoje) přírůstkových veličin (MR a MC) poznáme, při jakém objemu produkce je zisk nejvyšší (když se MR = MC), ale podle průměrných veličin (AR a AC) poznáme jaká je jeho výše (Zisk na jednotku produkce při určitém objemu produkce = AR - AC. Jeho vynásobením daným objemem produkce Q získáme celkový zisk). D = AR M Q M Q A MR 9

10 Optimální rozsah produkce monopolní firmy
Q TC Rozdíl TR – TC (tedy zisk) je zde maximální Optimální rozsah produkce monopolní firmy TR Bod zvratu Bod zvratu Optimalizace rozsahu výroby z pohledu celkových veličin Ziskový rozsah výroby (TR > TC) Optimalizace rozsahu výroby z pohledu jednotkových veličin Ziskový rozsah výroby (AR > AC)

11 Mějme situaci, kdy křivka AC je při všech objemech produkce nad křivkou AR, avšak křivka AVC je při některých objemech produkce pod křivkou AR Optimální rozsah produkce monopolní firmy při minimalizaci ztráty v krátkém období MC AC P Q AVC Za uvedených podmínek se firmě vyplatí (alespoň krátkodobě) pokračovat ve výrobě množství QM, protože je při tomto objemu produkce cena PM nad úrovní AVC a firma tak uhradí alespoň část fixních nákladů a minimalizuje ztrátu Celkové náklady Ztráta (neuhrazená část FN) P M AFC Uhrazená část FN Celkové příjmy (tržby) Uhrazené VN D = AR M AVC Q M MR

12 Optimální rozsah produkce monopolní firmy při poklesu poptávky
MC = S AC P i Q i ARM PM Zisk = ACM A PA M D = AR Q M Q A MR

13 Rozhodování o uzavření monopolní firmy při poklesu ceny (poptávky) v krátkém období
Podrobnější vysvětlení MR D = AR AC MC P Q AVC P M Zisk Celkový příjem (tržby) Uhrazené FN AFC (AFC = AC – AVC) Uhrazené VN AVC Q M

14 Podrobnější vysvětlení
Rozhodování o uzavření monopolní firmy při poklesu ceny (poptávky) v krátkém období Podrobnější vysvětlení MR D = AR AC MC P Q AVC P M Uhrazené FN Uhrazené VN Q M

15 Podrobnější vysvětlení
Rozhodování o uzavření monopolní firmy při poklesu ceny (poptávky) v krátkém období Podrobnější vysvětlení MR D = AR AC MC P Q AVC Ztráta (neuhrazená část FN) P M Uhrazené FN Uhrazené VN Q M

16 Podrobnější vysvětlení
Rozhodování o uzavření monopolní firmy při poklesu ceny (poptávky) v krátkém období Podrobnější vysvětlení AC MC P Q MR D = AR Ztráta (neuhrazené FN) AVC P M Uhrazené VN Q M

17 Podrobnější vysvětlení
Rozhodování o uzavření monopolní firmy při poklesu ceny (poptávky) v krátkém období Podrobnější vysvětlení AC MC Neuhrazené FN P Q AFC (AFC = AC – AVC) AVC MR D = AR Neuhrazené VN P M Uhrazené VN AVC Q M

18 Nabídka monopolu Křivka nabídky monopolu není totožná s křivkou MC. Monopol stanovuje cenu vyšší než MC. Křivka MC tedy nevyjadřuje vztah mezi nabízeným množstvím a cenou Cena je oproti DK vyšší než MR i než MC Rozdíl mezi cenou a MC je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky. Čím elastičtější je poptávka, tím je také menší rozdíl ceny a MC a tím také dosahuje monopol menšího monopolního zisku.

19 Cenová diskriminace Situace, kdy firma stejný výrobek prodává spotřebitelům za různou cenu, aniž by k tomu vedly nákladové důvody Cílem cenové diskriminace je získání přebytku spotřebitele monopolní firmou Diskriminace 1. stupně firma se snaží zjistit, jakou maximální cenu by byl spotřebitel ochoten zaplatit za daný produkt a za tuto cenu mu produkt prodává. Dochází tím k odčerpání celého spotřebitelského přebytku (Smluvní ceny) Diskriminace 2. stupně stanovení různých cen za různá kumulovaná množství daného statku. Statky jsou prodávány po blocích s postupně se snižující cenou. spotřebiteli je vždy odebrána část jeho přebytku (který by normálně byl mezi jednotnou cenou a odpovídající částí nabídky) Diskriminace 3. stupně firma si rozdělí spotřebitele do různých segmentů, které se liší pružností své poptávky po daném produktu ti, kteří mají méně pružnou poptávku, u těch může zvyšovat cenu x u spotřebitelů s pružnější poptávkou zdražovat nemůže např. různé ceny pro cizince, diskriminace v čase (např. zahájení prodeje iPhone za vyšší ceny a následné zlevnění)

20 Alokační a výrobní efektivnost monopolu
Alokační neefektivnost monopolu se dá vyjádřit tím, že není vyráběn takový výstup, jaký si spotřebitelé přejí, ale je vyráběn menší výstup a za vyšší cenu než v DK (vznikají náklady mrtvé váhy – DWL) Výrobní neefektivnost spočívá v tom, že monopol oproti DK nevyrábí s minimálními AC (a to ani v dlouhém období)

21 Rozdíly v optimalizaci produkce v nedokonalé (monopol) a dokonalé konkurenci
MC = S AC P i Q i Čím je monopolní trh blíže k DK, tím jsou křivky MR a AR plošší až postupně splývají v jednu křivku. Vlivem dokonalé konkurence je také průsečík křivek MC a MR v minimu křivky AC. P M Zisk A = P A = D = AR M Q M = Q A MR

22 Regulace monopolu Je realizována zpravidla jako cenová regulace, neboli stanovení maximální ceny monopolu státem. Projevuje se snahou státu stanovit cenu co nejblíže úrovni mezních nákladů a tím přiblížení se situace na trhu DK. Problém ovšem může být, jak stát určí maximální cenu. Může docházet k přílišnému omezení přirozeného monopolu a tím případně k ohrožení celého odvětví Další možností je zavedení daní, snižujících zisk monopolu. Mohou se však odrazit v cenách a tím mají dopad na zákazníky. Monopol je možné převést pod státní vlastnictví Zákaz určitých činností a další legislativní opatření

23 Cenová regulace monopolní firmy
MC = S P Q AC Při jakékoliv ceně nižší než PR by již byla monopolní firma ve ztrátě. Reálně lze tedy dosáhnout snížení ceny skrz regulaci v rozsahu PM – PR. PM PR PA A M D = AR QA QM QR MR

24 Nedokonalá konkurence (NK)
Oligopol – jedna firma není schopna uspokojit poptávku, musí jich být více; typický pro leteckou dopravu, automobilový průmysl Monopolní konkurence – mnoho firem, které společně uspokojují poptávku, individuálně mají malý vliv na trh, ale je diferenciovaný produkt Producenti jsou tvůrci ceny a neakceptují cenu tržní

25 Minimum AC je nejnižší úroveň, kam může dlouhodobě spadnout cena, aby ještě nebyla firma ve ztrátě. To samozřejmě neznamená, že firmy budou chtít za tuto cenu prodávat, ale až sem mohou klesnout s cenou v boji o zákazníky. Čím silnější je konkurence na trhu, tím více jsou firmy k této ceně tlačeny. Z hlediska nákladů je tedy pro firmu výhodné, aby vyráběla objem produkce, který je blízký minimu AC, ať už je cena jakákoliv. I v praxi tato situace skutečně často nastává, nebo se o ni firmy snaží. Prostředí vyvolávající vznik monopolní konkurence, oligopolu a monopolu Obecně platí, že čím nižší objem produkce musí firma vyrábět, aby bylo dosaženo minima AC, tím více se situace na trhu bude blížit dokonalé konkurenci (a naopak). P Q MCO MCM Ujasněme si, že křivka AC a její tvar je významně ovlivněn technologiemi, které firma využívá. Můžeme tedy říci, že současná úroveň technologického rozvoje určuje, při jakém objemu bude dosahováno minima AC a kde toto minimum bude. S rozvojem technologií může docházet ke zlevňování výroby, tedy k tomu, že firmy mohou dosahovat minima AC již při nižších objemech produkce a tím se na trhu vytváří prostor pro další konkurenci. Jako příklad z praxe uveďme postupné zlevňování mobilních komunikačních technologií nebo technologií solárních elektráren, které vytváří prostor pro další konkurenční firmy na původně monopolním nebo oligopolním trhu. MCMK ACOligopolu ACMonopolu ACMonopolní konkurence Pmin D QMK QM Qodvětví QO Objem poptávané produkce, kterou mohou uspokojit další firmy v odvětví

26 Oligopol

27 Charakteristika oligopolu
malý počet firem vyráběný produkt může být homogenní (čistý oligopol) nebo heterogenní (diferencovaný oligopol) vysoký stupeň vzájemné rozhodovací závislosti existují významné bariéry vstupu do odvětví a výstupu z něj (ale nejsou nepřekonatelné) bariéry vstupu: úspory z rozsahu (nová firma těžko dosahuje stejných AC jako stávající firmy), limitní ceny (firmy stanoví nižší ceny, aby odradily od vstupu do odvětví), právní restrikce, náklady na diferenciaci produktu atd. oligopolní firma je tvůrce ceny („price maker“) Připomeňme si, že existence oligopolu je závislá na vztahu mezi velikostí trhu a optimální velikostí firmy (při které realizuje úspory z rozsahu, neboli dosahuje co nejnižších AC)

28 Modely oligopolu Koluzivní (s tajnou dohodou)
Kartel – snaha o maximalizaci zisku celého odvětví, nejen jedné firmy; většinou nestabilní – odstředivé tendence a snaha o porušení dohody a zvýšení tržního podílu a zisku jedné firmy Oligopol s dominantní firmou (a konkurenčním lemem) – konkurenční lem přebírá od dominantní firmy cenu a podle ní stanovuje svou produkci Nekoluzivní (bez tajné dohody) Cournotův model duopolu (reakční křivky) – firma odvozuje své nabízené množství od množství nabízeného druhou firmou a obráceně, přičemž Qtržní = q1 + q2 Model oligopolu se zalomenou křivkou poptávky Modely založené na teorii her

29 Oligopol s dominantní firmou
V odvětví je jedna silná (dominantní) firma, jež stanovuje cenu a ostatní menší firmy (konkurenční lem) tuto cenu přebírají – chovají se tedy jako firmy v DK Firmy konkurenčního lemu přebírají cenu a maximalizují zisk za předpokladu rovnosti přejímané ceny a MC každé z nich: P = MCi (qi) Součtem křivek MC každé firmy získáme křivku nabídky konkurenčního lemu…

30 Oligopol s dominantní firmou
Dominantní firma určuje velikost svého výstupu jako rozdíl mezi tržní poptávkou (dána křivkou DT) a nabídkou firem konkurenčního lemu. SKO = ΣMC Q P Při ceně P1 pokrývá celou poptávku konkurenční lem a dominantní firma má výstup nulový. MC P1 Při ceně P2 pokrývá část poptávky konkurenční lem a dominantní firma pokryje zbytek poptávky. P2 Při ceně P3 pokrývá celou poptávku dominantní firma. PD Svůj optimální výstup odvozuje dominantní firma od zlatého pravidla maximalizace zisku a stanoví objem produkce QD za cenu PD. DD P3 DT MR Při této ceně pokryje konkurenční lem svou produkcí zbytek poptávky QKO QD QT

31 Cournotův model duopolu
Předpokládá dvě firmy v odvětví, přičemž každá firma rozhoduje o velikosti svého výstupu za předpokladu, že výstup druhé firmy je konstantní. První firma nejprve předpokládá, že výstup druhé firmy je nulový a považuje se za monopol a tudíž určí optimální objem podle pravidla MC = MR. Druhá firma sníží o výstup první firmy (který považuje za fixní) poptávku odvětví a z nové křivky poptávky odvozuje svůj optimální výstup. Svou produkcí však změní výstup celého odvětví a její výstup považuje opět první firma za fixní. Podle toho tedy upraví svůj původní výstup. Tyto reakce na výstup jednotlivých firem se opakují, až si firmy rozdělí rovnoměrně celkový optimální výstup.

32 Model se zalomenou křivkou poptávky
D1: pokud firma zvýší cenu, ostatní firmy ji nebudou následovat. Poptávka bude více elastická a zvýšení ceny přinese menší přínos. D2 Q P MC2 MC1 P* D1 MR1 D2: pokud firma sníží cenu, ostatní firmy ji budou následovat. Poptávka bude méně elastická a pokles ceny bude mít menší přínos. D Q* MR2 Pokud firma zvyšuje cenu, pohybuje se po D1, pokud cenu snižuje, pohybuje se po D2 Rovnovážné množství bude Q*, protože jakékoli jiné znamená nerovnováhu. Rovnovážná cena bude P*, což odpovídá rovnovážnému množství Model vysvětluje rigiditu cen na oligopolních trzích (ta se nemusí změnit, změní-li se náklady), nevysvětluje ovšem formování ceny

33 Modely založené na teorii her
Teorie her se používá pro modely oligopolu. Ukazuje, že daná firma se bude chovat tak, aby pro sebe dosáhla co nejlepších výsledků bez ohledu na to, jak se bude chovat druhá firma. Firma bude pro sebe optimalizovat strategii tak, aby dosáhla co nejlepších výsledků ať se konkurenční firma bude chovat jakkoliv.

34 Nashova rovnováha Nashova rovnováha = výsledek takových strategických rozhodnutí firem, která vedou ke stabilnímu řešení – takové, které je nenutí měnit své chování Nashova rovnováha nastává, jestliže: máme dvojici strategií a a b, přičemž a je nejlepší strategií firmy A při současném uplatnění strategie b firmou B, a strategie b je nejlepší strategií firmy B při současném uplatnění strategie a firmou A. V Nashově rovnováze má vzájemná informovanost firem nulový význam Nashova rovnováha nemusí vždy znamenat řešení, které je nejlepší pro jednotlivé hráče – viz. „vězňovo dilema“ vězňovo dilema – nekooperativní hra – 2 podezřelí, strategie přiznat se/nepřiznat se nabídka: „když se přiznáš, dostaneš rok, zatímco tvůj komplic, který se nepřiznal dostane 5 let“

35 Vězňovo dilema Vězeň B Nepřiznat se Přiznat se A 2 ; 2 5 ; 1 1 ; 5
3 ; 3 Oba podezřelí na nabídku reagují racionálně, čili se přiznají – nemohli uzavřít dohodu o strategii – oba jdou na 2 roky do vězení Strategie přiznat se/přiznat se představuje Nashovu rovnováhu – není však Pareto efektivní Pokud by se oba mohli dohodnout na strategii, volili by nepřiznat se/nepřiznat se, čímž by si oba mohli polepšit – toto řešení by bylo Pareto efektivní

36 Vězňovo dilema – aplikace na strategii 2 firem
Firma B P=10 P=15 A 10 ; 8 18 ; 3 5 ; 17 15 ; 12 Firma A preferuje prodej své produkce za P=10 při současném prodeji firmou B za P=15. Zisk firmy A je pak 18 a firmy B 3 Firma B preferuje prodej své produkce za P=10 při současném prodeji firmou A za P=15. Zisk firmy A je pak 5 a firmy B 17 Obě firmy mají zájem prodávat svou produkci za 10, což představuje Nashovu rovnováhu, ale nejde o Pareto efektivní řešení Pokud by se mohly firmy dohodnout, prodávaly by obě svou produkci za 15 což by oběma přineslo vyšší zisky

37 Monopolistická konkurence

38 Charakteristika monopolistické konkurence
obsahuje rysy monopolu i DK. velký počet výrobců, předpokládajících, že jejich chování neovlivní chování ostatních firem produkce je diferencovaná a firma může částečně ovlivnit cenu, ale výrobky jsou blízké substituty a tudíž je křivka poptávky velmi elastická existují bariéry vstupu do odvětví, ale minimální např.: maloobchod, pohostinství, ubytovací služby,…

39 Optimální rozsah produkce monopolně konkurenční firmy
Zisk monopolně konkurenční firmy je oproti monopolní firmě menší. Důvodem je také fakt, že je v odvětví více firem, které si konkurují a křivka poptávky je elastičtější (zákazníci mohou nakoupit i jinde a reagují citlivě na změny ceny) MC = S P i Q i AC A P MK P A Zisk MK D = AR MR Q MK Q A

40 Maximalizace zisku monopolistické firmy
(např. tisíce) Maximalizace zisku monopolistické firmy TC VC TR FC QBZ1 Q* QBZ2 Q Zisk Kč (jednotky) MC AC P AVC Zisk AR QBZ1 Q* QBZ2 Q MR

41 Minimalizace ztráty monopolistické firmy vzniklé zvýšením fixních nákladů
(např. tisíce) TC VC TR Zisk FC QBZ1 QBZ2 Q Q* Kč (jednotky) MC AC AVC P Ztráta Zisk AR QBZ1 Q* QBZ2 Q MR

42 Minimalizace ztráty monopolistické firmy vzniklé snížením ceny (poptávky)
(např. tisíce) TC VC TR Zisk FC QBZ1 QBZ2 Q Q* Kč (jednotky) MC AC AVC AR P Zisk Ztráta QBZ1 Q* MR QBZ2 Q

43 Ukončení činnosti monopolistické firmy
(např. tisíce) TC VC TR Zisk FC QBZ1 Q* QBZ2 Q Kč (jednotky) MC AC AVC AFC při Q* Ztráta P Zisk AR Cena při Q* (uhrazená část AVC) AVC při Q* QBZ1 Q* QBZ2 Q MR

44 Volba výstupu v LR v LR tendence k nulovému ekonomickému zisku
ziskové odvětví přiláká nové firmy – vstup nových firem způsobí pokles individuální poptávky (sníží se tržní podíl každé z firem) ztrátové odvětví způsobí odliv firem z odvětví – vzrůst individuální poptávky (zvýši se tržní podíl „přeživších“ firem) dlouhodobá rovnováha: LAC = AR = P

45 Volba produkce firmy v LR
LAC Kč Q LMC SAC P*SR AR1 = d1 P*LR AR2 = d2 MR1 Q*LR Q*SR MR2 ziskové odvětví způsobí příliv firem do odvětví → pokles individuální poptávky bod dlouhodobé rovnováhy: LAC = AR = P → každá firma v odvětví realizuje nulový ekonomický zisk

46 Bod(y) zvratu v podmínkách NK
MC = S P Q AC Body zvratu (AR = AC) P MK MK D = AR MR Q MK Rozsah produkce, ve kterém podnik realizuje ztrátu Rozsah produkce, ve kterém podnik realizuje zisk

47 Dodatek

48 Optimální rozsah produkce monopolní firmy
MC AC P i Q i N Na optimální rozsah produkce firmy by měla vliv také různá výše AC (resp. tvaru a umístění křivky AC) vzhledem k bodu optima monopolu Ztráta P M V bodě N by monopolní firma minimalizovala ztrátu dosažením nulového zisku Zisk Zisk P 1 E D = AR M Q M Q 1 MR

49 Alternativní cíle firmy a optimální rozsah produkce
Dosažení různých cílů podniku odpovídají různé úrovně optimální produkce: Společensky optimální rozsah produkce (QS) – odpovídá bodu, kde D = S Produkce pro maximalizaci tržeb (QTR) – odpovídá bodu, kde MR = 0 a TR jsou maximální Produkce pro minimalizaci nákladů (QN) – odpovídá bodu, kde AC jsou minimální Produkce pro maximalizaci zisku (QZ) – odpovídá bodu, kde MR = MC

50 Optimální rozsah produkce NK firmy podle různých cílů
Tento bod vyjadřuje Maximum tržeb. Odpovídá mu produkce QTR Tento bod vyjadřuje rovnováhu na trhu (D=S). Odpovídá mu produkce QS TR P i Q i MC AC Zisk při QZ Zisk při QN Zisk při Q1 D = AR Zisk při QTR Tento bod vyjadřuje minimum AC. Odpovídá mu produkce QN Tento bod vyjadřuje rovnost MC a MR. Odpovídá mu produkce QZ QTR QZ QN QS MR

51 Chamberlinův model monopolistické konkurence
PŘEDPOKLADY MODELU: Velký počet firem vyrábějících diferencovaný (ale podobný) produkt Rozhodovací nezávislost firem Nákladové a poptávkové křivky všech firem v daném odvětví jsou totožné (velmi silný předpoklad)

52 Chamberlinův model základem jsou dva typy individuálních poptávkových křivek: CZK/Q Q P1 P* d D Q1 Q2 Q* d – zahrnuje předpoklad, že ostatní firmy nebudou následovat změnu ceny provedenou sledovanou firmou – proto „d“ hodně elastická D – zahrnuje předpoklad, že změní-li firma cenu, ostatní firmy ji budou následovat – D méně elastická

53 při odvození Q* ovšem firma vychází z očekávané křivky poptávky
Chamberlinův model CZK/Q P1 P* d D Q1 Q2 Q* Q křivka „d“ je očekávanou křivkou poptávky po produkci firmy – každá firma se domnívá, že její cenovou změnu nebudou jiné firmy následovat - „d“ je iluzorní křivkou poptávky křivka „D“ je skutečnou poptávkovou křivkou – ve skutečnosti firmy následují cenové změny ostatních firem při odvození Q* ovšem firma vychází z očekávané křivky poptávky

54 Chamberlinův model – formování rovnováhy
CZK/Q Q MC P1 d1 P* MR2 d2 MR1 QD1 Q* Qd1 firma rozhoduje o výstupu na základě průsečíku MC a MR1 – vyrábí výstup Qd1 (který očekává, že také prodá) za cenu P1 skutečná poptávka je ovšem jiná – za cenu P1 prodá pouze výstup QD1 (skutečný realizovatelný výstup) firma snižuje svou očekávanou poptávku z d1 na d2 … … až dokud se očekávaný (Qd) a realizovatelný (QD) výstup nevyrovnají.

55 Chamberlinův model – rovnováha v dlouhém období
CZK/Q LMC LAC P* d = AR Q* Q MR v LR platí podmínka nulového ekonomického zisku: LAC = AR křivka skutečné poptávky (D) protíná křivku očekávané poptávky (d) v bodě jejího dotyku s LAC

56  Tři vězni v cele se baví o tom, za co jsou zavřeni.
První říká: "O mé zboží byl takový zájem, že jsem mohl stanovit ceny vysoko nad výrobní náklady, zavřeli mě ale za zneužívání monopolního postavení." Druhý mu odpoví: "To byla příležitost, stanovil jsem ceny pod náklady, abych získal zákazníky. Zavřeli mě ale za dumpingové ceny." Třetí se otočí a povídá: "My ostatní jsme nechtěli dopadnout jako vy, tak jsme drželi všichni stejné ceny. Obvinili nás z kartelu."