Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Monopol, Oligopol, Monopolní konkurence.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Monopol, Oligopol, Monopolní konkurence."— Transkript prezentace:

1

2 Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Monopol, Oligopol, Monopolní konkurence

3

4 Nedokonalá konkurence (NK) Prodávající mají určitou kontrolu nad tvorbou ceny neboť se jejich produkce liší Prodávající mají určitou kontrolu nad tvorbou ceny neboť se jejich produkce liší Větší zaměření na reklamu, protože ne všechna produkce je prodejná (v DK trh absorbuje veškerou produkci firmy) Větší zaměření na reklamu, protože ne všechna produkce je prodejná (v DK trh absorbuje veškerou produkci firmy) Monopol – DK k němu spěje v odvětvích, kde je velká možnost vytváření úspor z rozsahu – vede k vytvoření přirozeného monopolu Monopol – DK k němu spěje v odvětvích, kde je velká možnost vytváření úspor z rozsahu – vede k vytvoření přirozeného monopolu Přirozený monopol je případ, kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími AC, než kdyby bylo v odvětví více menších firem Přirozený monopol je případ, kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími AC, než kdyby bylo v odvětví více menších firem Monopol typický pro telekomunikace, distribuce plynu a elektřiny Monopol typický pro telekomunikace, distribuce plynu a elektřiny

5 Prostředí vyvolávající vznik přirozeného monopolu P i Q i MC = S AC D 1/3 Q 1 AC 2 AC 1 Q1Q1 Pokud by na tomto trhu fungovaly tři podniky a rozdělili by si rovnoměrně zákazníky, pak by na každou firmu připadal třetinový objem Q 1. Tento objem by však každá firma vyráběla s ještě vyššími průměrnými náklady (AC 2 ) než v případě monopolu. Monopol by mohl vyrábět množství produkce Q 1 odpovídající střetu D a S… … a to za cenu, kterou stanoví minimálně na úrovni AC 1. je takové prostředí, kdy křivka AC dosahuje svého minima až při velkých objemech produkce (obvykle postačujících k pokrytí celé poptávky) P QD*QD* QDQD I kdyby firma prodávala s nulovým ziskem, byla by cena na úrovni AC 2. Zákazníci by za tuto cenu nakupovali množství Q D. Je tedy výhodnější, aby poptávku na trhu pokryla jedna firma, která může díky nižším AC nabídnout také výrobek za nižší cenu (nejspíše nabídne cenu P vyšší než AC 1, ale stále může být menší než AC 2 a zákazníkům se to vyplatí a kupují Q D * Přirozený monopol tedy vzniká z nákladových důvodů, a to v případě, kdy křivka AC dosahuje svého minima až při velmi vysokých objemech produkce. V praxi je to zejména v odvětvích, kde jsou třeba velké vstupní (investiční) náklady, které je potřeba „rozpustit“ do velkého objemu produkce, aby mohla klesnout cena na přijatelnou úroveň.

6 Příklad Představte se, že podnikáte v distribuci vody (vodovody a kanalizace) ve městě se obyvateli. Průměrná roční spotřeba vody na jednoho občana je 100 m 3. Představte se, že podnikáte v distribuci vody (vodovody a kanalizace) ve městě se obyvateli. Průměrná roční spotřeba vody na jednoho občana je 100 m 3. Vaše rozsáhlá vodovodní a kanalizační síť vyžaduje pravidelnou roční údržbu, jež Vás stojí 40 mil. Kč. Vodu nakupujete od dodavatele za 20 Kč/m 3 (při odběru větším než 1 mil. m 3 však bude cena růst o 10 % za každých započatých m 3 ). Vaše rozsáhlá vodovodní a kanalizační síť vyžaduje pravidelnou roční údržbu, jež Vás stojí 40 mil. Kč. Vodu nakupujete od dodavatele za 20 Kč/m 3 (při odběru větším než 1 mil. m 3 však bude cena růst o 10 % za každých započatých m 3 ). Jakou minimální cenu budete požadovat za m 3 vody? Jakou minimální cenu budete požadovat za m 3 vody? Jakou cenu bude požadovat, pokud Vám konkurenční firma odebere polovinu zákazníků? (Stejný efekt by měla skutečnost, že zákazníci začnou s vodou šetřit a sníží spotřebu vody o polovinu) Jakou cenu bude požadovat, pokud Vám konkurenční firma odebere polovinu zákazníků? (Stejný efekt by měla skutečnost, že zákazníci začnou s vodou šetřit a sníží spotřebu vody o polovinu)

7 Příklad Spotřeba vody ve městě = * 100 = m 3. Spotřeba vody ve městě = * 100 = m 3. Náklady na tento odběr = * = Kč Náklady na tento odběr = * = Kč Náklady na m 3 = / = 60 Kč/m 3 Náklady na m 3 = / = 60 Kč/m 3 Minimální cena bude tedy 60 Kč Minimální cena bude tedy 60 Kč Pokud se spotřeba vody (počet zákazníků) sníží na polovinu, pak náklady na odběr = * = Kč Pokud se spotřeba vody (počet zákazníků) sníží na polovinu, pak náklady na odběr = * = Kč Náklady na m 3 = / = 100 Kč/m 3 Náklady na m 3 = / = 100 Kč/m 3 Pokud by měla stejné podmínky (náklady) i druhá firma, cena vody by díky konkurenci naopak vzrostla (minimálně) na 100 Kč/m 3. Lepší by tedy bylo, aby zde působila jen jedna firma a ta dodávala všem zákazníkům (minimálně) za 60 Kč/m 3. Pokud by měla stejné podmínky (náklady) i druhá firma, cena vody by díky konkurenci naopak vzrostla (minimálně) na 100 Kč/m 3. Lepší by tedy bylo, aby zde působila jen jedna firma a ta dodávala všem zákazníkům (minimálně) za 60 Kč/m 3.

8 Příklad - Graf Kč/m 3 Q (m 3 ) AC FC VC

9 Optimální rozsah produkce monopolní firmy Platí, že maximálního zisku dosahuje při objemu produkce, kdy MC = MR Platí, že maximálního zisku dosahuje při objemu produkce, kdy MC = MR monopol dosahuje monopolního zisku monopol dosahuje monopolního zisku může ho dosahovat i dlouhodobě (narozdíl od dokonalé konkurence), protože existují překážky vstupu do odvětví a ty stěžují potenciální konkurenci může ho dosahovat i dlouhodobě (narozdíl od dokonalé konkurence), protože existují překážky vstupu do odvětví a ty stěžují potenciální konkurenci

10 Optimální rozsah produkce monopolní firmy (maximalizace zisku) Q M MC = S AC MR D = AR A PMPM PAPA Q A P i Q i M Pokud by monopolní firma chtěla vyrábět objem Q A, znamenalo by to, že mezní náklad každé prodané jednotky od produkce vyšší než Q M bude vyšší než mezní příjem z této jednotky, což bude snižovat předchozí zisk dosahovaný při Q M Celkové příjmy TR M = AR M * Q M Zisk AC M AR M Tento bod vyjadřuje rovnováhu na trhu (D=S). Odpovídá mu produkce Q A za cenu P A Monopolní firma však maximalizuje zisk v bodě M, kde MR = MC. Odpovídá tomu nižší produkce Q M za vyšší cenu P M V NK již není křivka AR (P) horizontální, ale má klesající průběh. Křivka MR klesá dvakrát rychleji než křivka AR. To vše má (oproti DK)významný dopad na určení optimálního rozsahu produkce. Celkové náklady TC M = AC M * Q M Podle (vývoje) přírůstkových veličin (MR a MC) poznáme, při jakém objemu produkce je zisk nejvyšší (když se MR = MC)… …ale podle průměrných veličin (AR a AC) poznáme jaká je jeho průměrná výše. Zisk na jednotku produkce při určitém objemu produkce Z/Q = AR - AC. Jeho vynásobením daným objemem produkce Q získáme celkový zisk). Pamatujme si…

11 Optimální rozsah produkce monopolní firmy Kč Q TR TC Rozdíl TR – TC (tedy zisk) je zde maximální Bod zvratu Ziskový rozsah výroby (TR > TC) Ziskový rozsah výroby (AR > AC) Optimalizace rozsahu výroby z pohledu celkových veličin Optimalizace rozsahu výroby z pohledu jednotkových veličin

12 Celkové náklady Celkové příjmy (tržby) Optimální rozsah produkce monopolní firmy při minimalizaci ztráty v krátkém období Q M MC AC MR D = AR P MP M P Q M AVC Ztráta (neuhrazená část FN) Za uvedených podmínek se firmě vyplatí (alespoň krátkodobě) pokračovat ve výrobě množství Q M, protože je při tomto objemu produkce cena P M nad úrovní AVC a firma tak uhradí alespoň část fixních nákladů a minimalizuje ztrátu AFC AVC Uhrazené VN Uhrazená část FN Mějme situaci, kdy křivka AC je při všech objemech produkce nad křivkou AR, avšak křivka AVC je při některých objemech produkce pod křivkou AR

13 Optimální rozsah produkce monopolní firmy při poklesu poptávky Q M MC = S AC MR D = AR A PMPM PAPA Q A P i Q i M Zisk AC M AR M =

14 Celkový příjem (tržby) Rozhodování o uzavření monopolní firmy při poklesu ceny (poptávky) v krátkém období Q M MC AC P MP M P Q AVC MR D = AR Uhrazené VN Uhrazené FN Zisk AFC (AFC = AC – AVC) AVC Podrobnější vysvětlení

15 Q M MC AC P MP M P Q AVC MR D = AR Uhrazené VN Uhrazené FN Rozhodování o uzavření monopolní firmy při poklesu ceny (poptávky) v krátkém období Podrobnější vysvětlení

16 Q M MC AC P MP M P Q AVC MR D = AR Uhrazené VN Uhrazené FN Ztráta (neuhrazená část FN) Rozhodování o uzavření monopolní firmy při poklesu ceny (poptávky) v krátkém období Podrobnější vysvětlení

17 Q M MC AC P MP M P Q AVC MR D = AR Uhrazené VN Rozhodování o uzavření monopolní firmy při poklesu ceny (poptávky) v krátkém období Ztráta (neuhrazené FN) Podrobnější vysvětlení

18 Q M MC AC P MP M P Q AVC MR D = AR Uhrazené VN Rozhodování o uzavření monopolní firmy při poklesu ceny (poptávky) v krátkém období AFC (AFC = AC – AVC) AVC Neuhrazené FN Neuhrazené VN Podrobnější vysvětlení

19 Nabídka monopolu Křivka nabídky monopolu není totožná s křivkou MC. Monopol stanovuje cenu vyšší než MC. Křivka MC tedy nevyjadřuje vztah mezi nabízeným množstvím a cenou Křivka nabídky monopolu není totožná s křivkou MC. Monopol stanovuje cenu vyšší než MC. Křivka MC tedy nevyjadřuje vztah mezi nabízeným množstvím a cenou Cena je oproti DK vyšší než MR i než MC Cena je oproti DK vyšší než MR i než MC Rozdíl mezi cenou a MC je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky. Čím elastičtější je poptávka, tím je také menší rozdíl ceny a MC a tím také dosahuje monopol menšího monopolního zisku. Rozdíl mezi cenou a MC je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky. Čím elastičtější je poptávka, tím je také menší rozdíl ceny a MC a tím také dosahuje monopol menšího monopolního zisku.

20 Cenová diskriminace Situace, kdy firma stejný výrobek prodává spotřebitelům za různou cenu, aniž by k tomu vedly nákladové důvody Situace, kdy firma stejný výrobek prodává spotřebitelům za různou cenu, aniž by k tomu vedly nákladové důvody Cílem cenové diskriminace je získání přebytku spotřebitele monopolní firmou Cílem cenové diskriminace je získání přebytku spotřebitele monopolní firmou Diskriminace 1. stupně Diskriminace 1. stupně firma se snaží zjistit, jakou maximální cenu by byl spotřebitel ochoten zaplatit za daný produkt a za tuto cenu mu produkt prodává. Dochází tím k odčerpání celého spotřebitelského přebytku (Smluvní ceny) firma se snaží zjistit, jakou maximální cenu by byl spotřebitel ochoten zaplatit za daný produkt a za tuto cenu mu produkt prodává. Dochází tím k odčerpání celého spotřebitelského přebytku (Smluvní ceny) Diskriminace 2. stupně Diskriminace 2. stupně stanovení různých cen za různá kumulovaná množství daného statku. Statky jsou prodávány po blocích s postupně se snižující cenou. stanovení různých cen za různá kumulovaná množství daného statku. Statky jsou prodávány po blocích s postupně se snižující cenou. spotřebiteli je vždy odebrána část jeho přebytku (který by normálně byl mezi jednotnou cenou a odpovídající částí nabídky) spotřebiteli je vždy odebrána část jeho přebytku (který by normálně byl mezi jednotnou cenou a odpovídající částí nabídky) Diskriminace 3. stupně Diskriminace 3. stupně firma si rozdělí spotřebitele do různých segmentů, které se liší pružností své poptávky po daném produktu firma si rozdělí spotřebitele do různých segmentů, které se liší pružností své poptávky po daném produktu ti, kteří mají méně pružnou poptávku, u těch může zvyšovat cenu x u spotřebitelů s pružnější poptávkou zdražovat nemůže ti, kteří mají méně pružnou poptávku, u těch může zvyšovat cenu x u spotřebitelů s pružnější poptávkou zdražovat nemůže např. různé ceny pro cizince, diskriminace v čase (např. zahájení prodeje iPhone za vyšší ceny a následné zlevnění) např. různé ceny pro cizince, diskriminace v čase (např. zahájení prodeje iPhone za vyšší ceny a následné zlevnění)

21 Alokační a výrobní efektivnost monopolu Alokační neefektivnost monopolu se dá vyjádřit tím, že není vyráběn takový výstup, jaký si spotřebitelé přejí, ale je vyráběn menší výstup a za vyšší cenu než v DK (vznikají náklady mrtvé váhy – DWL) Alokační neefektivnost monopolu se dá vyjádřit tím, že není vyráběn takový výstup, jaký si spotřebitelé přejí, ale je vyráběn menší výstup a za vyšší cenu než v DK (vznikají náklady mrtvé váhy – DWL) Výrobní neefektivnost spočívá v tom, že monopol oproti DK nevyrábí s minimálními AC (a to ani v dlouhém období) Výrobní neefektivnost spočívá v tom, že monopol oproti DK nevyrábí s minimálními AC (a to ani v dlouhém období)

22 Rozdíly v optimalizaci produkce v nedokonalé (monopol) a dokonalé konkurenci Q M MC = S AC MR D = AR A P M P A Q A P i Q i M = = = Zisk Čím je monopolní trh blíže k DK, tím jsou křivky MR a AR plošší až postupně splývají v jednu křivku. Vlivem dokonalé konkurence je také průsečík křivek MC a MR v minimu křivky AC.

23 Regulace monopolu Je realizována zpravidla jako cenová regulace, neboli stanovení maximální ceny monopolu státem. Je realizována zpravidla jako cenová regulace, neboli stanovení maximální ceny monopolu státem. Projevuje se snahou státu stanovit cenu co nejblíže úrovni mezních nákladů a tím přiblížení se situace na trhu DK. Problém ovšem může být, jak stát určí maximální cenu. Může docházet k přílišnému omezení přirozeného monopolu a tím případně k ohrožení celého odvětví Projevuje se snahou státu stanovit cenu co nejblíže úrovni mezních nákladů a tím přiblížení se situace na trhu DK. Problém ovšem může být, jak stát určí maximální cenu. Může docházet k přílišnému omezení přirozeného monopolu a tím případně k ohrožení celého odvětví Další možností je zavedení daní, snižujících zisk monopolu. Mohou se však odrazit v cenách a tím mají dopad na zákazníky. Další možností je zavedení daní, snižujících zisk monopolu. Mohou se však odrazit v cenách a tím mají dopad na zákazníky. Monopol je možné převést pod státní vlastnictví Monopol je možné převést pod státní vlastnictví Zákaz určitých činností a další legislativní opatření Zákaz určitých činností a další legislativní opatření

24 Cenová regulace monopolní firmy QMQM MC = S AC MR D = AR A PMPM PAPA QAQA P Q M PRPR QRQR Při jakékoliv ceně nižší než P R by již byla monopolní firma ve ztrátě. Reálně lze tedy dosáhnout snížení ceny skrz regulaci v rozsahu P M – P R.

25 Nedokonalá konkurence (NK) Oligopol – jedna firma není schopna uspokojit poptávku, musí jich být více; typický pro leteckou dopravu, automobilový průmysl Oligopol – jedna firma není schopna uspokojit poptávku, musí jich být více; typický pro leteckou dopravu, automobilový průmysl Monopolní konkurence – mnoho firem, které společně uspokojují poptávku, individuálně mají malý vliv na trh, ale je diferenciovaný produkt Monopolní konkurence – mnoho firem, které společně uspokojují poptávku, individuálně mají malý vliv na trh, ale je diferenciovaný produkt Producenti jsou tvůrci ceny a neakceptují cenu tržní Producenti jsou tvůrci ceny a neakceptují cenu tržní

26 AC Monopolní konkurence Prostředí vyvolávající vznik monopolní konkurence, oligopolu a monopolu P Q MC MK D Q odvětví MC O MC M AC Oligopolu AC Monopolu Q MK QOQO QMQM Objem poptávané produkce, kterou mohou uspokojit další firmy v odvětví Minimum AC je nejnižší úroveň, kam může dlouhodobě spadnout cena, aby ještě nebyla firma ve ztrátě. To samozřejmě neznamená, že firmy budou chtít za tuto cenu prodávat, ale až sem mohou klesnout s cenou v boji o zákazníky. Čím silnější je konkurence na trhu, tím více jsou firmy k této ceně tlačeny. Ujasněme si, že křivka AC a její tvar je významně ovlivněn technologiemi, které firma využívá. Můžeme tedy říci, že současná úroveň technologického rozvoje určuje, při jakém objemu bude dosahováno minima AC a kde toto minimum bude. S rozvojem technologií může docházet ke zlevňování výroby, tedy k tomu, že firmy mohou dosahovat minima AC již při nižších objemech produkce a tím se na trhu vytváří prostor pro další konkurenci. Jako příklad z praxe uveďme postupné zlevňování mobilních komunikačních technologií nebo technologií solárních elektráren, které vytváří prostor pro další konkurenční firmy na původně monopolním nebo oligopolním trhu. Z hlediska nákladů je tedy pro firmu výhodné, aby vyráběla objem produkce, který je blízký minimu AC, ať už je cena jakákoliv. I v praxi tato situace skutečně často nastává, nebo se o ni firmy snaží. Obecně platí, že čím nižší objem produkce musí firma vyrábět, aby bylo dosaženo minima AC, tím více se situace na trhu bude blížit dokonalé konkurenci (a naopak). P min

27 Oligopol

28 Charakteristika oligopolu malý počet firem malý počet firem vyráběný produkt může být homogenní (čistý oligopol) nebo heterogenní (diferencovaný oligopol) vyráběný produkt může být homogenní (čistý oligopol) nebo heterogenní (diferencovaný oligopol) vysoký stupeň vzájemné rozhodovací závislosti vysoký stupeň vzájemné rozhodovací závislosti existují významné bariéry vstupu do odvětví a výstupu z něj (ale nejsou nepřekonatelné) existují významné bariéry vstupu do odvětví a výstupu z něj (ale nejsou nepřekonatelné) bariéry vstupu: úspory z rozsahu (nová firma těžko dosahuje stejných AC jako stávající firmy), limitní ceny (firmy stanoví nižší ceny, aby odradily od vstupu do odvětví), právní restrikce, náklady na diferenciaci produktu atd. bariéry vstupu: úspory z rozsahu (nová firma těžko dosahuje stejných AC jako stávající firmy), limitní ceny (firmy stanoví nižší ceny, aby odradily od vstupu do odvětví), právní restrikce, náklady na diferenciaci produktu atd. oligopolní firma je tvůrce ceny („price maker“) oligopolní firma je tvůrce ceny („price maker“) Připomeňme si, že existence oligopolu je závislá na vztahu mezi velikostí trhu a optimální velikostí firmy (při které realizuje úspory z rozsahu, neboli dosahuje co nejnižších AC)

29 Modely oligopolu Koluzivní (s tajnou dohodou) Koluzivní (s tajnou dohodou) Kartel – snaha o maximalizaci zisku celého odvětví, nejen jedné firmy; většinou nestabilní – odstředivé tendence a snaha o porušení dohody a zvýšení tržního podílu a zisku jedné firmy Kartel – snaha o maximalizaci zisku celého odvětví, nejen jedné firmy; většinou nestabilní – odstředivé tendence a snaha o porušení dohody a zvýšení tržního podílu a zisku jedné firmy Oligopol s dominantní firmou (a konkurenčním lemem) – konkurenční lem přebírá od dominantní firmy cenu a podle ní stanovuje svou produkci Oligopol s dominantní firmou (a konkurenčním lemem) – konkurenční lem přebírá od dominantní firmy cenu a podle ní stanovuje svou produkci Nekoluzivní (bez tajné dohody) Nekoluzivní (bez tajné dohody) Cournotův model duopolu (reakční křivky) – firma odvozuje své nabízené množství od množství nabízeného druhou firmou a obráceně, přičemž Q tržní = q 1 + q 2 Cournotův model duopolu (reakční křivky) – firma odvozuje své nabízené množství od množství nabízeného druhou firmou a obráceně, přičemž Q tržní = q 1 + q 2 Model oligopolu se zalomenou křivkou poptávky Model oligopolu se zalomenou křivkou poptávky Modely založené na teorii her Modely založené na teorii her

30 Oligopol s dominantní firmou V odvětví je jedna silná (dominantní) firma, jež stanovuje cenu a ostatní menší firmy (konkurenční lem) tuto cenu přebírají – chovají se tedy jako firmy v DK V odvětví je jedna silná (dominantní) firma, jež stanovuje cenu a ostatní menší firmy (konkurenční lem) tuto cenu přebírají – chovají se tedy jako firmy v DK Firmy konkurenčního lemu přebírají cenu a maximalizují zisk za předpokladu rovnosti přejímané ceny a MC každé z nich: Firmy konkurenčního lemu přebírají cenu a maximalizují zisk za předpokladu rovnosti přejímané ceny a MC každé z nich: P = MC i (q i ) Součtem křivek MC každé firmy získáme křivku nabídky konkurenčního lemu…

31 Oligopol s dominantní firmou Q P S KO = ΣMC MR D DTDT MC QTQT QDQD Q KO P1P1 P3P3 PDPD Dominantní firma určuje velikost svého výstupu jako rozdíl mezi tržní poptávkou (dána křivkou D T ) a nabídkou firem konkurenčního lemu. Při ceně P 3 pokrývá celou poptávku dominantní firma. P2P2 Při ceně P 2 pokrývá část poptávky konkurenční lem a dominantní firma pokryje zbytek poptávky. Při ceně P 1 pokrývá celou poptávku konkurenční lem a dominantní firma má výstup nulový. Svůj optimální výstup odvozuje dominantní firma od zlatého pravidla maximalizace zisku a stanoví objem produkce Q D za cenu P D. Při této ceně pokryje konkurenční lem svou produkcí zbytek poptávky

32 Cournotův model duopolu Předpokládá dvě firmy v odvětví, přičemž každá firma rozhoduje o velikosti svého výstupu za předpokladu, že výstup druhé firmy je konstantní. První firma nejprve předpokládá, že výstup druhé firmy je nulový a považuje se za monopol a tudíž určí optimální objem podle pravidla MC = MR. Druhá firma sníží o výstup první firmy (který považuje za fixní) poptávku odvětví a z nové křivky poptávky odvozuje svůj optimální výstup. Svou produkcí však změní výstup celého odvětví a její výstup považuje opět první firma za fixní. Podle toho tedy upraví svůj původní výstup. Tyto reakce na výstup jednotlivých firem se opakují, až si firmy rozdělí rovnoměrně celkový optimální výstup.

33 Model se zalomenou křivkou poptávky D1D1 D2D2 Q P D 1 : pokud firma zvýší cenu, ostatní firmy ji nebudou následovat. Poptávka bude více elastická a zvýšení ceny přinese menší přínos. D 2 : pokud firma sníží cenu, ostatní firmy ji budou následovat. Poptávka bude méně elastická a pokles ceny bude mít menší přínos. Pokud firma zvyšuje cenu, pohybuje se po D 1, pokud cenu snižuje, pohybuje se po D 2 D MR 2 MR 1 Q* P* MC 1 MC 2 Rovnovážné množství bude Q*, protože jakékoli jiné znamená nerovnováhu. Rovnovážná cena bude P*, což odpovídá rovnovážnému množství Model vysvětluje rigiditu cen na oligopolních trzích (ta se nemusí změnit, změní-li se náklady), nevysvětluje ovšem formování ceny

34 Modely založené na teorii her Teorie her se používá pro modely oligopolu. Ukazuje, že daná firma se bude chovat tak, aby pro sebe dosáhla co nejlepších výsledků bez ohledu na to, jak se bude chovat druhá firma. Teorie her se používá pro modely oligopolu. Ukazuje, že daná firma se bude chovat tak, aby pro sebe dosáhla co nejlepších výsledků bez ohledu na to, jak se bude chovat druhá firma. Firma bude pro sebe optimalizovat strategii tak, aby dosáhla co nejlepších výsledků ať se konkurenční firma bude chovat jakkoliv. Firma bude pro sebe optimalizovat strategii tak, aby dosáhla co nejlepších výsledků ať se konkurenční firma bude chovat jakkoliv.

35 Nashova rovnováha = výsledek takových strategických rozhodnutí firem, která vedou ke stabilnímu řešení – takové, které je nenutí měnit své chování Nashova rovnováha nastává, jestliže: máme dvojici strategií a a b, přičemž a je nejlepší strategií firmy A při současném uplatnění strategie b firmou B, a strategie b je nejlepší strategií firmy B při současném uplatnění strategie a firmou A. V Nashově rovnováze má vzájemná informovanost firem nulový význam Nashova rovnováha nemusí vždy znamenat řešení, které je nejlepší pro jednotlivé hráče – viz. „vězňovo dilema“ Nashova rovnováha nemusí vždy znamenat řešení, které je nejlepší pro jednotlivé hráče – viz. „vězňovo dilema“ vězňovo dilema – nekooperativní hra – 2 podezřelí, strategie přiznat se/nepřiznat se vězňovo dilema – nekooperativní hra – 2 podezřelí, strategie přiznat se/nepřiznat se nabídka: „když se přiznáš, dostaneš rok, zatímco tvůj komplic, který se nepřiznal dostane 5 let“ nabídka: „když se přiznáš, dostaneš rok, zatímco tvůj komplic, který se nepřiznal dostane 5 let“ Nashova rovnováha

36 Vězňovo dilema VězeňB Nepřiznat se Přiznat se A Nepřiznat se 2 ; 2 5 ; 1 Přiznat se 1 ; 5 3 ; 3 Oba podezřelí na nabídku reagují racionálně, čili se přiznají – nemohli uzavřít dohodu o strategii – oba jdou na 2 roky do vězení Strategie přiznat se/přiznat se představuje Nashovu rovnováhu – není však Pareto efektivní Pokud by se oba mohli dohodnout na strategii, volili by nepřiznat se/nepřiznat se, čímž by si oba mohli polepšit – toto řešení by bylo Pareto efektivní

37 Vězňovo dilema – aplikace na strategii 2 firem Firma B P=10P=15 A P=1010 ; 818 ; 3 P=155 ; 1715 ; 12 Firma A preferuje prodej své produkce za P=10 při současném prodeji firmou B za P=15. Zisk firmy A je pak 18 a firmy B 3 Firma B preferuje prodej své produkce za P=10 při současném prodeji firmou A za P=15. Zisk firmy A je pak 5 a firmy B 17 Obě firmy mají zájem prodávat svou produkci za 10, což představuje Nashovu rovnováhu, ale nejde o Pareto efektivní řešení Pokud by se mohly firmy dohodnout, prodávaly by obě svou produkci za 15 což by oběma přineslo vyšší zisky

38 Monopolistická konkurence

39 Charakteristika monopolistické konkurence obsahuje rysy monopolu i DK. obsahuje rysy monopolu i DK. velký počet výrobců, předpokládajících, že jejich chování neovlivní chování ostatních firem velký počet výrobců, předpokládajících, že jejich chování neovlivní chování ostatních firem produkce je diferencovaná a firma může částečně ovlivnit cenu, ale výrobky jsou blízké substituty a tudíž je křivka poptávky velmi elastická produkce je diferencovaná a firma může částečně ovlivnit cenu, ale výrobky jsou blízké substituty a tudíž je křivka poptávky velmi elastická existují bariéry vstupu do odvětví, ale minimální existují bariéry vstupu do odvětví, ale minimální např.: maloobchod, pohostinství, ubytovací služby,… např.: maloobchod, pohostinství, ubytovací služby,…

40 Optimální rozsah produkce monopolně konkurenční firmy Q MK MC = S AC MR D = AR A P MK P A Q A P i Q i MK Zisk Zisk monopolně konkurenční firmy je oproti monopolní firmě menší. Důvodem je také fakt, že je v odvětví více firem, které si konkurují a křivka poptávky je elastičtější (zákazníci mohou nakoupit i jinde a reagují citlivě na změny ceny)

41 Maximalizace zisku monopolistické firmy TR TC VC Kč (např. tisíce) Q Kč (jednotky) FC Zisk AC AVC MR AR MC Q Q BZ1 Q BZ2 Q* Q BZ1 Q BZ2 Q* P Zisk

42 Minimalizace ztráty monopolistické firmy vzniklé zvýšením fixních nákladů Zisk TR TC VC Kč (např. tisíce) Q Kč (jednotky) FC AC AVC MR AR MC Zisk Q Q BZ1 Q BZ2 Q* Q BZ1 Q BZ2 Q* P Ztráta

43 Minimalizace ztráty monopolistické firmy vzniklé snížením ceny (poptávky) Zisk TR TC VC Kč (např. tisíce) Q Kč (jednotky) FC AC AVC MR AR MC Zisk Q Q BZ1 Q BZ2 Q* Q BZ1 Q BZ2 Q* P Ztráta

44 Ukončení činnosti monopolistické firmy Zisk TR TC VC Kč (např. tisíce) Q Kč (jednotky) FC AC AVC MR AR MC Zisk Q Q BZ1 Q BZ2 Q* Q BZ1 Q BZ2 Q* P Ztráta AVC při Q* AFC při Q* Cena při Q* (uhrazená část AVC)

45 Volba výstupu v LR v LR tendence k nulovému ekonomickému zisku v LR tendence k nulovému ekonomickému zisku ziskové odvětví přiláká nové firmy – vstup nových firem způsobí pokles individuální poptávky (sníží se tržní podíl každé z firem) ziskové odvětví přiláká nové firmy – vstup nových firem způsobí pokles individuální poptávky (sníží se tržní podíl každé z firem) ztrátové odvětví způsobí odliv firem z odvětví – vzrůst individuální poptávky (zvýši se tržní podíl „přeživších“ firem) ztrátové odvětví způsobí odliv firem z odvětví – vzrůst individuální poptávky (zvýši se tržní podíl „přeživších“ firem) dlouhodobá rovnováha: LAC = AR = P dlouhodobá rovnováha: LAC = AR = P

46 Volba produkce firmy v LR ziskové odvětví způsobí příliv firem do odvětví → pokles individuální poptávky Kč Q AR 1 = d 1 LMC MR 1 SAC Q* SR P* SR LAC AR 2 = d 2 MR 2 Q* LR P* LR bod dlouhodobé rovnováhy: LAC = AR = P → každá firma v odvětví realizuje nulový ekonomický zisk

47 Bod(y) zvratu v podmínkách NK Q MK MC = S AC MR D = AR P MK P Q MK Body zvratu (AR = AC) Rozsah produkce, ve kterém podnik realizuje zisk Rozsah produkce, ve kterém podnik realizuje ztrátu

48 Dodatek

49 Optimální rozsah produkce monopolní firmy Q M MC AC MR D = AR E P MP M P 1 Q 1 P i Q i M Zisk Ztráta N V bodě N by monopolní firma minimalizovala ztrátu dosažením nulového zisku Na optimální rozsah produkce firmy by měla vliv také různá výše AC (resp. tvaru a umístění křivky AC) vzhledem k bodu optima monopolu Na optimální rozsah produkce firmy by měla vliv také různá výše AC (resp. tvaru a umístění křivky AC) vzhledem k bodu optima monopolu

50 Alternativní cíle firmy a optimální rozsah produkce Dosažení různých cílů podniku odpovídají různé úrovně optimální produkce: Dosažení různých cílů podniku odpovídají různé úrovně optimální produkce: Společensky optimální rozsah produkce (Q S ) – odpovídá bodu, kde D = S Společensky optimální rozsah produkce (Q S ) – odpovídá bodu, kde D = S Produkce pro (Q TR ) – odpovídá bodu, kde MR = 0 a TR jsou maximální Produkce pro maximalizaci tržeb (Q TR ) – odpovídá bodu, kde MR = 0 a TR jsou maximální Produkce pro minimalizaci nákladů (Q N ) – odpovídá bodu, kde AC jsou minimální Produkce pro minimalizaci nákladů (Q N ) – odpovídá bodu, kde AC jsou minimální Produkce pro maximalizaci zisku (Q Z ) – odpovídá bodu, kde MR = MC Produkce pro maximalizaci zisku (Q Z ) – odpovídá bodu, kde MR = MC

51 Optimální rozsah produkce NK firmy podle různých cílů QZQZQZQZ MC AC MR D = AR QSQSQSQS P i Q i Zisk při Q Z TR QNQNQNQN Q TR Zisk při Q TR Zisk při Q 1 Tento bod vyjadřuje rovnováhu na trhu (D=S). Odpovídá mu produkce Q S Tento bod vyjadřuje Maximum tržeb. Odpovídá mu produkce Q TR Tento bod vyjadřuje minimum AC. Odpovídá mu produkce Q N Tento bod vyjadřuje rovnost MC a MR. Odpovídá mu produkce Q Z Zisk při Q N

52 Chamberlinův model monopolistické konkurence PŘEDPOKLADY MODELU: 1. Velký počet firem vyrábějících diferencovaný (ale podobný) produkt 2. Rozhodovací nezávislost firem 3. Nákladové a poptávkové křivky všech firem v daném odvětví jsou totožné (velmi silný předpoklad)

53 Chamberlinův model základem jsou dva typy individuálních poptávkových křivek: CZK/Q Q d Q* P* d – zahrnuje předpoklad, že ostatní firmy nebudou následovat změnu ceny provedenou sledovanou firmou – proto „d“ hodně elastická D D – zahrnuje předpoklad, že změní-li firma cenu, ostatní firmy ji budou následovat – D méně elastická P1P1 Q1Q1 Q2Q2

54 Chamberlinův model CZK/Q Q d Q* P* D P1P1 Q1Q1 Q2Q2 křivka „d“ je očekávanou křivkou poptávky po produkci firmy – každá firma se domnívá, že její cenovou změnu nebudou jiné firmy následovat - „d“ je iluzorní křivkou poptávky křivka „D“ je skutečnou poptávkovou křivkou – ve skutečnosti firmy následují cenové změny ostatních firem při odvození Q* ovšem firma vychází z očekávané křivky poptávky

55 Chamberlinův model – formování rovnováhy firma rozhoduje o výstupu na základě průsečíku MC a MR 1 – vyrábí výstup Q d1 (který očekává, že také prodá) za cenu P 1 skutečná poptávka je ovšem jiná – za cenu P 1 prodá pouze výstup Q D1 (skutečný realizovatelný výstup) firma snižuje svou očekávanou poptávku z d 1 na d 2 … CZK/Q Q d1d1 D P1P1 Q d1 Q D1 MR 1 MC d2d2 MR 2 Q* … až dokud se očekávaný (Q d ) a realizovatelný (Q D ) výstup nevyrovnají. P*

56 Chamberlinův model – rovnováha v dlouhém období CZK/Q Q D P* Q* MR LMC d = AR LAC v LR platí podmínka nulového ekonomického zisku: LAC = AR křivka skutečné poptávky (D) protíná křivku očekávané poptávky (d) v bodě jejího dotyku s LAC

57 Tři vězni v cele se baví o tom, za co jsou zavřeni. Tři vězni v cele se baví o tom, za co jsou zavřeni. První říká: "O mé zboží byl takový zájem, že jsem mohl stanovit ceny vysoko nad výrobní náklady, zavřeli mě ale za zneužívání monopolního postavení." První říká: "O mé zboží byl takový zájem, že jsem mohl stanovit ceny vysoko nad výrobní náklady, zavřeli mě ale za zneužívání monopolního postavení." Druhý mu odpoví: "To byla příležitost, stanovil jsem ceny pod náklady, abych získal zákazníky. Zavřeli mě ale za dumpingové ceny." Druhý mu odpoví: "To byla příležitost, stanovil jsem ceny pod náklady, abych získal zákazníky. Zavřeli mě ale za dumpingové ceny." Třetí se otočí a povídá: "My ostatní jsme nechtěli dopadnout jako vy, tak jsme drželi všichni stejné ceny. Obvinili nás z kartelu." Třetí se otočí a povídá: "My ostatní jsme nechtěli dopadnout jako vy, tak jsme drželi všichni stejné ceny. Obvinili nás z kartelu."


Stáhnout ppt "Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Monopol, Oligopol, Monopolní konkurence."

Podobné prezentace


Reklamy Google