Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Monopol, Oligopol, Monopolní konkurence.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Monopol, Oligopol, Monopolní konkurence."— Transkript prezentace:

1 Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Monopol, Oligopol, Monopolní konkurence

2

3 Nedokonalá konkurence (NK)  V NK má prodávající určitou kontrolu nad tvorbou ceny neboť se jeho produkce liší a má větší tržní podíl než firma v DK  Je zde větší zaměření na reklamu, protože ne všechna produkce firmy je prodejná (v DK trh absorbuje veškerou produkci jedné firmy. Pokud by firma nemohla prodat svou produkci, rychle a snadno by opustila trh. V NK však opuštění trhu může být složité či přímo nemožné)  Monopol je obvykle nežádoucí forma konkurence, ale NK i DK k němu spěje v těch odvětvích, kde je velká možnost vytváření úspor z rozsahu. Dochází zde k vytvoření tzv. přirozeného monopolu.  Přirozený monopol je případ, kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími AC (a tedy i cenou), než kdyby bylo v odvětví více menších firem a pro zákazníky je to tedy výhodné  Přirozený monopol je typický pro telekomunikace, distribuce plynu a elektřiny

4 Prostředí vyvolávající vznik přirozeného monopolu P i Q i MC = S AC D 1/3 Q 1 AC 2 AC 1 Q1Q1 Pokud by na tomto trhu fungovaly tři podniky a rozdělili by si rovnoměrně zákazníky, pak by na každou firmu připadal třetinový objem Q 1. Tento objem by však každá firma vyráběla s ještě vyššími průměrnými náklady (AC 2 ) než v případě monopolu. Monopol by mohl vyrábět množství produkce Q 1 odpovídající střetu D a S… … a to za cenu, kterou stanoví minimálně na úrovni AC 1. je takové prostředí, kdy křivka AC dosahuje svého minima až při velkých objemech produkce (obvykle postačujících k pokrytí celé poptávky) P QD*QD* QDQD I kdyby firma prodávala s nulovým ziskem, byla by cena na úrovni AC 2. Zákazníci by za tuto cenu nakupovali množství Q D. Je tedy výhodnější, aby poptávku na trhu pokryla jedna firma, která může díky nižším AC nabídnout také výrobek za nižší cenu (nejspíše nabídne cenu P vyšší než AC 1, ale stále může být menší než AC 2 a zákazníkům se to vyplatí a kupují Q D * Přirozený monopol tedy vzniká z nákladových důvodů, a to v případě, kdy křivka AC dosahuje svého minima až při velmi vysokých objemech produkce. V praxi je to zejména v odvětvích, kde jsou třeba velké vstupní (investiční) náklady, které je potřeba „rozpustit“ do velkého objemu produkce, aby mohla klesnout cena na přijatelnou úroveň.

5 Příklad  Představte se, že podnikáte v distribuci vody (vodovody a kanalizace) ve městě se obyvateli. Průměrná roční spotřeba vody na jednoho občana je 100 m 3.  Vaše rozsáhlá vodovodní a kanalizační síť vyžaduje pravidelnou roční údržbu, jež Vás stojí 40 mil. Kč. Vodu nakupujete od dodavatele za 20 Kč/m 3 (při odběru větším než 1 mil. m 3 však bude cena růst o 10 % za každých započatých m 3 = vysvětlení, proč je křivka AVC je od tohoto objemu rostoucí).  Jakou minimální cenu budete požadovat za m 3 vody?  Jakou cenu bude požadovat, pokud Vám konkurenční firma odebere polovinu zákazníků? (Stejný efekt by měla skutečnost, že zákazníci začnou s vodou šetřit a sníží spotřebu vody o polovinu)

6 Příklad  Spotřeba vody ve městě = * 100 = m 3.  Náklady na tento odběr = * = Kč  Náklady na m 3 = / = 60 Kč/m 3  Minimální cena bude tedy 60 Kč  Pokud se spotřeba vody (počet zákazníků) sníží na polovinu, pak náklady na odběr = * = Kč  Náklady na m 3 = / = 100 Kč/m 3  Pokud by měla stejné podmínky (náklady) i druhá firma, cena vody by díky konkurenci naopak vzrostla (minimálně) na 100 Kč/m 3. Lepší by tedy bylo, aby zde působila jen jedna firma a ta dodávala všem zákazníkům (minimálně) za 60 Kč/m 3.

7 Příklad - Graf Kč/m 3 Q (m 3 ) AC FC VC

8 Další příčiny vzniku monopolu  Vedle přirozeného monopolu může vznikat i nežádoucí forma monopolu a to například z důvodů:  Firma vytlačila ostatní firmy z trhu masivním konkurenčním bojem (např. tzv. cenovou válkou)  Jedna firma vlastní jediný zdroj suroviny nutné k výrobě výrobků v daném odvětví.  Jedna firma vlastní autorská práva, licence, patenty či jiná výhradní práva k výrobě a poskytování určitého statku  Monopolní postavení zajišťují firmě legislativní, geografické, politické a jiné podmínky, které zabraňují ostatním firmám ve vstupu na trh.  U těchto forem monopolů může být žádoucí jejich regulace státem či jinými subjekty.

9 Optimální rozsah produkce monopolní firmy  Zapamatujte si, že maximálního zisku dosahuje monopol podle zlatého pravidla maximalizace zisku (které platí ve všech typech konkurence), tedy při objemu produkce, kdy MC = MR  M onopol zde dosahuje tzv. monopolního zisku  Pro monopolní zisk platí, že ho může monopolní firma (narozdíl od dokonalé konkurence) dosahovat i dlouhodobě, tedy jak v krátkém, tak v dlouhém období, protože existují překážky vstupu do odvětví a ty stěžují potenciální konkurenci.

10 Optimální rozsah produkce monopolní firmy (maximalizace zisku) Q M MC = S AC MR AR = P DK PMPM P DK Q DK P i Q i M Celkové příjmy TR M = AR M * Q M Zisk AC M AR M Tento bod vyjadřuje rovnováhu na trhu (D=S)a objem produkce, který by vyráběla DK (P=MC). Odpovídá mu produkce Q DK za cenu P DK V NK již není křivka AR (P) horizontální, ale má klesající průběh. Křivka MR klesá dvakrát rychleji než křivka AR. To vše má (oproti DK) významný dopad na určení optimálního rozsahu produkce. Celkové náklady TC M = AC M * Q M Podle (vývoje) přírůstkových veličin (MR a MC) poznáme, při jakém objemu produkce je zisk nejvyšší (když se MR = MC)… …ale podle průměrných veličin (AR a AC) poznáme jaká je jeho průměrná výše. Zisk na jednotku produkce při určitém objemu produkce Z/Q = AR - AC. Jeho vynásobením daným objemem produkce Q získáme celkový zisk. Z = (AR – AC) * Q Pamatujme si… Křivka průměrného příjmu (AR) vyjadřuje, za jakou cenu je průměrně prodáváno určité množství produkce. Popisuje tedy vztah mezi cenou a množstvím, které je firma schopna při této ceně prodat, jinými slovy je vlastně křivkou poptávky po produkci jedné firmy. = D Jak monopolní firma stanoví optimální rozsah produkce? Odpověď: Monopolní firma bude vyrábět takový rozsah (objem) produkce Q M, při kterém se budou MC a MR rovnat. Jak monopolní firma stanoví optimální cenu, za kterou bude prodávat? Odpověď: Monopolní firma vychází z optimálního objemu produkce Q M a tento objem produkce bude prodávat za cenu P M, kterou budou ochotni zaplatit poptávající. Tuto cenu zjistí z křivky poptávky (AR) při objemu produkce Q M. Studenti mají často problémy s odpovědí na následující dvě otázky: Monopolní firma však maximalizuje zisk v bodě M, kde MR = MC. (Odpovídá tomu nižší produkce Q M za vyšší cenu P M ) Pokud by monopolní firma chtěla vyrábět objem Q DK, znamenalo by to, že mezní náklad každé prodané jednotky (od produkce vyšší než Q M ) bude vyšší než mezní příjem z této jednotky, což bude snižovat předchozí zisk dosahovaný při Q M. To zřejmě dobrovolně neudělá…

11 Optimální rozsah produkce monopolní firmy Kč Q TR TC Rozdíl TR – TC (tedy zisk) je zde maximální

12 Celkové náklady Celkové příjmy (tržby) Optimální rozsah produkce monopolní firmy při minimalizaci ztráty v krátkém období Q M MC AC MR D = AR P MP M P Q M AVC Ztráta (neuhrazená část FN) Za uvedených podmínek se firmě vyplatí (alespoň krátkodobě) pokračovat ve výrobě a bude vyrábět množství Q M, které stanoví opět podle zlatého pravidla maximalizace zisku, tedy takového, kdy MC = MR. AFC AVC Uhrazené VN Uhrazená část FN Mějme situaci, kdy křivka AC je při všech objemech produkce nad křivkou AR, avšak křivka AVC je při některých objemech produkce pod křivkou AR Proč? Protože (a)je při tomto objemu produkce cena P M nad úrovní AVC a firma tak uhradí alespoň část fixních nákladů a (b) firma při tomto objemu produkce minimalizuje ztrátu. (AR je zde nejblíže AC a zároveň nejvýše nad AVC)

13 Bod ukončení činnosti NK firmy v krátkém a dlouhém období Q M MC AC MR D = AR P MP M P Q M AVC Pokud dojde ke snížení poptávky a tím k poklesu ceny, posouvají se křivky AR a MR doleva dolů, čímž se vytvářejí nové optimální objemy produkce (průsečíky MR a MC). Dlouhodobě je možné tento pokles udržet, dokud je (při daném vyráběném objemu produkce) cena P (AR) minimálně rovna AC (pokrývá tedy jak průměrné fixní, tak průměrné variabilní náklady). Krátkodobě potom musí být cena minimálně rovna AVC. P min v DO P min v KO Průměrné variabilní náklady (AVC) Průměrné fixní náklady (AFC) Cena statku (P, AR) Průměrný zisk (AR-AC) Ztráta (krátkodobě udržitelná a dlouhodobě neudržitelná) Ztráta (krátkodobě i dlouhodobě neudržitelná) P min v DO P min v KO P MP M AC

14 Neefektivnost monopolu  Monopol může ovlivnit tržní cenu. Cena je oproti DK vyšší než MR i než MC  Rozdíl mezi cenou a MC je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky. Čím elastičtější je poptávka, tím je také menší rozdíl ceny a MC a tím také dosahuje monopol menšího monopolního zisku.  Monopol vyrábí menší objem produkce, než jaký by nabízela DK.  Monopol nevyrábí s minimálními AC.

15 Regulace monopolu  Je realizována zpravidla jako cenová regulace, neboli stanovení maximální ceny monopolu státem.  Projevuje se snahou státu stanovit cenu co nejblíže úrovni mezních nákladů a tím přiblížení se situace na trhu DK. Problém ovšem může být, jak stát určí maximální cenu. Může docházet k přílišnému omezení přirozeného monopolu a tím případně k ohrožení celého odvětví  Další možností je zavedení daní, snižujících zisk monopolu. Mohou se však odrazit v cenách a tím mají dopad na zákazníky.  Monopol je možné převést pod státní vlastnictví  Zákaz určitých činností a další legislativní opatření

16 Cenová regulace monopolní firmy QMQM MC = S AC MR D = AR DK PMPM P DK Q DK P Q M PRPR QRQR Při jakékoliv ceně nižší než P R by již byla monopolní firma ve ztrátě (platilo by, že AR

17 Další formy nedokonalé konkurence (NK)  Oligopol se objevuje v situaci, kdy jedna firma není schopna uspokojit poptávku, proto je obvykle na trhu několik (řádově jednotek) značně velkých firem, mezi nimiž je kromě konkurence i velmi silná vzájemná rozhodovací závislost (každá firma má velmi silné postavení na trhu a její rozhodnutí ovlivňuje ostatní firmy). Často existují velké bariéry vstupu do odvětví; typický pro leteckou dopravu, automobilový průmysl  Monopolní konkurence je situace na trhu, která vykazuje prvky monopolu i DK. Předpokládáme existenci mnoha firem, které společně uspokojují poptávku, individuálně mají malý vliv na trh, ale jejich produkty se liší, proto jsou producenti tvůrci ceny a neakceptují cenu tržní

18 AC Monopolní konkurence Prostředí vyvolávající vznik monopolní konkurence, oligopolu a monopolu P Q MC MK D Q odvětví MC O MC M AC Oligopolu AC Monopolu Q MK QOQO QMQM Objem poptávané produkce, kterou mohou uspokojit další firmy v odvětví Minimum AC je nejnižší úroveň, kam může dlouhodobě spadnout cena, aby ještě nebyla firma ve ztrátě. To samozřejmě neznamená, že firmy budou chtít za tuto cenu prodávat, ale až sem mohou klesnout s cenou v boji o zákazníky. Čím silnější je konkurence na trhu, tím více jsou firmy k této ceně tlačeny. Ujasněme si, že křivka AC a její tvar je významně ovlivněn technologiemi, které firma využívá. Můžeme tedy říci, že současná úroveň technologického rozvoje určuje, při jakém objemu bude dosahováno minima AC a kde toto minimum bude. S rozvojem technologií může docházet ke zlevňování výroby, tedy k tomu, že firmy mohou dosahovat minima AC již při nižších objemech produkce a tím se na trhu vytváří prostor pro další konkurenci. Jako příklad z praxe uveďme postupné zlevňování mobilních komunikačních technologií nebo technologií solárních elektráren, které vytváří prostor pro další konkurenční firmy na původně monopolním nebo oligopolním trhu. Z hlediska nákladů je tedy pro firmu výhodné, aby vyráběla objem produkce, který je blízký minimu AC, ať už je cena jakákoliv. I v praxi tato situace skutečně často nastává, nebo se o ni firmy snaží. Obecně platí, že čím nižší objem produkce musí firma vyrábět, aby bylo dosaženo minima AC, tím více se situace na trhu bude blížit dokonalé konkurenci (a naopak). P min

19 Optimální rozsah produkce monopolně konkurenční firmy Q MK MC = S AC MR P = AR = d DK P MK P DK Q DK P i Q i MK Zisk Zisk monopolně konkurenční firmy je oproti monopolní firmě menší. Důvodem je také fakt, že je v odvětví více firem, které si konkurují a křivka poptávky po produkci jedné firmy je elastičtější (zákazníci mohou nakoupit i jinde a reagují citlivě na změny ceny) Uvědomte si! Zatímco u monopolu byla křivka AR křivkou poptávky po produkci v celém odvětví (značíme velkým D) tvořeném jedinou firmou, tak u oligopolu a monopolní konkurence je křivka AR křivkou poptávky po produkci jedné (typické) firmy z odvětví (značíme jako malé d)

20 Optimální rozsah produkce monopolně konkurenční firmy v dlouhém období Q M MC = S AC MR P = AR = d DK PMPM P DK Q DK P i Q i M Zisk AC M AR M = V dlouhém období je monopolně konkurenční firma v rovnováze při objemu produkce Q* M, při kterém je cena (AR) rovna průměrným nákladům (AC) a firma tak dosahuje nulového zisku. Q* Pokud dosahuje monopolně konkurenční firma zisk, přiláká to do odvětví další firmy, které odebírají původním firmám zákazníky a tím se posouvá křivka poptávky (a tedy i křivka MR) doleva tak dlouho, dokud je dosahováno nějakého zisku. Při objemu produkce Q* M platí, že: MR = MC P = AR = AC Zisk = 0 Další informace dole v poznámce

21  Produkt musí být dostatečně užitečný, aby spotřebitel zaplatil určitou cenu (přístup strany poptávky)  Výše ceny produktu je však také ovlivněna výší nákladů na jeho výrobu (přístup strany nabídky)  Aby mohlo dojít ke směně statku, musí trh najít cenu, která je vyšší (případně stejná) než náklady výrobce a zároveň nižší (případně stejná) než užitek ze spotřeby statku spotřebitelem Vazba mezi užitkem, náklady a cenou (hranice ceny) MU Cena přijatelná pro poptávající 0 Náklady Cena přijatelná pro nabízející 0 MU Prostor pro nalezení ceny kompromisní 0 Náklady MU Cena? 0 Náklady Cena Strana poptávky určuje horní hranici ceny, za kterou může být na trhu prodáváno. Horní hranicí je tedy maximální cena, kterou je ochoten zákazník za statek zaplatit, což je, jak již víme, hodnota jeho mezního užitku. Dolní hranici ceny, určuje strana nabídky a je dána (a)dlouhodobě velikostí průměrných nákladů (AC) na statek (výrobek, službu) a (b)krátkodobě velikostí průměrných variabilních nákladů (AVC) na statek. Uvědomme si ! Takto stanovené hranice ceny se uplatňují na neregulovaném (volném) trhu a to ve všech typech konkurence. Pokud však stát do trhu zasahuje, může stanovit jiné hranice ceny. Co se však na trhu stane, když náklady převyšují cenu, kterou je zákazník ochoten zaplatit? Jednou z možností je hledat úspory a snížit náklady. To však nemusí vždy stačit. Další obvyklou možností je přesvědčit poptávající, že statek má pro ně vyšší hodnotu a že jsou tedy ochotni zaplatit vyšší cenu (např. reklamou, dárkem zdarma, aj.)

22 Dodatek

23 Bod(y) zvratu v podmínkách NK Q MK MC = S AC MR d = AR P MK P Q MK Body zvratu (AR = AC) Rozsah produkce, ve kterém podnik realizuje zisk Rozsah produkce, ve kterém podnik realizuje ztrátu

24 Rozdíly v optimalizaci produkce v nedokonalé (monopol) a dokonalé konkurenci Q M MC = S AC MR d = AR A P M P A Q A P i Q i M = = = Zisk Čím je monopolní trh blíže k DK, tím jsou křivky MR a AR plošší až postupně splývají v jednu křivku. Vlivem dokonalé konkurence je také průsečík křivek MC a MR v minimu křivky AC.

25 Alternativní cíle firmy a optimální rozsah produkce  Dosažení různých cílů podniku odpovídají různé úrovně optimální produkce:  Společensky optimální rozsah produkce, který vyrábí DK (Q DK ) – odpovídá bodu, kde D = S  Produkce pro maximalizaci tržeb (Q TR ) – odpovídá bodu, kde MR = 0 a TR jsou maximální  Produkce pro minimalizaci nákladů (Q N ) – odpovídá bodu, kde AC jsou minimální  Produkce pro maximalizaci zisku (Q Z ) – odpovídá bodu, kde MR = MC

26 Optimální rozsah produkce NK firmy podle různých cílů QZQZQZQZ MC AC MR d = AR Q DK P i Q i Zisk při Q Z TR QNQNQNQN Q TR Zisk při Q TR Zisk při Q 1 Tento bod vyjadřuje rovnováhu na trhu (D=S), která nastává v DK. Odpovídá mu produkce Q DK Tento bod vyjadřuje Maximum tržeb. Odpovídá mu produkce Q TR Tento bod vyjadřuje minimum AC. Odpovídá mu produkce Q N Tento bod vyjadřuje rovnost MC a MR. Odpovídá mu produkce Q Z Zisk při Q N


Stáhnout ppt "Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Monopol, Oligopol, Monopolní konkurence."

Podobné prezentace


Reklamy Google