Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Volba výstupu dokonale konkurenční firmou Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Volba výstupu dokonale konkurenční firmou Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II."— Transkript prezentace:

1 Volba výstupu dokonale konkurenční firmou Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II

2 Obecná východiska určení výstupu, při němž firma maximalizuje zisk  ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady)  účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy a explicitními náklady, tj. náklady, které byly reálně vynaloženy  nulový ekonomický zisk - vstupy svým fungováním přinášejí tolik, kolik by přinášely svým nejlepším alternativním užitím

3 Zlaté pravidlo maximalizace zisku  Obecným pravidlem maximalizace zisku (nezávislým na typu tržní struktury) je rovnost mezních příjmů a mezních nákladů  Celkový zisk je maximální při prodeji takového výstupu, při němž je mezní zisk (tj. změna celkového zisku způsobená jednotkovou změnou výstupu) roven nule.

4 Předpoklady modelu dokonalé konkurence  Na každém trhu existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný nemůže ovlivnit cenu nebo výstup odvětví  Všechny statky jsou homogenní  Na všechny trhy je volný vstup a výstup  Všichni výrobci a spotřebitelé mají dokonalé informace o cenách a množstvích směňovaných na trhu  Firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizaci uspokojení svých potřeb  volný přístup firem k informacím o technologii

5 Předpoklady modelu dokonalé konkurence  Dokonale konkurenční firma “price taker”, je firma přebírající cenu.  Toto označení vyjadřuje, že pro firmu je cena její produkce a cena vstupů dána zvnějšku tj. firma tyto ceny nemůže ovlivnit.  Rozhoduje se tedy pouze o objemu výstupu a množství vstupů, které hodlá koupit.  Firma nemůže v tomto modelu ovlivnit cenu  poptávka po její produkci je dokonale elastická.

6  Dokonale konkurenční trh  Dokonale konkurenční firma Předpoklady modelu dokonalé konkurence

7 Rozhodování firmy o výstupu v krátkém období  Firma se soustředí na takovou volbu výstupu, kdy bude maximalizovat zisk. Takový výstup (optimální nebo také rovnovážný) v dokonalé konkurenci je možné zjistit dvojím způsobem:  na základě rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými náklady (TR - TC)  na základě rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů (MC = MR)  Dokonale konkurenční firma, maximalizující zisk, vychází při volbě výstupu z rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů (MR = MC), a protože pro ni jako pro firmu přebírající cenu platí rovnost mezních příjmů a ceny (MR = P), bude v krátkém období vyrábět výstup, jehož mezní náklady budou stejné jako tržní cena (P = MC) a mezní náklady s růstem výstupu porostou.

8 Nabídka dokonale konkurenční firmy v krátkém období  Bude-li v krátkém období docházet ke změně ceny, bude se měnit i rovnovážný objem výstupu. Křivka nabídky firmy v krátkém období je tvořena rostoucí částí křivky mezních nákladů, jejíž spodní hranicí bude AVC.  V SR musí firma hradit FC, i při Q = 0. Pokud TR > VC (podmínka minimalizace ztrát), může firma použít tento zisk na částečné hrazení fixních nákladů a ztráta bude menší, než v případě zastavení výroby.  TR/Q > VC/Q  P > AVC

9 Bod uzavření firmy  Jestliže se firma v krátkém období dostane do situace, kdy celkové příjmy jsou menší než celkové náklady, používá při rozhodování, zda výrobu zastavit nebo v ní pokračovat, kriteria průměrných variabilních nákladů.  P > AVC  minimalizace ztráty pokračováním ve výrobě  P  AVC  minimalizace ztráty zastavením výroby  pokud AVC = MC  bod uzavření firmy

10 Zisk firmy (v krátkém období)  Jestliže celkové příjmy budou větší než celkové náklady, a tedy průměrné příjmy větší než průměrné náklady, pak je velikost jednotkového zisku dána rozdílem  AR - AC při výstupu Q* a celkový zisk je (AR - AC)  Q*

11 Ztráta firmy (v krátkém období)  1) P > AVC při produkci Q* ztráta ve výši AC - AR je minimalizována pokračováním ve výrobě (o AR – AVC)  2) P = AVC při produkci Q* je ztráta ve výši AC - AR v krátkém období platí AC = AVC + AFC (resp. TC = VC + FC) ztráta na jednotku se rovná AFC  zastavení výroby  Pokud firma vyrábí v dlouhém období, má možnost velikost závodu měnit v závislosti na potřebách uspokojení poptávky po její produkci.

12 Nabídka dokonale konkurenčního odvětví v SR  Křivka nabídky odvětví znázorňuje výstup, který produkuje v krátkém období celé odvětví při jakékoliv ceně. Křivka nabídky odvětví je dána horizontálním součtem krátkodobých křivek nabídky všech firem v odvětví.

13 Rovnováha v dokonale konkurenčním odvětví v SR  Nastává, jestliže při krátkodobé rovnovážné ceně P* se rovná poptávané a nabízené množství statku (tzn., že trhy jsou vyčištěny).  Rovnovážná cena P  MR = MC. Interakci mezi rovnováhou na dokonale konkurenčním trhu (odpovídající bodu Q*) a rovnováhou dokonale konkurenční firmy (v bodě Q 1 ) znázorňuje následující graf.  Při růstu tržní poptávky (D se posune na D´), dojde ke zvýšení jak rovnovážné ceny (P´) tak rovnovážného množství na trhu (Q´)

14

15 Nabídka v případě změn cen výrobních faktorů  Růst cen na trhu statků stimuluje růst výstupu firem v odvětví.  Firmy budou zvyšovat poptávku po vstupech  růst ceny vstupů  posun křivky MC doleva nahoru  pokles výstupu firmy.  Za této situace bude křivka nabídky odvětví méně elastická.

16  Firma vyrábí s mezními náklady MC, zvolí (podle pravidla maximalizace zisku) při ceně P 1 výstup Q 1 a při ceně P 2 výstup Q 2 (graf - část a)  posun po křivce nabídky odvětví S(  MC); výstup odvětví při ceně P 1 je Q 1, při ceně P 2 je Q 2 (graf - část b). Pokud rostoucí poptávka po vstupech zvýší jejich cenu, vzrostou náklady firmy  posun křivky MC doleva nahoru (MC´)  potom ale při ceně P 2 nevyrábí firma výstup Q 2, ale Q 3 (graf - část a) a výstup odvětví bude při této ceně Q 3 (graf - část b).  křivka nabídky odvětví bude S´(  MC´).  Obecně: s růstem cen vstupů roste křivka tržní nabídky pomaleji, než by odpovídalo součtu individuálních nabídkových křivek při konstantních cenách vstupů.

17 Rozhodování firmy o výstupu v dlouhém období  Firmy usilují pouze o normální míru výnosu (o nulový ekonomický zisk)  V dokonale konkurenčním odvětví není možné, aby celkové příjmy dlouhodobě převyšovaly celkové náklady stejně jako, aby byly celkové příjmy dlouhodobě menší, než celkové náklady.  V dlouhém období firma tenduje k rovnovážné situaci, kdy se celkové příjmy rovnají celkovým nákladům a ekonomický zisk je nulový.  Bod vyrovnání výnosů s náklady se nazývá bod zvratu (bod “Z” v grafu).

18  V bodě zvratu platí : MR = MC = AR = AC Je-li dokonale konkurenční firma v dlouhodobé rovnováze, bude vyrábět výstup, při němž jsou její dlouhodobé průměrné náklady minimální. P = LMC, P = LAC  LMC = LAC  tato situace nastává v bodě minima křivky LAC

19 Rovnováha firmy v dlouhém období - shrnutí  Firma je v krátkodobé rovnováze, jestliže: MR = MC, a protože P = MR, současně platí P = MC; firma nemá tendenci výstup ani snižovat ani zvyšovat.  minimum SAC = minimum LAC  Firma nemá tendenci přestat vyrábět a z odvětví odejít, jestliže se při výrobě rovnovážného výstupu jak dlouhodobé tak krátkodobé průměrné náklady rovnají ceně (P = SAC = LAC) a její ekonomický zisk je nulový.

20 Nabídka dokonale konkurenčního odvětví v dlouhém období  Křivka nabídky celého dokonale konkurenčního odvětví v dlouhém období - soubor dlouhodobých rovnovážných bodů odvětví, vznikajících v průsečících posunující se poptávkové křivky a krátkodobých křivek nabídky.  Je tedy zapotřebí alespoň dvou dlouhodobých rovnovážných bodů odvětví.

21  Výchozí stav – dlouhodobá rovnováha odvětví (bod A); P1 = min. LAC = min. SAC  Nyní dojde k růstu tržní poptávky, což se projeví posunem křivky tržní poptávky doprava (D´). Křivka LIS v případě konstantních cen vstupů

22  To vyvolá následující reakci: 1) V SR, kdy je počet firem v odvětví konstantní, dojde k růstu tržní ceny na úroveň P 2, každá z firem zvýší svůj výstup z q 1 na q 2 a bude realizovat pozitivní zisk (P 2 – SAC)  q 2 2) V LR existence pozitivního zisku vede k přílivu firem do odvětví, což způsobí růst nabídky odvětví a posun křivky tržní nabídky doprava (S´)  vzniká nová rovnováha odvětví v bodě B  Výsledkem je, že tržní cena se v dlouhém období po dočasném zvýšení vrací na původní úroveň (P 1 ) a výstup odvětví roste (z Q 1 na Q 2 ).  Z hlediska firmy se pozitivní ekonomický zisk mění v nulový a rovnovážný výstup klesá zpět na q 1. Analogický je proces snížení tržní poptávky (výstup odvětví by klesl). Křivka LIS v případě konstantních cen vstupů

23  Spojením rovnovážných bodů A a B má křivka nabídky odvětví v dlouhém období (LIS) tvar přímky rovnoběžné s osou x.  Rovnováha dokonale konkurenčního odvětví v LR nastane, když jsou všechny firmy v odvětví v rovnováze (vyrábějí výstup, při němž jsou jejich LAC minimální), a když realizují nulový ekonomický zisk (žádná firma nepřichází a neodchází).  Křivka LIS v podobě horizontální přímky v úrovni ceny je jedním ze tří případů, které mohou nastat.  Znázorňuje dlouhodobou nabídku odvětví s konstantními náklady (předpoklad: růst výstupu odvětví nevede k růstu cen vstupů).  Charakteristickým rysem odvětví s konstantními náklady je růst resp. pokles výstupu v dlouhém období, aniž by se změnila tržní cena. Křivka LIS v případě konstantních cen vstupů

24 Křivka LIS v případě rostoucích cen vstupů  Spojením bodů dlouhodobé rovnováhy získáme pozitivně skloněnou křivku LIS.  Má-li být odvětví s rostoucími náklady v dlouhodobé rovnováze, růst výstupu z Q 1 na Q 2 vyžaduje zvýšení ceny z P 1 na P 3.

25  Růst poptávky po daném statku posun křivky tržní poptávky doprava (D´) a vznik nové rovnovážné ceny P 2. Každá z firem bude zvyšovat svůj výstup až do rovnovážného bodu, ve kterém je P 2 = MR = MC a výstup je Q 2. Každá z firem realizuje v krátkém období zisk příchod nových firem do odvětví, což má dva protichůdné důsledky:  rostoucí počet firem v odvětví  růst poptávky po vstupech a zvýšení jejich ceny; růst nákladů se projeví v posunu křivek SAC nahoru; protože krátkodobou nabídku firmy představuje rostoucí část křivky MC nad křivkou AVC, posun křivky MC nahoru znamená současně posun křivky nabídky každé firmy; protože posun křivek SAC v důsledku růstu cen znamená současně posun křivky MC doleva, projevuje se tendence posunu křivky nabídky odvětví rovněž doleva  příchod nových firem znamená růst nabídky odvětví  křivka nabídky odvětví se posunuje doprava (S´); další firmy budou do odvětví přicházet a celková tržní nabídka bude růst, pokud bude firmami v odvětví realizován zisk (AR > AC); jakmile se cena vyrovná s VC, zisk je nula  do odvětví nepřichází ani z něj neodchází žádná firma  nový bod dlouhodobé rovnováhy (bod B) Křivka LIS v případě rostoucích cen vstupů

26 Křivka LIS v případě klesajících cen vstupů  Dojde-li k růstu tržní poptávky (D´), krátkodobé zvýšení tržní ceny (P 2 ) umožní stávajícím firmám v odvětví realizovat pozitivní zisk a do odvětví přicházejí nové firmy.

27  Expanze odvětví však vyvolá pokles nákladů. Firmy budou do odvětví vstupovat tak dlouho, dokud rostoucí tržní nabídka nestlačí cenu na úroveň VC (nulový ekonomický zisk a nový bod dlouhodobé rovnováhy odvětví – bod B).  Spojením rovnovážných bodů A a B získáme negativně skloněnou křivku LIS. Při dosahování dlouhodobé rovnováhy v odvětví s klesajícími náklady je tedy růst výstupu odvětví doprovázen poklesem cen.  K takové situaci může reálně dojít příčinou tzv. vnějších úspor, které na rozdíl od úspor z rozsahu firma nemůže ovlivnit. (např. v důsledků rozvoje celého odvětví dochází ke zdokonalování dopravní sítě a spojů apod., což může přispět ke snížení firemních nákladů). Negativně skloněná křivka LIS může být i u nově se rozvíjejících odvětví nebo u odvětví zavádějících nový výrobek. Křivka LIS v případě klesajících cen vstupů

28  Odvětví s konstantními náklady – LIS je dokonale elastická. Hodnota koeficientu elasticity nabídky rovna nekonečnu, protože ke změně výstupu odvětví může dojít, aniž by se změnila tržní cena.  Odvětví s rostoucími náklady – LIS je rostoucí. S růstem tržní ceny dochází i k růstu tržního množství a koeficient dl. elasticity nabídky bude dosahovat kladných hodnot.  Odvětví s klesajícími náklady – LIS je klesající. S růstem výstupu odvětví dochází s klesající tržní cenou. Koeficient dl. elasticity nabídky bude mít zápornou hodnotu. Elasticita tržní nabídky v dlouhém období

29 Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence  Výrobní efektivnost – znamená, že výstup je vyroben s minimálními náklady. Ta v dokonalé konkurenci existuje: volný pohyb firem mezi odvětvími vede k tomu, že každá firma vyrábí výstup, jehož LAC jsou minimální.  Protože všechny firmy v podmínkách dokonalé konkurence považujeme za identické, pro celé odvětví v dlouhodobé rovnováze platí, že výstup je vyráběn s minimálními LAC.

30  Rozdělovací (alokační) efektivnost – firmy vyrábějí takový výstup, který si spotřebitelé nejvíce přejí.  Nabídka je tvořena rostoucí částí křivky MC, protože rovnovážná cena se rovná dodatečným nákladům na výrobu poslední prodané jednotky (P = MC). Křivka poptávky je odvozena z užitku, který spotřebiteli přinese poslední jednotka koupeného statku (P = MU).  V bodě, kde se protínají křivka nabídky s křivkou poptávky, platí MC = MU  při rovnovážné ceně a množství jsou stejné náklady firmy na výrobu poslední jednotky a užitek, který plyne spotřebiteli ze spotřeby poslední jednotky. Firma nemůže realokací vstupů více zvětšit výstup, stejně jako spotřebitel nemůže realokací svých zdrojů zvýšit svou užitečnost. Ekonomika je ve stavu alokační efektivnosti. Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence

31  Rozdíl mezí tím, co vydělává firma výrobou optimálního výstupu, a tím, co by vydělala, kdyby byl objem její produkce nulový.  V dlouhém období se přebytek výrobce definičně rovná nule: ekonomický zisk je nulový a fixní náklady neexistují. Přebytek výrobce


Stáhnout ppt "Volba výstupu dokonale konkurenční firmou Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE) Mikroekonomie II."

Podobné prezentace


Reklamy Google