Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pravomoc, příslušnost Řešení sporů o pravomoc a příslušnost.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pravomoc, příslušnost Řešení sporů o pravomoc a příslušnost."— Transkript prezentace:

1 Pravomoc, příslušnost Řešení sporů o pravomoc a příslušnost

2 Pravomoc soudů Obecně chápeme jako souhrn oprávnění určitého orgánu jednat a rozhodovat v určitých záležitostech (kompetence). V civilním procesu hovoříme o civilní pravomoci soudů – můžeme ji definovat různým způsobem v teorii + § 7 a 8 o.s.ř. – zákonné vymezení civilní pravomoci soudů.

3 Civilní pravomoc soudů – teoretické vymezení  Pravomocí soudů rozumíme souhrn záležitostí, které jsou soudy oprávněny a povinny projednávat a rozhodovat.  Vymezuje vztahy mezi soudy a jinými orgány.  Civilní pravomoc – projednávání a rozhodování věcí ochrany práv.

4 Civilní pravomoc soudů – zákonné vymezení Obecné vymezení civilní pravomoci soudů - §7 odst. 1 (první část souvětí): „V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů,“

5 Civilní pravomoc soudů – zákonné vymezení Zúžená pravomoc soudů - § 7 odst. 1 (Druhá část souvětí) : „pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.“ - soukromoprávní věci, které neprojednávají soudy (např. vklad práva do katastru nemovitostí). O soukromoprávních záležitostech vyňatých z pravomoci ale mohou soudy rozhodovat za podmínek části páté o.s.ř. (§ 7 odst. 2 o.s.ř. ) Zúženou pravomoc je třeba odlišovat od odnětí pravomoci soudům na základě písemné smlouvy (a nikoli zákona) – založení pravomoci k projednání sporu rozhodci.

6 Civilní pravomoc soudů – zákonné vymezení Rozšířená pravomoc soudů - § 7 odst. 3 „Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li tak zákon.“ „Jiné věci“ - jiné než občanskoprávní, pracovní, rodinné a obchodní – tj. věci veřejnoprávní povahy – např. řízení o propuštění cizince ze zajištění dle § 200o a násl. o.s.ř. Pravomoc soudů ve věcech správního soudnictví upravuje zvláštní zákon – zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v.z.p.p. (§7 odst. 4 o.s.ř.).

7 Civilní pravomoc soudů – zákonné vymezení Dělená pravomoc - § 8 o.s.ř.- „Má-li být před řízením u soudu provedeno řízení u jiného orgánu, mohou soudy jednat jen tehdy, nebyla-li věc v takovém řízení s konečnou platností vyřešena.“ Pravomoc soudů je založena, až není-li možné vyřešit s konečnou platností u jiného orgánu. Řízení u soudu je pak zahájeno postoupením věci, postoupené spisy plní funkci žaloby. V současné době obsolentní ustanovení.

8 Spory o pravomoc – kompetenční spory Spory o pravomoc mohou nastat mezi soudy a jinými orgány a mezi soudy ČR a jiného státu. Kompetenční konflikty jsou: a)Pozitivní – oba orgány mají za to, že věc spadá do jejich pravomoci. b)Negativní – oba orgány mají za to, že věc nespadá do jejich pravomoci.

9 Spory o pravomoc 1.Spory mezi soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové a profesní samosprávy – dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetečních sporů - rozhoduje specializovaný senát složený ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu (sudý počet členů senátu) X dle tohoto zákona se řeší i spory mezi soudy rozhodujícími ve správním soudnictvím a soudy rozhodujícími v občanském soudním řízení – označeny jako spory o věcnou příslušnost

10 Spory o pravomoc 2. Mezi soudy ČR a soudy jiných států: a)mezi soudy ČR a soudy členských států EU – akty sekundárního komunitárního práva (např. nařízení Rady č. 44/2001) b)mezi soudy ČR a soudy jiných než členských států EU – mezinárodní smlouvy, není-li jich pak kolizní normy (zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním)

11 Civilní pravomoc soudů Procesní podmínkou, jejíž nedostatek je neodstranitelný. Není-li dána pravomoc, soud řízení zastaví, a po právní moci usnesení o zastavení řízení postoupí soud věc orgánu, do jehož pravomoci náleží. Není-li ve věci dána pravomoc, nemůže být v této věci ani provedeno smírčí řízení dle části druhé o.s.ř.

12 Příslušnost soudů Vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými orgány, do jejichž pravomoci věc náleží. V civilním procesu tedy vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými soudy. Vymezuje vztahy mezi soudy navzájem. Určení (vymezení) toho článku soudní soustavy, jakož i konkrétního soudu daného článku, který má danou věc spadající do civilní pravomoci soudů projednat a rozhodnout.

13 Druhy soudní příslušnosti Dle hledisek, dle nichž je určován soud příslušný k projednání věci a rozhodnutí o ní dělíme na : věcná, místní a funkční. Věcná příslušnost – vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými články soudní soustavy. Místní příslušnost – vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými soudy stejného článku soudní soustavy. Funkční příslušnost vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými články soudní soustavy tak, že určuje, který článek je příslušný projednat a rozhodnout konkrétní stejnou věc na základě opravného prostředku postupně po sobě.

14 Princip „trvání příslušnosti“ Tzv. perpetuatio fori Řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.

15 Výjimky z principu trvání příslušnosti – místní příslušnost Přenesení příslušnosti Za zákonem stanovených podmínek může soud svou příslušnost přenést – řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, řízení ve věcech obchodního rejstříku, řízení opatrovnické. Přikázání věci (delegace) – a)Nutná – všichni soudci vyloučeni z projednávání b)Vhodná – z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Přikazuje se jinému soudu téhož stupně.

16 Věcná příslušnost Určuje, který článek soudní soustavy je příslušný věc projednat a rozhodnout (v prvním stupni). Právní úprava § 9 o.s.ř. Základní pravidlo - § 9 odst. 1 – „nestanoví-li zákon jinak, je k řízení příslušný okresní soud. Výjimky z tohoto pravidla – odst. 2, 3, 4 a 5 Odstavce 2, 3 a 4 – věcná příslušnost krajského soudu – druhý odstavec – většinou neobchodní, specializace, náročnost, malý výskyt, např. ochrana osobnosti, spory vycházející z autorského zákona apod. - Třetí odstavec – většinou obchodní povahy+ dle pís. r) ve sporech mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení, s výjimkou sporů – šest výjimek, kdy je příslušný okresní soud – např. peněžité plnění do Kč - čtvrtý – insolvenční řízení Pátý odstavec – věcná příslušnost Nejvyššího soudu, stanoví-li tak zákon.

17 Věcná příslušnost Je procesní podmínkou, jejíž nedostatek je odstranitelný. Soud ji zkoumá kdykoli za řízení. Platí zásada perpetuatio fori Řešení sporů – upravují § 104a o.s.ř. – civilní soudní řízení, § 104b a § 104c o.s.ř. – v souvislosti se správním soudnictvím.

18 Věcná příslušnost – řešení sporů dle § 104a o.s.ř. Má-li okresní nebo krajský soud, že není věcně příslušný, předloží věc spolu se zprávou svému nadřízenému vrchnímu soudu, popř. Nejvyššímu soudu (má-li za to, že věc spadá do věcné příslušnosti NS). Účastnici se mají právo vyjádřit. Rozhodnutím vrchního nebo NS jsou soudy a účastníci vázáni. Stejně postupuje, namítne-li nedostatek účastník.

19 Místní příslušnost Určuje konkrétní soud ze soudů věcně příslušného článku dle místních hledisek. Právní úprava § 84 a násl. Dělíme na obecnou a zvláštní. Zvláštní dělíme na „příslušnost danou na výběr (fakultativní)“ a „výlučnou příslušnost (obligatorní).

20 Místní příslušnost - obecná Soudem příslušným k řízení je obecný soud žalovaného. Obecný soud – určují § o.s.ř.:  u fyzické osoby – dle bydliště,  u právnické osoby – sídlo,  stát – organizační složka nebo místo, kde nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo,  obec – území,  kraj – sídlo orgánů  Insolvenční správce při výkonu jeho funkce - okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.. Obecný soud – vždy soud okresní, je-li věcně příslušný krajský soud – ten krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.

21 Místní příslušnost – daná na výběr Žalobce si může vybrat mezi obecným soudem a soudy určenými v § 87 o.s.ř. (např. dle pracoviště, u náhrady škody dle místa, kde nastala škodná událost). Svůj výběr může žalobce uskutečnit nejpozději při podání žaloby.

22 Místní příslušnost - výlučná V § 88 o.s.ř., určuje výlučně místně příslušné soudy. V případech zde uvedených není možné podat žalobu k obecnému soudu účastníka. Zejména nesporná řízení – není v nich možné určit žalovaného.

23 Dohoda o prorogaci Místní příslušnost může být určena i dohodou stran – tzv. dohoda o prorogaci. Ve věci obchodní. Není možné, stanoví-li zákon příslušnost výlučnou.

24 Místní příslušnost Je procesní podmínkou, její nedostatek je odstranitelný. Platí zásada perpetuatio fori. Místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl- li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem.

25 Místní příslušnost Má-li soud za to, že není místně příslušný, vysloví svou nepříslušnost a postoupí věc soudu, o němž má za to, že je místně příslušný. Jestliže s tím soud, jemuž byla věc postoupena nesouhlasí – vzniká spor o místní příslušnost. Spor řeší soud nadřízený soudu, kterému byla věc postoupena. Obdobně soud postupuje k námitce účastníka. Právní úprava - § 105 o.s.ř.

26 Funkční příslušnost Můžeme považovat také za zvláštní druh věcné příslušnosti. K řízení o odvolání proti rozhodnutí okresního soudu jsou funkčně příslušné soudy krajské. K řízení o odvolání proti rozhodnutí soudu krajského jako soudu prvního stupně jsou funkčně příslušné soudy vrchní. K řízení o dovolání je funkčně příslušný Nejvyšší soud. K řízení o žalobě na obnovu řízení je funkčně příslušný soud, který rozhodoval v prvním stupni. K řízení o žalobě pro zmatečnost je funkčně příslušný soud, který rozhodoval věc v prvním stupni, výjimečně však může být i soud odvolací.


Stáhnout ppt "Pravomoc, příslušnost Řešení sporů o pravomoc a příslušnost."

Podobné prezentace


Reklamy Google