Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vyšetřovací metody v gastroenterologii. Anamnéza, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření Endoskopické metody RTG metody (sonografie, kontrastní vyšetření,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vyšetřovací metody v gastroenterologii. Anamnéza, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření Endoskopické metody RTG metody (sonografie, kontrastní vyšetření,"— Transkript prezentace:

1 Vyšetřovací metody v gastroenterologii

2 Anamnéza, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření Endoskopické metody RTG metody (sonografie, kontrastní vyšetření, CT, MR, angiografie) Funkční vyšetření GIT Izotopové vyšetření, PET

3 ENDOSKOPICKÉ METODY Endoskopické vyšetřovací metody se staly standardními vyšetřovacími metodami v oblasti trávicí trubice z těchto důvodů: a) umožňují přímý a barevný pohled do nitra orgánu b) v rozpoznávání patologických změn jsou významně přesnější než rtg metody. Rozlišují i povrchní slizniční změny, čehož rtg vyšetření nemůže dosáhnout c) endoskopie umožňuje odběry bioptických částic pro histologickou verifikaci nálezu d) při endoskopii lze současně provádět terapeutické výkony.

4 ENDOSKOPICKÉ METODY Esofagogastroduodenoskopie Enteroskopie (dvojbalónová, push, kapslová, intraoperační) Kolonoskopie ERCP (kombinovaná RTG a endoskopická metoda) Endosonografie (kombinovaná RTG a endoskopická metoda)

5 Endoskopie Běžně se pro gastroskopii a kolonoskopii používají fibroendoskopy nebo videoendoskopy s prográdní optikou. Fibroskop - přenos obrazu je umožněn svazkem speciálně upravených skleněných vláken (fibra = vlákno). Videoendoskopy pracují na mikroelektronickém principu - elektrický senzor na konci přístroje přenáší signály obrazu v základních barvách do mikropočítače (videoprocesor), kde jsou složeny v definitivní obraz, který se promítá na televizní obrazovku. Prográdní optika je „v čele“ přístroje („vidí před sebe“), lateroskop (přístroj s laterální optikou) má optiku umístěnou na boku („vidí do strany“). Gastroskopii lze provést s oběma typy přístrojů, pro kolonoskopii jsou využívány přístroje pouze s prográdní optikou.

6 Endoskopie Endoskopické vyšetření patří mezi invazivní diagnostické postupy, již proto by mělo být indikováno uvážlivě. Rozhodně však není třeba se pro endoskopii rozhodovat úzkostlivě, ve snaze nemocného „ušetřit“. Nepochybně lze více škody napáchat právě nedostatečnou nebo opožděnou indikací. Za endoskopický výkon odpovídá endoskopista, a proto v konečné fázi o indikaci rozhoduje on. Jsou-li přítomny okolnosti, které znemožňují provedení vyšetření nebo činí výkon pro nemocného nebezpečným, pak i dobře zdůvodněná indikace musí ustoupit.

7 Esofagogastroduodenoskopie (EGD) Touto metodou lze vyšetřit kromě žaludku i jícen a orální část duodena – bulbus a sestupné raménko až po dolní ohbí. Endoskopie dnes téměř úplně vytlačila rentgenologická vyšetření žaludku. Rentgenologické vyšetření se používá většinou jen pro řešení některých zvláštních otázek. Je to např. vztah žaludku k orgánům lokalizovaným v jeho okolí, posouzení zevních kontur žaludku (extragastrický tlak), hloubka penetrace defektu žaludeční sliznice, sledování motility horní části trávicí trubice a evakuace žaludku. Na pracovištích, kde se pravidelně žaludek rentgenologicky nevyšetřuje, nemohou si mladí rentgenologové dostatečně osvojit techniku dvojího kontrastu, bez které považujeme rentgenové vyšetření tohoto úseku trávicí trubice za nedostatečné.

8 Indikace gastroskopie Velmi všeobecně lze říci, že indikací k vyšetření horní části trávicí trubice je jakékoliv podezření na onemocnění orgánů této oblasti, s výjimkou těch stavů, kdy je orální endoskopie kontraindikována. I negativní výsledek má někdy velký význam, neboť dokládá nepřítomnost onemocnění v této části trávicí trubice.

9 Gastroskopie - indikace 1. Jakékoliv dysfagické obtíže. 2. Projevy gastroezofageálního refluxu (pyróza, regurgitace). 3. Extraezofageální projevy refluxní nemoci jícnu (chrapot, kašel, astma bronchiale, nevysvětlené laryngitidy a faryngitidy). 4. Epigastrická bolest. 5. Podezření na funkční povahu obtíží je správnou indikací (vyloučení organického postižení). 6. Necharakteristické dyspeptické obtíže, zejména u osob vyššího věku (nad 50 let) a při krátké anamnéze (do 3 měsíců). 7. Zjevné krvácení – hemateméza a meléna je jednoznačnou indikací k urgentnímu vyšetření, t. j. nejpozději do 24 hodin. Při delším odkladu zřetelně klesá diagnostická přesnost. Jedinou podmínkou je, aby byl zvládnut (stabilizován) hemoragický šok. 8. Skryté krvácení – pozitivní vyšetření stolice na okultní krvácení. Případně i nevysvětlená anemizace. 9. Pátrání po infekci Helicobacter pylori, případně kontrola úspěšnosti eradikace po eradikační léčbě. 10. Kontrola hojení vředu. U žaludečního vředu je tato kontrola absolutně nezbytná, neboť jedině tak lze vyloučit přehlédnutí maligního vředu. 11. Sledování změn v horní části trávicí trubice při onemocnění jiných orgánů nebo systémů. Např. projevy portální hypertenze při jaterní cirhóze (varixy jícnu a žaludečního fundu, portální gastropatie), změny jícnu při sklerodermii, postižení žaludku a duodena při Crohnově terminální ileitidě apod. 12. Vyšetřování v rámci dispenzarizace: sledování vývoje dysplastických změn u diagnostikovaného Barrettova jícnu, kontroly po polypektomii adenomů, vyšetření horní části trávicí trubice u familiární adenomatózní polypózy (adenomy papily Vaterovy a adenomy duodena). 13. Nevysvětlené hubnutí. 14. Postprandiální bolesti u chronické pankreatitidy při podezření na zánětlivou stenózu duodena (komplikace chronické pankreatitidy). 15. Chromodiagnostika – rychlé orientační vyšetření přítomnosti volné HCl aplikací kongo červeně (zčernání barviva při pH 3,5 a nižším je známkou přítomnosti volné HCl). Achlorhydrie u atrofické gastritidy při perniciózní anemii.

10 Kontraindikace gastroskopie Absolutní kontraindikace: a) zcela nespolupracující pacient b) akutní záněty v dutině ústní a v hltanu (tonsillitida) c) nestabilní angina pectoris a akutní infarkt myokardu d) těžká dušnost e) podezření na perforaci horní části trávicí trubice f) flegmonózní zánět horní části trávicí trubice g) rozsáhlé aneuryzma hrudní aorty h) šok jakéhokoliv původu.

11 EGD – příprava pacienta 6 hodinové lačnění Lokální anestezie hltanu (lidokain sprej) – ne u starých pacientů, s neurol.poruchou, u masivního krvácení – hrozí aspirace. Event.i.v. benzodiazepin před vyšetřením. i.v. analgosedace je při diagnostické endoskopii spíše výjimečná (extrémně nespolupracující pacient, pediatrie…) Terapeutická endoskopie – často i.v.sedace a spasmolytikum. Celková anestezie s intubací je vhodná u masivního pokračujícího krvácení, u poruchy vědomí, u pac.s ventilační nedostatečností, u intoxikací…

12 Terapeutické zákroky v horní části GIT Endoskopická léčba varixů (sklerotizace, ligace) Endoskopická léčba nevarikózního krvácení Endoskopická léčba stenóz (dilatace bougiemi či balonem, zavádění endoprotéz) Extrakce cizích těles Polypektomie, mukosektomie Endoskopická léčba Zenkerova divertiklu Zavedení enterální sondy PEG (perkutánní endoskopická gastrostomie)

13 Komplikace EGD Lacerace či perforace stěny orgánu Krvácení – zejm. u terapeutických zákroků (polypektomie, dilatace, PEG…) Aspirace

14 Průběh EGD

15 Uvula

16 Epiglotis

17 Hypofarynx

18 Horní jícnový svěrač

19 Jícen

20 Žaludek – velká kurvatura

21 Fundus žaludku

22 Angulus

23 Antrum a pylorus

24 Pylorus

25 Bulbus duodena

26 Apex bulbu

27 Horní duodenální ohbí

28 Duodenum - oblast Vaterské papily

29 Aborální část duodena

30 Kolonoskopie Endoskopické vyšetření tlustého střeva flexibilním endoskopem v rozsahu od rekta po cékum, často doplněno o intubaci terminálního ilea.

31 KOLONOSKOPIE - indikace Nevysvětlená břišní symptomatologie (např. zácpa, průjem, hlen ve stolici, bolesti břicha). Nenormální rentgenový nález tlustého střeva, nedovolující jednoznačnou diagnózu (např. podezření na stenózu nejasného původu). Jasný rentgenový nález vyžadující histologické upřesnění (např. kolorektální nádory). Nález adenomu či karcinomu při rektoskopii k vyloučení synchronního nálezu. Manifestní či okultní krvácení z tlustého střeva a konečníku, nevysvětlená anémie z chronických krevních ztrát. Vyšetření pro střevní neoplazie: – vyšetření celého tlustého střeva k vyloučení synchronního karcinomu nebo polypů u nemocných léčených pro kolorektální karcinom, resp. polyp; – vyšetření u nemocných po kurativní resekci pro karcinom před, nebo brzy po výkonu následované kontrolní kolonoskopií každoročně po dobu 3 let a dále každých 3–5 let k detekci metachronního nádoru; – kontrolní kolonoskopie v intervalu 3–5 let po odstranění adenomů tlustého střeva; – jako dispenzární metoda u rizikových nemocných pro kolorektální karcinom (pozitivní rodinná anamnéza): – hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (HNPCC) – kolonoskopie každé 2 roky (od 25 let). Pokud se vyskytl karcinom u mladšího příslušníka rodiny, je doporučena kolonoskopie o 5 let dříve než u nejmladšího takto postiženého člena rodiny; – sporadický kolorektální karcinom před 60. rokem věku – kolonoskopie každých 5 let (první se provádí o 10 let dříve, než byl zjištěn u postiženého příbuzného), nebo každé 3 roky, byl-li nalezen adenom; – ulcerózní pankolitida 8 a více let trvající, nebo levostranná kolitida trvající 15 a více let. Kolonoskopie je doporučena každé 1–2 roky s odběrem etážových biopsií k vyloučení dysplazie. Chronické idiopatické střevní záněty – kolonoskopie slouží k dosažení přesnější diagnózy, určení rozsahu postižení, aktivity nemoci, ke stanovení vhodné terapie. Kolonoskopie terapeutická: akutní krvácení, polypektomie, extrakce cizího tělesa, dekomprese toxického megakolon nebo volvulu sigmoidea, dilatace stenóz, paliativní terapie stenózujících nebo krvácejících lézí pomocí argonové plazmatické koagulace (APC), laseru, zavedení stentu.

32 KOLONOSKOPIE - kontraindikace Náhlé břišní příhody (zejména peritonitida a perforace). Akutní závažná kardiopulmonální onemocnění (např. plicní embolie, prvé tři týdny po infarktu myokardu). Tři týdny po operacích na tlustém střevě a v pánvi. Větší aneuryzma břišní aorty. Třetí trimestr gravidity. Větší ascites a peritoneální dialýza. Nespolupracující pacient. Nedostatečná příprava k vyšetření. U akutních fulminantních průběhů zánětu tlustého střeva (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, ischemická nebo postradiační kolitida, divertikulitida), kde značně roste riziko perforace během výkonu. Výjimečně lze tuto zásadu porušit, např. při pokusu o dekompresi u toxického megakolon nebo při rozhodování o operačním řešení těžké, na terapii nereagující ulcerózní kolitidy. Vyšetření by měl v tomto případě provádět obzvlášť šetrně zkušený endoskopista;

33 KOLONOSKOPIE Je nutná příprava střeva (nejčastěji laváž perorálním rotokem- polyetylenglykol, fosfáty…, méně často kombinace p.o. roztoku s klysmaty) Premedikace: používáme velmi často (nejčastější kombinace : midazolam + pethidin i.v.)

34 Rektum

35 Colon descendens

36 Colon ascendens

37 Cékum, ústí apendixu

38 Bauhinská chlopeň

39 Terminální ileum

40 KOLONOSKOPIE DIAGNOSTICKÁ Klíšťková biopsie je integrální součástí diagnostické endoskopie.

41 Endoskopická polypektomie Současná úroveň EP v kolorektu dovoluje odstranit téměř všechny polypy touto technikou. V případě adenomových polypů, jež představují v kolorektu asi 90 % všech polypů, je profylaxí karcinomu, který vzniká asi v 80 % jejich maligní transformací. Všechny současné typy kolonoskopů jsou konstruovány pro terapeutické metody s použitím vysokofrekvenčního proudu (VF), tj. včetně EP.

42 Endoskopická polypektomie

43 Terapeutická kolonoskopie – stavění krvácení Urgentní kolonoskopie má důležité místo v diagnostice a léčbě akutního kolorektálního krvácení. Kolonoskopie se provádí s cílem určit místo krvácení, pokusit se o zástavu a zabránit jeho opakování. Důležitý předpoklad - nemocný musí být oběhově stabilizován. Nejčastější zdroje krvácení: divertikly, angiodysplázie, komplikace endoskopických výkonů (biopsie, polypektomie). Metody hemostázy: - tepelná koagulace (laserová termokoagulace – Nd-YAG, argonový laser, AP koagulace, koagulace vysokofrekvenčním proudem, tepelná sonda) - injekční terapie (adrenalin v ředění 1:10 000) -mechanické prostředky (klipy)

44 Koagulace angiodysplázie tepelnou sondou

45 Terapeutická kolonoskopie – dilatace stenóz Dilatace striktur tlustého střeva za endoskopické asistence nabízí alternativu chirurgického postupu. Většina nemocných s benigními stenózami může být úspěšně řešena různými dilatačními technikami od balonkové, bougiemi až po elektrokauterovou nebo laserovou incizi.

46 Komplikace diagnostické kolonoskopie Perforace kolorekta - Frekvence této komplikace činí 0,05-0,06 procent a je přibližně 3-krát častější než endoskopická perforace horní části trávicí trubice. Predisponujícími faktory jsou jednak změněné anatomické poměry (zánětlivé a nádorové procesy, pokročilejší divertikulární nemoc, předchozí chirurgické výkony v dutině břišní a v malé pánvi, předchozí léčba zářením) a jednak chybná technika vyšetření.

47 Komplikace terapeutické kolonoskopie ENDOSKOPICKÁ POLYPEKTOMIE Nejvýznamější komplikace EP jsou krvácení, termické poškození a perforace stěny trávicí trubice. Krvácení Výskyt této komplikace činí kolem 2 procent. Krvácení se vyskytuje jednak bezprostředně po EP a jednak jako pozdní komplikace. Bezprostřední krvácení je způsobeno mechanickým oddělením polypu, nedostatečnou koagulací centrálního cévního svazku, mechanickým poškozením centrální arterie a jejího pahýlu. K vzniku tohoto krvácení přispívá špatná vizualizace polypu s následným špatným naložením kličky. Termické poškození a perforace trávicí trubice Tato komplikace přichází hlavně po opakované a protrahované aplikaci vysokofrekvenčního proudu /široce přisedlé polypy, krvácení ze stopky/. Její výskyt činí asi 0,3 procenta.

48 ERCP Endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie je kombinovanou endoskopicko-radiodiagnostickou metodou, která poskytuje přesný obraz žlučových a pankreatických vývodů a stala se jedním z pilířů diagnostiky a postupně i terapie onemocnění žlučového systému a slinivky břišní. Endoskopista nakanyluje společný vývod pankr. a žluč.cest a pak dojde k přímé náplni kontrastní látkou. Má vysokou výpovědní hodnotu pro změny intraluminální, ale obvykle také umožňuje poznat příčinu útlaku u extraluminálního expanzivního procesu. Nevýhodou je, že při retrográdní náplni nelze zobrazit část vývodů nad úplnou překážkou. Jedná se o metodu přinášející nemocným značný diagnostický a léčebný efekt, ale současně nezanedbatelná rizika. Proto je třeba ERCP vyšetření indikovat po předchozím zevrubném vyšetření obsahujícím minimálně anamnézu, fyzikální a laboratorní vyšetření. ERCP by nemělo být indikováno a prováděno bez předchozí sonografie a zjištění základních hemokoagulačních parametrů. To proto, že tato metoda by neměla být prováděna tam, kde není možno na diagnostické vyšetření navázat terapeutický výkon. Lačný pacient, premedikace, duodenojejunoskopy s laterální optikou

49 MRCP Možnost neinvazivního zobrazení žlučových a pankreatických vývodů Výhody: není třeba aplikovat kontrastní látku, zobrazí se i úseky nad uzávěrem Nevýhoda: nelze léčebně zasáhnout

50 Indikace ERCP 1. obstrukční ikterus 2. akutní cholangoitida 3. cholestáza se sonograficky zjištěnou dilatací žlučových cest nad 8 mm u nemocných po cholecystektomii, 4. biliární kolika či dyspepsie u téže skupiny nemocných, 5. podezření na anomálie a malformace žlučových cest a pankreatu (MRCP), 6. akutní pankreatitida, u které nelze vyloučit biliární původ 7. stanovení diagnózy a klasifikace chronické pankreatitidy (MRCP) 8. výrazné zhoršení stavu nebo obtíží nemocného s chronickou pankreatitidou (MRCP) 9. podezření na tumor žlučového systému nebo slinivky břišní, včetně Vaterovy papily (MRCP) 10. podezření na primární sklerózující cholangitidu (MRCP)

51 Kontraindikace ERCP 1. manifestní kardiorespirační insuficience, 2. šokovaný nestabilizovaný nemocný, 3. nespolupracující nemocný (kde není možná asistence anesteziologa), 4. stenóza neprostupná pro endoskop od jícnu po sestupné duodenum, 5. nesouhlas nemocného s provedením vyšetření. Alergie na parenterální podání jodované kontrastní látky není kontraindikací ERCP.

52 Diagnostická ERCP - komplikace Perforace Akutní pankreatitida Zvýšená aktivita amylázy v krvi a moči po ERCP je poměrně častá [asi ve 30 procentech]. Většinou je krátkodobá [24-48 hod] a není provázena ostatními klinickými projevy akutní pankreatitidy. Lehká forma pankreatitidy se vyskytuje u 1-5 procent nemocných po diagnostické ERCP. Těžká akutní pankreatitida je vzácnější (pod 1%). Akutní cholangitida – závažná prognóza

53 ERCP -terapie Endoskopická papilotomie (EPT) je základní terapeutická metoda pankreatobiliární endoskopie. Indikace EPT: - choledocholitiáza - stenóza VP - před založením biliární drenáže pro maligní stenózu - před endoskopickou dilatací benigní biliární stenózy

54 Terapeutická ERCP LÉČBA CHOLEDOCHOLITIÁZY Extrakce Trypse Endoskopická mechanická litotrypse Elektrohydraulická litotrypse (EHL) Extrakorporální litotrypse rázovou vlnou (ESWL) Laserová litotrypse Chemická disoluce LÉČBA PANKREATIKOLITIÁZY Extrakce ESWL

55 Terapeutická ERCP BILIÁRNÍ STENOZY Nasobiliární drenáž (NBD) - NBD patří k základním terapeutickým výkonům biliární endoskopie a slouží ke krátkodobému zajištění průchodnosti žlučového systému. Indikace: l akutní cholangitida, l prevence zaklínění konkrementu po endoskopické papilotomii, l vytvoření vodního prostředí při elektrohydraulické nebo laserové litotrypsii, l aplikace disolučních substancí (methyl-ter-butyléter). Endoskopická duodenobiliární drenáž (EBD) Indikace Jednoznačnou indikací je extrahepatální obstrukční ikterus a/nebo cholangitida. Účinnost endoprotézy lze zvýšit balonkovou dilatací stenózy před zavedením stentu a při jeho výměnách (každé 3-4 měsíce). STENÓZY PANKREATICKÝCH VÝVODů Dilatace stenóz Drenáže stenóz Nasopankreatická drenáž Duodenopankreatická drenáž

56 ERCP terapie - komplikace Krvácení Perforace Cholangoitida a sepse Akutní pankreatitida Impaktovaný dormia košík ve žlučovodech

57 ENDOSONOGRAFIE Indikována v diagnostice postižení stěny trávicí trubice (infiltrace tumorem, submukózní procesy), pankreatobiliárního systému, postižení mízních uzlin, cytologické diagnostiky nádorů (biopsie tenkou jehlou).

58 Funkční vyšetření GIT Jícnová pH metrie – dg. gastroesofageálního refluxu Jícnová manometrie – dg. motilitních poruch jícnu (achalázie, louskáčkový jícen, difúzní spasmus jícnu, dysmotilita dolního nebo horního jícnového svěrače, sekundární poruchy motility jícnu např. u sklerodermie, dermatomyositidy, thyreopatií, diabetu mellitu…) Anorektální manometrie – dg. určitého typu funkční zácpy, inkontinence (metodou biofeedbacku terapie inkontinence) v poslední době pozorujeme útlum těchto metod vzhledem k všeobecnému rozšíření endoskopie, není to však jev zcela žádoucí! (endoskopie nemůže nahradit v mnoha případech výpovědní hodnotu těchto metod)

59 RTG metody Otázka není, zda je lepší RTG či endoskopie, ale kdy je lepší která z těchto metod.

60 RTG metody Jícen: - p.o. kontrastní vyšetření podá představu o motilitě, tvaru jícnu, o délce organické léze (např. kontrastní látka může proniknout i přes velmi těsnou maligní stenózu a ohraničit tak aborální konec nádoru v situaci, kdy je zbytkové lumem pro endoskop neprůchodné. Naproti tomu nemá smysl indikovat kontrastní vyšetření u slizničních změn – např. u Barretova jícnu, refluxní esofagitidy, nestenózujícího karcinomu… - endosonografie podá nejlepší informaci o postižení stěny jícnu - CT podá nejlepší informaci o postižení vzdálených orgánů (např. meta v játrech či lymf.uzlinách)

61 RTG metody Žaludek a dvanáctník - kontrastní vyšetření dobře zobrazí anatomické změny – hiátovou hernii, volvulus, pooperační změny - opět není správné indikovat RTG vyšetření při podezření na slizniční změny - opět endosono nejlépe zobrazí postižení stěny a CT postižení vzdálených orgánů

62 RTG metody Tenké střevo - enteroklýza - CT/MR enteroklýza – u procesů postihujících a přesahujících střevní stěnu (např.zánětlivá stenóza u m.Crohn), určení místa obstrukce při ileu - spirální CT vyšetření může u ischemie střeva odlišit úseky s normálním a porušeným cévním zásobením - u chronického zúžení kmene přívodné tepny s obrazem abdominální anginy lze angiografickou cestou odstranit poruchu arteriálního zásobení přímou intervencí na tepně – PTA

63 RTG metody Tlusté střevo - virtuální kolonoskopie – jde o spojení spirálního CT a následného počítačového zpracování obrazu – výsledkem je v trojrozměrném modu pohled do lumina střeva, pro polypy nad 5 mm je senzitivita vyšetření srovnatelná s kolonoskopií - CT vyšetření podává informaci o event.meta postižení vzdálených orgánů a lymf.uzlin (MRI je lepší v detekci lokálních recidiv po operaci zejména v oblasti malé pánve)

64 RTG metody Pankreas a žlučové cesty - ERCP a MRCP - velký diagnostický problém představují zejména nádory pankreatu – není k dispozici jedna metoda, která by byla schopna spolehlivě detekovat tumor ještě v době, kdy by se dal kurativně resekovat. Nejlepší výsledky představuje kombinace ERCP + CT + event. MRI + popř. endosonografie a angiografie -perkutánní výkony na žlučových cestách (perkutánní transhepatické drenáže – PTD) – pevné místo při ošetřování maligních i benigních stenóz žluč.cest

65 RTG metody – abdominální ultrasonografie levná, neinvazivní metoda Indikace v gastroenterologii: - bolesti břicha, ikterus, horečka neznámého původu, podezření na ascites, hmatná rezistence - vyšetření jater – velikost, difuzní a ložiskové procesy - vyšetření žlučníku a žluč.cest - suverénní metoda v diagnostice cholecystolitiázy. Dále přínos pro dg.cholecystitidy, choledocholitiázy, tumorů žlučníku. - vyšetření pankreatu – velikost, ložiska, difuzní postižení, zobrazení d.pancreaticus - vyšetření apendixu při podezření na apendicitidu - vyšetření břišní aorty – dislokace, aneurysma, disekce… - známky portální hypertenze – rozšíření v.portae a v.lienalis, splenomegalie, ascites


Stáhnout ppt "Vyšetřovací metody v gastroenterologii. Anamnéza, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření Endoskopické metody RTG metody (sonografie, kontrastní vyšetření,"

Podobné prezentace


Reklamy Google