Privat doz. Arne Vrbsky Landwirtschaftlicheakademie Grünfeld, Bayern, BRD.

Prezentace na téma: "Privat doz. Arne Vrbsky Landwirtschaftlicheakademie Grünfeld, Bayern, BRD."— Transkript prezentace:

1 Privat doz. Arne Vrbsky Landwirtschaftlicheakademie Grünfeld, Bayern, BRD

2 UMMPRTLPSZT Užití matematických metod při rozboru textu lidových písní se zemědělskou tématikou

3 ABERO Pozdrav matematiků Sestrojte trojúhelník ABC, je-li dáno (a, b,  )  - poloměr kružnice vepsané

4 (a, b, ρ)  (a, b, c) c=c(a,b,ρ) c 3 -(a+b)c 2 -[(a-b) 2 -4ρ 2 ]c+[(a-b) 2+ 4ρ 2 ](a+b)=0

5 Konstruovatelná úsečka Kvadratura kruhu Trisekce úhlu Reduplikace krychle (Délský - Délfský problém)

6 1. ÚT

7 2. ÚT

8 3. ÚT

9 V teorii neexistuje rozdíl mezi teorií a praxí. V praxi ano.

10 Únor 1956 V pátek 25. února 1956 měl skončit 20. sjezd sovětských komunistů. Místo toho byli delegáti(1400) ráno pozváni na mimořádné zasedání na kterém Nikita Sergejevič Chruščov čtyři hodiny barvitě a emocionálně líčil zločiny a poklesky svého předchůdce Stalina. Projev „O kultu osobnosti a jeho důsledcích“ se dostal přes Polsko na Západ, kde jej získala CIA. Ta jej poskytla listu New York Times, který projev přetiskl 4. června 1956 ­ následován dalšími deníky na celém světě. V Sovětském svazu nicméně vyšel až v roce 1989 a česky byl publikován teprve v roce 1990 v časopisu Reportér. Tento text je dnes dostupný na internetové adrese www.coldwar.cz. N.S.CHRUŠČOV (1894­1971),vůdce jedné ze dvou světových velmocí vychodil pouze několik tříd základní školy a byl v podstatě negramotný: zásadně nic sám nepsal, protože neovládal ruský pravopis a chyby dělal běžně i ve výslovnosti. Přesto se po nuceném odchodu na odpočinek pustil do reflexe sovětského systému, který udivuje svou hloubkou. Nadiktoval rozsáhlé paměti, které jsou opravdu hořkým bilancováním komunismu. Bývalý šéf sovětských komunistů, který podle svědectví pamětníků před smrtí nejvíce litoval toho, že má ruce „po lokty od krve“, navíc souhlasil s tím, aby byl rukopis jeho pamětí ilegálně vyvezen ze země a vydán na Západě. Podle svědectví V. Molotova podepsal Chruščov osobně rozsudek smrti 54 tisícům lidí. Velkou mírou se podílel na prosazování represí a teroru proti domnělým škůdcům strany. Jeho největší odpůrci, kteří se ho v roce 1957 pokusili neúspěšně sesadit, zůstali nejen na živu, ale mohli působit v subalterních funkcích ­ Molotov se stal velvyslancem v Mongolsku, Malenkov byl jmenován ředitelem elektrárny v Kazachstátnu, Kaganovič se stal ředitelem kombinátu na výrobu potaše(K 2 CO 3 )a Šepilov dostal na povel kyrgyzský Ekonomický institut. Chruščov byl sesazen dalším spiknutím uvnitř politbyra v roce 1964.

11 Reformy a ředitelé 1 Třinec 5. duben 2006 ředitelé gymnázií jsou celkem duševně čilí mají konstantní příplatek za vedení, což je jedna z mála jistot, na kterou je opravdu spolehnutí někteří tápou v oblasti SASŘ a SASP někteří jsou ve škole v pátek odpoledne, ba i v sobotu

12 Reformy a ředitelé 3 Třinec 5. duben 2006 Důvody pobytu ředitelů ve škole v Pá odpoledne a v So mají svou školu rádi, jsou pilní a pracovití *) je lépe být ve škole než doma nestihli vykonat práci v pracovní době **) studují RVP GV, ŠVP, PO, BOZP, KS, SŘ, ŘŠJ, RK, RV, RTN, REP, ZŠR, ZOVK, ONO, JPLK, JPSH, PPSH, TSNPZMOGUNUKSVP, … *) tento názor zastává 0,57 % veřejnosti **) tento názor zastává (1- x) % veřejnosti, kde x = 0,6

13 Reformy a ředitelé 4 Třinec 5. duben 2006 Vztah ředitelů k reformě  Reforma se mně líbí a bude realizována  Reforma se mně nelíbí a bude realizována  Reforma se mně líbí a nebude realizována  Reforma se mně nelíbí a nebude realizována  Líbí – nelíbí, bude – nebude, musím hájit zájmy své školy a tak vzhůru do práce

14 Reformy a ředitelé 5 Třinec 5. duben 2006 Pedagogičtí teoretici a školští politici u nás často proklamují, že bez aktivní angažovanosti učitelů není možné očekávat příznivý výsledek v uskuteč- ňování změn ve školství. Má to pouze jednu slabinu: Apelace směřující k učitelům se neopírají o poznatky, jež by vysvětlovaly, zda jsou učitelé na požadované změny odborně připraveni, zda jsou v daných podmínkách schopni je realizovat a především zda vůbec učitelé pozitivně přijímají požadavky na ně kladené a jsou ochotni je realizovat.

15 Reformy a ředitelé 6 Třinec 5. duben 2006 K lepší práci učitele stimuluje 5 P, nikoliv morální apely P – plat P – postup P – pravomoce P – prestiž P - požitky

16 Reformy a ředitelé 7 Třinec 5. duben 2006 Postoje učitelů k školským inovacím Stále přetrvává takový postup, kdy školští politici, či teoretičtí pedagogové „něco vymyslí“ (a může to být něco užitečného a žádoucího) a předloží to učitelům a ředitelům škol jako nezpo- chybnitelné. Autoři návrhů očekávají, že učitelé se navrhova- ných změn nadšeně chopí a začnou je uskutečňovat. Snad nikdo se nezabývá zjišťováním toho, do jaké míry jsou učitelé ochotni určitou změnu akceptovat a podporovat. Bez těchto zjišťování je těžké měnit školu a učitele.

17 Reformy a ředitelé 8 Třinec 5. duben 2006 Změnilo se učitelské myšlení po roce 1989? Jsou učitelé v současné demokratické společnosti schopni přijmout a uplatňovat takové postupy ve své práci, které jsou odlišné od dřívějších postupů (direktivních, autoritář- ských apod.) charakteristických pro socialistickou školu“?

18 Reformy a ředitelé 9 Třinec 5. duben 2006 Výroky účastníků na setkání NEMES (M. Havlínová,1993) Řada učitelů se vyznačuje nedostatky jako pedagogická lenost, nízká tvořivost, profesní nesamostatnost, nízká motivovanost, neprofesionalita po stránce pedagogické a psychologické Učitelé uplatňují stereotypní formy a metody výuky. Odhadem 95% učitelů vyučuje tak, jak se naučili a zvykli si v dřívějších školách U učitelů přetrvává frontální způsob vyučování. V učitelských sborech ještě mnohde panují nezdravé, nesprávné, nepěkné, negativní vztahy mezi kolegy

19 Reformy a ředitelé 10 Třinec 5. duben 2006 Empirické sondy (Mareš a kol., 1996) Tyto sondy nepotvrdily (hlavně v médiích vyslovované) mínění o převažujícím negativním postoji českých učitelů k inovaci – naopak „většina učitelů je nakloněna zabývat se metodickými inovacemi výuky a vyvíjí v tomto směru adekvátní iniciativu“ Provedené sondy mají však svá omezení a k důkladnějšímu zjištění o myšlení českých učitelů by bylo zapotřebí provést další výzkumy.

20 Reformy a ředitelé 11 Třinec 5. duben 2006 Jaká je situace v zahraničí? Německo (NDR, Mintrop, 1999) Zjištěn nesoulad mezi změnami zavedenými na úrovni oficiální školské politiky, tedy v teoretických projektech, a chováním subjektů, které mají tyto změny provádět v praxi: „Změny v myšlení učitelů nejsou doprovázeny změnami v praxi výuky“. Jen 24% učitelů konstatuje, že se jejich pojetí výuky výrazně změnilo v nových podmínkách, ale k novým metodám zaujímají převáženě „vyčkávací postoj“. Příklad východního Německa dokládá omezenou efektivnost státem zavedené školské reformy, a to přesto, že reforma je systémová a kontrolována. Absence aktivní angažovanosti a participace učitelů je rozhodujícím faktorem pro efektivnost reformy.

21 Reformy a ředitelé 12 Třinec 5. duben 2006 Švédsko (Ekholm a Kull, 1996) Prokázána vysoká míra stability pedagogického myšlení, a to dokonce za období 25 let. Anglie (Webb, Vulliamy, 1996) Rozsáhlý výzkum učitelů anglických škol po zavedení národního kurikula. Bylo zjištěno – nikoliv s výčitkami vůči učitelům – že setrvávají na svém ustáleném pojetí výuky a realizují převáženě frontální způsob vyučování: „Zjistili jsme, že učitelé reagují na nové iniciativy národního kurikula na základě své dřívější pedagogické víry a přijímají ty změny, které jsou v souladu s jejich zkušeností, a většinou ignorují ty, jež s nimi v souladu nejsou.“

22 Reformy a ředitelé 13 Třinec 5. duben 2006 Co z toho vyplývá pro hodnocení pedagogického myšlení či pojetí výuky u českých učitelů? Přinejmenším to, že určitou zdrženlivost či ne zrovna horoucí nadšení pro různé změny – jež od učitelů očekávají někteří radikální kritici stavu českého školství – nelze vykládat jako negativní rys učitelů, svědčící o „zaostalosti“ či „nízké flexibilitě“ právě českých učitelů apod. Je to rys univerzální, charakteristický i pro učitele jiných zemí, a kromě toho spíše rys pozitivní, neboť zachovává stabilitu školní edukace v podmínkách nestabilního světa.

23 Reformy a ředitelé 14 Třinec 5. duben 2006 Klíčové slovo: UČITEL (Průcha, J.: Učitel, Portál, Praha 2002, s. 21) Význam výrazu „učitel“ se obecně jeví natolik zřejmý, že v odborných pracích z oblasti pedagogiky není vůbec definován. Ani v pedagogických slovnících a encyklopediích se ku podivu s definicí „učitele“ většinou nesetkáme. Jsou však výjimky: Učitel je hlavním zprostředkovatelem systematicky upravených a srovnaných poznatků z nejrůznějších oborů vědních ve škole a zároveň vedle otce a matky třetím hlavním činitelem při vychovávání (Stručný slovník paedagogický, díl V., 1909, s. 1912)

24 Reformy a ředitelé 15 Třinec 5. duben 2006 Učitelé (teachers) jsou osoby, jejichž profesní aktivita zahrnuje předávání poznatků (transmission of knowledge), postojů a dovedností, které jsou specifikovány ve formálních kurikulárních programech pro žáky a stu- denty zapsané do vzdělávacích institucí. (Education at a Glance: OECD Indicators, 2001, s. 309 – 400) Je jistě pozoruhodné, že mezinárodní tým expertů OECD neváhá v současné době definovat učitele jako „zprostředkovatele“ či realizátora „předávání poznatků“, zatímco u nás se toto pojetí některými pedagogickými teoretiky zcela zavrhuje. (moje definice: Učitel je zodpovědný, veselý člověk, který se rozhodl dobrovolně a s jistou dávkou pokory věnovat svůj život výchově a vzdělávání dětí.) Radost učit bývá občas tlumena nařízeními nadřízených a jiných orgánů.

25 Reformy a ředitelé 16 Třinec 5. duben 2006 Protokol, sepsaný o volbě učitele z 18. století; zníť takto: Ježto po smrti dosavadního učitele jen pět uchazečů se přihlásilo, předsevzata s nimi zkouška před očima a ušima celé obce v kostele, potom dále zkoušeni byli na faře.

26 Reformy a ředitelé 17 Třinec 5. duben 2006 Martin Oves, zdejší švec, 30 let stár, zpíval v kostele tři písně; ale měl by se učiti mnohé melodie, také hlas jeho mohl by býti lepší. Četl z knihy obstojně, a slabikoval jakž takž. Tři rukopisy četl prostředně. Zodpovídal tři otázky z rozumu dosti dobře. Recitoval z katechismu o svátosti oltářní bez chyby. Napsal tři řádky diktanda – 4 chyby. Počtů jest úplně neznalý.

27 Reformy a ředitelé 18 Třinec 5. duben 2006 Jakub Maučka, tkadlec z D., má padesátku za zády; zpíval tři písně, ale melodie přecházela do mnoha jiných písní, hlas měl by míti silnější, vícekráte vykvikl, což by nemuselo býti. Četl Jana 19, 1 – 7 s deseti chybami, slabikoval Jana 18, 23 – 26 bez chyby. Tři rukopisy četl – slabě a zajíkal se. Z rozumu tři otázky zodpovídal dobře. Z katechismu recitoval bez chyby. Diktanda napsal tři řádky – 5 chyb. Počtů také neznal.

28 Reformy a ředitelé 19 Třinec 5. duben 2006 Jan Sejkora, kotlář zdejší, padesátník, zpíval tři písně dobře. Četl a slabikoval Genesis 10, 13 – 18 dobře. Při katechismu zpozorováno, že v některých částech se neprocvičil. Diktanda napsal 3 řádky – ušlo to, pokud se týče písmen, ale udělal 10 chyb. Z počtů znal jen adici.

29 Reformy a ředitelé 20 Třinec 5. duben 2006 Václav Senohrab, krejčí z S., stařec šedesátiletý, měl raději zůstati doma. Zpíval 2 písně; hlas má jako bečící tele, také stále upadal do melodií jiných písní. Četl z Josua – hrozně, slabikoval s velikým namáháním; velké T bylo mu kamenem úrazu. Z rozumu 3 otázky – zůstal na holičkách. Maje čísti 3 rukopisy, přiznal se, že neumí. Z diktanda napsal velmi obtížně 3 slova – k nepřečtení. Počítati neuměl docela nic; počítal na prstech jako malé dítě. Bylo mu řečeno, že jednal zpozdile, hláse se k probě, což sám slze a vzlykaje uznal.

30 Reformy a ředitelé 21 Třinec 5. duben 2006 Jan Vojtů, poddůstojník z N.; ztratil v bitvě nohu, 45 let stár, zpíval 3 písně dobře, má silný hlas, ale melodie chyběla. Tři rukopisy četl hbitě. Četl a slabikoval z Genesis 10, 13 – 18 obstojně. Katechismus uměl dobře. Čtyři otázky z rozumu – tak tak. Diktando 3 řádky, ale 8 chyb. Z počtů znal addici a trošku subtrakce. Protože Jakub Maučka vždy „bonae famae“ byl a přímluvčích mnoho měl, obdržel místo.