Petr Adamus.  Vycházíme z předpokladu, že osoby s autismem trpí poruchami chování, protože prostředí a většina technik učení nepočítá s jejich individuálními.

Prezentace na téma: "Petr Adamus.  Vycházíme z předpokladu, že osoby s autismem trpí poruchami chování, protože prostředí a většina technik učení nepočítá s jejich individuálními."— Transkript prezentace:

1 Petr Adamus

2  Vycházíme z předpokladu, že osoby s autismem trpí poruchami chování, protože prostředí a většina technik učení nepočítá s jejich individuálními potřebami.  Strukturované učení je navrženo tak, aby minimalizovalo problémy s chováním tím, že vytvoří prostředí, které je pro děti s autismem srozumitelné a v němž jsou úspěšné.  Strukturované učení koriguje chování směrem k aktivnímu životu tím, že se snaží o vytvoření srozumitelného a smysluplného prostředí, které nevyvolává úzkost a frustraci, což jsou ve většině případů hlavni příčiny nevhodného chování osob s autismem.

3  Hlavním cílem realizovaného výzkumného šetření je analyzovat speciálně pedagogickou intervenci u dětí s poruchou autistického spektra v předškolním a základním vzdělávání, se zaměřením na metodu strukturovaného učení, jako základu pro výchovně vzdělávací proces základního vzdělávání.  Výzkum je realizován v Moravskoslezském kraji.

4  Analyzovat informovanost a odborné vzdělání pedagogů v oblasti PAS.  Analyzovat využívání speciálně pedagogických metod ve všech typech škol vzdělávajících děti a žáky s poruchou autistického spektra, a to ve školách v Moravskoslezském kraji.  Na případových studiích poukázat na rozdíly, které vyplývají z využívání, či neužívání metody strukturovaného učení.

5  H1: Metodu strukturovaného učení převážně využívají mladší pedagogičtí pracovníci. (věková hranice 40 let)  H2: Čím vyšší je počet absolvovaných odborných seminářů pedagogickými pracovníky, tím větší je předpoklad užívání speciálně pedagogických metod u žáků s PAS,  H3: Aplikace metody strukturovaného učení v předškolním vzdělávání je předpokladem, bezproblémového přechodu do základního vzdělávání.  H4: Pedagogičtí pracovníci v základní škole i v základní škole speciální mají vždy od pedagogů z předškolního vzdělávání informace o nastupujících žácích s PAS (v oblasti nastavení komunikačního systému, denního režimu, způsobu zvládání problémového chování).  H5: Vyšší věk pedagogických pracovníků se promítá do nižšího zájmu o speciálně pedagogické metody využívané u dětí/žáků s PAS. (zájem je závislý na věku)  H6: Ve mateřské škole speciální, je u dětí s PAS, metoda strukturovaného učení více využívána než v běžné mateřské škole.  H7: V základní škole speciální je u žáků s PAS metoda strukturovaného učení více využívána než u žáků s PAS v základní škole.  H8: Využití metody strukturovaného učení zlepší samostatnost v klíčových oblastech rozvoje (pracovní chování, sociální chování, komunikace, využití volného času, sebeobsluha).  H9: Aplikace metody strukturovaného učení sníží četnost projevů problémového chování (sebepoškozování).

6 Dvě výzkumná šetření:  kvantitativní metoda - dotazník vlastní konstrukce - vytvořeny dva dotazníky, jeden je určen pro pedagogy z mateřských škol (27 otázek), druhý pro pedagogy ze základních škol a základních škol speciálních (29 otázek). Analytickou jednotkou výzkumného šetření je pedagog MŠ, ZŠ a ZŠS, který se podílí na výchově a vzdělávání dětí/žáků s poruchou autistického spektra.

7  Otázky v dotaznících jsou uzavřeného, polouzavřeného i otevřeného charakteru, jsou členěny do čtyř částí (okruhů).  Úvodní část pokrývá všeobecné informace o respondentech (věk, pohlaví, vzdělání, délku praxe, typ školy, ve které působí),  Druhý se zabývá metodami a formami speciálně pedagogické intervence u dětí s PAS,  Třetí okruh je zaměřen na využívání metody strukturovaného učení v předškolní i školní praxi pedagogickými pracovníky  Závěrečný je zaměřen na vlastní hodnocení a výsledky aplikace této metody u dětí a žáků pedagogickými pracovníky.

8  kvalitativní metoda - 6x případová studie, kde budou prezentovány rozdíly, které vyplývají z využívání (3 studie), či neužívání (3 studie) metody strukturovaného učení.  Předvýzkumu se zúčastnilo 21 respondentů - 8 pedagogických pracovníků z mateřských škol a 13 pedagogů ze základních škol a základních škol speciálních.

9 Graf 11: Získávání informací v oblasti PAS – pedagog ZŠ, ZŠS (N=13) Graf 11: Předávání informací v oblasti PAS – pedagog MŠ (N=8)

10 Graf 12: Využití speciálně pedagogických metod ve výchově a vzdělávání u žáků s PAS – pedagog ZŠ, ZŠS (N=13) Graf 13: Využití speciálně pedagogických metod ve výchově a vzdělávání u žáků s PAS – pedagog MŠ (N=8)

11 Graf 14: Využití speciálně pedagogických metod ve výchově a vzdělávání u žáků s PAS podle věku respondentů – pedagog ZŠ, ZŠS (N=13) Graf 15: Využití speciálně pedagogických metod ve výchově a vzdělávání u žáků s PAS podle věku respondentů – pedagog MŠ (N=8)

12 Graf 18: Míra užití principů metody SU ve vzdělávacím procesu u žáků s PAS, podle mínění pedagogů v základním vzdělávání (N=13) Graf 19: Míra užití principů metody SU ve vzdělávacím procesu u žáků s PAS, podle mínění pedagogů v mateřské škole (N=8)

13 Výsledky výzkumného šetření poskytnou relativně ucelený souhrn současných informací z oblasti metody strukturovaného učení a jejího užívání v předškolním a základním vzdělávání, se zaměřením na přechod dětí/žáků z předškolního do základního vzdělávání. Tyto informace mohou sloužit především pedagogům, kteří se věnují výchově a vzdělávání dětí a žáků s poruchou autistického spektra a zpětně se mohou promítnout do speciálně pedagogické teorie ve vztahu k edukaci dětí/žáků s poruchou autistického spektra.