Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VEŘEJNÁ SPRÁVA - co je veřejná správa - základní pojmy.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VEŘEJNÁ SPRÁVA - co je veřejná správa - základní pojmy."— Transkript prezentace:

1 VEŘEJNÁ SPRÁVA - co je veřejná správa - základní pojmy

2 Pojem „veřejná správa“ rozmanitost definic nejpraktičtější pojetí: veřejnou správu lze chápat jako záměrnou činnost vykonávanou ve veřejném zájmu, a dále jako souhrn institucí, které tuto činnost vykonávají rozdíl oproti soukromé správě: motivace veřejným zájmem, veřejná správa je více spoutána právním řádem, její výkon je více regulován a dozorován, mohou se ale i prolínat (např. prodej obecní nemovitosti soukromé firmě - zvažování z hlediska ceny, ale i doplnění chybějících služeb v obci či pracovních příležitostí)

3 Definice – Richard Pomahač veřejná správa v materiálním smyslu je označení pro souhrn všech správních činností předmětně souvisejících s vládnutím na ústřední i místní úrovni a s poskytováním veřejných služeb. veřejná správa ve formálním smyslu je činností organizačních jednotek a osob, jimiž jsou buď správní úřady jakožto přímí nositelé veřejné správy nebo úřední osoby vykonávající úkony správní povahy anebo zařízení v postavení nepřímých subjektů veřejné správy (Pomahač, Vidláková 2002)

4 „Negativní“ definice veřejné správy (Pavel Mates) - důraz na instituce souhrn činností, které nejsou zákonodárstvím, soudnictvím ani vládou činnost státu nebo jiného subjektu veřejné moci, která není vykonávána orgány moci zákonodárné, soudní či vládní. z toho vychází „obvyklé pojetí“: veřejná správa = státní správa + samospráva (Mates, Matula 1999)

5 pojem „správa“ lze vykládat jako případ záměrné regulace celospolečensky významných aktivit projevem administrativních opatření je jednak správní moc a hierarchie autority, dále sociální kontrola správu lze chápat i jako projev moci sloužící k zajištění distribuce nedostatkových zdrojů (Vláčil 2002) Definice veřejné správy (Jan Vláčil): sociologický pohled

6 Definice Přenosil–Volek: důraz na veřejný sektor veřejná správa je chápána jako souhrn procesů řízených, regulovaných a zabezpečovaných státem a jeho institucemi zaměřenými na správu a řízení veřejných záležitostí, tyto instituce jednají ve veřejném zájmu (souhrn všeho, co se týká občana) veřejný sektor je část národní ekonomiky, ve které se ve veřejném zájmu realizují veřejné služby, je financován z veřejných rozpočtů, je řízen a spravován veřejnou správou, rozhoduje se v něm veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole (Přenosil, Volek 2005)

7 Shrnutí: pojem „veřejná správa“ veřejná správa - různé definice (není žádná definice „ze zákona“) označuje správní činnosti a úřady, které působí ve veřejném zájmu - spravují veřejné záležitosti veřejná správa smí vykonávat pouze to, co jí je výslovně uloženo zákonem (soukromá správa – vše co není zákonem zakázáno)

8 Shrnutí: pojem „veřejná správa“ lze ji chápat jako: činnost – vydávání správních aktů, spravování, službu, dozor, apod. – funkční (materiální) smysl veřejné správy (např. vydání občanského průkazu) souhrn institucí, které činnost vykonávají – organizační (formální) smysl (např. kdo občanský průkaz vydal)

9 Pojetí veřejné správy široké pojetí - organizace záležitostí celého státního společenství, je představována orgány, vztahy a činnostmi moci zákonodárné (parlament), soudní (soudy) a výkonné (prezident, vláda a správní úřady) užší pojetí - správní činnost, vykonávaná zmocněnými subjekty na základě zákona v rozsahu přikázané pravomoci a působnosti. Může být realizována jen exekutivou vlády, státními a pověřenými nestátními orgány - v tomto případě se dělí na státní správu a samosprávu

10 Institucionální a organizační struktura veřejné správy státní správa - především vláda (vrcholný ústavní orgán moci výkonné), ministerstva a ostatní ústřední správní úřady, odborné územní správní úřady (odvětvová působnost), veřejné ozbrojené sbory a jiné veřejné sbory územní samospráva - územní samosprávu vykonávají obce a kraje, přenesenou působnost vykonávají obecní a krajské úřady, dále zvláštní orgány, výjimečně komise

11 Subjekty veřejné správy stát (státní orgány a instituce) územní samosprávné celky (orgány obcí a krajů) jiné subjekty – zájmová samospráva (profesní komory, nadace, veřejné fondy, atd.)

12 ČR: instituce vykonávající VS ministerstva ostatní ústřední správní úřady (např. Ústřední pozemkový úřad, Státní veterinární správa..) územní správní orgány (finanční úřady, okresní veterinární správy..) veřejné ozbrojené a neozbrojené sbory (policie, hasičský záchranný sbor) orgány obcí a krajů další instituce (profesní komory, vysoké školy, nadace, fyzické osoby pověřené výkonem VS - např. pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle Zákona o odpadech, ….)

13 ČR: instituce, jejichž činnost VS ovlivňuje a vymezuje parlament vláda Ústavní soud Nejvyšší správní soud obecné soudy Nejvyšší kontrolní úřad Veřejný ochránce práv státní zastupitelství aj.

14 Právní akty veřejné správy normativní právní akty – regulují záležitosti obecné povahy – obecně závazné právní akty (zákony) individuální právní akty – vztahují se k rozhodování o konkrétních právech a povinnostech (aplikace práva – např. rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, které je precedentem při budoucích rozhodnutích) správní akty – nemají povahu právních aktů – vydávají je orgány veřejné správy (rozhodnutí správního úřadu v konkrétní věci – např. vydání stavebního povolení)

15 Působnost a pravomoc orgánů veřejné správy orgány veřejné správy mohou vykonávat správní akty na základě zmocnění zákonem – činnost podzákonná zákon vymezuje působnost - okruh úkolů orgánů VS (v jakých záležitostech mají konat) – činnost výkonná

16 Hlediska působnosti orgánů VS věcná – určuje, v jakých věcných záležitostech daný orgán působí (školství, sociální sféra, …) územní – určuje rozsah působnosti příslušného orgánu VS (celostátní, krajský, místní, …) časová – působnost může být omezena časovým limitem osobní – je spíše výjimečná, působnost může být přenesena na určitou osobu v souvislosti s výkonem její funkce

17 Vztah VS – politika: závisí na pojetí politiky tradiční představa – rozdíl: politika se řídí mocenskou a zájmovou logikou, správa věcnou logikou – VB: ministři – politická zodpovědnost, Civil Service (státní správa) nikoli, Francie: vládní politické akty (actes de gouvernement) odlišuje od správních aktů (actes de administration) politický motiv („mobile politique“) kritika: K.Marx – správa i politika se řídí logikou třídní nadvlády, tj. správa je převlečené mocenské ovládání – interpretace převratu v prosinci 1851 ve Francii: buržoazie už nebyla schopna a ochotna udržovat zástěrku parlamentní vlády, tak předala moc otevřenému diktátorovi Louisi Napoleonovi (svržení druhé francouzské republiky a vyhlášení druhého císařství - Napoleon III).

18 Vztah VS – politika : závisí na pojetí politiky kritika: Michel Foucault (francouzský myslitel, filozof, psycholog): mocenské strategie prostupují každou společenskou strukturu, i zdánlivě nepolitickou (nemocnice, vězení, zpovědnice apod.) – tyto strategie formují „diskurz“ (prostředek k prosazení moci) a „subjekt“ (rozum transformující sám sebe na základě náhodných mutací Hannah Arendtová (politoložka): politika se stále více legitimizuje správou a její věcnou nutností (obstarat zdroje, zajistit blahobyt) – nebezpečí. současná diskuse: pojem „governance“ – komplexita moderních společností, kdy se prolíná politické jednání, veřejná i soukromá správa (v soukromé správě „corporate governance“ – správa velkých akciových společností – vztah mezi korporacemi a osobami jež je tvoří – management, zaměstnanci, akcionáři)

19 Místní správa: základní rozlišení (vztah státní správy a samosprávy) anglosaský systém – místní správa chápana jako samospráva, státní správa a samospráva na úrovni nižších správních jednotek se příliš nerozlišuje francouzský (duální) systém – na místní úrovni existují vedle sebe oddělené orgány samosprávy a státní správy Smíšený (spojený) systém – státní správa i samospráva se na místní úrovni vykonává stejnými orgány (samostatná a přenesená působnost - např. obce nebo kraje)

20 Principy evropské místní správy (jistá preference samosprávy) Evropská charta místní samosprávy ( , Rada Evropy, ČR podpis 1998): ochrana hranic místní samosprávy (nemožnost změny bez konzultace s obyvatelstvem), plnost a výlučnost pravomocí místní samosprávy v rámci zákona, vlastní finanční zdroje, právo místních společenství na sdružování, právní ochrana. subsidiarita (doporučení Výboru ministrů Rady Evropy z r.1995): zastupovat veřejnou moc by měl stupeň nejblíže občanovi, je-li s to poskytovat veřejné služby alespoň přibližně ve stejné kvalitě. (Organizačně právní rozsah x podíl na veřejných příjmech)

21 Způsoby subsidiarity přenesení mimo veřejnou správu: určitá činnost ztrácí veřejno-správní charakter, stává se soukromo-správní, státu zůstává kontrolní činnost přenesení ze státní správy na samosprávu přenesení z centrální orgánu na nižší orgán státní správy (dekoncentrace) přenesení z vyššího samosprávného útvaru na nižší (decentralizace) federalizace, autonomie v unitárních státech …


Stáhnout ppt "VEŘEJNÁ SPRÁVA - co je veřejná správa - základní pojmy."

Podobné prezentace


Reklamy Google