Členění a organizace veřejné správy

Prezentace na téma: "Členění a organizace veřejné správy"— Transkript prezentace:

1 Členění a organizace veřejné správy

2 Členění veřejné správy
veřejná správa - státní správa - samospráva státní správa – vykonávána státem přímo – prostřednictví státních orgánů nepřímo – prostřednictvím jiných subjektů v přenesené působnosti Hierarchie nadřízenosti a podřízenosti

3 Členění veřejné správy - pokračování
Samospráva určitý subjekt si sám spravuje svoje záležitosti „demokratická organizační forma péče o vlastní záležitosti dotčených skupin osob, nezávislá na státu, avšak pod státním dohledem“ vykonávají ji veřejnoprávní korporace, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a vlastními prostředky interní zaměření státní dohled členění – územní a profesní (zájmová)

4 Organizace veřejné správy – obecné pojmy
pravomoc – souhrn oprávnění a povinností, kterými je daný orgán vybaven pro výkon veřejné moci druhy pravomocí např. legislativní nařizovací kontrolní rozhodovací

5 Obecné pojmy - pokračování
Působnost – okruh společenských vztahů, ve kterých daný orgán vykonává svou pravomoc 4 druhy působnosti věcná – v jakých věcech orgán vykonává svou pravomoc orgány se všeobecnou působností x orgány specializované místní (prostorová, územní) – v jakém prostoru orgán vykonává svou pravomoc správa ústřední, regionální a místní (komunální) osobní – vůči kterým osobám orgán vykonává svou pravomoc časová – v jakém čase orgán vykonává svou pravomoc

6 Obecné pojmy - pokračování
způsob ustavení orgánu orgány jmenované orgány volené orgány virilní složení orgánu orgány monokratické orgány kolegiální

7 Organizační principy veřejné správy
decentralizace veřejné správy – přesun kompetencí ze státu na jiný subjekt veřejné správy horizontální decentralizace – přesun kompetencí na nezávislé správní agentury, ve vnitrostátním prostředí je vzácná vertikální decentralizace – přesun kompetencí ze státní správy na územní samosprávu Centralizace veřejné správy - opak

8 Organizační principy veřejné správy - pokračování
dekoncentrace státní správy – rozdělování kompetencí v rámci jednoho subjektu veřejné správy (státu), nezaměnit s decentralizací horizontální dekoncentrace – dělení kompetencí mezi více orgánů státní správy na téže úrovni vertikální dekoncentrace – přesun kompetencí z orgánu státní správy vyššího stupně na orgány státní správy nižšího stupně koncentrace státní správy - opak

9 Schéma

10 Ústřední orgány státní správy
na ústřední úrovni se vykonává pouze státní správa dvojí charakteristika - územní působnost zahrnuje vždy celé území ČR - stojí v hierarchii státní správy nejvýše

11 Vláda orgán jmenovaný, kolegiální všeobecná působnost
podle Ústavy ČR je funkce vlády řídící a normotvorná - řídí a koordinuje činnost jednotlivých ministerstev - právo legislativní iniciativy (jako jediný orgán státní správy)

12 Ministerstvo orgán jmenovaný, monokratický v čele člen vlády
zřizována a rušena výhradně zákonem (zákon ČNR č. 2/1969 Sb.) specializovaná působnost

13 Další ústřední správní úřady
určitá podobnost s ministerstvy orgány jmenované, monokratické v čele nestojí člen vlády zřizovány a rušeny výhradně zákonem specializovaná působnost – mnohem užší než u ministerstev

14 Speciální správní úřady
zřizovány jednotlivými ministerstvy, jsou jim podřízeny podpůrné orgány zpravidla orgány inspekčního typu