Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mikroekonomie I Rozdělování důchodů Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mikroekonomie I Rozdělování důchodů Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)"— Transkript prezentace:

1 Mikroekonomie I Rozdělování důchodů Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)

2 Důchod Důchod – je celkové množství peněz, které člověk nebo domácnost obdrží během určitého časového období (1 rok). Důchod – je celkové množství peněz, které člověk nebo domácnost obdrží během určitého časového období (1 rok). Může být tvořen: Může být tvořen: Mzdou (pracovním výdělkem) Mzdou (pracovním výdělkem) Vlastnickým důchodem (renta, dividendy,…) Vlastnickým důchodem (renta, dividendy,…) Příjmem plynoucím z transferových plateb (starobní důchody, podpory v nezaměstnanosti,…) Příjmem plynoucím z transferových plateb (starobní důchody, podpory v nezaměstnanosti,…)

3 Bohatství Bohatství – čistá hodnota aktiv vlastněných k určitému časovému okamžiku v určitých peněžních jednotkách (Kč). Bohatství – čistá hodnota aktiv vlastněných k určitému časovému okamžiku v určitých peněžních jednotkách (Kč). Bohatství je tvořeno : Bohatství je tvořeno : Hmotnými položkami (půda, zboží dlouhodobé spotřeby) Hmotnými položkami (půda, zboží dlouhodobé spotřeby) Finančními aktivy (hotovost, vklady, akcie,…) Finančními aktivy (hotovost, vklady, akcie,…) Bohatství je určitá zásoba Kč, zatímco důchod je tok Kč v průběhu času. Bohatství je určitá zásoba Kč, zatímco důchod je tok Kč v průběhu času.

4 Návaznost na trh výrobních faktorů Teorie rozdělování důchodů je vyústěním teorie formování cen na trzích výrobních faktorů. Tyto ceny (jsou-li rovnovážné) jsou odvozeny od velikosti mezních fyzických produktů jednotlivých výrobních faktorů a od cen jejich produkce. Teorie rozdělování důchodů je vyústěním teorie formování cen na trzích výrobních faktorů. Tyto ceny (jsou-li rovnovážné) jsou odvozeny od velikosti mezních fyzických produktů jednotlivých výrobních faktorů a od cen jejich produkce. Ceny výrobních faktorů určují důchody připadající jejich majitelům – mzdu, rentu, zisk a úrok. Ceny výrobních faktorů určují důchody připadající jejich majitelům – mzdu, rentu, zisk a úrok. Rozdělení důchodů společnosti na mzdu, rentu a úrok (zisk) tedy v případě rovnováhy na všech trzích odpovídá poměru mezních produktivit práce, půdy a kapitálu v měřítku celé ekonomiky. Rozdělení důchodů společnosti na mzdu, rentu a úrok (zisk) tedy v případě rovnováhy na všech trzích odpovídá poměru mezních produktivit práce, půdy a kapitálu v měřítku celé ekonomiky.

5 Skladba důchodů Celkové důchody domácností (Y) lze rozdělit : Celkové důchody domácností (Y) lze rozdělit : Pracovní důchody (Y L ) Pracovní důchody (Y L ) Důchody plynoucí z vlastnictví půdy (Y A ) Důchody plynoucí z vlastnictví půdy (Y A ) Důchody plynoucí z vlastnictví kapitálu (Y K ) Důchody plynoucí z vlastnictví kapitálu (Y K ) Důchod ve formě transferové platby (Y T ) Důchod ve formě transferové platby (Y T ) Platí tedy: Platí tedy: Y = Y L + Y A + Y K + Y T

6 Skladba důchodů Y L = w. L Y L = w. L L = počet hodin práce odpracovaných domácností L = počet hodin práce odpracovaných domácností w = průměrná hodinová mzdová sazba w = průměrná hodinová mzdová sazba Y A = I. A Y A = I. A A = množství půdy ve vlastnictví domácnosti A = množství půdy ve vlastnictví domácnosti I = průměrná míra výnosu z půdy I = průměrná míra výnosu z půdy Y K = v. K Y K = v. K K = objem kapitálu ve vlastnictví domácnosti K = objem kapitálu ve vlastnictví domácnosti v = průměrná míra výnosu z kapitálu v = průměrná míra výnosu z kapitálu Důchod ve formě transferové platby (Y T ) Důchod ve formě transferové platby (Y T ) Y = w. L + I. A + v. K + Y T

7 Nerovnost v pracovních důchodech Pracovní důchody domácnosti závisí na množství práce, které domácnost prodá na trhu práce a mzdové sazbě (ceně práce). Pracovní důchody domácnosti závisí na množství práce, které domácnost prodá na trhu práce a mzdové sazbě (ceně práce). Cena práce je dána objektivně, zatímco množství nabízené práce obvykle závisí na rozhodnutí domácnosti. Cena práce je dána objektivně, zatímco množství nabízené práce obvykle závisí na rozhodnutí domácnosti. Faktory ovlivňující nerovnost ve výši výdělku : Faktory ovlivňující nerovnost ve výši výdělku : Rozdílné dovednosti (fyzické a duševní schopnosti) Rozdílné dovednosti (fyzické a duševní schopnosti) Rozdíly ve vynaloženém úsilí (intenzita práce) Rozdíly ve vynaloženém úsilí (intenzita práce) Rozdíly v povolání, které souvisí s dobou odborné přípravy (nebezpečnost, nepříjemnost, specifické schopnosti,…) Rozdíly v povolání, které souvisí s dobou odborné přípravy (nebezpečnost, nepříjemnost, specifické schopnosti,…) Faktory pracovní diskriminace (rasa, pohlaví, věk, náboženství, národnost,…) Faktory pracovní diskriminace (rasa, pohlaví, věk, náboženství, národnost,…) Rozdíly ve vzdělání, rozdílnost v kvalitě pracovníků Rozdíly ve vzdělání, rozdílnost v kvalitě pracovníků

8 Nerovnost ve vlastnických důchodech Nerovnost ve vlastnických důchodech je založena především na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti. Nerovnost ve vlastnických důchodech je založena především na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti. Majetek získávají domácnosti: Majetek získávají domácnosti: Dědictvím (akumulovaný přenos pracovních i nepracovních důchodů z minulých generací) Dědictvím (akumulovaný přenos pracovních i nepracovních důchodů z minulých generací) Dary Dary Úsporami z pracovních i nepracovních důchodů Úsporami z pracovních i nepracovních důchodů Podnikáním s ochotou podstupovat riziko Podnikáním s ochotou podstupovat riziko

9 Nerovnost ve vlastnických důchodech Míra výnosu z kapitálu a míra výnosu z půdy mohou být pro různé domácnosti nestejné. Míra výnosu z kapitálu a míra výnosu z půdy mohou být pro různé domácnosti nestejné. Některé domácnosti nemají přístup k výhodnějším mírám výnosu (možnost vhodněji alokovat své úspory). Některé domácnosti nemají přístup k výhodnějším mírám výnosu (možnost vhodněji alokovat své úspory). Tyto poruchy jsou způsobeny : Tyto poruchy jsou způsobeny : Monopolem vlastnictví výrobního faktoru Monopolem vlastnictví výrobního faktoru Nedostupností některých investic pro domácnosti s nedostatečně vysokými úsporami Nedostupností některých investic pro domácnosti s nedostatečně vysokými úsporami

10 Měření nerovnosti v důchodech Pro měření nerovnosti v důchodech se používá Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient. Pro měření nerovnosti v důchodech se používá Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient. Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi : Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi : Absolutní rovností Absolutní rovností Absolutní nerovností Absolutní nerovností Skutečnou nerovností Skutečnou nerovností Lorenzova křivka (Lorenz Curve – LC) – vyjadřuje způsob rozdělení důchodu tak, že přiřazuje rozděleným skupinám obyvatelstva poměrná rozdělení důchodů. Lorenzova křivka (Lorenz Curve – LC) – vyjadřuje způsob rozdělení důchodu tak, že přiřazuje rozděleným skupinám obyvatelstva poměrná rozdělení důchodů.

11 Lorenzova křivka Absolutní rovnost - ideální Lorenzova křivka – vyjadřuje absolutně rovné rozdělení důchodů (úhel 45 stupňů), extrém. Absolutní rovnost - ideální Lorenzova křivka – vyjadřuje absolutně rovné rozdělení důchodů (úhel 45 stupňů), extrém. Absolutní nerovnost – Lorenzova křivka jako přímka zalomená do pravého úhlu (extrém). Absolutní nerovnost – Lorenzova křivka jako přímka zalomená do pravého úhlu (extrém). Skutečná nerovnost – skutečná Lorenzova křivka – leží někde mezi oběma extrémy (statistické údaje). Skutečná nerovnost – skutečná Lorenzova křivka – leží někde mezi oběma extrémy (statistické údaje). Lorenzova křivka je grafickým znázorněním „důchodové pyramidy“, kde široký základ tvoří většina lidí s nízkými důchody, zatímco ostrý vysoký štít je tvořen nepočetnými vrstvami nejbohatších. Lorenzova křivka je grafickým znázorněním „důchodové pyramidy“, kde široký základ tvoří většina lidí s nízkými důchody, zatímco ostrý vysoký štít je tvořen nepočetnými vrstvami nejbohatších.

12 Graf Ideální Lorenzova křivka Absolutně nerovné rozdělení Ideální Lorenzova křivka Absolutně nerovné rozdělení A LC 45° procento domácností procento důchodu LC procento důchodu

13 Graf Skutečná Lorenzova křivka Relativní nerovnost důchodu Skutečná Lorenzova křivka Relativní nerovnost důchodu B A-B procento domácností procento důchodu

14 Giniho koeficient Pro měření míry nerovnosti v důchodech se používá srovnání skutečné a ideální Lorenzovi křivky. Pro měření míry nerovnosti v důchodech se používá srovnání skutečné a ideální Lorenzovi křivky. Giniho koeficient – poměřuje rozdíl mezi plochou pod skutečnou Lorenzovou křivkou a plochou pod ideální Lorenzovou křivkou. Giniho koeficient – poměřuje rozdíl mezi plochou pod skutečnou Lorenzovou křivkou a plochou pod ideální Lorenzovou křivkou. Může mít hodnoty od 0 do 1 (0 = abs. rovnost). Může mít hodnoty od 0 do 1 (0 = abs. rovnost). Z pouhé změny v nerovnosti v rozdělování není možné dělat jednoznačné závěry, jestliže neznáme příčiny, které k této změně vedly, a její následky. Z pouhé změny v nerovnosti v rozdělování není možné dělat jednoznačné závěry, jestliže neznáme příčiny, které k této změně vedly, a její následky. G = (A – B) / A

15 Přerozdělovací procesy v ekonomice Rozdělení důchodů – mezd, úroků, zisků a renty – mezi domácnosti, které je výsledkem fungování tržního mechanismu, nazýváme prvotním rozdělením. Rozdělení důchodů – mezd, úroků, zisků a renty – mezi domácnosti, které je výsledkem fungování tržního mechanismu, nazýváme prvotním rozdělením. Prvotní rozdělení důchodů obvykle neodpovídá poměrům mezních produktivit výrobních faktorů (nerovnovážné stavy na dílčích trzích, nedokonalost). Prvotní rozdělení důchodů obvykle neodpovídá poměrům mezních produktivit výrobních faktorů (nerovnovážné stavy na dílčích trzích, nedokonalost). Rozdělení podle poměru mezních produktivit je však stavem, kolem kterého skutečné výsledky procesů prvotního rozdělení oscilují a který se prosazuje v dlouhém období. Rozdělení podle poměru mezních produktivit je však stavem, kolem kterého skutečné výsledky procesů prvotního rozdělení oscilují a který se prosazuje v dlouhém období. Trvale nerovnovážné ceny způsobují trvale nerovnovážné prvotní rozdělení. Trvale nerovnovážné ceny způsobují trvale nerovnovážné prvotní rozdělení.

16 Přerozdělovací procesy v ekonomice Důchody, které jsou výsledkem procesu prvotního přerozdělení, však ještě nejsou konečnými důchody. Důchody, které jsou výsledkem procesu prvotního přerozdělení, však ještě nejsou konečnými důchody. Tyto důchody podléhají přerozdělování – prostřednictvím státního rozpočtu (daně, poplatky, soc. dávky, dotace, subvence). Tyto důchody podléhají přerozdělování – prostřednictvím státního rozpočtu (daně, poplatky, soc. dávky, dotace, subvence). Přerozdělování prvotních důchodů probíhá také prostřednictvím fondů sociálního pojištění, zejména penzijního pojištění, nemocenského pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Přerozdělování prvotních důchodů probíhá také prostřednictvím fondů sociálního pojištění, zejména penzijního pojištění, nemocenského pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Výsledkem přerozdělování důchodů je jeho konečné rozdělení. Výsledkem přerozdělování důchodů je jeho konečné rozdělení.

17 Přerozdělovací procesy v ekonomice Důchody domácností byly v procesu přerozdělování zvýšeny o tzv. transferové platby (soc. podpory, dávky,…) a sníženy o daně, poplatky, odvody do státního rozpočtu a různých povinných fondů. Důchody domácností byly v procesu přerozdělování zvýšeny o tzv. transferové platby (soc. podpory, dávky,…) a sníženy o daně, poplatky, odvody do státního rozpočtu a různých povinných fondů. Důchody vyšších příjmových skupin domácností se v procesu přerozdělení snižují a důchody nižších příjmových skupin se naopak zvyšují. Důchody vyšších příjmových skupin domácností se v procesu přerozdělení snižují a důchody nižších příjmových skupin se naopak zvyšují. Rozdíl je pouze v míře přerozdělení a tedy ve stupni zmírnění prvotní nerovnosti. Rozdíl je pouze v míře přerozdělení a tedy ve stupni zmírnění prvotní nerovnosti. Výsledkem přerozdělovacích procesů je tedy snížení důchodového Giniho koeficientu, respektive přiblížení důchodové Lorenzovy křivky směrem ke křivce ideální. Výsledkem přerozdělovacích procesů je tedy snížení důchodového Giniho koeficientu, respektive přiblížení důchodové Lorenzovy křivky směrem ke křivce ideální.

18 Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity Podle ekonomů přerozdělování snižuje velikost disponibilního důchodu společnosti. Podle ekonomů přerozdělování snižuje velikost disponibilního důchodu společnosti. Důvody: Důvody: 1)Administrativní náklady – s přerozdělováním jsou vždy spjaté neproduktivní náklady (platy úředníků,…). 2)Vliv na pracovní úsilí a podnikatelství – přerozdělování často oslabuje podněty k práci a podnikání (část domácností dá přednost volnému času před prací, nebo málo intenzivní práci před prací intenzivnější).

19 Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity Při vysokém zdanění, nebo při vysokém stupni progrese zdanění důchodů, lidé dávají přednost průměrné aktivitě a volnému času. Při vysokém zdanění, nebo při vysokém stupni progrese zdanění důchodů, lidé dávají přednost průměrné aktivitě a volnému času. Rozhodující motivací k práci je možnost vysokých výdělků spolu se společenským postavením a osobní seberealizací. Omezování motivace vede k oslabení podnětu k práci a tím snížení skutečných pracovních výkonů. Rozhodující motivací k práci je možnost vysokých výdělků spolu se společenským postavením a osobní seberealizací. Omezování motivace vede k oslabení podnětu k práci a tím snížení skutečných pracovních výkonů. Některé přerozdělovací procesy mohou zvyšovat konkurenční dokonalost na trhu práce a mobilitu práce jako výrobního faktoru. Sem patří povinná školská docházka, státní podpora školství a státní rekvalifikační programy. Některé přerozdělovací procesy mohou zvyšovat konkurenční dokonalost na trhu práce a mobilitu práce jako výrobního faktoru. Sem patří povinná školská docházka, státní podpora školství a státní rekvalifikační programy.

20 Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity 3)Vliv na tvorbu úspor a investic Státní podpora výrobních podniků (dotace, subvence,…) může jak oslabovat náročnost tržního prostředí a tím působit proti efektivnosti výroby a oslabovat alokační funkci trhu, tak také být účinnou formou zvyšování efektivnosti. Státní podpora výrobních podniků (dotace, subvence,…) může jak oslabovat náročnost tržního prostředí a tím působit proti efektivnosti výroby a oslabovat alokační funkci trhu, tak také být účinnou formou zvyšování efektivnosti. Vysoké výdaje státního rozpočtu předpokládají vysoké daně nebo vysoký stání dluh. Vysoká míra zdanění vede ke snížení sklonu k úsporám, neboť investované úspory podléhají zdanění; vysoké daňové zatížení důchodů tedy naopak zvyšuje sklon ke spotřebě. Vysoké výdaje státního rozpočtu předpokládají vysoké daně nebo vysoký stání dluh. Vysoká míra zdanění vede ke snížení sklonu k úsporám, neboť investované úspory podléhají zdanění; vysoké daňové zatížení důchodů tedy naopak zvyšuje sklon ke spotřebě. Vliv přerozdělovacích opatření na pracovní úsilí a podnikatelskou aktivitu, stejně tak jako na tvorbu úspor a jejich přeměnu v investice, má své kladné i záporné aspekty. Vliv přerozdělovacích opatření na pracovní úsilí a podnikatelskou aktivitu, stejně tak jako na tvorbu úspor a jejich přeměnu v investice, má své kladné i záporné aspekty.


Stáhnout ppt "Mikroekonomie I Rozdělování důchodů Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)"

Podobné prezentace


Reklamy Google