Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Fyziologické proměnné IV. VO 2 max III. anaerobní práh II. aerobní práh I. - Stanovení tréninkových pásem je závislé na úrovni koncentrace kyseliny mléčné.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Fyziologické proměnné IV. VO 2 max III. anaerobní práh II. aerobní práh I. - Stanovení tréninkových pásem je závislé na úrovni koncentrace kyseliny mléčné."— Transkript prezentace:

1 Fyziologické proměnné IV. VO 2 max III. anaerobní práh II. aerobní práh I. - Stanovení tréninkových pásem je závislé na úrovni koncentrace kyseliny mléčné – laktátu v krvi a na její kumulaci během zatížení. - Laktát je produktem anaerobní glykolýzy, větší koncentrace laktátu v krvi vede pak k rychlé únavě. Dochází ke snížení pH krve, jsou omezovány procesy produkce energie.

2 Aerobní práh Aerobní práh je definován jako bod při takové úrovni energetického metabolismu, kdy koncentrace laktátu v krvi je zřetelně nad hladinou klidových hodnot Intenzita cvičení, při které většina svalových vláken pracuje aerobně, zpravidla pozorujeme koncentraci laktátu okolo 2 mmol Při nízké intenzitě zatížení jsou aktivována pomalá svalová vlákna. Jak se zvyšuje intenzita cvičení, větší množství svalových vláken je zapojeno a v momentě, kdy pomalá svalová vlákna nepostačují zabezpečit nároky cvičení, rychlá svalová vlákna jsou aktivována. Aerobní práh - moment, kdy jsou do pohybu poprvé zapojeny rychlá svalová vlákna, zároveň pozorujeme zvýšení koncentrace laktátu v krvi.

3 Anaerobní práh Anaerobní práh je bod, kdy koncentrace laktátu v krvi překročí hodnotu 4 mmol. Pro zjednodušení si představte, že produkce laktátu v těle sportovce je vyšší, než proces jeho odbourávání. To způsobuje akumulaci laktátu v krvi. Progresivní zvýšení potřeby kyslíku větších svalových partií. Nedostatečný přístup kyslíku k pracujícím svalům Snížená schopnost odbourávání laktátu a uvolňování adrenalinu.

4 VO 2 max VO 2 max ( maximální aerobní výkon ) Maximální aerobní výkon je jedna z nejčastěji měřených fyziologických veličin. Je nejobjektivnějším způsobem stanovení funkčních limitů oběhového systému VO 2 max je maximální množství kyslíku, které je organismus schopen využít v dané časové jednotce, během činnosti velkých svalových skupin, která vede až k celkovému vyčerpání Lineární vztah mezi zvyšováním kyslíkové spotřeby v závislosti na stoupající intenzitě zatížení vidíte na dalším obrázku. Maximální aerobní výkon je závislý na ventilaci, procesu přestupu kyslíku z plic do krve, na srdečním výkonu a velikosti krevního toku, na procesu uvolňování kyslíku z krve

5 Prakticky lineární vztah

6 VO 2 max veslařský výkon je v přímé závislosti na VO2max Není však prokázána taková závislost mezi VO2max a čistě vytrvalostním výkonem, když porovnáváme sportovce s podobným VO 2 max. Hodnota výkonu na hranici anaerobního prahu se zdá být lepším ukazatelem vytrvalostních schopností.

7 Pásma intenzity zatížení 1. Základní vytrvalost I = regenerační trénink + aerobní práh ( ) 2. Základní vytrvalost II = oblast mezi AE a ANP ( 3 ) 3. Anaerobní práh = anaerobní práh 4. Anaerobní kapacita =

8 Základní vytrvalost I. Jsou zde zahrnuty všechny aktivity, které zahrnují intenzitu cvičení pod a na úrovni aerobního prahu. Fyziologickým účinkem na organizmus je zejména ovlivňování funkce pomalých svalových vláken, které jsou limitujícím faktorem vytrvalostního výkonu. Při všech pohybech relativně nižší rychlosti jsou pomalá svalová vlákna efektivnější v přeměně chemické energie v mechanickou práci než rychlá svalová vlákna Schopnost odbourávání a metabolizace laktátu má zásadní důležitost.

9 Základní vytrvalost I. Existuje závislost mezi množstvím pomalých svalových vláken a rychlostí odbourávání laktátu Tento vztah je dán vysokým obsahem enzymů, zastoupených v pomalých vláknech, které metabolismus laktátu výrazně ovlivňují. Adaptační změnou na tréninkové zatížení v pásmu intenzity I je zvětšení množství těchto enzymů a to umožňuje sportovci vykonat větší množství intervalové tréninkové práce. Koncentrace laktátu na této úrovni nízká, únava je pak pravděpodobně způsobena vyčerpáním zásob glykogenu, nerovnováhou v zastoupení prvků aminokyselinových řetězců nebo přílišným zvýšením tělesné teploty

10 Základní vytrvalost II. Pásmo zatížení II znamená tréninkové aktivity v intenzitě mezi aerobním a anaerobním prahem, hodnoty koncentrace laktátu v krvi tedy kolísají při zátěži tohoto typu mezi 2 – 4 mmol/l. Sjodin a Jacobs ( 1981 ) zjistili, že maratónský závod je trénovaný běžec schopen absolvovat rychlostí na úrovni 87 % anaerobního prahu Pohybujeme se stále v hodnotách pod anaerobním prahem, takže nedochází ke kumulaci laktátu. Není proto nutné zařazovat přestávky na odpočinek, účelem změn v intenzitě zatížení je adaptace motorických center, jejichž funkce je takto posilována

11 Anaerobní práh Intenzita zatížení v této tréninkové kategorii se pohybuje v blízkosti anaerobního prahu, hodnoty koncentrace laktátu jsou v rozmezí 3,5 – 5 mmol/l. Pro sportovní výkon, trvající déle jak 5 minut je lepším indikátorem výkonu hodnota anaerobního prahu, než hodnota VO2max Výzkumy prokázaly, že po několikaměsíčním tréninkovém zatížení se u sledovaných subjektů nezměnila hodnota VO2max, zatímco vytrvalostní kapacita ano. Steinacker ( 1993 ) konstatoval, že vytrvalostní kapacita, měřená při výkonu na hranici 4 mmol laktátu je nejpodstatnější parametr pro predikci výkonu u trénovaných veslařů, specielně na menších posádkách. Byla vysledována vysoká korelace ( r = 0,93 ) mezi výkonem na anaerobním prahu a výkonem na ergometru na vzdálenost 2000 m.

12 Anaerobní práh Obrázek ukazuje adaptační změny v produkci laktátu u netrénovaného jedince, který absolvoval tréninkový program vytrvalostního charakteru. Při stejné koncentraci laktátu je sledovaný subjekt schopen vyššího výkonu.

13 Aerobní kapacita Specifický charakter mají tréninkové jednotky, kdy se zatížení pohybuje na hranici VO2max. Cílem je zvýšení VO2max a rozvoj vytrvalostních schopností na při vysokých intenzitách. Obvykle jsme schopni udržet takový výkon po dobu 2 – 12 minut, v závislosti na trénovanosti jedince. Hodnota VO2 při intenzitě zatížení na 4 mmol je u trénovaných veslařů obvykle 85 % VO2max.

14 Aerobní kapacita vyšší VO2max umožňuje sportovci dosáhnout vyšších hodnot v úrovni ANP. Obrázek 5: Při zvýšení VO2max je vyšší hodnota ANP ( 85% VO2max) a veslařského výkonu

15 Norský model, Rolf Saeterdal Rozvoj aerobních schopností

16 Organizace - principy

17 Snaha o zvýšení kyslíkové spotřeby

18 Zóny intenzity tréninkového zatížení 1. Regenerační trénink 2. Aerobní práh 3. Oblast mezi aerobním a anaerobním prahem 4. Anaerobní práh 5. Aerobní kapacita 6. Produkce anaerobní práce 7. Tolerance koncentrace laktátu 8. Anaerobně alaktátová zóna

19 Zóny intenzity tréninkového zatížení

20 Dr. Fritz Hagerman Zóna intenzity Energet. systém* Typ tréninkuČas zatížení Odp.% max. úsilí % TF max. TF** (tep/min) Koncentrace LA (mmol/l) 1I. Využití O 2 (U 1 ) O2O2 Souvislé zatížení min. -50 – 65 95–125Velmi nízká 2II. Využití O 2 (U 2 ) O2O2 Souvislé zatížení min. -65 – –145Méně než 2 3III. Využití O 2 (U 3 ) O 2 LASouvislé zatížení Dlouhý interval min. 1 : 0,5 1 : 0,25 75 – Anaerobní práh (ANP) LA O 2 Dlouhý interval min. 1 : 180 – Transport kyslíku (TN) ATP - CP LA O 2 Střednědobý interval90 sec. – 5 min. 1 : Anaerobní I. (AN 1 ) LAKrátký interval sec. 1 : Maximální hodnoty 7Anaerobní II. (AN 2 ) ATP- CPSprint sec. Komplet Velmi nízká

21 Tréninkový objem 18 – 20 let 550 – 650 hodin 21 – 24 let 650 – 700 hodin 24 – 27 let 700 – 800 hodin Starší 800 – 850 hodin Srovnání s programem Českého reprezentačního družstva veslařů Dci 430 hodin Jři 520 hodin Sen B 730 hodin Sen A 820 hodin

22 Porovnání tréninkových prostředků Aerobní trénink 80% Posilování 15% Anaerobní trénink 5%Aerobní trénink Pod hranicí AP 70% Pod hranicí ANP 20% Na hranici ANP 10% Tréninkové prostředky Lyžování na sněhu 50% Kolečkové brusle 25% Běh, kolo, posil. 25%

23 Porovnání tréninkových prostředků Veslování – program českého družstva Aerobní zatížení Vesl. (aer.)+ běh + ostatní 77% Posilování 13% Anaerobní zatížení ( vesl.) 6%

24 Charakteristika sportu BiatlonVeslování Běh na lyžích Síla Aerobní kapacitaVýkon

25 Adaptační změny

26 Profil laktátové křivky 2 3 4

27 Trénink v oblasti AP Funkce pomalých svalových vláken Kapiláry ve svalech Ovlivňujeme procesy tukového metabolismu Odbourávání laktátu Poměrně vysoký objem tréninku Rozvoj technických dovedností

28 Tréninková jednotka v oblasti AP Délka trvání tréninkové jednotky45 min. – 2 hod. Tréninkových jednotek za týden3 – 8 Tréninkových jednotek za den1 - 3 MetodySetrvalý stav

29 Tukový metabolismus Laktátová křivka

30 Tréninkový program – X. M. ( XI. 95 ) DenTr. j.Tr. prostředekTréninkIntenz.Frekv. z.Odpoč. Po Veslování Posilování Veslování 100‘ celostně 60‘ břišní svalstvo 60‘ celostně La 1,5 – 2,5 20 Út Veslování Posilování Kolo 80‘ celostně Rozvoj max. síly 120‘ ( rychlost 30 km/hod. ) La 1,5 – 2,5 20 St1212 Veslování Kolo 80‘, 4 x 10‘ 120‘ ( rychlost 30 km/hod. ) La 2,5 – 4,0 La 1,5 – 2, ‘ Čt Veslování Posilování Veslování 100‘ celostně Rozvoj max. síly 40‘ technika La 1,5 – 2,5 La 0,7 – 1,5 20 Pá Veslování Kajak Kolo 80‘ celostně 60‘ 120‘ ( rychlost 30 km/hod. ) La 1,5 – 2,5 20 So1212 Veslování Kolo 70‘, 3 x 7‘ ( č+2+1, 3+2+2, ) 120‘ ( rychlost 30 km/hod. ) La 4,0 – 6,0 La 1,5 – 2, ‘ NeVolno

31 Tréninkový program – X. M. ( V. 96 ) DenTr. j.Tr. prostředekTréninkIntenz.Frekv. z.Odpoč. Po1212 Veslování 120‘ celostně, TF 145, rychlost 2:08 100‘ celostně, TF 145, rychlost 2:08 La 1,5 – 2,5 20 Út1212 Veslování Posilování 120‘ celostně, TF 148, rychlost 2:07 Silová vytrvalost ( 7 kol ) La 1,5 – 2,520 St1212 Veslování 120‘ celostně, TF 145, rychlost 2:08 100‘ celostně, TF 150, rychlost 2:06 La 1,5 – 2,5 La 2,5 – 4,0 20 Čt1212 Veslování Posilování 120‘ celostně, TF 145, rychlost 2:08 Silová vytrvalost ( 7 kol ) La 1,5 – 2,520 Pá1212 Veslování 120‘ celostně, TF 150, rychlost 2:06 100‘ celostně, TF 145, rychlost 2:08 La 1,5 – 2,5 20 So1212 Veslování Kolo 120‘ celostně, TF 148, rychlost 2:07 120‘ ( rychlost 30 km/hod. ) La 1,5 – 2,5 20 NeVolno

32 Základní znalosti ( dleTore Overbo ) - účinky tréninkového programu na organizmus sportovce - nezbytná fyzická kapacita pro veslařský výkon - schopnost a chuť přijímat nové poznatky

33 Nezbytná fyzická kapacita pro vrcholný veslařský výkon V příštím období předpokládáme zejména další nárůst výkonnosti v oblasti specifického výkonu na 2000 m Hodnoty výkonu na hranici ANP se patrně budou zvyšovat zejména v kategoriích těžkých vah ( mírné zlepšování v testech vytrvalosti ) Předpokladem k dosažení mezinárodní výkonnosti ve veslování bude jednoznačně sestavení posádek z veslařů s mimořádnými fyzickými parametry

34 Rekordy O. Tufteho - 60´´ test maximálního výkonu W - VO 2 max - 7,2 l/min - testy prováděny 5x – 6x v přípravném období - + distanční závody 6 – 9 km

35 Fyziologická analýza veslařského výkonu

36 Taktika - loď s nejvyšší průměrnou rychlostí vyhraje - vítěz je ten, který je první v cíli - nutno vyvodit závěry pro trénink - mentálně náročná taktika

37 Trénink - žádné tajemství, pouze dostatek tvrdé tréninkové přípravy km v roce naveslováno - celkem 1200 hodin zatížení ( kolo, lyže….) - posilování během celého výcvikového roku - podíl aerobní složky energetického krytí veslařského pohybu je rozhodujícím faktorem pro veslařský výkon

38 Tréninkové intenzity Intenzita% VO 2 max% TF maxla mmol/l – 720,0 – 1,5 265 – 8072 – 821,5 – 2,5 380 – 8782 – 872,5 – 4,0 487 – 9487 – 924,0 – 6, ,0 – 8,0

39 Skladba tréninku - Rozeznávat rozdíl mezi pásmy 3 a 4 !!!! - 65% tréninkového zatížení – zóna % zóna 2 - 9% zóna % ostatní tréninkové zatížení

40 Tréninkové objemy O. T.

41 Zaměření tréninkových cyklů MS X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. OH veslo veslo vysoko veslo vysoko 3 x SP vysoko Gjesing Sevilla horská Sevilla horská horská posilování lyže veslo bedminton ergometr kolo veslo oběhový systém srdeční výkon rychlost síla síla síla závodní období


Stáhnout ppt "Fyziologické proměnné IV. VO 2 max III. anaerobní práh II. aerobní práh I. - Stanovení tréninkových pásem je závislé na úrovni koncentrace kyseliny mléčné."

Podobné prezentace


Reklamy Google