Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Životní cyklus aplikací podnikové informatiky Adaptované z knihy (kap.11) : Pour,J., Gála,L, Šedivá, Z..: Podniková informatika, 2. Vydanie,. Grada, Praha,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Životní cyklus aplikací podnikové informatiky Adaptované z knihy (kap.11) : Pour,J., Gála,L, Šedivá, Z..: Podniková informatika, 2. Vydanie,. Grada, Praha,"— Transkript prezentace:

1 Životní cyklus aplikací podnikové informatiky Adaptované z knihy (kap.11) : Pour,J., Gála,L, Šedivá, Z..: Podniková informatika, 2. Vydanie,. Grada, Praha, ISBN:

2

3 Účelem této kapitoly je charakterizovat rozvoj aplikací informatiky v jednotlivých fázích, které tvoří spirálu a označuje se jako životní cyklus aplikace.

4 Rozvoj aplikací podnikové informatiky se řeší na základě různých metod a postupů, které se liší podle toho, zda jde o aplikaci vyvíjenou na zakázku, nebo řešenou na základě typového software, liší se podle typů aplikací, liší se i podle jednotlivých firem a jejich produktů. Doporučené postupy řešení aplikací nebo celých informačních systémů se označují jako metodiky.

5 Budeme vycházet z celosvětového de facto standardu prořízení podnikové informatiky ITIL - Information Technology Infrastructure Library. Proces řízení rozvoje aplikací je zde chápán jako životní cyklus aplikací. Ten zahrnuje komplex činností, které by měly být vykonány v rámci jednotlivých fází tohoto procesu

6 Fáze životního cyklu aplikace se člení takto: 1.plánování a příprava aplikace, 2.analýza a návrh aplikace, 3.implementace aplikace, 4.zavedení do provozu, migrace, 5.provoz a užití aplikace, 6.rozvoj a optimalizace aplikace.

7 Životní cyklus aplikace

8 11.1 Plánování a příprava aplikace Každá nová aplikace v podnikové informatice vychází z informační strategie rozvoje podniku (kapitola 17) a zpožadavků uživatelů na uvažovanou aplikaci. Zatímco na začátku fáze je pouhý záměr aplikaci řešit pak na závěr této fáze musí být jasné, zda se aplikace bude, nebo nebude realizovat, a pokud ano, pak jak, s jakými cíli, s jakou předpokládanou funkcionalitou atd. Úlohy, které spadají do první fáze (Úlohy fáze plánování a přípravy aplikace), dokumentuje obrázek.

9

10 1.1 Vstupní analýza Smyslem vstupní analýzy je posoudit zamýšlený projekt aplikace : – z pohledu celkové koncepce IS/ICT, resp. informační strategie podniku, – z pohledu aktuálních uživatelských požadavků na aplikaci.

11 1.1 Z informační strategie by mělo vyplynout : zhodnocen í, do jaké míry navrhovaná aplikace pokrývá cíle společnosti a jej í informatiky, jaká je její pozice v aplikační architektuře, jak se váže na ostatní aplikace, případně pokud některé nahrazuje, jak zapadá do celkového harmonogramu rozvoje celého informačního systému.

12 1.1 V návaznosti na vyhodnocení aplikace v rámci informační strategie se v dalším kroku provádí analýza konkrétních uživatelských požadavků na aplikaci.

13 1.1 Analýza uživatelských požadavků – požadavky zjistit, – dokumentovat (pokud již dříve dokumentovány nejsou) – posoudit jejich oprávněnost vzhledem k cílům a možnostem podniku Posouzení požadavků tak sleduje nejen jejich smysluplnost vzhledem k cílům podniku, ale snaží se i odhalit jejich duplicity.

14 1.1 Základná technika pro zjišťování uživatelských požadavků - interview – počáteční - seznamovací workshop – jednotlivá interview, která jsou vedena s jednotlivci nebo v malých skupinkách uživatelů, – potom jejich výsledky ověřovat při větších setkáních, resp. oponenturách Tento postup má své logické opodstatnění v tom, že např. při jednotlivých interview lze zaznamenávat dílčí názory jejich účastníků i různé nekonzistence v chápání podnikové reality Typickým příkladem jsou nekonzistence v terminologii.

15 1.1 Závěr interview Formulace priorit pro řešení projektu, tedy k formulaci, co je pro zúčastněné v řešení nejpodstatnější, resp. kde očekávají nejvýraznější efekty. Tyto efekty mají mít, pokud je to racionální, kvantifikovatelnou podobu. Jádrem těchto měřitelných efektů jsou ekonomické a zákaznické efekty.

16 1.2 Plánování projektu aplikace Plán projektu zahrnuje všechny podstatné charakteristiky navrhované aplikace : – důvody pro řešení projektu, – cíle – očekávané náklady a efekty projektu – cílové skupiny koncových uživatelů – její základní funkcionalitu a další, Všechny jsou obsaženy v základním dokumentu - Projektovém záměru.

17 1.2 Plánování projektu aplikace Návrh plánu na řešení dané aplikace se posuzuje z několika hledisek : – především z hlediska potřeb podniku – hledisko dostupných finančních a personálních zdrojů – zhodnocení stavu ICT trhu ve vztahu k aplikaci : to znamená které hotové aplikační software a další technologie jsou k dispozici, které firmy je implementují, jaká je finanční a organizační náročnost takových řešení.

18 1.2 Plánování projektu aplikace Na základě projektového záměru a zjištěných informací o nabídce na trhu se přijímá rozhodnutí o přijetí, či zamítnutí projektu V souvislosti s tím se určuje i způsob řešení : – zda bude projekt řešen vlastními kapacitami či dodavatelským způsobem, – zda se předpokládá využití typového aplikačního software nebo seprojekt bude řešit individuálně podle specifických potřeb uživatele

19 1.3 Výběr dodavatele aplikace V případě, že se předpokládá dodavatelský způsob řešení, pak vedení podniku musí rozhodnout, zda to bude na základě výběrového řízení či jinou formou, např. přímým výběrem dodavatele na základě vlastního průzkumu trhu. V případě organizací veřejné správy se prakticky vždy jedná o výběrové řízení Základní postup výběrového řízení na dodávku podnikových aplikací dokumentuje obr..

20

21 1.3 Výběr dodavatele aplikace Zpracování poptávkového dokumentu vychází zejména z projektového záměru. Smyslem poptávkového dokumentu je relativně přesně vymezit požadavky na aplikaci, definovat postup a organizaci výběrového řízení a současně specifikovat i požadavky na nabídky dodavatelů.

22 1.3 Výběr dodavatele aplikace V návaznosti na předchozí bod dodavatelé připravují nabídky ve struktuře stanovené zadavatelem. V průběhu přípravy nabídek dodavateli je často nezbytné zajistit ze strany zadavatele odborné konzultace k po­ ptávkovému dokumentu a k požadavkům na řešení. Referenční instalací dodavatele se rozumí již hotový provozovaný projekt aplikace u vybraného zákazníka, který dodavatel již realizoval a je obdobný poptávanému projektu. Komplexní vyhodnocení zahrnuje konečné posouzení a zhodnocení předložených nabídek, referenčních instalací i prezentací dodavatele.

23 1.4 Úvodní studie Zpracování úvodní studie je účelné v případě dodavatelského způsobu řešení projektu i řešení vlastními kapacitami. Jejím smyslem je stanovit celkovou koncepci řešení v kontextu celkového rozvoje IS/ICT.

24 1.4 Úvodní studie – přesně definovat cíle projektu – promítnout projekt do aplikační architektury IS/ICT, – jasně definovat místo projektu v této architektuře (např. které funkce projekt pokrývá a které nikoli) – definovat nároky projektu na personální, technologické i finanční zdroje.

25 1.4 Úvodní studie Úvodní studie obsahuje i základní specifikaci organizace projektových činností : – určení řídicího výboru projektu (ŘV), – personálního obsazení analytických, resp. aplikačních týmů, – základních principů plánování a řízení projektu, – určení pravidel komunikace pracovních týmů, – specifikaci dokumentace, – určení přístupových práv jednotlivých členů týmů k aplikacím a dokumentaci – definuje tak i organizační strukturu projektu vid. Obr.

26

27 Smlouva na celý projekt Úvodní studie je oponována většinou ve vedení podniku, a po jejím přijetí je vstupem pro formulaci smlouvy na celý projekt a organizaci jeho řešení. V některých případech se smlouva na celý projekt uzavírá již po ukončení výběrového řízení.

28 Smlouva na celý projekt U větších projektů je však výhodnější zpracovat a uzavírat smlouvu na projekt až po přijetí úvodní studie, neboť teprve na jejím základě je možné reálněji stanovit časovou a finanční náročnost projektu, případně další podmínky řešení. Kontraktační řízení, tj. příprava a projednání jednotlivých částí smlouvy až po její uzavření a podpis je pracovně i časově náročný proces a v některých situacích trvá i několik měsíců. Na jeho průběhu se účastní řada specialistů z oblasti informatiky a práva a samozřejmě vedení obou stran - zákazníka i dodavatele.

29 Poznámky Na závěr uvedených úloh je třeba zdůraznit, že u všech z nich je nezbytná velmi úzká kooperace uživatelů a informatiků, zejména interních informatiků. Rozhodovací úlohy a vlastní výběr produktů a služeb jsou většinou logicky v kompetencích managementu a vlastníků firmy. Z těchto důvodů je podstatné, aby pracovníci působící i v těchto rolích byli připraveni si udělat úplný obrázek o nabízených produktech a službách a systematicky je vyhodnotit.

30 11.2 Analýza a návrh aplikace

31 Úlohy fáze Analýza a návrh aplikace

32 11.2.1Analýza podnikových procesů Rozvoj a změny podnikových procesů se realizují buď komplexně v rámci projektu procesního reengineeringu zahrnujícího celý podnik, nebo ve vztahu k právě řešeným aplikacím Principům procesního rozvoje a modelování je věnována kapitola 13, a proto zde je pouze zasadíme do kontextu životního cyklu aplikace. Smyslem analýzy podnikových procesů je zjistit, jaký je současný stav řízení podniku v oblastech (prodej, nákup, výroba atd.), které má řešit plánovaná aplikace, kde jsou problémy v řízení a požadavky na jeho další rozvoj. Rozsah analýzy se podle řešené aplikace liší - od dílčí oblasti např. řízení prodeje nebo řízení vztahu k zákazníkům (CRM) až po analýzu celého podnikového řízení odpovídající zejména celopodnikovým aplikacím (ERP).

33 11.2.2Analýza stávajících databází Analýza existujících databází zahrnuje vyhodnocení jejich obsahu, rozsahu, kvality a způsobu jejich využívání. Např. v případě řešení ERP, vzhledem k jejich celopodnikovému charakteru, se analyzují prakticky veškeré datové zdroje a databáze. Při nasazení ERP tak dochází k výměně nebo vytvoření prakticky většiny podnikových databází. Účelem analýzy databází je posoudit jejich stav a kvalitu pro odhad a plánování jejich migrace do nových databázových struktur (viz kapitola ). Migrace dat ze starých do nových databází je totiž pracovně i časově jednou z nejnáročnějších úloh v rámci fáze přípravy zavedení aplikace do provozu.

34 11.2.2Analýza stávajících databází Při řešení aplikací business intelligence má zcela zásadní význam úloha analýzy stavu a kvality zdrojových databází, tj. databází obsahujících data, která budou pomocí datových pump (ETL) vstupovat do datových skladů, datových tržišť a následně OLAP databází. Analýza tak zahrnuje předpokládané nároky na transformace dat z těchto aplikací. V dalším kroku se realizuje detailní analýza kvality, tj. chybovosti, integrity a dostupnosti potřebných datových zdrojů.

35 11.2.3Analýza stávajících aplikací Potřeba zhodnocení stávajících aplikací, které se v podnikové informatice již provozují, je dána tím, že naprostá většina aplikací podnikové informatiky není izolována, ale musí být zasazena do celého informačního systému. Řešení jejích datových a funkčních vazeb na ostatní aplikace je tedy velmi podstatnou součástí řešení. Z této analýzy pak vyplývají nároky na integraci řešené aplikace na ostatní části, resp. aplikace v systému a vyhodnocení technologických možností této integrace, kterým se věnujeme v kapitole 16. Další úlohy spojené s návrhem aplikace vycházejí z výsledků předchozích analýz.

36 11.2.4Návrh změn podnikových procesů Návrh změn podnikových procesů, resp. nově definovaných podnikových procesů, které má aplikace podporovat, vychází z předchozí analýzy. úlohy procesního reengineerigu jsou obvykle realizovány jako celopodnikové projekty bez přímé vazby na některou z řešených aplikací. Úpravy procesů v souvislosti s určitou aplikací (např. s CRM nebo elektronickým podnikáním) pak mají charakter dílčích a doplňujících řešení nebo nezbytných úprav. Pro celopodnikové projekty i zmíněné úpravy v souvislosti s jednotlivými aplikacemi se využívá metod procesního modelování, kterým se věnujeme v kapitole 13.

37 11.2.5Návrh databází Návrh dat, datových bází, jejich obsahu a organizace s využitím metod datového modelování (viz kapitola 12) se podstatně liší podle toho, zda jde o aplikace, resp. aplikační software vyvíjený na zakázku, nebo typový aplikační software. Typový ASW má datové báze již jasně definovány, a ty umožňují většinou pouze dílčí změny např. v definici jednotlivých položek. To se promítá i do jednotlivých typů aplikací.

38 11.2.6Návrh aplikace Cílové řešení aplikace je třeba rozdělit na dvě základní úrovně - logickou, vymezující její obsah, a fyzickou, představující již její technologické nároky. Nejprve se zaměříme na logickou úroveň řešení, která zahrnuje zejména tyto činnosti: – Návrh funkcí a funkcionality ve strukturované formě, které má aplikace zajišťovat, a to se všemi podstatnými atributy těchto funkcí, tj. s vymezením jejich obsahu, výpočtů, vstupních a výstupních dat a případných legislativních nároků. – Specifikace obsahu podle jednotlivých programových modulů nebo nároků na kastomizaci v případě modulů typového aplikačního software.

39 11.2.6Návrh aplikace – Návrh standardních výstupních informací - tištěných formulářů, jejich grafické formy, standardních textů, tiskových sestav, interních/externích výkazů. – Detailní specifikace interních vazeb i vazeb na ostatní aplikační software, ostatní databáze a technologie, tj. návrh datových rozhraní - mezi moduly ASW i k ostatním aplikačním software. – Definování potřebné technologické architektury pro aplikaci a technických konfigurací - síťové konfigurace a konfigurací jednotlivých technických prostředků. – Specifikace přístupů, přístupových práv k datům podle specifikovaných uživatelských rolí, tzn. kdo (která role) může která data číst, kdo zapisovat nebo rušit.

40 11.3 Implementace aplikace Termínem implementace se v praxi často chápe: – zmiňovaná fáze technologické realizace aplikace, – celý postup řešení aplikace, de facto v celém jejím životním cyklu. Implementace zahrnuje přesnou specifikaci jednotlivých programových modulů, tvorbu tzv. prototypů a následně dle konkrétního řešení variantně kastomizace funkcí typového aplikačního software, nebo vývoj či dovývoj specializovaných, tedy nestandardních programových modulů. To představuje již technologickou realizaci navržených řešení, kde hlavní úlohy dokumentuje obr.

41

42 11.3.1Detailní specifikace modulů Specifikace modulů zahrnuje u typového ASW, podle výsledků analýzy, detailní specifikaci požadovaných úprav. Patří sem : – detailní specifikace obsahu a struktury jednotlivých obrazovek, – potlačení některých polí, – změny v jejich uspořádání, – detailní specifikace obsahu a struktury požadovaných reportů, – úpravy standardních číselníků, – požadavky na úpravy kalkulací definováním výpočetních postupů a další. V případě vývoje a dovývoje zahrnuje specifikace běžné součásti zadání programových modulů : – např. strukturu komunikace, – specifikaci vstupních a výstupních datových struktur, – přesné definování jednotlivých funkcí, – výpočtů, testů a další.

43 11.3.2Prototypy Řešení s použitím prototypu se doporučuje jako cesta důkladnějšího prověření skutečných potřeb uživatelů a snížení rizika omylů při formulaci jednotlivých aplikací a funkcionality. Příprava prototypů, tj. zkušebních vzorů řešení, zahrnuje návrh datové základny pro prototyp a určení osob pro testování prototypu,

44 11.3.2Prototypy Realizace a verifikace prototypových řešení zahrnuje zejména tyto dílčí aktivity: – zpracování prototypového řešení na vzorku dat uživatele, případně na vygenerovaných datech, – prezentaci a oponenturu prototypu, – zpracování připomínek k návrhu, – zpracování protokolu k oponentuře prototypu s návrhem řešení připomínek, – promítnutí úprav do projektové dokumentace.

45 11.3.3Kastomizace typového software Kastomizace typového software představuje již skutečné nastavení parametrů modulů podle podmínek konkrétního typového ASW, testování takto upravených modulů a dokumentaci provedených úprav.

46 11.3.4Vývoje a dovývoje Vývoje nebo dovývoje specializovaných, tedy nestandardních programových modulů zahrnují jejich: – programovou realizaci s pomocí zvolených vývojových prostředků (programovacích jazyků a dalších), – realizaci datových rozhraní k ostatním existujícím aplikacím systémů, – testování vyvíjených modulů a jejich dokumentaci.

47 11.3.5Akceptační řízení Akceptační řízení se mohou vztahovat : – k dílčím projekčním řešením – k projektu aplikace jako celku.

48 11.3.5Akceptační řízení Akceptační procedury znamenají : – přípravu a instalaci testovaných modulů, – přípravu testovacích dat odpovídajících reálné situaci informačního systému zákazníka a kontrolu dokumentace k testované funkcionalitě – adekvátní výběr pracovníků podniku pro testování, tj. pracovníků nejen odborně vybavených, ale vybavených i odpovídajícími kompetencemi pro posouzení a případné schválení testovaných řešení – Na základě průběhu testovacích procedur se zpracovávají protokoly o průběhu a výsledcích testů.

49 11.3.5Akceptační řízení Činnosti této fáze se většinou omezují na práce a kooperace uvnitř implementačních týmů, relativně menší jsou zde nároky na kooperaci s uživateli; ta se vesměs omezuje pouze na dílčí konzultace a verifikace dílčích řešení.

50 11.4 Příprava na zavedení do provozu, migrace Na základě odsouhlasených akceptačních protokolů se připravuje nebo upřesňuje tzv. plán migrace, tj. postupu zavedení projektu do provozu. Migrace a příprava provozu projektu je organizačně a pracovně vysoce náročná činnost a její strukturu dokumentuje obr.

51

52 Detailní specifikace plánu a harmonogramu migrace Zpracování celkového harmonogramu migrace a zavedení aplikace do provozu, tj. stanovení jednotlivých činností, termínů jejich zahájení a ukončení, vychází ze stanovené strategie migrace. Jednou z možností je ukončení původní aplikace nebo aplikací a okamžitý přechod na provoz nové aplikace. Druhou možností je postupný přechod na novou aplikaci, kdy původní i nové aplikace jsou po určitou dobu provozovány společně a porovnávají se získané výsledky. Pokud je zvolena druhá varianta, je nutné i určení charakteru, rozsahu a délky trvání zkušebního provozu. Je zřejmé, že zatímco v prvním případě se snižuje zatížení pracovníků s provozem obou aplikací, pak v druhé variantě se snižují rizika dopadů případných chyb nebo výpadků na počátku provozu pro chod podniku. Obě varianty je tak nutné, vzhledem k situaci podniku i charakteru a významu aplikace, vždy pečlivě uvážit.

53 Detailní specifikace plánu a harmonogramu migrace Specifický charakter migrace mají projekty s velkým počtem dislokovaných jednotek (závodů, obchodních míst, úřadů apod.). V těchto případech je nutné řídit instalace aplikací, ICT komponent, přípravu uživatelů v tomto širokém komplexu, např. v rozměru celorepublikovém, případně i v zahraničí. V tomto případě se provádí tzv. roll-out, tj. provozní rozšíření projektu na všechny určené organizační jednotky. Příklady takových projektů jsou systémy pro podniky obchodu s rozsáhlou obchodní sítí apod.

54 11.4.2Instalace aplikačního software a dalších technologií Úloha představuje přípravu realizace potřebné technologické infrastruktury pro aplikaci, tj. instalace aplikačního software na servery, klientské stanice, instalace nebo upgrade potřebných technických zařízení a základního software. Instalace technologické infrastruktury v rámci zavedení aplikace do provozu je součástí celkového systému řízení infrastruktury.

55 11.4.3Migrace dat Migrace dat znamená vytvoření všech prvotních databází konverzemi z původních databází, příp. manuálním vytvořením nových databází, což je v některých případech s ohledem na kvalitu původních databází velmi časově a pracovně náročný problém. Efektivnost této úlohy do značné míry ovlivňuje provedená analýza stávajících databází (kapitola ). Specifický charakter má migrace dat a vytvoření prvotních databází v případě datových skladů a business intelligence.

56 11.4.4Organizační příprava provozu aplikace Organizační příprava provozu aplikace představuje : – různá organizační opatření spojená se zahájením provozu nové aplikace, – úpravy popisu funkčních míst, případně organizačního řádu, předpisů, standardních podnikových dokumentů atd. – plošné školení všech uživatelů nové aplikace, tj. všech těch uživatelů, kteří se neúčastnili na analýze a nebyli předtím školeni Zejména u aplikací určených pro velký počet uživatelů a dislokovaných do různých poboček a závodů bývá zajištění školení organizačně i technicky značný problém a je účelné ho plánovat s potřebným předstihem.

57 11.4.5Předávací řízení Na základě úspěšného průběhu a dokumentace migrace projektu se provádějí předávací procedury. To znamená, že se potvrdí a vzájemně zákazníkem i dodavatelem se odsouhlasí požadovaná funkcionalita a provozní charakteristiky aplikace (doba odezvy, spolehlivost atd.). Předávací protokol je formálním ukončením projektu a od této doby se jeho další rozvoj a úpravy zakládají na změnových řízeních (viz dále).

58 11.5 Provoz a užití aplikace Etapa zahrnuje: – běžné údržbové operace, – provozní servis – permanentní konzultační služby - tzv. help-desk. – zpracování provozních statistik, – zajišťování operativních zásahů do provozu aplikace a formulace nových požadavků na aplikaci. Strukturu úloh dokumentuje obr Provoz aplikace je zahájen jejím jednorázovým předáním do provozu, zatímco následné úlohy se již realizují průběžně a musí být i průběžně zajišťovány.

59

60 11.5.1Předání aplikace do provozu Předání aplikace do provozu představuje vytvoření potřebných provozních kapacit a organizačních opatření, nezbytných pro provozování aplikace. Do této oblasti patří : – vytvoření tzv. profilů jednotlivých uživatelů, – nastavení přístupových práv uživateiů i informatiků, – stanovení zodpovědností a kompetencí za její provoz, – verifikace a případné úpravy celé provozní dokumentace aplikace.

61 11.5.2Správa infrastruktury Úloha správa infrastruktury představuje technologické zajišťování provozu aplikace, tj. správu celé počítačové sítě, monitorování jejího provozu, řešení výpadků a poruch. Zvláštní význam ve vztahu k jednotlivým aplikacím mají: – správa databází, – analýzy protokolů o provozu databází, tzv. log souborů, – sledování využití diskových kapacit, – zajišťování zálohování a archivace databází. Velmi podstatnou součástí provozu aplikací je zajištění i bezpečnosti jejich provozu, oprávněných přístupů k datům a funkcím aplikace, vyhodnocování a řešení bezpečnostních rizik atd.

62 11.5.3Podpora uživatelů Zajištění tzv. průběžných konzultačních a dalších služeb uživatelům v průběhu provozu a využívání aplikace se označuje jako tzv. help desk, případně v širším kontextu jako tzv. service desk. Je to kontaktní místo vybavené různými komunikačními kanály (telefon, atd.), obsazené specializovanými pracovníky, kteří pomáhají řešit uživatelům jejich problémy nebo požadavky. Systém podpory je obvykle několika úrovňový. – Na nejnižší úrovni se řeší běžné dotazy a problémy. – To, co na základní úrovni nelze řešit, pracovníci help desk předávají na vyšší úroveň podpory, tj. analytikům a specialistům. Vedle operativního řešení problémů zahrnuje tato služba i evidence a vyhodnocování požadavků uživatelů, a vytváří tak podklad pro jejich následné analýzy a další rozvoj aplikace.

63 11.5.4Monitorování provozu aplikace Monitorováním provozu aplikací sledujeme jejich vytížení, charakter vzniklých chyb a způsobů jejich řešení, poruchy a provozní chyby technologií, na nichž je aplikace provozována. Monitorování poskytuje provozní statistiky, které jsou obdobně, jako v předchozím případě, zdrojem pro specifikaci nezbytných provozních úprav a dalšího rozvoje aplikace.

64 11.5.5Návrhy na změny aplikace Jak bylo patrné z předchozích úloh, evidence help desk, provozní statistiky i průběžně specifikované požadavky uživatelů mimo standardní evidence jsou základem pro formulace a vyhodnocování nových požadavků na aplikaci a provádění dílčích úprav ASW na základě změnových řízení, což je náplní poslední fáze životního cyklu.

65 11.6 Další rozvoj a optimalizace aplikace. Rozvoj aplikace a její optimalizace má charakter : – průběžných úprav, – charakter zásadní změny celého řešení, tzn. zadání zcela nového projektu, jak dokumentuje obr.

66

67 Změnové řízení Vstupem do celé fáze musí být analýza existujících nových požadavků na aplikaci v rámci tzv. změnového řízení. Vyhodnocení nových požadavků uživatelů vzhledem ke strategickým záměrům rozvoje podnikové informatiky se realizuje na základě změnových řízení. Změnová řízení se převážně vztahují k úpravám funkcionality aplikace. Právě s ohledem na zásahy do aplikací, které mohou mít do celého systému výraznější dopad, a mohou tedy nést i určitá rizika, musí být pro změnová řízení stanovena pravidla Přesná pravidla změnových řízení jsou důležitá pro udržení celkové koncepce rozvoje a pro omezení rizikových zásahů do aplikace. Změnová řízení proto patří k nejdůležitějším procesům řízení celé podnikové informatiky.

68 Změnové řízení Pravidla pro změnová řízení : – Určení, kdo je oprávněn formulovat požadavky na změny, kteří uživatelé je mohou formulovat a s jakými kompetencemi. – Jaké jsou formální nároky na návrh změn, vyjádřené např. standardní strukturou dokumentu definujícího požadavek apod. – Kde a jak se požadavky na změny evidují a analyzují, např. zda je to na straně vlastního útvaru informatiky, na straně dodavatele aplikace, na straně systémového integrátora apod.

69 Změnové řízení Pravidla pro změnová řízení (pokračování): – Kdo posuzuje požadavky na změny, jaký je postup posuzování požadavků na změny, na základě čeho se posuzují, např. vzhledem k projektovému plánu, případně k informační strategii, vzhledem k SLA (Service Level Agreement) nebo ke smlouvě s dodavatelem, což je nejčastější. – Jaké jsou ceny za realizací změn v projektu, resp. jakým způsobem je řešení změn finančně ohodnoceno a vyrovnáváno a do jaké míry lze vycházet ze smluv SLA. – Jak je informován navrhovatel (uživatel) o přijetí, či nepřijetí změny a způsobu a termínu jejího řešení.

70 11.6.2Návrhy a realizace dílčích úprav aplikace Na základě posouzení požadavků v rámci změnového řízení se : – nejprve určí, zda půjde o dílčí změnu aplikace realizovanou v rámci běžné údržby, – nebo o změnu zásadní, vyžadující specifikaci nového projektu. I pro dílčí úpravy se přesně analyzuje a definuje požadovaná nová funkcionalita, vstupní a výstupní datové struktury, případně návrhy změn v technologické infrastruktuře a provozu aplikace.

71 11.6.3Zadání nového projektu Pokud vedení informatiky v rámci změnového řízení dojde k tomu, že : – rozsah požadovaných změn, – případně nové koncepční záměry rozvoje aplikace přesahuji úroveň běžné údržby, pak se připravuje zadání nového projektu a příprava příslušné dokumentace, jako je Projektový záměr a další. Tím se vracíme na začátek, do fáze 1 celého životního cyklu aplikace. Je tak zřejmé, že se pak celý cyklus uzavírá a podle již definovaných fází se bude opakovat.

72 11.6.3Zadání nového projektu K zadání nových projektů dochází : – nejen v situaci rozsáhlých požadavků, jak jsme uvedli, ale i tehdy, – kdy počet již provedených úprav a změn v aplikaci dosáhl takového rozsahu, že aplikace, resp. aplikační software je dále tzv. neudržovatelný, to znamená, že každá další změna přináší značné riziko chyb v celé aplikaci. – Dalším důvodem pro nový projekt může být zásadní vývojový posun v provozovaných technologiích, případně to mohou být i další organizační či strategické důvody.

73 Z kapitoly věnované životnímu cyklu aplikace můžeme formulovat následující závěry: 1.Postupy řešení aplikací nebo celých informačních systémů se označují jako metodiky a mají obecný nebo firemní charakter. 2.Řízení rozvoje aplikací je de facto ve standardu, v metodice ITIL, definováno jako životní cyklus aplikací. 3.Jednotlivé fáze životního cyklu aplikace jsou Plánování a příprava aplikace, Analýza a návrh aplikace, Implementace aplikace, Zavedení aplikace do provozu, migrace, Provoz a užití aplikace, Rozvoj a optimalizace aplikace. 4.Životní cyklus aplikace je strukturován do jednotlivých fází, které jsme zde dále členili na jednotlivé úlohy a v jejich rámci na dílčí činnosti.


Stáhnout ppt "Životní cyklus aplikací podnikové informatiky Adaptované z knihy (kap.11) : Pour,J., Gála,L, Šedivá, Z..: Podniková informatika, 2. Vydanie,. Grada, Praha,"

Podobné prezentace


Reklamy Google