Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PROJEKT Procesní přístup k řízení podniku. Vývoj a důvody reengineeringu a procesního řízení Antropologie reengineeringu a procesního řízení.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PROJEKT Procesní přístup k řízení podniku. Vývoj a důvody reengineeringu a procesního řízení Antropologie reengineeringu a procesního řízení."— Transkript prezentace:

1 PROJEKT Procesní přístup k řízení podniku

2 Vývoj a důvody reengineeringu a procesního řízení Antropologie reengineeringu a procesního řízení

3 Cíl nalézt pozadí fenoménu reengineeringu a procesního přístupu k řízení podniku. nalézat vazby do zatím těžko uchopitelného rámce společenských změn s úzkou orientací na reengineering a procesní přístup. Tyto prvky představují určitý vrcholek ledovce a práce by měla poukázat na jejich širší ukotvení.

4 Východiska Vychází z předpokladu, že současné změny (v horizontu posledních desetiletí) v manažerských metodách a uspořádání struktury podniků vycházejí z hlubší společenské transformace, která se zejména dotýká právě vztahů v procesu poskytování zboží a služeb (komerční sféry).

5 Rozšíření institucionalizace potřeb

6 Průmyslová revoluce celistvě institucionalizovala produkci jako základní princip obživy. postupně se rozšiřovalo portfolio zboží a služeb, které firmy byly schopny nabízet a lidé ochotni kupovat. velká část našeho času byla podřízena organizačnímu plánování. organizační plánování zase našim spotřebním potřebám a preferencím.

7 Současné motivy spotřeby nejrychleji se rozvíjejícími odvětvími nyní: komunikace, cestovní ruch a zábava na Maslowově pyramidě potřeb, pak vidíme, že dochází k určitému posunu směrem nahoru v současné době se trh orientuje na stupeň druhý a třetí stupeň

8 Maslowova pyramida potřeb Zdroj: Maslow's Hierarchy of Needs.

9 Produktivita specializace a dělba práce rozšiřovala schopnosti podniků a stala se základním principem důvodem produktivity elementární produkce byla ovšem také elementární očekávání vnímání komerční sféry se posunulo a očekávání již nejsou elementární

10 Krize specializace novou forma poptávky (neelementární) potřeby komplexní, vzájemně provázané a vázané na větší „plochu osobnosti“ užitek přináší až integrovaný a vyvážený balík produktů a služeb příklad: potraviny vs. dovolená totální specializace nepřináší produktivitu

11 Krize specializace (2) v době masové produkce nebylo v kompetencích komerční sféry vyhledání možností uspokojení potřeb, ani hledání optimální a vyvážené formy a kombinace poptávané produkce dnes poptáváme řešení, jak dosáhnout námi požadovaných výsledků nekomunikujeme produkt, komunikujeme problém

12 Očekávání spotřebitele

13 Historické souvislosti Od Smithe k Hammerovi

14 Počátky Adam Smith počátky modelu industriální produkce v 18. století vytvořil ucelený model jádrem dělba práce a specializace

15 Byrokracie a klasikové M. Weber - teorie byrokracie Klasická škola princip legální autority, systém racionálních a pevných pravidel, princip hierarchie a formality představitelé: Frederick Taylor, Henry Fayol, A. Sloan, H. Ford a další

16 Ústup mechanizace druhá polovina 20. století mechanizace lidských postupů sice přináší téměř okamžité zvýšení produktivity, ale snižuje kvalitu života pracovníků - neakceptovatelné. Škola lidských vztahů: lidská interakce, vztahy a psy. faktory (měkké faktory) smysluplnost pracovní náplně

17 Management - věda Systémový přístup se snaží zkoumat jevy komplexně s ohledem na vnitřní i vnější souvislosti zahrnuje i rozhraní makrosvěta a mikrosvěta respektuje univerzální princip klasifikace (Ludwig von Bertalanffy) Dílčí aplikované metody myšlenka univerzální teorie se vyčerpává rozpracovány nejrůznější postupy (TQM, JIT, operační výzkum atd.)

18 Začátek změny na počátku průmyslové revoluce stála krize tehdejšího společenského uspořádání: východiskem průmysl institucionalizace systému produkce tomu byla podřízena značná část lidské činnosti Podniky však byly připraveny přijmout jen dělníka k práci, zatímco člověk (v ostatních rovinách toho slova) měl zůstat za branami továrny lidské chování a vnímání ale nelze v různých rovinách izolovat

19 Reakce náplní práce a věcí řízení se staly interpersonální vztahy, osobnostní faktory, motivy a stimuly (Š.L.V.) potřeba integrovat tvrdé a měkké faktory v podniku i mimo něj (Syst.př.) podniky vytvořily struktury pro dobrou práci s měkkými faktory a ty se zapojily do produkce

20 Výsledky a změny rozvinutost podniku rostla s ochotou přenášet stále větší část společenských odpovědností na komerční sféru rostla schopnost podniků nabízet služby a produkty nové úrovně změna způsobila reformu společenské smlouvy komerčních institucí se společností symptom: vágnost pojmů („nová ekonomika“)

21 Nový model organizace

22 Zaměstnání změny nejen na straně spotřebitelů, ale také na straně zaměstnanců zaměstnanec získal ochotu očekávat od svého zaměstnavatele více komerční sféra hraje nyní významnou roli vzdělavatele, společenského prostoru a prostoru pro seberealizaci vazba zaměstnavatel-zaměstnanec dynamičtější, složitější a intenzivnější

23 Nové možnosti člověk se z hlediska dostupných zdrojů kvalitativně posouvá na vyšší úroveň to se projevuje synergickým kvalitativním posunem schopností podniků z nových základních stavebních kamenů jsme náhle schopni stavět daleko složitější a hlavně dynamičtější stavby umožněna distribuce řízení, zplošťování organizačních struktur, koučing místo kontroly zaměstnanců, rychlejší reakce a flexibilita

24 Turbulentní doba principy industriální éry nepřinášejí požadované výsledky, přesto někdo prosperuje. Kdo? Ten kdo: využívá nově nabytých zdrojů – měkkých faktorů: znalostí, schopností a inteligence svých pracovníků, jejich osobní iniciativy a nasazení, schopnosti se učit a přinášet nová řešení umí propojit služby a produkty s požadavky zákazníků a ostatními službami a produkty na trhu

25 Nové vstupy - znalosti „měkké faktory“ mají potřebu vstupů zásadní vlastnost – zhodnocení ostatních výrobních faktorů využívání znalostí vede k zvyšování hodnoty kapitálu na produkční křivce jako posun křivky nahoru v čase předpokládá citlivost na znalosti permanentní změny naopak tuto kapitalizaci devalvují

26 Efekt znalostí a změn

27 Reengineering & Procesy

28 Reengineering v roce 1993 vychází útlá knížka autorů Michala Hammera a Jamese Champy poprvé dán název procesu, který je nutnou reakcí na společenské změny nutnost zachování konkurenceschopnosti podniků v prostředí vyžaduje definici nových principů poukázali na zatím těžko uchopitelný fenomén společenské transformace

29 Nutnost změny

30 Definice „Reengineering je zásadní přehodnocení a radikální rekonstrukce (redesign) podnikových procesů tak, aby mohlo být dosaženo dramatického zdokonalení z hlediska kritických měřítek výkonnosti, jako jsou náklady, kvalita, služby a rychlost.“

31 Zákazníci vstoupili do skutečné interakce s podniky do 2. poloviny 20. století byli klienti ochotní externalizovat svá přání a potřeby do produktů možnost produktové orientace dnes nepřichází v úvahu jedinou možností orientace zákaznická

32 Konkurence a změna došlo k urychlení změn začleněním měkkých faktorů do struktur podniku na povrchu: technologie a techniky moderního managementu pod povrchem: nový model podniku -rychlejší, hůře předvídatelná, flexibilní a silná konkurence tato doba vykazuje a bude vykazovat dynamiku, která v předchozím období nebyla vůbec představitelná

33 Principy několik prací je spojeno do jedné pracovníci rozhodují kroky jsou vykonávány v přirozeném sledu minimalizace smírčích jednání přechod od funkčního uspořádání podniku k procesnímu přesun od činností jednostranných k mnohostranným decentralizaci pravomocí posun výkonových kritérií od hodnocení činnosti k hodnocení výsledků od hodnocení výkonu k hodnocení schopností potlačování kontroly zplošťování organizačních struktur

34 Procesy „Proces je organizovaná skupina vzájemně propojených činností, které společně vytvářejí výsledky hodnotné pro zákazníky. “ Proces tedy na rozdíl od funkčního uspořádání poskytuje prostor, ve kterém lze naplnit požadavky současného klienta

35 Procesy (2) ačkoli se procesy jako pojem objevují už v celé druhé polovině 20. století ve výrobě, skutečnou bouři pozornosti na sebe strhly až v souvislosti s řízením procesů nevýrobních magická hodnota tohoto pojmu spočívá v tom, jaký potenciál umožňuje odkrýt a využít

36 Rysy Pierre Leroy definuje čtyři rysy procesů. teleologické (slova „telos“ = záměr nebo účel) orientace na zákazníka holismus dobře rozvržené pracovní postupy (optimalizace)

37 Závěry snažil jsem se nalézt vazby mezi současnými manažerskými trendy a hlubší společenskou transformací jsem přesvědčen, že se podařilo nalézt zásadní vazby vedoucí od procesního přístupu a reengineeringu k procesům, které za rozmachem těchto fenoménů stojí v pozadí změn stojí redefinice společenské smlouvy komerční sféry, která v příštím dějinném úseku zřejmě bude hrát o kvalitativní stupeň významnější místo v životě jednotlivce

38 Závěry (2) reengineering přichází jako dělící čára. Krok, který musí být proveden, aby bylo možno jít dál. Definuje nově platné principy procesy překlenují nedostatečnost funkcionálního uspořádání a poskytují otevřený prostor pro růst nových technik respektujících principy integrace, optimalizace, inteligence, změny a mnoho dalších, pro které zatím nemáme jméno z časových důvodů v práci není dostatečně rozpracována poslední část - vlastní hlubší analýza vnitřních souvislostí reengineeringu a procesního přístupu


Stáhnout ppt "PROJEKT Procesní přístup k řízení podniku. Vývoj a důvody reengineeringu a procesního řízení Antropologie reengineeringu a procesního řízení."

Podobné prezentace


Reklamy Google